CWAA - 18. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Caroline

„Přicházím o rozum, nebo ji Griff nese jako fotbalový míč?“ Když jsme stáli podél průhledné bariéry kolem kluziště, Olivia si přitiskla dlaň na oči.

Nebylo těžké zahlédnout obrovitého modrého Griffa mezi menšími lidmi, jak klouže a víří po ledě, a stačil jen letmý pohled, abych viděla, že má ženu zastrčenou pod jednou paží, zatímco ona mává rukama a nohama. Zakryla jsem si rukou ústa, protože mě hrozilo pohltit chichotání.

„Ty se směješ?“ Olivia po mně střelila přísným pohledem. „To je katastrofa.“

Zahlédla jsem ve vzduchu spoustu telefonů a mohla jsem si jen představovat, jak rychle se tyhle obrázky rozšíří. Pak jsem si vzpomněla na naší šéfovou, která bude sledovat náš postup s Griffem a jeho hledáním nevěsty, a okamžitě jsem vystřízlivěla. „Promiň. Máš pravdu. To není vtipné.“

Přinutila jsem se nedívat se znovu na dvojici na ledě, protože i když jsem věděla, že to pro nás není dobré, pohled na tu ženu, jak křičí a mává rukama a nohama, mi nedovolil se nesmát. „Doufejme, že Beth to bude připadat vtipné. Víš, jako roztomilá historka, kterou budou vyprávět vnoučatům.“

Olivia si podrážděně povzdechla, než se otočila zpátky na kluziště a zamávala rukama nad hlavou, aby upoutala Griffovu pozornost. „Polož ji!“

Musela jsem přiznat, že malá část mého já byla ráda, že rande začalo pohromou, i když jsem se za to pomyšlení okamžitě styděla. Měla bych se snažit Griffovi pomoct, ne doufat, že jeho pokusy najít milou ženu ztroskotají. Pomáhat mu bylo koneckonců to, co jsem mu slíbila. Pořád jsem byla jeho osobní nákupčí, i když jsem neměla moc ponětí, co chce.

Náhodou jsem se podívala na kluziště a viděla, že Griff odložil svou přítelkyni. Tvář měla rudou a spadla jí čepice, což znamenalo, že má tmavé vlasy rozcuchané. Griff se tvářil omluvně a ublíženě a bylo mi ho líto.

Dobře, Caroline. Nebuď mizerný člověk a neužívej si jejich trápení. Byla jsi na horších prvních schůzkách.

Vzpomněla jsem si na toho chlapa, který trval na tom, že si musí vzít svou fretku na vodítku, a na toho, který přišel pozdě do restaurace a poté, co jsme se najedli, oznámil, že si zapomněl peněženku. Tohle nebylo horší, i když jsem měla tu výhodu, že moje hrbolatá první rande nebyla zveřejněna na internetu.

Beth vypadala, jako by se tomu snažila smát, i když jsem z místa, kde jsem stála, viděla, že je otrávená a v rozpacích. Přesto se na Griffa křečovitě usmála a podala mu ruku, aby ji vzal. Pozorovat je, jak se drží za ruce a bruslí, mi dělalo uvnitř něco divného a nepříjemného, tak jsem se podívala jinam.

Nadechla jsem se, v břiše mi kručelo při vůni skořice a grilovaného masa. Na dosah ruky jsem zahlédla bufet a hamburger. Od včerejšího večera jsem nejedla a byla jsem vyhladovělá. Zrovna když jsem se chystala zavolat na Olivii, která se posunula o pár stop dolů po bariéře, jestli chce buřt, ztuhla jsem při zvuku známého hlasu.

„Caroline?“

Ztuhla jsem, pomalu jsem se otočila, abych měla čas nasadit falešný úsměv. „Ahoj, Ethane.“

Svého bývalého přítele jsem neviděla několik měsíců, což byla skvělá věc. Náš rozchod se ani vzdáleně neblížil vědomému rozpojení a z jeho příspěvků na internetu jsem viděla, že se pohnul impozantně rychle. Ale byl tady, stál sám a šklebil se na mě, jako bychom byli nejlepší kamarádi.

