SF - 29. kapitola

Překlad: Lenuszka

Austin

Odešla. Máma odešla.

Když jsem se narovnal nad jejím tělem, rozhlédl jsem se po místnosti a sakra vůbec netušil, co budu dělat.

Jakmile jsem se podíval na svou Pix, cítil jsem trochu lehčeji na hrudi. Sklonil jsem se k jejímu křeslu, políbil ji na čelo a zašeptal, „Ti amo.“

„Taky tě miluji.“

„Pokud budete chtít počkat v rodinném pokoji přes chodbu, budete tam mít soukromí,“ informoval doktor Small.

Tupě jsem přikývl, posunul se za Lexino křeslo a vyjel s ní z pokoje… a přímo do zatracené noční můry.

Ve chvíli, kdy jsme vešli do chodby, mířili k nám dva policisté a děkan. „To je on, támhle,“ řekl děkan a ukázal mým směrem.

Policajti ke mně napochodovali a vytáhli pouta. „Austine Carillo, zatýkáme vás za obchodování s drogami a distribuci narkotik třídy A na školním pozemku.“ Přečetli mi má práva, přirazili mě ke zdi a nasadili mi želízka.

„Austine!“ křičela Lexi, viděl jsem, jak se snaží vstát ze židle, její hubené paže odmítly nést její váhu.

Podíval jsem se Romovi do očí. „Starej se o ni a o Leviho!“

Rome, přikývl, a Molly přiběhla, aby Lexi uklidnila. Jak mě poldové odváděli, Rome, zakřičel, „zavolám svého právníka! Setká se s tebou na stanici!“

Jak mě vedli chodbou, přitočil se ke mně děkan. „Byla to jen otázka času, Carillo. Máme prváka, který tvrdí, že jsi mu prodal koks. Porter už se probral, a čekáme, že se každou chvíli přizná. Polib své sny o NFL na rozloučenou. Ty nejsi vzorem pro malé děti. Ty patříš za mříže.“

Ten jeho hrdý výraz ve tváři mě rozlítil a já jsem vyštěkl,

„Ty zatracený kreténe, moje máma zrovna umřela a ty sem přijdeš a uděláš tohle!“

Děkan se na mě otočil, vypadal opravdu zúčastněně, a řekl, „Upřímnou soustrast, synu. Ale spravedlnosti se musí učinit za dost, a jsem si jistý, že tvoje máma by chtěla, abys za své chyby zaplatil. Hříšníky je třeba potrestat a musí se modlit za odpuštění.“

„Nic špatného jsem neudělal! Nikdy jsem nic neprodával!“

Děkan rychle zamířil ke dveřím. „No, tak to bude na porotě, aby rozhodla. Porota a Bůh.“

***

V cele předběžného zadržení mě nechali trčet dvanáct hodin. Romův právník se ukázal hodinu po mém příjezdu, a od té doby jsem tu byl sám.

Hrdlo se mi stahovalo při pomyšlení na mámu, Pix, a Leviho, jak ji drží za ruku… Kurva, kurva, kurva, kurva! Co když mě potrestají? Co se stane s Levim? Co když bude mít Pix znovu recidivu? Co když-

„Carillo, můžete jít.“ Ke dveřím cely přišel jeden polda, jeho klíče zachrastily v zámku, a on otevřel těžké železné dveře. Naznačil mi, abych vyšel ven.

Postavil jsem se, přišel k poldovi a řekl, „Nerozumím. To můžu jít? Myslel jsem, že jsem zadržený.“

Policajt pokrčil rameny. „Ukázalo se, že se někdo přiznal. Za celou tu věc. A všechna vaše obvinění byla stažena.“

Zmateně jsem nakrčil obočí, a následoval poldu ven ze stanice, kde čekali můj právník, Rome, JD a Reece. Všichni čtyři vyskočili na nohy a běželi za mnou.

Podíval jsem se na právníka. „Kdo se kruci přiznal?“

On se podíval do svých papírů a pak se mi podíval do očí. „Pan Axel Carillo.“

Srdce se mi zastavilo. Axe? On je zpátky? Jak-

Rome, předstoupil a řekl, „Levi mu volal z nemocnice, nechal mu zprávu, co se stalo. Ukázalo se, že ten kluk má koule, osmdesát tři. Začal klít do telefonu, jak je to všechno jeho vina a že není fér, aby za to potrestali tebe.

„Nechali jsme Leviho s holkama a přišli na policejní stanici, chtěli jsme počkat, co s tebou bude, když Axel vešel hlavními dveřmi, naprosto bez ostychu, a k celé věci se přiznal. Řekl, že distribuoval drogy po kampusu celý rok sám a byl to jen on, kdo to dal Porterovi a tomu prvňákovi. Oba ten příběh potvrdili.“ Rome, mě poplácal po zádech. „Tvoje stipendium a záznamy zůstanou čisté. A pořád můžeš do draftu.“

Kurva.

„Můžu ho vidět?“ zeptal jsem se nakřáple právníka.

