HY - 6. kapitola

 Překlad: Lucianna

Kapitola 6 – Cameron

Jako naprostý úchyl, sedím v rohu kavárny sám a usrkávám minerálku. Normálně jdu mezi přednáškami domů, nebo najdu nějakou holku na šukání na kolejích, ale dneska jsou všechny mé myšlenky u Stelly. Způsob, jakým se mi její tělo kroutilo na klíně, jak se mi její zadek třel o rozkrok. Její sténání, když se udělala na Eastonově prstu. Kurva, to bylo tak žhavé. Byl jsem se spoustou holek a dělal hromadu sraček, ale tahle drobná záležitost je to, na co nebudu schopný nikdy zapomenout. 

Vím, že je tam někde vzadu v kuchyni; bohužel, tam taky obvykle zůstává. Zatím, jsem ji zahlédl jen jednou. Brala si něco za pultem, a neviděla mě sedět tady, zatímco tam byla.

Frustrovaný, se chystám to vzdát, když se objeví ve dveřích. V ruce má hadr a malý kyblík s vodou. Přejde ke stolu, nejdál ode mě, a začne stůl utírat. Je ke mně otočená zády a lehce předkloněná, takže mi dává pěkný výhled na její zadek. Ten samý zadek, který jsem měl nahý na svém klíně, včera večer. V džínách se mi pohne pták a všechno, na co dokážu myslet, je šukat ji a uctívat její malé tělo. To by mohl být dobrý způsob, jak ji udržet zticha.

Chtěl jsem ji včera večer šukat, a možná jsme měli, ale cítil jsem se divně, mít její babičku ve vedlejší místnosti. Až ji budeme šukat, chci ji přimět křičet bez obav z toho, že se ve dveřích objeví babička.

Sleduji ji, jak se přesune k dalšímu stolu a jsem připravený si upravit kalhoty, abych vyhověl svému rostoucímu ptákovi. Pohybuje se uhlazeně, jako tanečnice, nebo něco takového. V hlavě mi vyskočí představa, jak přede mnou tančí nahá, což jen napumpuje víc krve do mého penisu. Do prdele, musím přestat, pokud nechci odtud vyjít ven, se silnou erekcí a modrými koulemi na celé dny.

Když se přesune k dalšímu stolu, konečně vzhlédne a spatří mě v rohu. Okamžitě, jí zbledne tvář. Skenuje očima místnost, jako by hledala někoho, kdo jí pomůže. Och, zlatíčko, nikdo ti nemůže pomoct.

Jsou tu další studenti, ale nikdo jí nevěnuje pozornost, a i kdyby ano, nikdo by se nepostavil mě, nebo Eastonovi. Stejně jako Parker a Warren, jsme na této škole dost nedotknutelní. My můžeme, a dostaneme se ze všeho, což nyní zahrnuje i vraždu. Není způsob, jak se před námi schovat, žádné místo, kde bychom se k ní nedostali.

Musí dojít ke stejnému závěru, protože o chvíli později, pokračuje v otírání stolů. Její pohyby jsou trochu méně plynulé, její strach je zřetelný, což jí dělá nervosní a napjatou. Pohybujíc se od stolu ke stolu, pokračuje v utírání stolů. A ohlíží se po mě, aby se ujistila, že stále sedím tady a nepohnul jsem se.

Když je jen dva stoly ode mě, zastaví se a kouká na stůl mezi námi. Můžu vidět, jak její hezká hlava o tom přemýšlí. Nechce jít ani kousek blíž a přemýšlí, že by mohla prostě odejít. Zvednu prst, ohnu ho směrem k sobě a pokývnu, aby šla blíž. I z té vzdálenosti, můžu vidět, jak její krk pracuje na těžkém polknutí. Zírá na můj prst, jako by jí měl dát všechny odpovědi. Pak zavře oči, rty sevře do pevné linky a zavrtí hlavou. Velká chyba, Stello… velká chyba.

Když otevře znovu oči, vezme kbelík a hadr, otočí se a uteče pryč. No, aspoň to zkusí. Oba jsme byli chycení v naší malé bublině, a ani jeden z nás nevidí tři holky, blížící se k mému stolu. Stella narazí do té, co vede holčičí skupinku, a vylije celý kyblík špinavé vody na podlahu, která se rozšplíchne všude kolem, jako kostka ledu, rozpouštějící se na horkém asfaltu.

„Děláš si zatraceně prdel?“ Zaječí holka, která dostane největší šplíchanec vody. Rychle si uvědomím, že ji znám. Carla, Cerry, Cami, nebo nějaká taková sračka. Jak jsem řekl předtím, jména nejsou důležitá, když jste v nich zaboření po koule, a nedělám z toho běžnou věc, pamatovat si jejich jména.