Hnědé vlasy měl vepředu pečlivě ostříhané, takže to vypadalo nenuceně, ale já přesně věděla, kolik času ten kokot strávil zdokonalováním svého vzhledu. Vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsem si myslela, že je to nejhezčí kluk na světě, ale teď mě jeho dokonalý úsměv a oříškové oči nechaly chladnou.

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se a rozhlížela se kolem sebe po stejně upravené a dokonalé přítelkyni, o které jsem si byla jistá, že musí být někde poblíž. Podle toho, co jsem viděla na jeho Insta, než jsem přestala hledat, procházel párem za měsíc.

Zastrčil ruce hlouběji do kapes svého uhlově šedého vlněného kabátu. „Vlastně jsem tady kvůli tobě.“

Vyštěkla jsem smíchy a několik lidí opodál se po mně ohlédlo. „Kvůli mně? Proč bys tu měl být kvůli mně?“

„Přemýšlel jsem, Car. Myslím, že jsme udělali chybu, když jsme se rozešli.“

Zírala jsem na něj, ani jsem sebou neškubla při pomyšlení, že použil přezdívku, o níž věděl, že ji nesnáším. „Za prvé, neudělali jsme chybu. Rozešel ses se mnou, abys mohl spát s jinými lidmi.“

„To není tak docela pravda.“ Zamračil se a nervózně se rozhlédl kolem sebe. „Oba jsme potřebovali prostor.“

Zvedla jsem prst a srdce mi bušilo jako o závod. „Ne, potřeboval jsi svobodu, abys mohl ojet sousedku, a pak jsi tvrdil, že nejsi připravený na vážný vztah, protože se potřebuješ soustředit na práci.“

Po tváři mu přeběhla podrážděnost. Tak tohle byl ten Ethan, na kterého jsem si vzpomněla. Odkašlal si a vrátil se mu falešný úsměv. „Potřeboval jsem čas, abych se mohl soustředit na práci, ale teď, když jsem to udělal, si uvědomuju, jak nám to spolu klapalo.“

„Opravdu?“

„No tak, Car.“ Přistoupil blíž ke mně. „Nebuď taková.“

Teď se mi všechno vrátilo – způsob, jakým manipuloval každou hádku tak, aby byl obětí, a způsob, jakým překrucoval každý příběh tak, aby byl tím hodným. Přimhouřila jsem na něj oči, když se mi srdce zklidnilo. Pak se mi v hlavě rozběhly otázky. „Jak to, že jsi tady?“

„Cože?“

Přišpendlila jsem ho tvrdým pohledem. „Říkal jsi, že jsi tady kvůli mně, ale jak jsi věděl, že tady budu?“

Ohlédl se přes mé rameno na kluziště a všechno do sebe zapadlo. Ethan věděl, jak mě díky Griffovi najít. Musel vidět fotky, na kterých jsem s Griffem z předešlé noci. Pokud tak moc, jak Olivia tvrdila, nemohl si jich nevšimnout. O tom to celé bylo. Viděl mě s jiným chlapem – velkým mimozemšťanem – a začal žárlit.

Nepochybovala jsem o tom, že fotky mě s Griffem v Bryant Parku se objevily na sociálních sítích ve chvíli, kdy jsme přijeli, což Ethanovi usnadnilo najít mě. Pocítila jsem vlnu znechucení nad tím, že můj bývalý chtěl jen to, co si myslel, že nemůže mít, a ještě silnější pocit vděčnosti nad tím, že už není mým přítelem.

„Dovol, abych ti to ulehčila, Ethane.“ Položila jsem mu ruku na paži. „Nebyli jsme skvělý pár a už se k sobě nikdy nevrátíme.“ Otevřel ústa, ale zarazila jsem ho. „A není to mnou, ale tebou.“

Otočila jsem se k odchodu, ale on mě chytil za zápěstí a otočil mě zpátky k sobě. Jeho výraz byl zkřivený vztekem a oči měl jako štěrbiny. „To mi vážně chceš říct, že dáváš přednost té modré zrůdnosti před –?“

Slova mu odumřela na rtech, jak se mu zvrátila hlava dozadu a poklesla čelist. Nemusela jsem se otáčet, abych věděla, že Griff je přímo za mnou.