Jude - 21. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Jude

Dobře, přiznávám. Po prvním vyspání s Lilou jsem se trochu vyděsil.

Ne proto, že bych toho litoval. To teda ne. Bylo to lepší, než jsem si myslel, a to asi milionkrát. Vezměte si všechny ostatní ženy, se kterými jsem dohromady spal, a všechny bych je vyměnil za jedinou noc s touhle holkou. Nemůžu se dočkat, až si to zopakuju. Vlastně co nejčastěji.

Ale faktem zůstává, že jsem se právě vyspal tak trochu s nevlastní dcerou svého viceprezidenta. Mám Lilu chránit, a jsem si celkem jistý, že Beast si nebude myslet, že to zahrnuje i šukání s ní.

Ale není to tak, že bych s tím chtěl přestat. Myslím, že bych to nedokázal, ani kdybych chtěl. Ale taky to nemám v plánu vykecat po klubu.

Příštích pár dní většinou pobýváme v jednom z našich bytů – snažíme se co nejvíc ztišit hluk. To ale neznamená, že ji neuchopím a víc než párkrát ji nezatlačím do volného rohu v klubu. Lila je víc než pro. Vím, že přede mnou neměla žádné zkušenosti, ale Ježíši Kriste, podle toho, jak se pohybuje, byste to nikdy neuhodli. Když mi ho poprvé vykouří, udělám se tak silně, že vidím hvězdy. Pokaždé, když jsme sami, trvá mi asi tři vteřiny, než jsem napůl opilý chtíčem a touhou vidět, jak se Liliny našpulené rty rozestupují v překvapeném „ó“ těsně před jejím orgasmem.

Jednou v noci si ji vezmu v potemnělé herně, zbytek mých bratrů je jen o jednu stěnu dál. Když mě Lila pohladí přes džíny, mám tak tvrdé péro, že ani nevím, jestli se mi podaří včas nasadit kondom. Šortky má v mžiku dole a já ji stáhnu na opěradlo pohovky, když přede mnou doširoka roztáhne nohy a zašeptá moje jméno. Vstoupím do ní a její boky se přitisknou k mým, oba po sobě hladovíme, i když od posledního okamžiku uplynulo jen pár hodin. Její zuby se mi zarývají do spodního rtu, když do ní pumpuji, a právě když se začne chvět, ztuhnu a pak se do ní s dlouhým zasténáním vyprázdním. Tak nějak vím, že celý svět by byl v pořádku, kdybych to s touhle dívkou mohl dělat navždy.

 

Poté, co se rozkřikne, že policisté našli Andrého tělo, začnou se Lordi snažit, aby Lila na ty sračky nemyslela a aby se v jejich blízkosti cítila co nejpohodlněji. Začnou se k ní chovat jako k opravdové klubové princezně, shromažďují se kolem ní a škádlí ji. A funguje to. Začne ještě víc vylézat ze své ulity a víc se zdržovat v hlavní místnosti než ve svém bytě. Vzájemné vztahy, které má s několika svými oblíbenými motorkáři – zejména s Thornem, Hawkem a Tweakem –, mi připomínají staré časy, kdy byla ještě dítě s větší odvahou a statečností než většina dospělých, které jsem znal.

Ale co je jiné, je to, že teď má ženské tělo a veškerý sex-appeal, který k němu patří. A nejsem jediný, kdo si toho všiml. Nejednou jsem se přistihl, jak si ji někteří z prospektů prohlížejí. Většina z nich ale nemá odvahu udělat víc.

Na druhou stranu Steeze stále pokračuje v ofenzivě šarmu – důraz na ofenzivu.

Měl by mě tím pěkně vytáčet. A taky že jo. Ale nemůžu se do něho navážet tak moc, jak bych chtěl, protože na Lilu si přece nemůžu dělat nárok. Chvíli snáší Steezeho kecy, ale nakonec se zdá, že jí jeho pozornost začíná lézt krkem. Jednoho dne je vidím spolu, jak stojí u baru v klubovně. Steeze je od ní asi stopu a přibližuje se k ní. Jakmile mě Lila spatří, vyhne se mu a jde ke mně s lehkým poloúsměvem na tváři. Steeze si mě všimne a zúží oči. Zvednu na něj bradu s posměšným pohledem. Odvrátí se a hlasitě zavolá na prospekta, aby mu nalil panáka.

Rty se mi zkroutí do úsměvu.

Prohrál jsi, ty hajzle.

Jedno odpoledne, asi týden poté, co spolu s Lilou začneme spát, přijde Tweak do klubovny, zatímco ona, Thorn a já spolu hrajeme šipky. Na tváři má úsměv velký jako Texas.

„Hej, Jude,“ zavolá na mě a pozve mě do své „kanceláře“, kde má všechny své technické a počítačové krámy. „Pojď sem. Musím ti něco říct.“

Podám Lile šipky a následuju ho dovnitř. Tweak za mnou zavře dveře.

