TG - 20. kapitola

 Překlad: Mishacka

Vejdu do klubu, s Anayaou po boku. Obě vypadáme vražedně sexy. Páteční večer přišel neskutečně rychle a já jsem řekla Graysonovi, že se potkáme až v klubu. Samozřejmě, že se mu to nelíbilo. Chtěl mě vyzvednout, ale řekla jsem mu, že Anaya bude řídit, takže konec diskuze. Něco si zamumlal pod nosem, ale nakonec překvapivě souhlasil. Okamžitě si ho všimnu, jak stojí u baru se svojí sestrou. Anay si se mnou proplete paži, když se vydáme přímo k němu. Vím naprosto přesně, kdy si mě všimne, protože otočí hlavu a zamrzne. Skryju svůj úsměv a zastavím se přímo před ním. Než stihnu něco říct, tak mi položí ruce na tváře a políbí mě. Pak přesune rty k mému uchu a řekne, „Tvůj vzhled mi vyrazil dech.“

Začervenám se. Vybrala jsem si Anayainy šaty. Jsou to lehké modré šaty, do kterých jsem se zamilovala na první pohled. Chci jít seznámit Leah s Anayaou, ale ty dvě už o něčem živě diskutují. Ups. Zamračím se vyčítavě na Graysona a dávám mu tak najevo, že to byla jeho chyba. Ďábelsky se ušklíbne, protože přesně ví, na co myslím.

„Nemusíš na ni dávat pozor,“ řekne mi do ucha a vypadá pobaveně. „Dáš si něco k pití?“

„Jo, dám,“ řeknu a otočím se k holkám, abych se jich zeptala, co si dají. Grayson nám všem objedná a pak mě odtáhne na taneční parket.

„Vím, že se umíš hýbat,“ zašeptá mi do ucha a přitáhne si mě zády k sobě. „Tehdy večer jsem byl příšerně naštvaný, ale taky jsem byl tvrdý jako kámen.“

Začneme spolu tancovat a není to nic moc rajcovního. Drží mě za boky a společně se pohybujeme v rytmu hudby. Po několika písních se vracíme zpátky k Leah s Anayaou, která si právě dává panáka něčeho zeleného. Leah se usměje, když mě vidí a pak mě chytne za ruku a přitáhne k sobě.

„Dneska večer je tady spousta sexy kluků!“ nadšeně vykřikne a rozhlédne se kolem. Následuju její pohled. V přítomnosti Graysona nevidím žádného sexy kluka. „Půjdeme tančit?“ zeptá se. Přikývnu. Všechny tři zamíříme na parket a Graysona necháváme u baru. Když se vrátíme, tak tam není sám.

„Sakra. Nevěděla jsem, že tady bude,“ řekne Leah. Grayson se od Dylan odtáhne, protože ta se k němu snaží přiblížit, aby to vypadalo, že mu chce něco důvěrně říct. Jdu rovnou k nim a když se zastavím, tak mě Grayson okamžitě obejme.

„Moje pozvánka se někde ztratila, Leah?“ zasyčí Dylan a koukne se na svoji kamarádku. Leah zakoulí očima.

Grayson si odfrkne. „Ani ne.“

„To jako vážně? Protože je tady teď ona, tak už nejsem součástí naší party? Nahradili jste mě.“

„Takhle se to nestalo a ty to moc dobře víš. Odejdi, Dylan,“ řekne Grayson, přitáhne si mě blíž k sobě a políbí mě na čelo. Dylan odpochoduje pryč, aby se přidala ke skupince holek, se kterými určitě přišla.

Za hodinu musím na záchod. Je tam několik holek, které si povídají u umyvadel.

„Jako není pravda, že bych nerada klukovi vykouřila, ale jenom za to čekám něco na oplátku,“ řekne jedna holka druhé. Skryju pobavený úsměv. Když vyjdu ze záchodu, tak narazím rovnou na Dylan. Přesně to jsem teď potřebovala.

