TT - 19. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

„Máš něco?“ Kelan pohlédl na svého mladšího bratra. Trelon byl odhodlaný získat svou družku zpět. Kelan přikývl. Bude se dál soustředit na to, jak zachránit bratrovu družku. Mohl se jen modlit k Bohyním a Bohům, aby byla jeho družka také v pořádku.

„Na našem monitoru se před pár minutami objevila zaštítěná loď. Spustila štíty, aby mohla přijmout přenosový paprsek. To musela být N’tascha, Trelone. Abby říkala, že N’tascha spolu se šesti muži zabila dva z jejích strážců, než je zajala. Symba a Goldie zabili dva v Zoranových pokojích a strážcům paláce se podařilo zabít toho, co zadržoval Abby. Daří se jí dobře.“ Kelan nezmínil, že Zoran vybuchl vzteky, když uviděl krvavé fleky na Abbyině tunice. Byl bez sebe, dokud ho léčitelé a jeho symbiont neujistili, že je nezraněná.

„Taky říkala, že mají Trishu a Caru,“ vyrazil ze sebe Kelan. „Údajně chce N’tascha Caře proříznout hrdlo hned, jakmile s ní bude „pravý král,“ hotový. Říkala, že N’tascha chce Caru nechat někde, kde ji najdeš. O Trishe nevěděla nic. Prý se nezmínila, kam ji nechala odvést.“

Trelon zbledl a zaklel. „Cara musela mít na sobě něco ze Symbova symbionta, protože očividně ví, kam letí. Najdu ji, Kelane.“

„Musím vyrazit. V’ager je připraven ke startu. Průběžně mě informuj, abychom je mohli odchytit,“ řekl Kelan. Když pomyslel na to, že Trishu někde vězní, v očích se mu vztekle blýskalo. Pokud by se jí nebo dítěti něco stalo, tak zabije všechny, co s tím měli něco společného. V galaxii neexistovalo místo, kde by se mohli schovat. Najde si je a vykuchá je.

„To udělám. Trelon končí.“ Kelan věděl, jaké utrpení jeho bratr prožívá, protože ho viděl v jeho očích. N’tascha si tím únosem podepsala rozsudek smrti.

***

Kelan přikázal své posádce, aby ho informovali o všech přenosech, které se jim podaří zachytit. Na palubě byli jeho nejlepší muži a byli připraveni bojovat. Uškodit jednomu Valdierovi znamenalo uškodit všem. Mezitím už všichni bojovníci a jejich symbionti věděli, co se stalo před Kelanovými pokoji. Vztek a zuřivost bojovníků a jejich symbiontů byl cítit po celé lodi. Chtěli pomstu a Kelan se postará, aby ji dostali. Když mu jeho pobočník oznámil, že zachytili signál staré kurizanské válečné lodi, otočil se.

„Pane, je to ten samý signál, jako ten, co vysílala ta malá lidská žena, když rozeslala soukromé video Lorda Trelona,“ pronesl pobočník a zašklebil se. Byl ve službě, když přišly všechny ty žádosti o toto zvláštní video. Spolu s ostatními členy posádky se královsky bavili, když se zjistilo, co to rozeslala. Ještě zábavnější bylo, když jim Jarak řekl, že to považovala za instruktážní video klempíře. Poté posádka uzavírala sázky, co dalšího provede a jak dlouho bude trvat, než ji chytí.

Kelan pobočníkovi stoicky přikývl a vydal pokyn, aby ho spojili s Trelonem. „Máme obraz té válečné lodi. Kromě toho jsme zachytili signál, který se podezřele podobá tomu, co už tvá družka jednou poslala. Mám pocit, že mají stejné problémy ji udržet zavřenou, jako jsme měli tenkrát my,“ pronesl Kelan s potlačovaným úsměvem. Poté pokračoval.

„Vydal jsem příkaz, aby vyslali impuls, který jim vyřadí motory. S tím novým systémem, co jsi nainstaloval, by mělo být možné na krátkou dobu obejít jejich ochranný štít. Je dobré, že ten jejich štít funguje jen tehdy, když loď stojí. Přesto musíme zjistit, jak se jim podařilo obejít náš bezpečnostní systém. Domnívám se, že v tom měla prsty buďto N’tascha nebo se v našich řadách nachází mnohem víc špionů, než jsme si mysleli,“ zavrčel Kelan.