„Mám pro Lilu překvapení,“ říká. „Vystopoval jsem jejího tátu.“

„Jejího tátu?“ Překvapeně zamrkám. „Do prdele, vážně?“

„Jo, konečně jsem přišel na to, kde celou tu dobu byl. Jmenuje se Hunter Dunn. A poslechni si tohle: ukázalo se, že on sám je v motorkářském klubu. Jeden z těch dobrodějských. Jmenuje se Vengeful Gods MC a je ze Seattlu. Robin Hood, likvidace padouchů a ochrana nevinných.“

„To si děláš prdel,“ řeknu nevěřícně.

„Ne. Zavolal jsem mu, abych se ujistil, že je to on. Řekl jsem mu jen tolik informací o Lile, aby to potvrdil. Právě je na cestě sem. Bude tu o víkendu, pokud vydrží dobré počasí.“

„Ježíš.“ Třu si zátylek. „Chce ji vidět?“

„Jo. Říkal, že nevěděl, že Lilina máma umřela. Asi se rozešli, když byla Lila malá. Dunn říká, že byl tehdy v dost těžkém stavu. Chlast, prášky, všechno možný. Většinou posledních asi patnáct let, byl střídavě ve vězení a venku. Hádám, že teď už se dal do pořádku. Chce si to s Lilou vyřídit. Málem se rozbrečel, že by u ní mohl dostat druhou šanci.“

„A ty jsi to Lile ještě neřekl?“

„Ne. Bude to překvapení.“

„Do prdele. Zajímalo by mě, jestli je to dobrý nápad.“ Nejsem si jistý, jak se Lila k takovému překvapení postaví. Vzpomenu si na to, jak se moji rodiče objevili v Jewelině domě, a projede mnou vlna vzteku.

„Myslíš?“ Tweak se zamračí. „Myslíš, že jsem se jí měl zeptat dřív, než jsem mu řekl, ať sem přijde?“

„Možná.“ Na pár vteřin se odmlčím a přemýšlím. „Víš co, nech to na mně.“

Několik dní přemýšlím, jestli mám Lile říct o tom, že její táta přijede do města. Přemýšlím tak dlouho, až přijde víkend.

A pak, nakonec, už je zasraně pozdě.

Klub pořádá obrovskou venkovní párty na oslavu narozenin několika dětí, které je mají ve stejný měsíc. Člověk by si myslel, že děcka budou nesnášet, když se takhle sejdou na jedné oslavě, ale děláme to už roky a oni to kurva milujou. Dítěti Ghosta a Jenny, Marianě, je dvanáct. Connorovi, klukovi Hawka a Samanthy, je patnáct a dceři Sydney a Bricka Sienně jedenáct. Letos se k nim přidává další: Thornově a Isabelině Fioně byl právě jeden rok.

Před několika týdny by ještě Lila strávila velkou část oslavy ve svém bytě. Ale dnes je přímo v centru dění, pomáhá s dětmi a baví se se starými dámami. Je to jako za starých časů, kdy jim pomáhala hlídat děti a dost často jich bylo i několik najednou.

Nejlepší záblesk staré Lily během dne je, když Marianě a Sienně řekne, že je jako dárek k narozeninám naučí, jak porazit kluky v páce.

Connor se jí okamžitě vysměje, stejně jako Marianin bratr Noah. „Ani náhodou,“ odtuší Noah a zavrtí hlavou. „V žádném případě nemůžeš porazit kluka.“

Lile se zablýskne v očích. „Chceš se vsadit? Gunner mě to naučil.“

„Chlapi, copak jste neslyšeli, jak Gunner jednou porazil Beasta v páce?“ Vpadnu jim do řeči. „Slyšel jsem, že to byla legendární. Jestli naučil Lilu svý tajemství, tak věř, že to myslí vážně.“

„To je fuk,“ pokrčí rameny Noah a zakoulí očima.

„Ty nevěříš, že bych tě dokázala porazit, Noahu?“ Lila ho vyzve.

Zamrká a pak se začne zajíkat. „Chci říct…“

„Páni!“ Connor se zakření. „Noah nemá odvahu postavit se Lile!“

„Do prdele, teď si to zavařil sám,“ ušklíbnu se na Bricka, který se k nám právě přišoural.

„Co se děje?“ zeptá se a tváří se pobaveně.

„Noah se právě zahnal do kouta. Buď musí s Lilou zápasit a riskovat, že prohraje, nebo odmítnout a vypadat jako srab.“

„Do prdele!“ Brick vyprskne smíchy. „Gunner ji naučil své tajemství?“

„Jo,“ ušklíbnu se.

„Musím ho sem dostat, aby to viděl.“ Brick zamíří pryč.

Děti si Noaha dál dobírají, dokud si neuvědomí, že se z toho nemůže vyvléknout, a souhlasí, že si to s Lilou jednou rozdá v páce. „Nechci ti ale zlomit ruku, takže na tebe půjdu zlehka,“ řekne shovívavě, čímž si vyslouží další várku houkání a kočičích pokřiků.