„Víš, že se ke mně vrátí. Vždycky to tak dělá,“ řekne a našpulí rty.

Pokrčím rameny. „Pokud se k tobě vrátí, tak pak bych ho už nechtěla zpátky,“ řeknu a odejdu pryč, než stihne říct nějaké další sračky. Vrátím se k našemu stolu a zasměju se, když vidím Graysona tancovat se sestrou, krouží kolem a dělá vtipné pohyby. Leah ho bouchne do ramene, pravděpodobně mu říká, aby přestal, jinak se svalí smíchy na podlahu. Anaya je na telefonu, vsadím se, že píše Paulovi. Chtěla, aby se dneska přidal, ale měl práci. Usměju se na Graysona – který na mě mává. Jdu na parket a osvobodím Leah.

„Miluju tě,“ řekne mi.

„Taky tě miluju.“

Když se pak večer vrátím domů, tak si všimnu, že mi psala sestra.

Přijedu příští týden. Jakou máš adresu?

Doprdele.

*****

Běžím domů, s batohem na zádech a lapám po dechu. Dneska přijede London a já jsem na to zapomněla. Zapomněla jsem. Přečetla jsem si její zprávu, kde mi napsala, že právě přistála a čeká na taxíka zrovna ve chvíli, kdy jsem měla hodinu. Takže to může znamenat, že už je u mě a pokud ne, tak přijede každou chvíli. Je tam Grayson, který ještě pravděpodobně spí v mojí posteli, protože ráno neměl žádnou hodinu. Vyběhnu po schodech, vytáhnu klíč a odemknu dveře.

„Graysone?“ volám, odhodím batoh na zem a zamířím rovnou do kuchyně. Zastavím se, když ho tam uvidím stát a na sobě má pouze nízko posazené džíny, jinak nic.

„Ahoj miláčku, jaká byla hodina?“ zeptá se, pak jde ke mně a přivítá mě polibkem na rty. Když mě pak zvedne, tak zapomenu, co jsem chtěla říct. Ach, jasně. Moje sestra.

„Dneska přijede London! Jako teď! Každou chvíli,“ nesouvisle blábolím.

Zvedne obočí. „To už je dneska?“ Vypadá to, že nejsem jediná, kdo zapomněl.

„Podle všeho ano.“

„Fajn, uklidni se. Víš, že ji můžu zajet vyzvednout na letiště, že jo?“ řekne a není to poprvé.

„Neboj se. Ona si už poradila.“

„Můžu zajet pro něco k večeři,“ nabídne se.

„To by bylo skvělé,“ řeknu a dám si rozcuchané vlasy do culíku. Nevím, jak se mám ohledně Londoniny návštěvy cítit. Přitahuje problémy a je vypočítavá. Nechci být zlá, ale popravdě ji tady nechci. Nabídla jsem ji, že může u mě pár dní zůstat, dokud nevyřeší to, proč vůbec přijela. Ozve se zaklepání na dveře a mě naplní hrůza.

„Paris?“ zakřičí a rozrazí dveře. V tom rozrušení jsem je zapomněla zamknout. Jdu ke dveřím a když ji uvidím, tak se zastavím. Vypadá pořád stejně. Blonďaté vlasy jsou o něco tmavší, než moje, stejně známé modré oči a bledá tvář. Obejmu ji.

„Ahoj,“ řeknu.

„Vypadáš pořád stejně,“ řekne s úsměvem.

„Ty taky.“

„Zlato, dovol mi to odnést,“ řekne Grayson.

„Graysone, tohle je London. London, tohle je Grayson,“ řeknu. Grayson jí potřese rukou, letmo se jí dotkne a pak ucukne, jako by ho její ruka spálila. London nakloní hlavu a prohlídne si ho, zamyslí se, když vezme její kufr a odnese ho do chodby.

„To je tvůj přítel?“ zeptá se.