„Ach, můj bože, moc se omlouvám,“ zalapá Stella po dechu.

„To je ale zkurvené nemehlo,“ řekne jedna z holek. „Měla bys jí zaplatit šaty, jsou teď zničené.“

Skoro protočím oči, je to zkurvená voda, ta samá sračka, kterou používáš na praní prádla, ale tyhle barbíny to nevědí.

„Jak by si mohla dovolit koupit něco takového,“ řekne Cami povýšeně o Stelle. 

„Omlouvám se, zaplatím za čistírnu,“ nabízí Stella.

„Zatraceně se neobtěžuj, a ukliď tu podlahu, než někdo uklouzne a zlomí si vaz, kvůli tvé hlouposti.“

„Ano, omlouvám se,“ omlouvá se Stella znovu, než se otočí pryč.

Cami pohlédne ke mně. „Ach, můj Bože, Camerone. Viděl jsi to?“

„Viděl,“ přikývnu a sleduji Cami a její dvě kamarádky, posadit se u mého stolu.

„Budu muset donutit tátu, aby sem zavolal a řekl managerovi, co se stalo. Jsem si jistá, že by ji mohl vyhodit.“

„Nemyslíš si, že trochu přeháníš? Není to tak, že by to udělala schválně.“ Nemůžu uvěřit, že ji bráním, ale samozřejmě, nechci ani, aby ji vyhodili. Jak bychom ji mohli sledovat, kdyby tu nebyla?

Cami vypadá šokovaně, že jsem vůbec něco takového řekl, ale je mi kurva u prdele, co si ona myslí.

„Každopádně, jsem tě hledala. Vím, že je to už chvíle, co jsme se viděli, ale mám pozvánku na tuhle věc. Je to něco jako benefiční gala…“ Cami pokračuje v blábolení, ale já vypouštím její slova. Místo toho, se koncentruji na Stellu, která se vrátila s mopem a nyní větším kbelíkem. Připomíná mi princeznu, která neví o tom, že jí je.

Začne vytírat podlahu, a dokonce i sledování, jak dělá tuhle obyčejnou věc, mě vzrušuje. Představuji si, co jí udělám příště, až s ní budu o samotě. Nakonec, potřebuje dostat lekci, když předtím neposlechla můj příkaz. Celé tohle je o tom, donutit ji držet jazyk za zuby a poslouchat příkazy.

„Takže, co si myslíš?“ zeptá se Cami a poklepe mi svým pěstěným prstem na paži.

Zamrkám a vytrhnu se z myšlenek, a zeptám se, „Myslím o čem?“

Cami najednou lezou oči z důlků. „Půjdeš se mnou na ten gala večer? Jako můj doprovod?“

„Poslouchej, Cami…“

„Je to Carly,“ přeruší mě tvrdým hlasem. Skoro.

„Já nerandím, netančím, nic z toho. Chci říct, ani si nepamatuji tvoje jméno. Proč si myslíš, že bych s tebou někam šel?“

Carly zrudnou tváře, buď hanbou, nebo vztekem, nebo možná obojím. V každém případě, je mi to fuk. Dokážu mluvit uhlazeně, když je potřeba, ale jelikož si ji sotva pamatuji, vím, že nebyla dobrou šukačkou, takže není důvod ji držet poblíž.

„Ty jsi ale kretén,“ řekne, jako by to mělo zranit mé city. „Jdeme, holky.“

„To bude nejlepší,“ zamumlám.

Carly a její skupina vstanou a jdou pryč, ale předtím jedna z jejích poskoků, nakopne Stellin kyblík s vodou. Ty tři hyeny se zahihňají a odejdou. Opřu se dozadu a sleduji, jak se vyvine situace, s přáním, aby Stelle narostla páteř a praštila tu mrchu po hlavě mopem.

Stella se snaží, jak nejlíp umí, mě ignorovat, zatímco začne úplně znovu s úklidem.

„Stello!“ zavolá na ni nějaký chlap a já jsem si dost jistý, že to je ten samý z předchozího večera. Cukne sebou při zvuku svého jména, ale i tak posbírá své úklidové pomůcky a zamíří k tomu chlapovi. Sleduji, jak spěchá za pokladnu, kde na ni čeká tlustý chlap s ulízanými, šedými vlasy.

Nedokážu říct, co jí říká, ale kvůli něčemu na ni ječí. Ona má hlavu sklopenou a prostě tam stojí, přijímá to. Copak se neumí za sebe postavit? A on neví, že jen já a Easton, se s ní můžeme zaplést?

Zavibruje mi v kapse telefon, přeruší tak mé myšlenky. Vylovím ho z kapsy a najdu zprávu od Parkera, svítit na displeji.

PARKER: DNESKA NEJDEŠ NA HODINU?

Do prdele. Jdu pozdě na přednášku.