„O to se postaráme hned, jak bude po všem. Momentálně chci pouze najít svou družku. Určitě si brzy všimnou, že tu jsme. Doufám, že ti týpci na palubě budou dost chytří a nezkřiví našim družkám ani vlásek, jinak toho z jejich válečné lodi moc nezůstane,“ také zavrčel Trelon.

Kelan odpověděl chladným úsměvem. „Jakmile budu mít svou družku znovu u sebe, budu nemilosrdný.“ Kelan se otočil, protože na něj jeden z mužů na můstku zavolal. Přikývl a znovu se obrátil na Trelona. „Žádná milost.“

Trelon také kývl. „Žádná milost.“

Kelan rozkázal vystřelit na kurizanskou válečnou loď čtyři energetické salvy. On sám už byl se svým symbiontem na cestě do transportní místnosti. Jakmile bude obranný systém protivníka zneškodněn, dostane se na jejich palubu jako první. V’ager byl více než pětkrát větší a desetkrát silnější než kurizanská loď. Jemu osobně bylo úplně jedno, co se s tou lodí stane, jakmile budou jejich družky zpátky po jejich boku. Ale snažil se zachovat chladnou hlavu. Zoran měl pravdu. Museli zjistit, jaký druh zbraně dokáže symbionty zabít. Jejich esence a esence jejich draků a symbiontů byly spolu propleteny; pokud jeden z nich zemřel, ostatní zemřeli také.

Kelan kývl na ostatní muže, kteří byli spolu se svými symbionti připraveni vyrazit. Vrhl pohled na obrazovku, umístěnou na stěně transportní místnosti a čekal na signál, že je přenos bezpečný. Silné salvy zasáhly menší loď na strategických místech. Jedna v blízkosti můstku, kde zničila jejich energetická děla, dvě na záď, díky kterým vypadl pohon, a jedna zneškodnila boční dělo. Kelan sledoval, jak se kurizanská loď zachvěla, když salvy zasáhly její povrch. O sekundu později jejich světla zablikala, a když vypadly motory, zhasla úplně.

Kelan vydal příkaz valdierským stíhačkám k útoku. Kývl na válečníka u ovládacího pultu transportního zařízení a spolu se skupinou elitních bojovníků se nechal přemístit do dokového prostoru kurizanské válečné lodě. Jakmile se jeho nohy dotkly pevného povrchu doku, překulil se a zaujal obranný postoj. Dva z jeho týmu okamžitě zajistili dveře. Kelan vystřelil na jednoho kurizanského vojáka a zasáhl ho do hlavy. Hned nato vyhledal úkryt, protože na něj vystřelili tři další. Bojovníci na kurizanské lodi se nemohli s naštvanými valdierskými válečníky a jejich symbionty, kteří se proměnili do obrovských koček a medvědů, rovnat. Stěny doku byly brzy pocákané čerstvou krví a každý voják, který se okamžitě nevzdal, byl nemilosrdně zabit.

Když jeden z jeho mužů vyhodil do vzduchu přepážku, aby umožnil přístup dalším valdierským bojovníkům, otočil se. Trelonova tvář byla první, kterou Kelan uviděl. Měl problém s udržením svého draka pod kontrolou, jak byl rozzuřený doběla.

Potřebuji svou družku. Musím držet svou družku. Najít mou družku, řval jeho drak a tlačil se na povrch. Zatímco Kelan bojoval o kontrolu, na hrudi, krku a pažích se mu objevily jadeitově zelené a stříbrné šupiny. Věděl, že i jeho oči se mu změnily, protože všechno kolem sebe viděl jasně a ostřeji.

Kelan svému draku připomněl, že nebyl stvořený pro boj na vesmírných válečných lodích. Jsi příliš velký, aby ses mohl pohybovat po úzkých koridorech a v malém prostoru a víš, co se stane, když ve vesmíru vychrlíš svůj oheň. Ve spojení se směsí kyslíku na vesmírných lodích to není dobrý nápad, snažil se svého draka uklidnit, aby neohrozil misi.

Kelan ustoupil, aby mohl jeho bratr vstoupit na loď. Snažil se odkašlat si, ale jeho slova stále ještě zněla tlumeně a jeho hlas byl hlubší a drsnější, protože byl jeho drak tak blízko proměně: „Tvá družka byla velmi pilná. Náš tým objevil na palubě několik náhodných výpadků palubních systémů. Jelikož k nim ještě stále dochází, domnívám se, že ji zatím nechytili.“

Kelan zachytil, jak se Trelon tiše zachichotal, když si představil všechny ty potíže, které jeho družka svým únoscům připravila. Vyrazil ke dveřím doku, které se opět otevřely. Na válečnou loď proudily valdierští bojovníci a jejich symbionti. Kelan přikázal, aby byli ti, co se budou bránit, okamžitě zabiti.