„Jo, proč?“

„Ale nic. Máš to tady pěkné,“ řekne a rozhlédne se kolem.

„Díky. Dáš si něco k pití?“ zeptám se ji, když vejdeme do kuchyně.

„Jo. Máš nějaký džus?“ zeptá se a svalí se na jednu židli. Přikývnu a nabídnu jí pomerančový džus. Grayson se nevrací a tak jdu do ložnice, kde ho najdu sedět na posteli, hlavu drží v dlaních. Hned, jak mě zaslechne, tak zvedne hlavu.

„Jsi v pořádku?“ zeptám se ho.

„Jo, jenom mě bolí hlava,“ řekne a pokusí se o úsměv.

„Přinesu ti nějaký prášek,“ řeknu, políbím ho na čelo a pak zamířím zpátky do kuchyně pohledat nějaký paralen.

„Je všechno v pořádku?“ zeptá se sestra a napije se.

„Jo. Můžeš spát v pokoji mojí spolubydlící. Říkala, že zůstane pár dní u svého přítele.“

„To je do ní milé,“ řekne nepřítomně.

„Kdy se mi chystáš říct, proč jsi přijela?“ zatlačím na ni.

Našpulí pusu. „To nemůžu jen tak navštívit svoji starší sestru?“

Povzdechnu si. „Nech si ty sračky, London. Co tady chceš?“

Stiskne rty. „Rozešel se se mnou přítel a vykopnul mě ze svého domu. Neměla jsem kam jinam jít, nemám peníze. Napsala jsem ti ve chvíli, když jsem vycítila, že se něco děje. Potkal někoho jiného,“ řekne, pak skloní hlavu a vlasy tak zakryjí její tvář.

„Nepracovala jsi?“ zeptám se jí.

„Ne. Podporoval mě. Byl bohatý. Jediné, co mi zbylo, jsou šperky, které mi kupoval, když jsme spolu chodili.“

Zvednu hlavu a všimnu si Graysona, který stojí ve dveřích a opírá se o futra. Tělo má napjaté a ve tváři ztrhaný výraz.

„Promiň, Grayi. Tady máš,“ řeknu a podám mu dva prášky a láhev vody.

„Díky, zlato,“ řekne a vezme si je ode mě. „Můžeme si na chvilku promluvit?“

„Samozřejmě,“ řeknu a jdu do svého pokoje. Zavře za námi dveře.

„Řekli jsme si, že budeme k sobě upřímní a budeme si říkat pravdu,“ začne.

„Ano, to řekli,“ řeknu a kývnu na něj, ať pokračuje.

„Když jsme se potkali,“ řekne a vypadá vyčerpaně. V hlase má bolest, když pokračuje, „Připadala jsi mi hrozně povědomá.“

„Co tím chceš říct?“ zeptám se zamračeně.

„Jednou, když jsem byl s tátou pracovně v Melbourne, tak jsem v baru potkal jednu holku. Vzal jsem ji k sobě na pokoj a ráno pak byla pryč.“ Odmlčí se. „Myslel jsem si, že jsi to byla ty.“

Otevřu pusu a pak jí zase zavřu. Cože?

„Nechápu to,“ zamumlám a zmateně zakroutím hlavou.

„Protože jsi byla panna, tak mi došlo, že jsi to nebyla ty. Proto jsem byl tak rozhozený a utekl jsem. Nechápal jsem to – vypadala jsi přesně jako ona. Samozřejmě, že na tom ve skutečnosti nezáleží – zamiloval jsem se do tebe. Nezáleželo mi na tom, že jsi to nebyla ty. Vůbec jsem ji neznal. Jen jsem s ní jednou spal. Neznal jsem ani její jméno,“ řekne a začne kroutit rukama. „Kurva, s vysvětlením mi to moc nejde. To hlavní je, že jsem si myslel, že jsi to byla ty. A když jsem zjistil, že ne, tak jsem se s tím musel srovnat. Byl jsem ohledně toho tak zmatený, protože jsi jí byla neskutečně podobná. Pak už jsem na to nemyslel. A když jsi zmínila, že máš sestru, tak jsem doufal, že to nebyla ona…“

Když mi to konečně dojde, tak se mi srdce zlomí. Ta bolest na hrudi je neuvěřitelná, jako by ze mě najednou vyrazila veškerý život.

