SH - 27. kapitola

 Překlad: Verča

Zack

New York se za těch šest let, co tu Zack byl kvůli jeho boji v Newarku, nezměnil. Byl stále hlučný, špinavý a rychlý, jak si pamatoval. Jako dítě vždy snil o tom, že opustí Glenwood a bude žít ve velkém městě, ale teď toužil po klidu horských stezek, šumění větru ve stromech a budoucnosti se ženou, kterou miloval.

Poté, co dorazil do jeho hotelu, šel rovnou do posilovny, aby se podíval na bojovníka, za kterým ho Kip poslal. Nikdy nikomu se předem neohlásil. V průběhu let zjistil, že se může o budoucích bojovnících dozvědět víc tím, že je bude sledovat při tréninku a hovorech, než aby je sledoval, jak bojují. Na konci večera zavolal Kipovi a dal mu report. Bojovník měl vážný problém s pitím a Zack ho nazval zbytečnou investicí.

Poté, co měl práci hotovou, zavolal Shayle.

„Jak to jde v New Yorku?“ zeptala se.

„Zatím jde všechno dobře. Mám ještě jednu věc, kterou musím vyřídit a Kip pak chce, abych odletěl do Kapského města.“

Ticho.

Líbilo se mu to. Moc. Znamenalo to, že se o něj stará, a přesto, i když mu předtím než odešel, různými způsoby ukázala, jak se cítila, mu však neřekla slova, která toužil slyšet.

„Nepůjdu,“ řekl. „Řekl jsem Kipovi, že se chvíli chci zdržovat na Západním Pobřeží.“

Uslyšel jemný povzdech a pak smích. „Západ je nejlepší.“

„Jaký byl dnes trénink?“ Nemluvili o tom, co se dělo s její kariérou, a Zack nechtěl tlačit. Byla v CAMO ill na další dva týdny, a dobrovolně vyšla ze soutěžního okruhu. Včera v noci se rozhodli, že nejlepší bude najít pro ni nového kouče na plný úvazek. Potřebovala někoho, kdo si dokáže udržet emocionální vzdálenost a to on zjevně nebyl.

„Torment byl hovado. Fuzzy jeho záložní děvka. A Stan prostě přidal bolest. Takže nic neobvyklého. Ale mám vzrušující zprávy.“

Srdce se mu v hrudi smrštilo kvůli jejímu pozitivnímu tónu. Když byla šťastná ona, on byl také šťastný. „Řekni mi to.“

„Pomáhala jsem Cheryl s Amber. Potom, co se praštila do hlavy se pořád necítí dobře a požádala mě, jestli bych nevzala Amber na hodinu baletu. Madame Rambert mě poznala z recitálu a měly jsme spolu dlouhý rozhovor. Hledá nové učitele pro nejmenší a já jsem souhlasila s částečným úvazkem. Plat není skvělý, ale znamená to, že nemusím odcházet ze Symbian, což je velký příjem na pokrytí nákladů na nového trenéra. Opravdu nechci opouštět Joea a Cheryl, a tohle je způsob, jak dělat dvě věci, které miluju.“

„Nemohl bych vymyslet nic lepšího, než to spojit s něčím, co je tak velká součást tvého života,“ řekl. „Není to snadné rozhodnutí, ale ty jsi vždycky byla statečná.“

„Bojím se,“ připustila. „Ale stejně to udělám. Prostě… být ve studiu a sledovat hodinu mi přineslo zpět nejrůznější vzpomínky a já se chci zaměřit na ty dobré a odtlačit ty špatné.“

Její odvaha ho uváděla do hanby. Proč sakra cestoval po celém světě a hledal bojovníky, když měl být v ringu?

Příští ráno zamířil na první ze dvou adres, které mu Predator nalepil na zadní stranu jeho nové členské karty do Redemption. Neptal se, jak Predator našel Damiana, a nechtěl to vědět. Ten parchant zřejmě otevřel jeho vlastní baletní studio v Hudson Valley poté, co ho baletní komunita zapsala na černou listinu kvůli jeho útoku na Shaylu. A pokud tam nebude, jeho byt byl jen pár bloků odtud.

Ačkoli Zack zoufale chtěl popadnout Damiana v momentě, co ho uvidí a zmlátit ho tak, jak si zasloužil, slíbil si, že se vrátí k Shayle a to by se nestalo, protože by ho zavřeli do vězení. Musel k tomu přitupovat tak, jako ke každému blížícímu se boji. Nejprve si udělá průzkum, pak si vytvoří plán a nakonec zaútočí.