Zavrtěl hlavou. „Nepustí tě tam. Můžu se zeptat, jestli- –“

„Chlapče?“ uslyšel jsem za sebou, a Axela vyváděli v želízkách nějací poldové, za nimi šel děkan. Jak mě míjel, v rozpacích sklonil hlavu.

„Axe!“ zakřičel jsem, ignoroval jsem děkana a běžel za svým bratrem, objal jsem ho zezadu. Poldové se posunuli k pultu a s úředníkem něco vyřizovali, a já jsem nakonec svého bratra pustil.

„Ahoj kámo.“ Axel se pokusil usmát, ale vypadal naprosto zničeně. A unaveně. „Takže máma umřela?“ zeptal se tím svým typicky tvrďáckým, hrubým způsobem.

„Jo,“ odpověděl jsem a bojoval se slzami. „Kurva, Axi, všechno šlo do sraček.“

Zavrtěl hlavou. „Ne, kámo. Šlo to přesně tam, kam jsem věděl, že to půjde.“

„Jak to myslíš?“ zeptal jsem se zmateně.

„Tohle je tvoje šance, brácho. Dostaneš se z gangu, pryč z Bama. Vezmi s sebou Leviho. Využij fotbal a začni znovu. Ten prcek mě po telefonu vyškolil, jak jsem to posral a jak jste ty a tvoje holka svatí.“

Srdce mi poskočilo, když jsem si uvědomil, jak mě Levi bránil. „Ale co ty?“ zeptal jsem se.

„Já bych tu skončil tak či tak, kámo, zavřený. Vždycky to tak bylo. Vždycky to byl můj úděl, ale ty jsi dostal šanci se odsud dostat. Začít nanovo… To máma vždycky chtěla. Vždycky věděla, že se dostaneš dál, superhvězdo… pokud se nezapleteš se mnou a s Heighters. Ty si splníš sen. Zatímco se ona za nás prala, stal se z tebe lepší člověk.“

„Gio mě a Leviho nenechá jít, Axi, zvlášť když jsi pryč. Budeme muset zmizet nebo něco.“

„Gio nebude problém. Já jsem se o to postaral.“

Žaludek mi klesl. „Co jsi udělal?“

Axel pokrčil rameny. „Vyžádal si malou laskavost.“ Můj tvrdý pohled mu řekl, že chci vědět víc. Axel povzdechl a přiblížil se, zkontroloval, že ho neslyší. „Gio by vás dva nepustil. Zabil by vás, kdybyste to zkusili. Oba byste byli v nebezpečí. Tak jsem se o to postaral.“

„Axi, ne –“

„Ale dnes o půlnoci už Gio nebude problém. Kings si vezmou Heighter do parády a oni se budou muset přeskupit s někým novým v čele. V tu dobu už ty budeš v NFL a pryč odtud.“

„Kurva, Axi,“ řekl jsem chraplavě. Můj velký brácha k nám konečně pronikl. Podvedl svého bratra z gangu, svého nejlepšího kámoše. Nakonec si přece jen vybral nás. „Nepřijde odplata?“

Axel pokrčil rameny. „Já už si to ohlídám.“

Zaplašil jsem smutek a řekl, „Jo, a co budeš kruci dělat pak?“

Axel se uchechtl. „Odsedím si to. Pak si vás najdu a budu žít s vámi, superstar. To už budeš mít nějaké nóbl sídlo, ne? Capisci?“

Zasmál jsem se a odpověděl, „Capisco.“

„Carillo, jdeme.“ Přišel za mnou polda a Axel se mi sklonil k uchu.

„Vím, že jsem nebyl nejlepší brácha, kámo. Vím, že jsem to zkazil víckrát, než jsem měl pravdu, zvláště s Levim. Ale rodina pro mě vždycky byla vším. A já chci, abys věděl, jak jsem na tebe zatraceně hrdý. Hrdý, že jsi má krev. Ty a Lev. Slib mi, že se budete mít dobře.“

Plácl jsem ho po tváři, přitiskl k sobě a políbil ho na hlavu.

„Skloň hlavu a nepouštěj se do problému a až vylezeš, budu tu, abych tě vzal domů.“

Axel se široce usmál. „Dohodnuto? Protože já se toho budu držet.“

„Dohodnuto,“ odpověděl jsem s úsměvem.

S úsečným pokývnutím začali Axela odvádět, a on se naposledy ohlédl se slzami v očích. „Odešla klidně?“

Srdce mi pukalo, když jsem si uvědomil, že mluví o mámě, a musel jsem si založit ruce na hrudi, aby se mi netřásly. Nemohl jsem promluvit, tak jsem jen přikývl.

„To je dobře, kámo. To je moc dobře. Aspoň už je konečně volná, co?“

Ten polda Axela odvedl a já jsem se otočil k přátelům.

Jimmy-Don mi hodil ruku kolem krku. „Jsi připravený jít si pro svou Pix a malého bráchu, a začít nový život, chlapče?“

Zhluboka jsem vydechl a přikývl. Začít žít. To udělám. Oprostím se od těch Heighterovských sraček a opravdu začnu žít.

***

Později v noci byl Giovanni „Gio“ Marino zastřelen, když projížděl Westside Heights. Nebyli žádní svědci a Kings okamžitě převzali moc.