Jedinou osobu, kterou chtěl živou, byla N’tasha. Tu zabije osobně… Ale až poté, co mu prozradí, kde byla jeho družka. Bylo mu jedno, že je jeho nepřítelem žena. Když se obrátila proti královské rodině, zradila je. Za to musela zaplatit smrtí. Kelan se tiše plížil koridory a bojoval společně s ostatními válečníky, kteří riskovali životy za jejich národ. Prohledávali jedno patro za druhým. Kelan byl překvapený, kolik poschodí už měla pod svou kontrolou… posádka lodi. Počet osazenstva lodi byl i tak neuvěřitelně nízký, a že se skoro polovina vojáků okamžitě vzdala, ho udivilo, dokud se nedozvěděl, že oni sami byli zajatci. Jediní vojáci, kteří kladli odpor, byli členové Raffvinovy elitní armády.

***

Když světla potemněla a nakonec zhasla úplně, N’tasha zaklela. Jak na lodi vypadávala energie, nouzová světla děsivě poblikávala. O chvíli později N’tascha zoufale vykřikla, protože všichni muži najednou opustili můstek. Ta malá lidská děvka utekla z cely a způsobila škody na lodních systémech. Měla tu mrchu zabít hned, když se jí k tomu naskytla příležitost.

Nic nejde podle plánu. Raffvin jednoduše odešel a nechal ji tu ve vesmíru s pár idioty shnít! Zuřila vzteky. Já velím této lodi. Já jim řeknu, co mají dělat! To já jsem poslední rok všechno organizovala a sesbírala informace o bezpečnostních systémech, na kterých Trelon pracoval. Kdyby nenechal Ben’qumain Zorana uniknout, tak by se tohle všechno nestalo! Zoran Reykill sem dotáhl ty čtyři smradlavé ženy, a jedna z nich získala Trelonovo srdce. Ona může za to, že je z mé lodi vrak, mumlala si N’tasha tiše.

N’tasha vytáhla ze skříně v konferenční místnosti pro důstojníky laserovou pistoli a zkontrolovala, jestli je nabitá. Zoran zabil jejího milence Ben’qumaina. Pokud by mu pomohla zničit královskou rodinu, slíbil jí šlechtický titul a moc, možnost vládnout Valdierům jako jeho královna. Teď bylo všechno zmařené. Jediné, co ještě mohla udělat, bylo najít tu Trelonovu malou děvku a zabít ji.

Díky její smrti a smrti té druhé, kterou Raffvin přikázal odstranit, budou aspoň dva z bratrů odsouzeni k pomalé a mučivé smrti. To bude začátek konce královské rodiny. S trochou štěstí se jí podaří všemu tomu chaosu uniknout v záchranné kapsli. Raffwin sice nebude příliš nadšený, ale to nebyl stejně nikdy.

N’tasha chtěla právě opustit konferenční místnost, když najednou ucítila, že už není sama. Pátrala očima po potemnělém můstku. Zrovna když chtěla zvednout ruku s laserovou pistolí, ovinula se jí kolem krku obrovská tlapa.

Kelan se sklonil k jejímu uchu a zašeptal. „Kde je má družku?“, zeptal se tiše a zapíchl N’tashe do jemné kůže na krku částečně proměněný prst v dráp.

N’tasha zakňourala. „Já nevím.“

Kelanův stisk zesílil, takže se jí dráp zabořil hlouběji do kůže a N’tasha zalapala po dechu. „Znovu se ptát nebudu.“

N’tasha přikývla. Když svůj stisk uvolnil, škubla rukou a začala střílet kolem sebe jako pominutá. Když ho jedna střela zasáhla do lýtka, Kelan zařval zuřivostí. Jelikož jednou rukou ještě stále držel N’tashu za krk, vytáhl ji nahoru a mrštil s ní přes celou místnost. Lhostejně sledoval, jak její tělo naráží do protější stěny. Jeho drak byl vzteky bez sebe. Zatímco se blížil k N’tashe, ležící a sténající na zemi, pustil ho na svobodu a proměnil se. Kelanův symbiont se rozdělil a vytvořil drakovi brnění, zatímco druhá jeho část se proměnila v kočku. Pomalu se plížil k N’tashe. Jeho tělo se vzrušením mihotalo, a když se N’tasha snažila odplazit k místu, kde kousek od ní ležela laserová pistole, zavrčel.

