DP - 3. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Evička

„Tady, chlapče, deka.“

Michel si ji od Ira, který se zdržoval u dveří, vzal, a použil ji jako polštář. „Grazie, a ty jsi…?“

Ten chlap, ať už to bylo tím, že mu Michel poděkoval italsky, nebo se zeptal na jeho jméno, trochu zvedl bradu. Skoro jako by na jeho otázku vůbec nehodlal odpovědět, ale nakonec to se zamumláním udělal: „Aidan Casey.“

Casey.

To jméno mu znělo povědomě, ale opravdu se mu nic konkrétního nevybavilo. Měl pocit, že šlo o něco, co by měl vědět – pokud by tohle byl New York, už by věděl, kdo ten chlap kurva je, jen proto, že to musel vědět, když šlo o někoho důležitého. V Detroitu nebyl na tahle pravidla tak zvyklý.

„Je to můj otravný bratranec,“ zamumlala Gabbie.

Jeho pozornost se vrátila tam, kde ji bylo potřeba, a upřímně řečeno, tam, kde ji chtěl nejvíce. Gabbie, která se právě probrala ze svého omámení, na něj zamrkala. S hlavou podloženou dekou byla teď nakloněná tak, aby se na něj dívala.

Usmál se.

„Tvůj co, znovu?“ zeptal se.

Jen, aby viděl…

„Můj bratrance, ty osle.“

Jeho úšklebek se prohloubil o trochu víc – uráželi ho už dříve, ale nevzpomínal si, že by ho, kdy urazila krásná žena, která byla zároveň Irkou, a to ve slangu, kterému za celý svůj život neporozuměl. „Víš, že když jsi zmatená, tvůj přízvuk se mírně prohloubí, že?“

Sklopila obočí tím nejsladším způsobem, přitom zvedla své zelené oči, aby se znovu setkala s jeho pohledem. „Pravděpodobně. Nikdy jsem o tom tak nepřemýšlela.“

„Z pohledu na krev omdlíváš, co?“

Přes rty jí přeběhl lehký povzdech. Dávala si pozor, aby se dívala kamkoli jinam než na svou paži. „Možná ano, když je to moje krev, jo.“

„Možná,“ zavtipkoval. Přes rameno se ohlédl na jejího bratrance ve dveřích: „Umím si představit, že je někde na tomto místě lékárnička. Mohl bys mi ji najít?“

„Jo, kámo.“

Gabbie zamrkala do stropu a pak trochu otočila hlavu, aby se s přimhouřenýma očima zadívala po řadě kójí. „Ty jsi mě vzal na toalety?“

„V kanceláři očividně někdo někoho zmlátil na sračky, pokud to znělo tak, že je to důvěryhodné,“ odpověděl a snažil se neusmívat se, jak znechuceně se tvářila při představě, že leží na podlaze na toaletách. „A tady bylo právě uklizeno, takže mi přišlo lepší vzít tě sem než tě nechat ležet na přeplněném parketu, aby na tebe všichni zírali do doby, než se probereš.“

Nakrčila skřítkovsky knoflíkový nosík, pak se očima vrátila zpátky k němu. Svým způsobem ho dostalo, jak delikátní rysy měla. Od jemné linie brady až po lícní kosti. Sprška pih na nose a tvářích pokračovala až ke krku a mizela dál pod hlubokým výstřihem jejích šatů.

Měl to nejpodivnější nutkání zjistit, zda ty pihy prostě… pokračovaly všude. Vsadil by se, že by na tu hru Spoj tečky nikdy v brzké době nezapomněl.

„Po zvážení všech okolností mi přišlo, že toalety byly správnou volbou.“

Zamračila se. „To je fér.“

Jo, myslel si to.

Soustředil se na to, aby ji dostal na taneční parket, a pak zjistil, zda by se mu jí povedlo přesvědčit, aby mu dovolila vzít ji domů. A pak musel přijít nějaký opilý blázen a kurva všechno to zničit. Nemyslel si, že teď byl ten správný čas pokračovat v jejím dobývání, ale ani nehodlal předstírat, jako neviděl, že si ho právě teď stále neprohlížela.