Baletní studio se nacházelo v malé rozpadající se cihlové budově s okny do obou ulic. Vrcholky oken lemovaly plakáty tanečníků v různých pozicích a nad předními dveřmi blikal nápis „Petersova Škola Tance.“

Poté, co prošel blok a několikrát zkontroloval uličky a zadní východy, se Zack usadil přes ulici s proteinovým koktejlem a sledoval, jak mladí tanečníci vcházeli dovnitř. Ačkoli tam nebyla žádná recepce, mladá žena ve volném tanečním oblečení vyšla pokaždé, když se otevřely dveře, aby pozdravila všechny tanečníky a rodiče. Když proud tanečníků do studia ustal, zavolal na číslo umístěné na okně a domluvil si schůzku na konec dne. Zahrál to tak, že jeho fiktivní dcera má zájem o balet.

„Jsem June Peters. Mluvili jsme spolu po telefonu.“ Mladá žena, kterou sledoval celé odpoledne, natáhla k Zackovi ruku, když ve stanovenou dobu vešel do dveří. Měla štíhlé, vysportované tělo a úzké boky mladé tanečnice. S její hladkou tváří a dlouhými blonďatými vlasy svázanými růzovou mašlí, Zack usoudil, že ji není víc než dvacet pět let. Její oči však vyprávěly jiný příběh, a když se Zack přiblížil, aby uchopil její ruku, uviděl na jejím obličeji modřiny, které se zjevně snažila zakrýt make-upem.

„Rozumím tomu, že vaše dcera má zájem o balet.“ Její pohled upřela na Zackův nos. Sice už nebyl obvázaný, ale po jeho boji s Predatorem stále silně nateklý a pohmožděný.

„Dopravní nehoda,“ řekl rychle a ona se začervenala, zřejmě kvůli tomu, že ji přichytil při zírání. „A ano. Jak jsem říkal po telefonu, jmenuje se Amber a je jí pět.“ Poslal Cheryl mentální omluvu za to, že využil její dceru jako výmluvu, aby se přiblížil k muži, který zranil jeho Shaylu.

„Na začátek už docela stará, ale jsem si jistá, že s trochou extra úsilí to dokáže dohnat.“

„Kdo holčičky vyučuje?“ Zack se pohnul kupředu a přinutil ji ustoupit do úzké chodby, když hledal Damiana. Slyšel hudbu a hlas vycházející z jednoho ze studií.

„Já.“ Přinutila se k úsměvu, ale její zděšení bylo vepsané v její tváři.

„A když jsou starší?“ Pořád šel a ona ustupovala. Zack věděl, že by měl přestat, ale nemohl si pomoct. Nyní, když byl uvnitř, potřeboval vidět Damiana jeho vlastníma očima a potřeboval ho vidět teď.

„Damian Peters. Byl tanečník v Joffrey a umělecký ředitel New York Ballet, a má mnoho dalších úspěchů. Je to vynikající učitel, velmi náročný a tvrdý na dívky, ale dosahuje neuvěřitelných výsledků.“

„Jsem si jistý, že ano.“ Zack se zastavil několik metrů od dveří a zíral na dívku před ním. Ze způsobu, jakým stála, měl podezření, že pod jejími šaty skrývá další modřiny. Myšlenka na Shaylu trpějící v jejím manželství ho zevnitř sžírala, zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Nebyl tam pro ni, ale byla tu další žena, kterou mohl zachránit.

Nemohl dál čekat, Zack se kolem ní protlačil a otevřel dveře do studia. V místnosti stála pouze jedna osoba, vysoký blonďák. Zack viděl Damiana jen z dálky, když přišel do New Yorku najít Shaylu, ale poznal drsnou a hranatou čelist a tvrdé rysy jejího ex. Byl asi o deset centimetrů menší než Zack a jeho silné tělo na sobě němělo ani kousek tuku.

Za Zackovo hrdla vyšlo zavrčení. Byl to muž, který zranil jeho Shaylu, zlámal jí kosti, rozdrtil její prsty a zničil její sny. Byl to muž, kterého se bála, který ji vyděsil tak, že se bála plně otevřít lásce a žít. Mohl by se vykoupit tím, že tohle monstrum zdolá. Mohl by pomstít Shaylu, odstranit hrozbu a učinit tak, že hrůza z její minulosti zmizí.