Kelanův drak se prudce pohnul a ocasem odhodil pistoli mimo N’tashin dosah. N’tasha, které pomalu docházelo, že je ztracená, s úděsem ustoupila ke stěně. Byla obklíčena naštvaným drakem z jedné strany a symbiontem v podobě kočkovité šelmy z druhé. Věděla, že Kelan bude nemilosrdný. Její myšlenky zalétly k Raffvinovi a mysl jí zaplavila vlna nenávisti na něj a všechny muže, která v její choré hlavě překryla poslední zbytky jasného rozumu.

Byl to Raffvin, kdo Ben’qumaina přesvědčil, aby zaútočil na Zorana. Raffvin, který trval na tom, že je „pravým králem,“ Valdieru. Ben’qumain byl nevlastním bratrem kurizanského krále. Byl příliš hloupý, než aby pochopil, že ho a jeho zdroje Raffvin jen využívá. Raffvin Ben’qumaina přesvědčil, aby N’tashu využil. Měla ty dva zabít už dávno! Místo toho spřádala své vlastní plány, jak Raffvina a valdierskou královskou rodinu zničit. Chtěla Ben’qumainovi dokázat, že byla silnou spojenkyní, která Valdiery oslabí, aby je mohli Kurizané porazit. Měla se ujistit, že ten jed, který té malé potvoře podala, ji určitě zabije! Ta děvka měla být mrtvá poté, co ji pohřbila pod tunou kamenů. Nyní to bude N’tasha, kdo zemře, navíc všechny lidské ženy byly naživu, pokud se ovšem Raffvinovi nepodařilo zabít aspoň tu jednu, co vzal s sebou. To nebylo fér! To ona se měla dostat k moci!

„Mylorde…“ Gunnerův hlas pronikl rudou mlhou v Kelanově mysli, zatímco kráčel k N’tashe, brumlající si něco na podlaze a kolébající se sem a tam.

Kelan se otočil a na Gunnera, stojícího ve dveřích můstku, zařval. Vedle něho stál Palto a Kor. Všichni tři muži se nehnuli z místa a sledovali zuřivého draka, jakoby vyčkávali, jestli se Kelanovi podaří dostat ho zpátky pod kontrolu. Jeho pohled znovu zamířil k ženě na zemi a tiše zavrčel.

N’tashu ovanul jeho horký dech.

Klid, opakoval neustále Kelan drakovi. Klid. Musíme zjistit, kde je Trisha. To se nedozvíme, když ji sežereš.

Nežeru takový odpad, zasyčel jeho drak. Kde je má družka?

Dovol mi, abych se proměnil zpátky, a já budu hledat naši družku, sliboval mu Kelan jemně. Slibuji ti to, můj příteli. Také ji potřebuji.

Když se Kelan proměnil zpátky do své dvounohé podoby, Gunner prudce vydechl. „Mylorde, loď je zajištěna. Všichni bojovníci, kteří se vzdali, byli odvedeni do doku. Máme tam tu ženu odvést také?“

Kelan dál upíral svůj pohled na N’tashu, která se choulila na zemi a pořád si něco mumlala pro sebe. „Ne, dovedu ji tam sám. Postarejte se o to, aby byla všechna data poslána na V’ager. Chci vědět všechno, co bylo na této lodi zaznamenáno, co bylo odesláno nebo přijato.“

„Ano, pane,“ odpověděl Palto a vykřikl rozkazy do komunikátoru.

Kelan se sklonil a vytáhl N’tashu na nohy. Cítil, jak mu jeho symbiont léčí ránu na noze. Jednou rukou ji chytil za krk a druhou za zápěstí. Když ji postrkoval před sebou, ignoroval její bolestivé výkřiky.

„Pohni se,“ zavrčel tiše. „Buďto půjdeš po svých, nebo tě potáhnu za ruce za sebou.“

N’tasha kňourala a dál mumlala nesouvislé věty, zatímco klopýtala směrem k doku. Trvalo mu několik minut, než konečně pochopil, co celou dobu brumlá. „Aspoň jedna děvka je mrtvá. Aspoň jedna děvka je mrtvá,“ opakovala neustále. Kelan nevěděl, jestli myslí Caru nebo Trishu. Čím blíž byli k doku, tím chladnější srdce měl.