„Už ses na mě vynadívala?“ zeptal se.

Oči okamžitě odtrhla od jeho krku, kde měl horní dva knoflíčky hedvábné košile rozepnuté. „Jsi příšerně sebevědomý, chlapče.“

Ušklíbl se. „A přesto se ti to, co vidíš, líbí, bella principessa.“

„To bylo... italsky?“

„Bylo, a teď mě nech, abych se ti podíval na ruku.“

Když jí ji zvedl, okamžitě odvrátila hlavu. Rána nebyla tak špatná – alespoň ne tak moc, jak si myslel na tanečním parketu. Nepotřebovala stehy. Od kolemjdoucí servírky tam popadl něco, co vypadalo jako čistý kousek hadru a přitiskl jí ho k ráně, aby tak zastavil krvácení. To už teď skoro ustalo.

„Není to tak špatné,“ řekl, „možná jeden Steri-Strip nebo dva.“

„Cože?“

„Druh náplasti.“

„Ach,“ zašeptala. „Takže žádná nemocnice?“

S mrknutím odpověděl: „Žádná nemocnice.“

„Dobře. Dneska večer nemám chuť poslouchat tátovo držkování.“

Přemýšlel, že se jí zeptá na jejího otce – a proč by na ni ten muž kvůli nehodě držkoval – ale ve dveřích koupelny se objevil jakýsi muž. Ohlédl se přes rameno, nicméně toho chlápka vůbec nepoznal.

„Co?“ zeptal se Michel ostře.

„Ty jsi doktor? Bylo mi řečeno, abych tě našel – můj kamarád říkal, že bych tě mohl vypátrat, pokud budeš stále nablízku. Někdo tě viděl vrátit se sem s tou dívkou.“

Kurva.

To mu znovu připomnělo, proč do tohohle zkurveného klubu vůbec na prvním místě přišel. Práce. Týden dealování pro Vannozzo Capo a už se zjistil, že to nebylo stejné jako jeho předchozí výlety touto cestou. Sal dal očividně jeho jméno každému, kdo o něj požádal, a spolu s ním i telefonní číslo. Spolu s tou zkurvenou přezdívkou doktor, jako by to pro ně byl vtip. To ho však sralo víc než cokoli jiného.

Byl víc než schopný najít si své vlastní zákazníky. Nebo, tak to vždycky dělával, když pracoval doma pro své bratrance a rodinu. Tady by jim mělo být jedno, komu dealoval, pokud se dokázal produktu zbavit.

Telefonát od někoho, kdo si chtěl dát koks, ho poslal do tohoto klubu, a poté, co provedl výměnu se zákazníkem, který naznačil, že tu měl pravděpodobně více lidí, kteří by kupovali, zamířil na bar. Tam ho Gabbie odvedla od toho, aby se vrátil k zákazníkovi a dokončil další transakce.

„No, doktore?“ zeptal se chlápek.

Michel sám pro sebe cosi zabručel a když se znovu obrátil na muže, ani se neobtěžoval se skrýváním ohně ve svém pohledu. Ve stejnou dobu se vrátil předchozí Ir – Gabbiein bratranec – spolu s dalším chlápkem, kterého neznal. „Dneska večer ne.“

„Sakra.“

„Sbohem,“ vyštěkl Michel.

Chlápek zamířil ze dveří, ale zbylým dvěma mužům, kteří tam stáli, většina hovoru neunikla. Cítil, jak se na něj obrátily jejich oči, jako by ohledně toho měli co říct, ale zatímco Gabbie ležela na podlaze, drželi huby zavřené.

Nevěděl, co na tom záleželo.

Gabbie, na druhou stranu, se zeptala: „Doktor, hm?“

„Něco takového,“ zamumlal.

„Tady je ta lékárnička, doktore.“

Michel zaťal zuby, nasraný a připravený odtamtud vypadnout pryč. V žaludku mu seděla těžká tíha, aniž by si byl jistý proč. Možná proto, že se od okamžiku, kdy do tohoto klubu vstoupil, se v něm cítil nepatřičně – nad stánkem DJů visela velká irská vlajka, což stačilo k tomu, aby mu to řeklo, že tento klub pro něj nemusel představovat bezpečné místo. Dalším vodítkem byl chlápek, který dostal v kanceláři výprask.