„Pane, jste v pořádku?“ June se zmateně zamračila.

„Bolest.“ Dotkl se nosu. „Z nehody. Přijde a odejde.“ Jeho pohled blikne k sotva skryté modřině kolem jejího oka. „Vypadá to, že jste také měla nehodu.“

Juneina tvář zrudne a klesne pohledem na zem. „Můžu vám dát trochu ledu.“

Přestože bylo lákavé poslat ji pryč, nechtěl s Damianem zůstat sám.  Potřeboval se dostat pod kontrolu a právě teď byl blízko k okraji.

„Děkuju, ale jsem v pořádku.“ Studoval Damiana, který se zahříval. Měl na sobě legíny a úzké bílé triko a prováděl barre. Byl vytrvalý a měl sílu, ale žádné dovednosti jako bojovník.

„June.“ Vyštěkl Damian, aniž by se otočil. „Víš lépe, než kdo jiný, že nechci být během tréninku rušen.“

„Omlouvám se. Tohle je…nový klient. Má dceru, která by sem ráda chodila. Chtěl se jen porozhlédnout.“ Otočila se k Zackovi. „Neznám vaše jméno.“

„Slayer, že?“ Damian se setkal s jeho pohledem skrz zrcadlo, které lemovalo celou délku zdi. „Nebo ses vrátil k Zackovi, když jsi odešel do důchodu?“

Pouze roky učení, jak v sobě skrýt jeho emoce v ringu zachránily Zacka od toho, aby ukázal jeho šok. Ten parchant ho znal.

„Můžeš jít, drahoušku.“ Řekl Damian. „Tohle se tě netýká. Zamknu, až tu skončím a setkáme se doma.“

Zack zavřel dveře poté, co June odešla. Nebyly tu žádná okna. A dveře, o které se teď opíral, byly jedinou cestou ven. „Zdá se, že nejsi překvapený, že mě vidíš.“

„Překvapilo mě, že ti to trvalo tak dlouho.“ Damian udělal pomalé tendu, natáhl jeho levou nohu dopředu, do strany a vzad. Zack poprvé nenáviděl, že znal baletní zahřívačku.

„Myslel jsem si, že běžela přímo za tebou poté, co mě opustila.“

Skrz Zackovo rty uniklo zavrčení. „Není tak snadné běžet, když tě někdo zbije a strčí ze schodů.“

Damian si povzdechl a změnil pozici. „Stále lidem vypráví tenhle příběh? Lékaři si mysleli, že se její vzpomínky vrátí do roka nebo dvou. Nemocniční psychiatr řekl, že mysl po traumatické události vytvoří věrohodný příběh, abychom se vypořádali s ohromujícími emocemi. Byla hodně rozrušená poté, co jsem jí tu noc řekl, že odcházím a nedokázala se vyrovnat s tím, že si zničila její kariéru tím, že zakopla a spadla ze schodů, když za mnou běžela a prosila mě, abych zůstal. Zůstal jsem u ní v nemocnici tři dny. Když se probudila, všem řekla, že jsem ji napadl. To bylo duši devastující. Nepřestal jsem ji milovat, a obvinění z toho, že jsem ji zranil…“

„To ty jsi ukončil manželství?“ Nechtěl se ptát, ale zeptal se.

 „Byl čas.“ Damian přešel k rychlému tendu. „Dospěli jsme. Náš věkový rozdíl mezi námi se stal problémem. Od života jsme chtěli jiné věci. A abych byl upřímný, byla tebou posedlá. Řekl jsem jí, že je po všem. Prosila mě, abych neodcházel, držela mě za nohy, když jsem se snažil odejít. Byla hysterická. Když jsem šel dolů po schodech, křičela a brečela. Žili jsme ve druhém podlaží a bylo tam betonové schodiště. Běžela za mnou, aby mě chytila, zakopla a pak spadla.“ Ztěžka se nadechl. „Už jsem byl hale. Otočil jsem se, když jsem uslyšel hluk, ale nestačil jsem ji chytit.“

Zack mu to nežral. Shayla, kterou znal, byla rezervovaná a vůbec ne demonstrativní. Nevěděl, co k ní cítil, než jí jednoho dne, kdy jí bylo čtrnáct, řekl, že jí to sluší a její tváře zrudly. Čekal do jejích patnáctin, než ji chytil za ruku a ani potom nevěděl, zda to akceptovala kvůli jejich přátelství nebo v tom bylo víc. Když ji nechal v Glenwoodu, její hlas se třásl a slzy zaplňovaly její oči, ale neprosila ho, aby neodcházel. Nebyl u toho žádný křik, pláč nebo hysterie. Žádné prohlášení o lásce. Když se ohlédl zpět, přemýšlel, jestli by takový extrémní projev emocí změnil jeho názor. Její postoj a sebeovládání mu usnadnily odchod.