„Kde je má družka? Kde je Trisha?“, vrčel Kelan a třepal s N’tashou. Kelanův pohled padl na jeho bratra. V náruči měl svou malou družku. Kelan už to déle nevydržel a trhl zápěstími N’tashy tak, že slyšel, jak její klouby zaprotestovaly.

„Kde je?“, řval Kelan a ignoroval N’tashiny výkřiky bolesti. „Budu tě mučit, dokud mi neřekneš, kde je.“

N’tasha zvedla hlavu a zírala nenávistně na Caru a Trelona. Než odpověděla, vyrazila ze sebe šílený smích: „Je mrtvá! Je mrtvá a vy také! Aspoň jednoho z vás se mi podařilo zabít. Chcete vědět, jak jsem ji zabila? Postarala jsem se o to, aby křičela, zatímco jsem ji krájela na malé kousky!“

Kelan zařval utrpením. Když ho spolu s jeho drakem přemohl vztek a žal, stiskl N’tashin krk ještě víc. Jedním rychlým otočením zlomil N’tashe vaz a její bezvládné tělo upustil na zem. Vzdáleně vnímal Cařin zděšený výkřik. Poté zabořila tvář Trelonovi do krku a rozplakala se.

Udělal dva kroky, než se pod ním nohy podlomily a zhroutil se na zem se sklopenou hlavou. Kelan slyšel zoufalé vytí svého draka a cítil ledový chlad svého symbionta. Obojí byl výraz jejich žalu nad ztrátou družky. Kelan se roztřásl a ptal se sám sebe, jak mohlo jeho srdce dál bít, i když měl pocit, jakoby se roztříštilo na milion kousků.

Jeden ze starších mužů, kteří se vzdali, se procpal skrz skupinu zajatců dopředu. Posádka lodi se nedala označit jinak než jako minimalistická. Na válečné lodi bylo obvykle zapotřebí nejméně sto mužů, aby podávala maximální výkon. Tady na palubě nebyla ani polovina. Z padesátky mužů se jich třicet, vzdalo bez boje.

Dulce doprovodil muže dopředu. „Mylorde, tento muž říká, že má informace o druhé ženě, která byla zajata.“

Trelon kývl na Dulceho a měřil si muže zkoumavým pohledem. „Mluv.“

„Jmenuji se Dantor. Spolu s ostatními muži mě přivlekli na loď, abychom…“, Dantor s odporem kývl k místu, kde na zemi leželo N’tashino tělo, „…sloužili této ženě proti naší vůli. Raffvin drží v zajetí naše rodiny a hrozil, že je zabije, pokud nebudeme dělat, co přikáže. Nemohli jsme se mu postavit, protože byli na palubě i muži jeho elitní armády. Chtěl jsem, abyste věděli, že litujeme toho, co se stalo vaší družce, ale neměli jsme na výběr.“ Mnoho z mužů, stojících za ním, Kurizané stejně jako Valdierové, souhlasně přikyvovali.

Trelon zvedl ruku. „Tvé omluvy mne nezajímají. Řekl jsi, že máte informace o druhé ženě, která byla unesena,“ přerušil ho drsně. Momentálně ho zajímalo pouze to, co se stalo s družkou jeho bratra a nic jiného.

Dantor si odkašlal. „Ona není mrtvá,“ začal tiše.

Při těchto slovech Kelan prudce zvedl hlavu. Pohlédl na muže a ptal se sám sebe, jestli slyšel dobře. Pomalu se narovnal.

„Co tím myslíš, že není mrtvá?“, zeptal se. Když muž neodpověděl okamžitě, přiskočil k němu a chytil ho za košili.

„Co tím myslíš, že není mrtvá?“, zopakoval a zatřepal s Dantorem tak, že mu hlava poskakovala sem a tam. Kelan cítil svou vlastní sílu, smíchanou se silou jeho draka a snažil se obrnit trpělivostí, aby zjistil, jestli říkal Dantor pravdu.

Trelon položil Kelanovi ruku na rameno. „Nejdřív si ho poslechni, než ho zabiješ.“

Kelan sebou škubnul a Dantorovu košili pustil. Zhluboka se nadechl a snažil se uklidnit. „Mluv,“ vyzval ho chraptivým hlasem.

Dantor ztuhle přikývl. „Zajala ji druhá skupina z jedné menší lodi a chtěli ji odvést na jeden primitivní měsíc za Quitaxem. Jejich rozkaz zněl držet ji tam, dokud ji nevyzvedneme. Vlastně jsme měli letět z Valdieru přímo tam, abychom se setkali na smluveném místě.“