Gunner přichází k Brickovi s lahví piva v ruce. „Do prdele, Lila toho kluka za chvíli vojebe,“ odfrkne si.

„Určitě to zvládne?“ Ptám se.

„Jo.“

Sledujeme, jak Lila a Noah zaujímají místa naproti sobě u malého stolku. Kolem nich se shromáždí děti z Lords of Carnage. „Vidíš, takhle to bude,“ zamumlá ke mně Gunner. „Těsně předtím, než začnou, Lila otočí dlaň směrem k obličeji a ohne zápěstí k rameni, čímž Noahovu ruku natočí jen mírně špatným směrem a vyřadí ho ze zápasu. Pak se veškerá její síla rozloží dolů na Noahův biceps. Jako by dělala přítah a natahovala mu ruku od těla. Pokud to udělá dostatečně rychle a dobře, nebude se moct vzpamatovat.“

Přesně to se kurva děje. Ježíš. Jakmile Mariana řekne „do toho“, Lila bleskurychle manévruje, přesně jak Gunner řekl. Noah je silný a dobře se brání, ale Lila mu právě snesla na zadek fyziku a za necelou minutu je po všem.

Dav dětí blázní.

Lila se setká s mým pohledem a mrkne na mě.

„Nauč nás to! Uč nás!“ začnou se holky okamžitě ozývat. Lila je odvádí do herny na „supertajnou lekci“. Noah se mezitím ze všech sil snaží zachránit zbytky své hrdosti.

„Myslím, že ten kluk ti to nikdy neodpustí, Gune,“ pronese Brick.

„Ále, já ho to naučím k jeho osmnáctým narozeninám,“ odpoví Gunner. „Odpustí mi, jakmile vyhraje svůj první zápas proti vlastnímu Beastovi.“

Dětská narozeninová oslava pokračuje celé odpoledne, hry pořádají staré dámy, k večeři je pizza a pak se v mediální místnosti promítá film. Sestra je tam samozřejmě s Angelem a jejich dětmi a většinu dne je pěkně zaměstnaná. Poté, co si Faith a TJ dají pizzu, se Jewel rozhodne odvézt všechny čtyři děti domů, aby je pohlídali naši rodiče. Říká mi to, když balí Tilly a Mattyho, jako by mě mělo zajímat, že pořád dělají hodné prarodiče.

„Pořád jsou tady, jo?“ Zamračím se. „Kdy se vlastně vrátí do Indiany?“

Jewel se kousne do rtu. „Já si vlastně nemyslím, že odjedou, Jude.“

„Co to kurva?“ Vybuchnu. „Nesouhlasil jsem, že jim svůj dům přenechám natrvalo. Jestli tu chtějí zůstat, budou si muset najít jiné místo, kde by mohli bydlet.“

Jewel vydechne. „Zjistila jsem, proč máma s tátou, přijeli do Tanner Springs.“

„Jo? Proč?“

„Jude, tata má rakovinu. Je ve čtvrtém stádiu. Neoperovatelné.“ Jewel mi položí ruku na rameno. „Přišel sem zemřít.“

Prohlíží si můj obličej, bezpochyby hledá, zda se v něm neobjeví špetka soucitu nebo výčitek svědomí.

Několik vteřin tu zprávu zpracovávám. Čekám. Ale žádné emoce se nedostavují. Moje schopnost litovat muže, který mě vychoval, dávno zemřela.

„No není to typické.“ Posměšně zavrtím hlavou. „Celý život na nás solidně kašle, dokud na konci nepotřebuje naši pomoc. Klasika.“

„Jude!“ Jewel poplašeně vykřikne. „To není moc laskavé.“

„Nemusím být laskavý,“ odpálím. „Nikdy ke mně nebyli laskaví. Nebudu jim projevovat soucit. Jestli nechtěli, abych na ně kašlal, neměli kašlat oni na mě.“

Jewel se zkroutí obličej. „Kéž bych mohla změnit tvůj názor,“ zašeptá.

„To není tvoje práce. Měli by být sakra rádi, že s nimi jedno z jejich dětí ještě mluví. To je víc, než si zaslouží.“

Otevře ústa, ale pak si povzdechne a zase je zavře.

Vtom dveřmi klubovny projde muž, kterého jsem nikdy předtím neviděl. Doprovázejí ho dva prospektoři, kteří dnes mají službu na stráži. Muži je asi padesát, má krátce střižené zrzavé vlasy a dlouhý plnovous. Na sobě má vestu, ale barvy nepoznávám. Udělá pár kroků dopředu, stále obklopen prospekty.

„Máš tu nějaký obchod?“ Zavrčím a zadívám se na něj.

„Jo, mám,“ řekne muž. „Hledám Tweaka. A Lilu Dunn. Jsem její táta.“