„Tohle nezní jako ona.“

„Očividně jsi ji neznal tak dobře.“ Damian změnil polohu v pomalé dégagé. „Ale potom, co jsem se s ní oženil, tak já ano.“

Zackova kůže reagovala na výzvu, rychle posoudil muže v punčochách. Zjevně si stále myslel, že má na Shaylu nárok a jeho naprostý nedostatek strachu ze Zackovo přítomnosti v tělocvičně naznačoval, že by ho neměl podceňovat.

„Policie a okresní zástupce zjevně tvému příběhu nevěří. Ani baletní komunita, jinak bys nepracoval tady. Pokud si to vymyslela, proč jsi byl obviněn a odsouzen za zločin?“ Spolu se jménem a adresou, Predator vykopal podrobnosti o Damianově odsouzení a rozsudku.

Přes Damianovo tváře přeběhl stín, ale zmizel tak rychle, že Zack přemýšlel nad tím, jestli ho vůbec viděl. „Naprostý nezdar soudnictví. Lidé mají sklon věřit mladým hezkým balerínám, dokonce, i když říkají lži. I já jsem měl potíže věřit, že se tak špatně zranila z pádu ze schodů. Ale myšlenka, že bych ublížil své manželce…“ Zrychlil jeho dégagé.

Zackovo žaludek se sevřel. Manželka. Byla to manželka tohohle chlapa. Ne jeho. „Shayla by nelhala.“

„Nevyjádřil jsem se správně.“ Natáhl nohu dozadu takovým způsobem, že to Zacka přinutilo zamrkat. „Věří jejímu vymyšlenému příběhu. Její mysl se prostě nedokázala vyrovnat s mou ztrátou. Proto utekla pryč.“ Udělal rond de jambe. To jak mluvil o konci jeho manželství, strašlivé nehodě jeho ženy a jejím údajném zranění mozku bylo znepokojující a docela alarmující. Necítil nic k ženě, o které tvrdil, že ji miluje?

„Chtěl jsem za ní jít a říct jí, že jsem připraven pracovat na našem manželství,“ pokračoval. „Až do té doby jsem si neuvědomoval hloubku jejích citů, nebo mých. Ale nemocniční psychiatr mi řekl, že bude lepší nechat ji jít. Řekl, že dokud nepřijme, co se skutečně stalo, nikdy nebudeme celí. Doufal jsem, že se jednoho dne vrátí. Ale jak jsem předpokládal, běžela zpátky k tobě.“

„Zatraceně, že jo.“ Nepověděl Damianovi, že Shayla se k němu vůbec nevrátila. Místo toho si vytvořila nový život z popela dětského snu. Byla poražena, ale vrátila se. Proč nemohl Zack udělat totéž?

„Nevím, co v tobě vidí.“ Damin položil jeho levou nohu na tyč a chytil se za jeho prsty, jeho hruď opřel o jeho stehno. Ukazoval takovou flexibilitu, kterou by si přál mít každý bojovník. „Když přišla do New Yorku, byla jen skořápkou dívky, a to všechno kvůli tobě. Teprve poté, co byla přepadena a já jí pomohl posbírat kousky, začala zářit. Byla moje tvorba, moje múza, tak mladá a krásná, záviděl bych být jiný muž.“ Vrátil nohu na zem a vyhloupl druhou. „Což jsi teď ty, jak se domnívám.“

Zack zavrčel, když pozoroval Damiana. Přišel sem s plánem bít Damiena dokud by neucítil, že ten parchant vytrpěl natolik dost, že Shayla získá opravdovou spravedlnost. A teď, když sledoval, jak se ohýbá, přemýšlel nad tím, čeho by tím skutečně dosáhl.