Ale popravdě, Gabbie právě slyšela, jak ho někdo žádal o drogy… pokud rozuměla troše pouličnímu slangu, když došlo na dealování – a kdo by mu nerozuměl? To mu vadilo víc než cokoli jiného. Byl si jistý, že pokud by před ním neutíkala předtím, tak teď rozhodně ano.

Oba muži ve dveřích si mezi sebou mumlali něco jazykem, kterému nerozuměl. Gabbie se na ně dívala, se svraštěným obočím, jako by se snažila rozluštit, o čem mluvili, ale mluvili moc rychle.

Pak odešli.

„O čem to bylo?“ zeptal se s trhnutím palce přes rameno.

Když se její pozornost vrátila k němu, pustil se do práce a otevřel lékárničku. I když se na ni nedíval, stále cítil, jak se na něj dívala ona. Bylo to opravdu niterní. Jako by ho její pohled připíchl na místě a neměl před ním úniku. I když bylo to však zvláštní, protože jedna jeho část tomu také ani uniknout nechtěla.

„Území,“ řekla tiše, „mluvili o území.“

Špatné znamení číslo tři.

Dával si dohromady všechny sračky, a to pro něj znamenalo špatné věci. V tu chvíli se však mnohem víc soustředil na to, aby se ujistil, že byla v pohodě. Teprve pak bude muset rychle a bezpečně z tohoto klubu odejít.

Pokud byl na irském území – v Detroitu byla velká irská rodina –, pak zde nebyl v bezpečí. Vůbec. V kriminálním podsvětí bylo všeobecně známo, že Irové a Italové spolu nevycházejí. Byli proslulí svými spory, které trvaly celé roky, a byly jedny z nejkrvavějších, jaké kdy byly na ulicích viděny. Nechtěl se stát obětí, pokud by k tomu došlo i v tomto případě.

„Nech mě tohle vyčistit,“ řekl. Nechtěl se znovu ztratit ve svých myšlenkách.

Zatímco pracoval na tom, aby jí ruku co nejlépe ošetřil, zůstala zticha. K vyčištění rány použil ubrousky napuštěné alkoholem a když zasyčela z toho píchnutí, v hrudi ho dloubla bolest. Rychle pracoval a použil pár Steri-Strips k uzavření rány, které pak jen pro jistotu ještě přelepil velkým čtvercem náplasti.

Když přejel palci po vnějším okraji pásky, aby ji uhladil, horko z její kůže se rychle a zběsile šířilo i na tu jeho. Přísahal by, že mu putovalo přes paži přímo dolů do jeho nitra. Neuniklo mu ani to, jak jí z jeho doteků na kůži vykvetla husí kůže.

Sakra.

„Taky to cítíš?“ zeptala se tiše.

Setkal se s jejím pohledem. „Cítím co?“

„To horko.“

Proč lhát?

„Cítím,“ zamumlal.

Jazyk si navlhčila rty. Byl by kurva příšerným lhářem, pokud by řekl, že nesledoval, jak jazykem klouzala po svých rtech, a při tom nepřemýšlel, jak by vypadala, pokud by to dělala na kolenou, s jeho penisem v rukou.

Jo, byl tak v prdeli.

„Ach, tady jsi! Aidan mě šel najít.“

Při ženském hlasu, který se ozval ze dveří za ním, ji rychle pomohl zvednout se z podlahy. Jakmile byla na nohou a vypadala, že na nich byla dostatečně stabilní, mohl ji pustit. Místo toho ji jednu ruku přidržoval na spodní části zad a druhou na její paži. Přitom se oba otočili čelem k rudovlasé ženě ve dveřích.

