pondělí 9. ledna 2023

SWM - 16. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička


Caleb

„Vyjebal s mojí matkou!“ Křičím a chodím po obývacím pokoji, ještě hodinu po schůzce jsem naštvaný jako čert.

„Calebe…“ Brynna začne, ale já ji přeruším.

„Nesnaž se ho obhajovat.“

„Nebudu,“ zavrtí hlavou. „Ale upřímně, tvoje máma má pravdu. Stalo se to už dávno.“

„Všechno, co nás učil, byla podělaná lež.“ Prohrábnu si rukou vlasy a zadívám se z předního okna do temného dvora. Slunce už dávno zapadlo.

„Ne, nebylo, Calebe. Přestal jsi někdy přemýšlet o tom, že tě ten člověk učil na základě svých vlastních chyb? Nechtěl, abys dělal stejné jako on.“

Vydechnu a zavřu oči.

Proklínám ji za to, že dává smysl.

„Tvůj táta tvou mámu zuřivě miluje. Je to zřejmé každému, kdo je vidí.“

„Já mám bratra, o kterém jsem ani nevěděl!“ Vykřiknu a znovu přecházím po pokoji.

„On to taky nevěděl. Není možné, že kdyby Steven věděl, že je otcem dítěte, neopustil by ho, Calebe. To přece víš.“ Pozoruje mě, jak kráčím, tváří se klidně a oči má ostražité, a já si najednou připadám jako blbec.

„Máš pravdu,“ zamumlám a stáhnu si ruku z obličeje. „To by neudělal. Ale to, že mámu opustil hned po mém narození, je pěkná blbost.“

„Tomu se říká být člověkem. Upřímně řečeno, ulevilo se mi, že Montgomerovi nejsou tak dokonalí, jak všichni zvenčí vypadají.“ Zasměje se a já se na ni zamračím.

„Co to má znamenat?“

„Ale no tak, Calebe. Vaši rodiče jsou pořád šťastně svoji, všichni jste supermoderně krásní, všichni spolu vycházíte.“ Prsty si odškrtává jednotlivé body. „Máš bratra, který je zatraceně profesionální fotbalista, ty jsi SEAL…“

„Byl,“ přeruším ji, ale ona pokračuje.

„Všichni jste úspěšní. Jako by nikdo z vás nemohl udělat nic špatného a jste dokonalá rodina jako ze škatulky. No, překvapení, všichni jste přece jenom lidé.“ Pokrčí rameny a pozorně mě sleduje, jak tu stojím a jen na ni zírám.

„Matt má rád perverzní sex, na něm není nic dokonalého,“ informuju ji a snažím se zachovat vážnou tvář.

„Ale no tak, uvědom si, že ty máš taky rád perverzní věci,“ mávne na mě rukou, ale já na ni hodím vlčí usměv.

„Takhle perverzní ne, ale nevadilo by mi, kdybych tě někdy svázal, Legs.“

Zasměje se a zavrtí hlavou, pak vstane a přejde ke mně.

„Dej tomu čas,“ pobídne mě a obtočí mi ruce kolem pasu. „Možná zjistíš, že Dominik je fajn chlap.“

„Mohl by to být vraždící maniak. Kretén. Fanoušek Denveru.“ Při té myšlence se zhrozím a otřesu se, čímž Bryn rozesměju a poprvé za celý den cítím, jak se mé tělo uvolňuje.

„Třeba je to jen obyčejný kluk, který chce vědět, jaký je jeho biologický otec,“ kontruje s úsměvem. „Podle toho, co si pamatuju, když jsme ho potkali u oběda, je to fešák.“

„Ty jsi ho taky potkala?“ Zeptám se překvapeně.

„Krátce, jo. Tvůj táta se je snažil rychle dostat pryč, když nás uviděl. Vypadal normálně.“ Pohrává si s knoflíkem na mé košili, ale než se stihnu zeptat na další otázky, ozve se zaklepání na dveře.

„Čekáš někoho?“ Zeptám se jí se zdviženým obočím.

„Zavolala jsem mámě a požádala ji, aby přivedla děti domů. Stýská se mi po nich.“ Stydlivě se usměje a já ji políbím na hebké čelo, než otevřu vchodové dveře. Dovnitř vbíhají dvě malé holčičky a nedočkavý pes a těsně za nimi Brynnini rodiče.

„Díky, že jste je přivedli domů.“ Brynna se na rodiče usměje a obě dívky k sobě přitiskne.

