TF - 21. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Evička

Bene

„Hele, dostal jsi tu zprávu, kterou jsem –“

„Ach, myslíš ty kočky?“ Bene obrátil oči v sloup a dodal: „Ano, Beni, viděl jsem to. Víš, že mám na práci lepší věci, než odpovídat na tvých padesát textových zpráv, každou s jiným pohyblivým obrázkem, že? Pracuješ vůbec?“

„Za prvé –“

„Takže ne, nepracuješ.“

„Vybírám platby pro Capo, dobře?“ zamumlal Beni. „Je to zkurvená nuda. To nejmenší, co můžeš udělat, protože mě nechceš v Chicagu pravidelně navštěvovat, je kurva mi na zprávy odpovídat. I když jde o kočky.“

„Ví August o tvé lásce ke kočkám?“

„Je alergická.“

Bene se ušklíbl. „To je… ehm, to je dokonalé.“

„A já nemám rád kočky. Mám rád vtipná videa s nimi, díky čemuž je jízda po téhle silnici snesitelnější – kurva se pohni, ty zasraný pitomý sráči! Kdo tě učil řídit?“

Bene si musel odtáhnout telefon od ucha, protože dvojče znělo tak hlasitě. Bolelo to. Jediná věc, kterou o jeho dvojčeti mnoho lidí nevědělo, byla skutečnost, že Beni měl na silnicích příšerný vztek, a když jel po dálnici, kde byla často dopravní zácpa, ještě se to zhoršilo.

Koneckonců, jednalo se o Chicago.

„A teď už víš, proč za tebou do Chicagu nejezdím tak, jak chceš,“ zamumlal Bene a probíral se papíry na stole, aby našel ten, který potřeboval. Jakmile ho najde, bude ho moci odfaxovat tomu debilovi, který ráno volal a chtěl čísla o byznysu, o který se pokoušel s kamarádem mimo byznys mafie. Ten debil byl jeho právníkem, protože smlouvy byly skutečná věc a musely být neprůstřelné. „Nemohu mluvit moc dlouho; musím odsud brzy vypadnout.“

„Cože, proč? August má hodně práce, Bene. Na dnešek má domluveného něco s Lissou. Zatímco budu řídit, potřebuji si s někým promluvit.“

„To je ilegální.“

„Mám Bluetooth. Všichni mají zkurvený Bluetooth.“

Správně, správně.

„A kromě toho,“ řeklo dvojče výsměšně, „buďme upřímní. Telefonování za jízdy je ta nejméně ilegální věc, co v téhle rodině děláme.“

„Jo, ale po silnicích jezdí lidé s dětmi, Beni. Těhotné ženy. Víš?“

To bratra utišilo.

„To, že jsi Vannu zbouchnul, tě změnilo,“ řekl nakonec.

I když to bratr neviděl, Bene přikývl. „Já vím.“

„Není to špatné.“

„Ne.“

„Ale je to… nové.“

Bene si povzdechl. „Jo.“

„Co vlastně děláš? Proč musíš běžet?“

„Schůzka s kontrolou ultrazvukem.“

„Kurva, jo. Dneska byste měli zjistit pohlaví, že?“

„Takový je předpoklad, pokud se mi podaří ten zkurvený telefonát s tebou skončit.“

Protože ach-ha, konečně našel papíry s čísly, které právník chtěl. Otevřel horní část faxu, hodil do ní papír a stiskl tlačítka, aby mu vše odeslal.

„Dobře, musím –“

„Bene,“ řekl bratr dostatečně ostře, aby ho uklidnil.