Gabbie si z obličeje odhrnula změť rudých kadeří a kývla směrem k němu. „Měla jsem doktora, aby mi pomohl.“

Michel se uchechtl. „To není tak úplně pravda.“

Jen se usmála a mrkla na něj. Věděl, že ho škádlila. Pak se její pozornost vrátila zpátky k ženě. „Omlouvám se, že jsem nám zkazila noc.“

„To je v pohodě.“ Žena stále zírala na Michela, ale rychle se pohledem vrátila ke Gabbie. „Mám připravené auto, pokud jsi -“

„Myslím, že bych vlastně mohla nechat Michela, aby mě odvezl domů.“

Prsty sevřel její paži – tu nezraněnou.

„Ach,“ řekla dívka a mírně vytřeštila oči.

Gabbie se zasmála. „Uvidíme se zítra, Aine.“

Aine se potutelně usmála. „Máš to mít.“

Michel počkal, až dívka ze dveří toalet zmizí. Promluvil teprve tehdy, když se oba znovu ocitli sami. „Takže budeme prostě předstírat, že jsi neslyšela, že mě nějaký chlap žádá, abych mu prodal drogy?“

Mrkla na něj – zelené oči se jí třpytily, rty měla zvednuté v sexy hříšném úsměvu. „Můj táta je Charles Casey, takže pokud si myslíš, že mi to vadilo... tak si zahráváš se špatnou dívkou, Micheli.“

To jméno…

Charles Casey.

V hlavě se mu rozezněl zvonek.

Jen ne dost nahlas, aby si myslel, že to byl špatný nápad. Ach, byl si docela jistý, že když ji vezme domů, dostane ho to do nějakých sraček, ale hele... pokud to stálo za to, pak to bylo to jediné, na čem mu záleželo.

Zbytek vymyslí zítra.

„Myslím, že si vezmeme moje auto, pokud nemáš svoje,“ řekl.

Zvedla obočí. „Myslím že jo.“

• • •

Když Gabbie přecházela přes chodník z bílých oblázků ke schodům cihlové budovy, Michel se držel o krok za ní. Každých pár vteřin se ohlížela přes rameno, aby se ujistila, že tam stále byl. Pokaždé se na ni usmál. Na tom, jak jí zčervenaly tváře – díky čemuž její pihy vynikly ještě víc – bylo něco, co s ním dělalo dobré věci.

A s jeho penisem.

Šlo o to, že... na prvním místě byl vždy gentleman. Nic jiného nepoznal a měl podezření, že v případě opaku by se v něm táta s mámou velice zklamali. Takže nezáleželo na tom, co si myslel jeho penis o tom, jak vypadal její zadeček, zatímco ho objímaly ty krátké, třpytivé šaty. Pozvání k sobě domů si mohla kdykoli rozmyslet, a to bylo celé.

U máslově hnědých dveří domu si pohrávala s klíči. Oči zvedla k mosazným číslům, která byly připevněné na cihle.

„Pěkné místo,“ poznamenal. „Tiché.“

To bylo.

Dokonce i ulice vypadala, jako by bylo všude kolem zhasnuto. Na ulici se nevyskytoval ani žádný běžec, ani nikdo, kdo by venčil psa. To bylo pro město neobvyklé. Vypadalo to, že v něm byl stále někdo poblíž a kolem.

Pod bundou, kterou jí nabídl, aby si ji vzala, když to vypadalo, že se možná začalo ochlazovat, pokrčila jedním jemným ramenem. „Pronájem tohoto místa mi zajistil táta – je to blízko koleji. Chtěla jsem být na koleji, ale on rozhodl jinak.“

Neušla mu hořkost v jejích slovech. Jeho vlastní rodiče nerozhodovali zcela přesně, kde bude bydlet, ale máma rychle vetovala každý byt. Koleje pro něj byly mimo hru, protože měl rád svůj prostor. Nakonec se usadil v bungalovu zastrčeném mezi městským parkem a řadou cihlových budov.

Ukázal na její dveře a řekl: „Tak co se stane teď?“

Zvedla obočí. „Myslela jsem, že je to jasné.“

Zazubil se, jazykem přejel přes koutek svého horního rtu. „Nikdy nic nepředpokládám, Gabbie. Mezi klubem a tímhle místem jsi mohla změnit názor. Je lepší se zeptat.“

„Dobře, nezměnila jsem názor.“

„Ach?“

Podívejme. Jeho penis byl znovu v pozoru.