„Žádný problém. Stejně už byly připravené jít domů.“

„Děda říká, že ho zlobíme kvůli vysokému tlaku,“ informuje Josie matku s vážnou tváří.

„Říká, že mu uděláme vagínu,“ přidá se Maddie a já se ušklíbnu, než zachytím smích, který ze mě chce vyrazit.

„Angína,“ opraví je a protočí oči. „Z vás budu mít angínu.“

„Přesně to jsem řekla,“ kontruje Maddie.

„Vyrazíme ven, zlato.“ Eloise obejme Brynnu a políbí mě na tvář, když prochází kolem.

„Ještě jednou díky, mami. A nezapomeň, že v pondělí večer si každý měsíc vyrazíme s partou, takže děti budou ten večer zase s tebou.“

„Žádný problém,“ usměje se Eloise.

„Myslím, že na to nepůjdeme, Bryn,“ začnu, ale setkám se s Brynniným pohledem.

„Budu mít s sebou policistu, SEAL, profesionálního fotbalistu a bývalého zápasníka UFC, Calebe. Bude o mě dobře postaráno.“ Podepře si pěsti v bocích a dívá se na mě, jako bych se zbláznil.

„Asi jo, když to říkáš takhle,“ pokrčím rameny a usměju se. Její rodiče se při odchodu smějí a holky si hned začnou povídat o noci s prarodiči.

Bix se ke mně přitočí a já se s ním usadím na pohovce, napůl na klíně a napůl na gauči. Přes veškerý výcvik stále nepřišel na to, že není pes na klíně. Spokojím se s tím, že ho drbu na břiše a jemně masíruju kolem jeho špatného ucha, čímž si od toho velkého trouby vysloužím sténání rozkoše, zatímco holky vzrušeně mluví se svou matkou.

Je to tak dobrá máma.

Šťastně se na holky usměje a gestem jim naznačí, aby se k ní přidaly na sedačce přiléhající k místu, kde sedím já, usadí se po jedné z každé strany, obejme je kolem ramen a políbí je na hlavu.

Kéž bych ji s nimi viděl, když byly ještě miminka. Jaký to musel být pohled, sledovat, jak je konejší, jak se s nimi mazlí.

Jak je kojí.

„Uvolnil se mi zub!“ Josie jí nadšeně říká.

„Opravdu?“ Brynna se zeptá. „Ukaž mi to.“

Josie ukazuje matce uvolněný horní přední zub a pak se otočí, aby ho ukázala mně. „Vidíš, Calebe?“

„Vidím. Dojdu si pro kleště, vytáhnu ti ho.“

„Ne!“ Josie se zachichotá a zakryje si ústa malou dlaní.

„Můj zub není uvolněný,“ Maddie se dlouze zatváří.

„Neboj se, zlato,“ uchechtne se Brynna a políbí ji na tvář. „Brzy bude.“

„Můžeme se dívat na film, mami?“ Josie se zeptá se zívnutím.

„Myslím, že je čas jít spát, zlatíčko.“

„Chci, aby mě Caleb uložil,“ odpoví Maddie a obrátí na mě své velké hnědé oči a s nadějí se na mě zadívá.

„Tak pojď,“ lusknu prsty a Bix mi seskočí z klína a šťastně zamíří nahoru do postele. Naberu obě holky a nesu je, každou pod paží, jako by byly pytle brambor, a přitom se chichotají jako pominuté. „Hodím vás do postele!“

„Mami! Pomoc!“

„Jsi v tom sama,“ směje se Brynna, když stoupám po schodech. „Musím uklidit kuchyň.“

„Za chvíli ti přijdu pomoct!“ Volám na ni dolů, když házím holky na postele.

Je čas uložit je do postele a užít si chvíli klidu s jejich sexy matkou.

***

„Žlutý proužek, rohová kapsa,“ zavolá Will, vystřelí a snadno potopí kouli.

V hospodě je hlučno díky starému jukeboxu v rohu, který hraje Livin‘ On a Prayer, a holkám u vedlejšího stolu, které se smějí většinou opilé až za ušima.

„Víš,“ zmíním se Nateovi, který sedí na stoličce vedle mě a sleduje, jak Will střílí. „Tvoje žena je tamhle nejhlasitější a nepije nic jiného než vodu.“

Nate se zasměje a s humorem a láskou se podívá na mou sestru. „Ráda se baví s kamarády,“ zamumlá.