„Co?“

„Slib mi, že mi hned potom zavoláš?“

Při tom se usmál a opravdu si přál, aby tam jeho dvojče bylo. „No, vlastně to všem řekneme v neděli,“ řekl. „Do města dorazíš na večeři, takže jsem si myslel –“

„Vážně? Kdyby to bylo moje první dítě, řekl bych ti to hned, jakmile to budu vědět.“

Bene se zasmál. „Kurva, zavolám ti, jakmile to budu vědět, dobře? Ale přísahám bohu, Beni, že jestli mámě nebo tátovi řekneš, co dítě je dřív, než to budu moci udělat já… nebo komukoli jinému, vyříznu ti srdce přímo ze zkurvené hrudi. Pochopil jsi?“

„Víš, jak si cením dobré hrozby.“

„Mmhmm. A jak ji dotáhnu do konce.“

„Správně, rozumím. Hele, co když tam jsou dvě děti?“

„Beni, jen jedno. Jedno jediné dítě. Slyšeli jsme tlukot srdce.“

„Jo, ale slyšel jsem o nějakých dvojčatech, kdy se jedno schovávalo za tím druhým, a nemohli je vidět, dokud nebyli

na –“

„Ultrazvuku, jo. Ale měli jsme jednu z těch kontrol, když byla v desátém týdnu, aby zkontrolovali velikost a to všechno. Viděli jsme dítě. Je jen jedno, a to je celé. Zpátky k mé hrozbě, protože jsem to myslel kurva vážně.“

Beni sám pro sebe zabručel. „Fajn. Žádné vyprávění. Telefon budu mít hned vedle sebe.“

„Raději měj.“

Stěží stihl s bratrem telefon ukončit a už mu na něm zapípal další člověk, který se snažil dovolat. Měl kurva, sto chutí to plně ignorovat, ale když si uvědomil, kdo se ho snažil sehnat, věděl, že hovor musel přijmout, protože jinak by byl s tátou v kurva, mnohem větších sračkách. S ohledem na tenkou hranici, po které už uvnitř jejich famiglia a s byznysem kráčel, dobře, snažil se netlačit na pravidla, která mu byla stanovena, víc, než musel. S ostatními muži v jejich mafii to nebylo skvělé, ale pracoval na tom. Právě teď to bylo to nejlepší, co mohl dělat.

To bylo to jediné, co po něm táta s bratry požadovali.

„Kevine,“ řekl a zvedl telefon, „co pro tebe mohu dneska udělat?“

„Mám problém s tím debilem na východní straně.“

Bene svraštil obočí. „Myslíš tím Capo –“

„Jo, ten kretén. Znovu se mnou tlačí na své hranice. Měli jsme kvůli tomu asi patnáct sezení mezi Chrisem a Marcusem. Tentokrát jsem volal Chrisovi a bylo mi řečeno, abych zavolal tobě. Očividně ses s tím sráčem spřátelil a on tě má rád, takže za ním můžeš dneska kvůli tomuto problému zajít.“

Proč?

Proč tohle byl jeho život?

Ach, zbožňoval ho.

Chtěl být mafiánem a teď jím byl. Ještě nebyl Capo a asi ještě nějakou dobu nebude. A běhal po městě, aby řešil problémy jiných lidí mnohem víc, než by chtěl. Pravděpodobně si svou příslušnost nezasloužil a pár lidí chtělo dát najevo, že si mysleli to samé, ale jinak… byznys byl v pohodě.

Až na den, jako byl ten dnešní.

„Jsem trochu zaneprázdněný – ale můžu tam zaběhnout za pár hodin,“ řekl Bene.

„Ne. Teď.“

„Ale –“

„Zavolej Chrisovi, pokud se ti to kurva nelíbí. Ty jsi teď prostředníkem. To mi bylo řečeno.“

Kurva.

Bene věděl, že bylo lepší Chrisovi, Marcusovi nebo dokonce tátovi nevolat, aby je požádal o zvláštní zacházení. Nezáleželo na tom, co bylo dneska za den, nebo že Vanně slíbil, že tam s ní bude, až zjistí pohlaví dítěte. Mafie byla taková, jaká byla – musela být na prvním místě, i když si někdy přál, aby byla až tím posledním. Jistě, bratři by to pravděpodobně vyřešili a táta také, ale také nechtěl, aby měli pocit, že se k němu museli chovat jinak než ke komukoli jinému. Koneckonců, neudělal toho už víc než dost?

„Budu tam,“ řekl Capovi. „Jen se kurva uklidni, člověče.“

„Správně. Později, Bene.“

Jo, zajede si popovídat s druhým Capo. Hned poté, co zavolá někomu jinému. Tak to bylo.