Připravený k akci.

„Dobrá,“ zamumlal a když se na ni podíval, posunul se tak, že se ramenem opíral o cihlovou zeď. „Pak navrhuji, abys odemkla dveře, abychom se dostali pryč z těchto schodů. Jinak nemůžu být zodpovědný za to, co se stane tady venku, kde to může uvidět kdokoli, kdo vidí, jak vypadá tvůj zadek v těchto šatech.“

Rychle se nadechla. Neuniklo mu ani to, jak se jí rozšířily oční zorničky. Prsty sevřela klíče pevněji, až ve tmě zacinkaly. Nechtěl předstírat, že se mu penis znovu neztopořil a nenapínal linii zipu, aby mu připomněl, že stále ještě nedostal, co chtěl.

Což bylo být pohřbený hluboko uvnitř této ženy.

Už brzy.

Jednoduše mrkl a znovu kývl směrem ke dveřím. „Kdykoli budeš připravená.“

Otočila se ke dveřím, klíč už měla připravený, aby ho vsunula do zámku. „Zníš sebevědomě.“

„Že budou tví sousedé znát moje jméno, až tady s tebou skončím? To je pravděpodobné.“

Při jeho prohlášení, když zatlačila na dveře, při prvním kroku uvnitř domu málem zakopla o práh. Rychle ji však zachytil a jednou rukou vklouzl kolem jejího pasu. Využil této příležitosti a vtiskl jí polibek i na zátylek. Zároveň si ji přitáhl blíž k hrudi. Když se předklonil, dokonale zapadla do křivek jeho těla.

První ochutnání její kůže mu ani zdaleka nestačilo. Když za nimi zabouchl dveře, hlavu si opřela o jeho rameno. Vydali se chodbou dál. Svou kabelku upustila na zem, tam s ní dopadla i jeho taška. Ta zkurvená bunda, kterou jí dal, aby ji zakryla, jim stála v cestě a sloužila jen k tomu, aby mu do vnitřností vystřelil nápor frustrace.

Chtěl víc.

Další ochutnání.

A bunda mu v tom bránila.

Když jí po pažích bundu hrubě stáhl a ani trochu se nestaral o to, že se při dopadu na podlahu pravděpodobně ošklivě pomačkala, blaženě si povzdechla. Teď měl na přemýšlení jiné věci. Třeba jako všechny pihy, které ji tečkovaly linii ramene a mizely přes krk až v jejím hlubokém véčku výstřihu šatů. Bylo jich příliš mnoho a nemohl je všechny políbit, ale k čertu s ním, pokud se o to alespoň nepokusí.

Začal s jejími rameny a při každém polibku, který ji na tělo dal, jazykem ochutnával její kůži. Když rukama sjel po třpytivých, přiléhavých šatech, zachvěla se. Chtěl cítit její křivky – zjistit, jak mu padnou do rukou, kde měla nejraději, aby se jí dotýkal.

Svými zuby se dotkl bodu na jejím krku, pod kterým cítil její rychlý puls. Rukama sklouzl, níž a zeptal se: „Už jsi pro mě mokrá?“

Vydala tichý zvuk. „To bys měl rozhodně zjistit.“

S tím souhlasil.

Rukama zajel k lemu šatů. Dlaněmi pak začal cestovat výš a cestou vytahoval látku nahoru. Nebylo pochyb o tom, že čím blíž se prsty přibližoval k vrcholu jejích stehen, tím víc se jí chvěly nohy.

Nebesky.

Vsadil se, že tak bude i chutnat.

Nebesky, ale hříšně.

Teď chtěl jen vědět, jestli je jeho teorie správná. Ale nejdřív... Klouby prstů klouzal po kapuci jejího pohlaví, krajkou lemovaná bavlna jejích kalhotek byla pod jeho kůží měkká. Dalším tahem se dostal o něco níž, přímo přes její klitoris. Při tom doteku mírně trhala boky. Usmál se do její kůže.