„To dělají všichni,“ souhlasí Will, když se k nám připojí poté, co vynechal poslední ránu.

„Woot! Woot!“ Meg zacvrliká a celá skupina propadne záchvatu chichotání právě ve chvíli, kdy přijde servírka s talíři jídla pro všechny.

„Naše holky se můžou najíst,“ poznamená Luke a pokyne bradou, když se před nimi na stole objeví hromady talířů s žebírky, nachos a kuřecím masem v košíčcích s hranolky.

„Raději tohle, než aby Stacy hladověla,“ zamumlá Isaac a obchází stůl, hledajíc nejlepší záběr.

Tiše souhlasím. Rád se dívám, jak žena jí.

„Nat je sexy, když jí,“ zamumlá Luke skoro sám pro sebe a zrcadlí tak moje myšlenky.

„Hej, eso!“ Jules zavolá od stolu a mává kolem sebe jídelním lístkem s dezertem. „Mají čokoládový cheesecake! Dám si dva kousky!“ Zvedne dva prsty, zasměje se a otočí se zpátky k holkám.

„Kdepak, tyhle holky se nebojí jíst,“ zasměje se Will a poplácá rozesmátého Natea po rameni.

„Kde je Matt?“ Isaac se zeptá a podívá se na hodinky. „Jsme tu už skoro hodinu.“

„Jsme tu teprve hodinu a Meg už je takhle opilá?“ Will se zeptá s vyděšeným výrazem ve tváři, což nás rozesměje.

V tu chvíli všichni ztichneme, když vidíme, jak Matt prochází dveřmi a s ním vysoký tmavovlasý muž. Zatímco se díváme, cizinec se usmívá a pozorně poslouchá, co mu Matt říká, když ho vede ke stolu s dívkou.

Nemusím se ptát, abych věděl, kdo je ten cizinec. Je to jako dívat se na temnější verzi mého otce před třiceti lety.

„To sakra ne,“ vyhrkne Isaac, ale Will ho zastaví rukou na hrudi.

„Uklidni se, chlape,“ zašeptá mu tiše. „Tohle není o nic víc jeho chyba než naše.“

Isaac se zamračí na Willa a pak se vrátí k místu, kde se holky usmívají a chichotají se něčemu, co Dom řekl. Každé z nich uctivě potřese rukou, ale když dojde k Jules, zastaví se a na okamžik podrží její ruku ve své, tváří se střízlivě a ostražitě. Jules k němu v úžasu přilepí oči a nakonec seskočí ze stoličky, obejme ho těsně k sobě a šťastně se na něj usměje. On úsměv opětuje, poplácá ji po rameni, i když poněkud rozpačitě, a Jules se posadí a zahloubá se do nachos. Natalie mu také nabídne objetí a úsměv, než se s Mattem vydají naším směrem.

Tři sourozenci jsou dole.

„Někoho pro vás mám,“ začne Matt, když se s Domem přiblíží. Domovy modré oči jsou ostražité a rezervované.

Nervózní.

Luke vykročí vpřed a nabídne mu ruku. „Jsem Luke Williams, manžel Natalie,“ gestem ukáže na svou krásnou brunetku a podá Domovi ruku.

„Dom Salvadore,“ odpoví.

„Nate,“ Nate vstane a nabídne mu ruku. „Julesin manžel.“

„Will, nejmladší bratr.“ Will přistoupí k Domovi, podá mu ruku a upře na něj pohled. „Máš rád fotbal?“ zeptá se, čímž nás všechny přiměje k úsměvu.

„Moc se na něj nedívám, přiznává,“ odpoví Dom s polovičním úsměvem. „Ale slyšel jsem, že hraješ.“

„To je pravda,“ potvrdí Will a stále pevně drží Domovu ruku. „Neříkej mi, že hraješ evropský fotbal,“ ušklíbne se.

„Něco takového,“ přitaká Dom a lehce přikývne. „Evropané nenosí chrániče, které by je chránily, jako to dělají američtí poseroutkové.“

Všichni zatajíme dech a sledujeme Willovu reakci. Zadívá se na Doma, dvakrát zamrká a pak vyprskne smíchy.

„Jdi do prdele, chlape.“

Dom se ke mně otočí a já mu podám ruku, potěšen, že jeho vlastní stisk je pevný a silný. Máma vždycky říkala, že podle stisku ruky se o člověku hodně pozná.

Zatím si nemůžu stěžovat.