V rámci jeho tréninku se naučil číst v lidech – mohou vysílat ty nejjemnější signály, ze kterých se dozvíte, k jakému pohybu dojde a to může znamenat rozdíl mezi vítězstvím nebo prohrou – a to, co vyčetl z Damiana, byl naprostý nedostatek citů. Ať už se v Damianovi rozbilo cokoli a změnil se ze staroslivého manžela, kterého si Shayla vzala, na ješitného, klamajícího a v podstatě nesebejistého muže, jakým byl nyní, nikdy to nebylo opraveno.

Zack ho mohl zmlátit. Mohl by mu zlomit nohy tak, aby už nikdy nemohl tancovat, ale když se rozhlédl po malém studiu, které bylo plné dětských kostýmů a kreseb s otřískaným pianem, pochyboval o tom, že by Damiana potrestal víc, než už je. Nikdy nebude mít moc a prestiž, kterou měl jako manžel mladé a krásné prima baleríny a umělecký ředitel světoznámé baletní společnosti. Místo toho, aby s ním bylo zacházeno jako s hvězdou, aby cestoval po světě a navštěvoval plesy a večírky s uměleckou elitou, stal se obyčejným člověkem. Vzhledem k tomu, co o tomhle muži Zack věděl, to byl ekvivalent pekla.

„Jak se má?“ Damian se otočil a ohnul se k jeho pravé noze.

„Dobře. Ne skvěle. Fantasticky. Teď je bojovnice.“

Damian se zasmál. „Takže si ji otočil k temné straně. Je to tak nejlepší. Když došlo k nehodě, její kariéra byla na sestupu. Byla to tanečnice s klasickým vzděláním, ale chtěla dělat moderní tanec a prostě neměla to, co bylo zapotřebí k úspěchu. Byla to jen otázka času.“ Narovnal se a studoval Zacka. „Stejně jako tvá návštěva.“

Zackovo ruce se stočily v pěst. „Co sis myslel, že se stane, až se potkáme?“

„Vzhledem k tomu, že jsi druh člověka, který dokázal zničit mladou dívku, která tě milovala, kvůli vylepšení tvé kariéry, a zabít člověka holýma rukama, předpokládám, že si sem přišel s násilím ve tvé mysli.“ Protáhl si kotník, opřel ruce v bok a lehce poklepal kotníkem o dřevo.

„Nebo možná, že když jsi teď v důchodu, tak jsi zapomněl jak bojovat.“

No, tak, Slayere. Tohle je ubohý. Jsem znuděný z mlácení do tvého ošklivého obličeje. V hlavě mu zazněla Predatorova slova, a pak Okamiho, Naser si, a to ho popohánělo k domu, aby udeřil poslední ránu.

Najednou si uvědomil, že ho Damian provokoval. Nenucenost. Obvyklá konverzace. Zdánlivě upřímný vzduch. Až ta poznámka, že zapomněl bojovat, ho probudila.

Proč?

Žárlivost? Pomsta? Opravdu si myslel, že by dokázal Zacka porazit? Nebo měl nějakou výhodu? Zbraň? Neexistoval způsob, že by mohl něco pod těmi těsnými leginami schovávat. A co kamera? Myslel si, že natočí, jak ho Zack zbil, aby zničil jeho kariéru náboráře? Nebo si myslel, že takové video rozdělí Zacka a Shaylu?

Zack se rozhlédl po mísnosti. Mohl mít kameru schovanou kdekoli, dokonce i zbraň. Ale na tom nezáleželo. Měl naprostou a plnou kontrolu. Nenechal by se vyprovokovat k tomu, aby udělal něco, co nechtěl, a tohle nebyl boj, který potřeboval vyhrát. Neměl zájem o to, že by kvůli ráně tomuhle ubohému muži, mohl znovu ztratit Shaylu. Nepotřebovala být chráněna. Ale znal někoho, kdo ano. Existuje víc než jeden způsob, jak ubližit člověku. Podle Zackovo zkušeností, ztráta partnera byla horší než fyzická bolest.

„Grand battement.“ Zack se otočil a zamířil ke dveřím.

„Co jsi říkal?“

„Grand Battement.“ Zack se ohlédl přes rameno. „Tvůj poslední pohyb.“

„Nechystáš se mě uhodit?“

Zack se rozhlédl po studiu a zavrtěl hlavou. „Ne. Je čas jít dál.“