„Citlivá,“ řekl jí. „Tak to tě bude bavit.“

„V to zatraceně doufám.“

Zasmál se, temně a chraplavě. Hrdlo se mu teď sevřelo, protože měl pocit, jako by si s ní pohrál příliš dlouho. Škádlil a testoval vody, jen aby zjistil... a teď chtěl něco víc.

Mnohem víc.

„Kde máš ložnici?“

„Nahoře,“ zamumlala.

„Svlékej se za pochodu.“

Líbilo se mu, že ten požadavek ani nezpochybňovala. V jejím rozhodnutí opustit jeho objetí a vydat se dál nebylo žádné zaváhání. Když zamířila ke schodům na konci chodby, nakoukl jí přes rameno a uvědomil si, že toho vlastně nebylo moc, čeho by se musela zbavit. Jako první dopadly na zem její šaty, takže její krémová pokožka zůstala vystavena jeho uznalému pohledu. Pihy měla všude. Nevěděl, kam se na jejím těle dívat dřív.

Na křivku jejího pasu, která níž přecházela do boků, které se s každým jejím krokem zhouply? Nebo dokonce na kulatý zadeček, kdy musel své ruce zatínat podél boků, protože cítil potřebu zarýt prsty do toho pružného masa – nebo kurva, dokonce i své zuby? Možná na ty dva dolíčky v dolní části zad, nebo na to, jak se jí leskly oči, když na něj znovu podívala?

Bylo toho na ní hodně k objevování.

Tak moc.

Nepohnul se, dokud z ní na schodech už neviděl víc než jen lýtka. Na vteřinu se zastavila. Přemýšlel, co to sakra dělala. Pak uviděl, jak mírně pohnula nohama a už jí kolem kotníků spadly ty krajkové bavlněné kalhotky. Vystoupila ven z látky a dál pokračovala v chůzi.

Kalhoty mu byly stále těsnější.

Jo, kurva.

Šel za ní a nebyl tichý, protože zatímco stoupal po schodech tak rychle, jak jen mohl, z horního patra slyšel odrážet se její sexy smích. Cestou si dal pozor, aby zvedl i ty kalhotky, které tam po sobě nechala.

Při chůzi ze sebe roztrhal košili, rozepnul knoflík u kalhot a pak i jejich zip. Před koupelnou si zul boty – na stejném místě, kde zřejmě na zem shodila svou podprsenku.

Další místností byla prázdná ložnice.

Ta na konci?

Tam ji našel.

Seděla tam nahá na kraji postele, rudé vlasy jí splývaly přes rameno, hlavu měla nakloněnou ke straně, jako by na něj čekala. Když zvedla bradu, rty se jí zvlnily v hříšném úsměvu – v tichá výzvě, pomyslel si.

Její slova to potvrdila. „Stále chceš zjistit, zda jsi mě promočil?“

Z hrdla se mu vydral drsný zvuk – ani si nebyl jistý, odkud přišel, ale cítil jeho syrovost. „Nemáš ani zkurvený ponětí.“

Roztáhla pro něj nohy, paty se opírala o okraj postele. Žádný stud, pomyslel si, a to se mu líbilo. Neměl čas na to, aby řešil ženské nejistoty, zejména tehdy, pokud šlo o její tělo. Všechny ženy byly nádherné a každá žena byla jiná. Teď tu měl ženu, která to o sobě věděla a nebála se ukázat všechno, co měla.

A právě teď po něm blýskala růžovou kočičkou, která se pod slabým osvětlením v ložnici, které poskytovaly lampy na obou stranách postele, leskla. Nebyla úplně holá – nad kundičkou měla malý kousek zastřižených chloupků, které vedly níž, přímo do zaslíbené země. Ústa měl plná vody, protože jak mohla chutnala?

Horce po dortu?

Sladce a opojně?

Chtěl to zjistit.

Přistoupil blíž.

Ale ještě ne dost blízko.

„Chci ochutnat,“ řekl, „ale nemohu slíbit, jak dlouho to bude trvat, než tě ohnu a vezmu si to, co opravdu chci.“

Sledovala své kalhotky, které se mu pohupovaly na konečcích prstů. „A proč jsi přinesl je?“

„Možná ti je nacpu do pusy, abys cítila svou vlastní chuť, zatímco tě budu šukat. Nebo kurva, možná ti je omotám kolem rukou, aby byly v klidu. Jediné, na čem teď záleží, je to, že řekneš ano.“

Znovu nezaváhala.