„Já jsem Caleb,“ řeknu mu.

„Ty jsi ten, co slouží v armádě?“ Zeptá se.

„Ano, byl jsem.“

Přikývne a nakloní se ke mně, aby mi zašeptal: „Děkuju ti za tvou službu, chlape. Je mi ctí tě poznat.“

No to mě poser.

Jen přikývnu, když se Isaac přiblíží a stále se mračí.

„Já jsem Isaac.“

„Nejstarší,“ odpoví Dominik.

„Přesně tak,“ potvrdí Isaac a podá Domovi ruku. „Ještě si nejsem jistý, co k tobě cítím.“

„Tak to jsme asi dva.“ Dom přikývne, ustoupí a všechny si nás prohlíží. „Nečekal jsem, že zjistím, že Steven Montgomery má tak velkou rodinu. Upřímně řečeno, vůbec jsem netušil, co najdu.“

„Dáme si tady něco k jídlu a další pivo,“ navrhne Luke a pokyne na servírku, které se rozzáří oči, a vyhrne se, aby přišla přijmout naši objednávku.

„Proč jsi ho přišel hledat až teď?“ Ptám se, když si bere od servírky místo a pivo.

„Loni na podzim mi umřela máma,“ začne a lokne si piva, pak se zachmuří, když se podívá na etiketu. „Nikdy mi neřekla o mém biologickém otci.“

„Vdala se někdy?“ Matt se zeptá.

„Ne.“ Dom zavrtí hlavou a já si nemůžu pomoct, ale cítím s tím chlapem. Vyrůstat bez otce by bylo na nic.

„Když zemřela, prohrabával jsem se jejími věcmi a našel jsem od ní dopis.“ Pokrčí rameny a odkašle si. „Vysvětlovala mi, kdo to byl a co si o něm pamatuje, kdybych se ho chtěl pokusit najít.“

„Steven říkal, že jsi vyrostl v Itálii?“ Nate se zeptá.

„Částečně ano,“ přikývne a pohne se na židli. „Máma tam měla ještě rodinu, a když mi bylo asi pět, přestěhovala nás tam, aby měla rodinu poblíž. Když mi bylo patnáct, přestěhovali jsme se zpátky do Států. V létě jsem se vrátil a chvíli jsem tam studoval. Před pár lety mi zemřeli prarodiče a já jsem tam zdědil jejich majetek.“

„Jezdíš tam často?“ Will se zeptá. „Strašně jsem se tam chtěl s Meg podívat, jen jsme na to neměli čas.“

„Nejezdím tam tak často, jak bych chtěl, protože tady mám firmu, ale ty a Meg můžete využít tamní dům, kdykoli budete chtít.“ Pokrčí rameny, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě, nabídnout svůj italský dům nově nalezenému bratrovi, aby ho využil, kdykoli na to bude mít náladu.

Možná má Bryn pravdu; je to prostě normální chlap.

„Jsi ženatý?“ Isaac se ho zeptá a zkříží ruce na prsou.

„Ne,“ zavrtí Dom hlavou a zničeně se usměje. „Na to mám moc práce. Ale potkal jsem tvou krásnou ženu.“

„Co děláš?“ Nate se ho klidně zeptá.

„Vedu dvě vinice. Jednu tady ve Washingtonu a druhou v Itálii, i když tu v Itálii v současnosti z větší části vede můj bratranec.“

Zatímco klukům dál vypráví o vínech, která vyrábí tady ve Washingtonu, všimnu si, že se holky hystericky smějí, a najednou na nás všechny Jules zařve: „Hej! Brynna umí vycucat z kostí!“


57 komentářů:

  1. Veľká vďaka za úžasnú kapitolu a teším sa na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  2. Tak Dom zapadl do rodiny. Moc děkuji za novou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za kapitolu 💜💐

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za skvělou kapitolu a těším se na pokračování 😊

    OdpovědětVymazat
  5. Milada Kostelníková9. ledna 2023 v 18:22

    Díky moc za další skvělou kapitolu a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za super preklad a korekciu 😁.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za skvělou kapitolu 😊🥰 Vjera

    OdpovědětVymazat
  8. Velka vdaka za dalsiu skvelu kapitolu a tesim sa na pokracovanie 😍😍😍

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem holčičky za skvelý preklad a korekciu 💖💖💖 Veľmi sa teším na ďalšie pokračovanie 🥰🥰🥰

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  11. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  13. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)