„Vyspal ses s London?“ zašeptám tiše a netuším, zda mě vůbec slyšel. London mi je podobná, o tom není pochyb. Je o rok mladší, ale vypadáme jako dvojčata. „Proto jsi mě tolik naháněl? Myslel sis, že už jsme spolu spali? A co? Byla to pro tebe jenom zábava?“ zeptám se a třese se mi hlas.

„Myslel jsem, že to jenom předstíráš a pak jsem si myslel, že si to nepamatuješ. Když jsem ale zjistil, že jsi byla panna, tak mi došlo, že jsem byl úplně vedle. Ale taky jsem byl hrozně šťastný, že jsem tě potkal…“

Promnu si spánky, protože nechápu, co se kolem mě děje.

„Přál sis, abych byla ona?“ zeptám se a všechny ostatní slova ignoruji.

„Ne! Ne, takhle to není. Miluji tebe. Jsi nádherná, milá a chytrá. Jsi mnohem víc, než jsem kdy snil. Ona je… Jsem šťastný, že jsem tě potkal, Paris. Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo.“

„Spal jsi s mojí sestrou,“ řeknu tiše.

„V době, kdy jsem nevěděl, že vůbec existuješ,“ řekne a pokusí se mě obejmout a uklidnit. Proč se vždycky pokusí utišit bolest, kterou mi způsobil? Proč mi tohle dělá? Chtěla jsem upřímnost. Požadovala jsem to po něm. Moje tajemství vyšly najevo a teď i jeho. A teď nevím, jak se s tím porvat. Nevím, co mám dělat. Cítím se… zlomeně.

„Paris, můžeš mě prosím poslouchat?“ prosí a klekne si přede mě na kolena. Opře si hlavu o moje břicho, tiše mě tak prosí. Chce, abych se ho dotkla. Tělesný kontakt. Ujištění. Přesto mu to nemůžu dát. Odtáhnu se dozadu a zničím tak naše spojení.

„Je to minulost, Paris,“ řekne zlomeným hlasem.

„Já vím, že je to minulost, ale pronásledoval jsi mě, protože sis myslel, že jsem ona. Takže to znamená, že jsi chtěl dostat znovu ji a ne mě.“

„Věděl jsem, že to nejsi ty, když jsme se milovali!“

Rozpadám se, objeví se první slzy. Grayson se mi dívá do očí a sleduje mě. Jeho výraz je odrazem mého.

„Kurva,“ zakleje. „Neplakej, lásko, prosím, neplakej.“

„Já. Chci. Být. Sama,“ řeknu a kladu důraz na každé slovo. Odvrátím se od něj, protože se na něj nedokážu podívat.

„Miláčku, nedělej to,“ prosí.

„Můžeš to pro mě udělat? Chci jen zůstat sama. Prosím.“

Za sebou cítím jeho přítomnost. Zezadu si mě přitáhne k sobě. „Miluji tě. Tebe. Velmi dobře tě znám a miluji na tobě všechno. Ty jsi ta, do které jsem se zamiloval. S ní to byl sex na jednu noc. Tak to je. Sex. Bez emocí.“

„Musel to být ale skvělý sex, když ses vrátil pro přídavek,“ vyštěknu.

„Nevím, co jiného říct, abys mě pochopila,“ zamumlá. „Vše ve tvé přítomnosti bledne, Paris. Miluji tě a já doufám, že mi odpustíš.“

Zaboří tvář do mých vlasů, políbí na vršek hlavy a pak odejde.

Svalím se na postel a začnu vzlykat.