„Ano.“

Znovu se pohnul vpřed, až stál na konci postele, přímo před ní. Svým pohledem přejela přes jeho nahou hruď a dolů po těle, až se zastavila na černém pásku jeho boxerek, který vykukoval přes okraj jeho rozepnutých kalhot. Líbilo se jí, na co se dívala. Cítil to v morku kostí. Její úsměv se prohloubil. Uchechtl se.

„Jen povzbuzuj mé ego ještě víc, prosím.“

Pohledem se vrátila zpátky k jeho očím. „Myslela jsem, že v košili vypadáš dobře, ale...“

Předklonil se, rukama se opřel o postel, svými ústy našel její. V jejich polibku byl hlad – potřeba, kterou už dlouho necítil. Zjistil, že její polibek byl stejně návykový jako cokoli, co pro vás bylo dobré, ale pravděpodobně také špatné. Svým jazykem zaútočil na její, pak ji kousl do spodního rtu. Nehty mu přejela po hrudi. Bylo to její sladké zalapání po dechu, co ho poslalo do spirály, aby se pohyboval ještě rychleji.

Jakmile ji dostal zpátky na postel, ruce už měl na jejích stehnech, aby jí je roztáhl ještě víc. Bez varování se ocitl přesně tam, kde chtěl být, a také jeho ústa… Rty nejdříve obkroužil její klitoris, ten pulzující pupen dráždil a přemlouval jemným šviháním jazyka. Pak ho znovu nasál. Jednou rukou sklouzl dolů, palcem se zatlačil hluboko do jejího pohlaví, aby masíroval mokré, oteklé maso, zatímco ústy dál zpracovával její klitoris. Její chvění ještě zesílilo

Jakmile našel místo, které ji přimělo se nad postelí opravdu vyklenout, a donutit ji, aby se mu prsty zapletla do vlasů, třela se o něj boky, jen aby pokračoval dál. Stálými, pevnými tahy palce a stejným tlakem jazyka, až zalapala po dechu.

Skoro tam.

A sakra, vydávala ty nejkrásnější zvuky.

Hlasité výkřiky.

Rozechvěné sténání.

Víc.

Nejlépe však znělo jeho jméno.

„Micheli, budu -“

Už to věděl, i když to nebyla schopná dokončit, protože na ni zaútočil orgasmus. Pokud bylo kdy možné někoho sledovat, jak se vám celý rozpadl přímo před očima, tak největší nádherou bylo to, když se udělala ona.

Odtáhl se od ní, na rtech mu stále přetrvávala její opojná a kyselá chuť. Našel kondom, který měl vždycky v kapse jen pro všechny případy… Roztrhl zafóliovaný balíček. Nechal ji, aby se na posteli znovu posadila, aby mu pomohla stáhnout kalhoty, až už jeho erekce nebyla dál omezována liniemi spodního prádla. Zatímco se prsty probíral změtí jejích kadeří, konečky svých prstů přejela po jeho délce.

„Klekni si na kolena,“ slyšel sám sebe říct.

Byl to vůbec jeho hlas?

Zněl příliš… chraplavě.

Nicméně dávalo to smysl. Jeho tělem procházelo zoufalství, které nikdy dřív necítil, a nehodlalo se zmírnit, dokud nebude pod ním, celá roztřesená, zatímco bude mít penis pokrytý jejím šťávami.

Tak jednoduché.

Podívala se na něj, ale stejně rychle udělala, co jí řekl. Zbavil se kalhot a boxerek, pak si latex plně natáhl. Byla pro něj na posteli až příliš vysoko, protože chtěl zůstat stabilní. Tak stabilní, jak jen mohl, aby ji šukal tak silně, jak jen mohl. Než vstoupil mezi její stehna, aby ji ochutnal, zbavil se jejích kalhotek, které zahodil. Svou paží ji sevřel kolem nohou, aby ji stáhl zpátky na kraj postele.

„Co -“

Ohlédla se přes rameno, ale ty kalhotky už na ni čekaly. Když slyšel ty zvuky, které vydávala, rozhodl se, že jí nechce umlčet roubíkem. Tentokrát ne. Jednou rukou ji popadl za zápěstí, druhou použil k tomu, aby jí ty kalhotky omotal kolem zápěstí tak pevně, že když za ně zatáhl, štíplo jí to a neexistoval způsob, jak se osvobodit. Ale nezanechalo to po sobě stopy.

Na to byla její kůže každopádně až příliš hezká.

„Ach, můj bože,“ zamumlala, když se usadil za ní, dvěma prsty sevřel kalhotky, kterými měla spoutaná zápěstí, a přitom se jí zároveň dotýkal i jejího kříže. „Cítím tě.“

Jen pro dobrou míru přejel celou délku své erekce v latexu přes štěrbinu jejího zadečku. Cítil, jak se k němu přitlačila. Stačil jen nepatrný pohyb jeho boků a hlavičkou penisu se otíral o její štěrbinu.

Ztuhla a roztřeseně se nadechla. „Udělej to.“

Kalhotky sevřel ještě pevněji, druhou rukou ji popadl za vlasy do pěsti, aby až ji bude šukat, viděl její tvář. Jeden pohyb boků a byl zabořený hluboko do její kundičky. Protáhla se kolem něj, každý její sevřený sval ho celou cestu objímal, a když se vytahoval, svírala ho ještě těsněji.

„Kurva,“ zaklel. To slovo se mu doslova vyrvalo ven z hrudi.

To slovo zopakovala.

Ale bez dechu a vyšším tónem.

Boky se znovu opřel o její zadeček a cítil to až v morku kostí. To, jak ho její tělo vzalo dovnitř a roztáhlo se. Nemohl si pomoct, ale musel se dívat, jak si její kundička brala jeho penis, a když se pak vytáhl, jak ho celého pokrývala svými šťávami.

Tempo mezi nimi bylo brutální a zběsilé. Nehty se zarývaly do hřbetů jeho ruky, kdy jí držel paže přišpendlené na spodní části zad. Čím víc ji šukal, tím víc se napínala linie jejích jemných ramen. Každému jeho přírazu vycházela vstříc.

Brala ho tak dobře.

Opravdu dokonale.

Nevěděl, kdy se její výkřiky spojily v něco zběsilejšího, ale i to zbožňoval. Každý jednotlivý zvuk, který z ní vyšel, ho jen nutil pokračovat dál, až ucítil, jak se mu svírala páteř a v koulích měl horko. Roztřásla se druhým orgasmem, hlava jí spadla dolů, vzlykala do pokrývek. Samotný pohled stačil k tomu, aby ho dostal přes okraj a o dva údery později se do latexu udělal.

V temné ložnici se rozlehlo ticho.

Na celých pět vteřin.

Gabbie se roztřásla smíchem, na posteli otočila hlavu a přes rameno se na něj podívala. On sám se stále snažil popadnout dech. „Můžeme to zopakovat?“

Jen se ušklíbl. „Možná.“

Ale kurva jo.

Nějakou chvíli tak zůstali, svůj stále polotvrdý penis měl uvnitř její stále se svírající kundičky. Jemně vydechla a pak se zeptala: „Proč ti říkají doktor?“

Zasténal. „Většina z nich ani neví, proč to říkají – prostě to slyšeli a pokračovali s tím dál.“

„Ale ti, kteří to vědí?“

„Právě jsem dokončil svůj první rok na medicíně.“

Zářivě se usmála. „Doktor.“

„Jednoho dne, jo.“

„Hm, umím si to představit. V lékařském plášti bys vypadal skvěle.“ Bláznivá ženská, pomyslel si, ale líbilo se mu to. Její nahodilá prohlášení ho udržovala ve střehu. Vzdychla dalším z těch šťastných zvuků a zavrtěla o něj zadečkem. „Až se probudíš, neodcházej. Vážně, udělám snídani.“

Nebyl typem, který by vůbec zůstával přes noc, ale kurva, pokud požádala... „Domluveno, donna.“