TG - 15. kapitola

 Překlad: Mishacka

Když vejdu druhý den do třídy, tak je mi hned jasné, že je něco špatně. Rozběhnu se k davu lidí, kteří tam stojí v kruhu. Odstrčím bokem několik lidí, kteří tam na někoho pokřikují, a chci zjistit, kvůli čemu je tam takový povyk. Uprostřed tam stojí Grayson, který tam buší do nějakého kluka.

„Graysone!“ zakřičím a chci vběhnout dovnitř, když mě odtáhne Daniel, jeden z Graysonových přátel, zpátky.

„Nechoď tam,“ řekne Daniel a chytne mě za zápěstí. Bojuju s ním, ale drží mě pevně, takže se otočím zpátky ke Graysonovi. Zrovna praští pěstí kluka do nosu a já slyším strašlivé křupnutí. Když se podívám pozorněji, tak zjistím, že ten kluk, se kterým Grayson bojuje, je Jake, jeho přítel. O co tady kurva jde?

„Proč se perou?“ zeptám se a zašklebím se, když schytá Grayson od Jakea ránu do žaludku. Další ranou pošle Grayson Jakea k zemi. „Proč to nezastavíte?“ zavrčím, strčím do něj rukama a snažím se osvobodit. Daniel si povzdechne, pak se skloní dolů a přehodí si mě přes rameno.

„Pusť mě, ty kreténe!“ křičím a buším mu pěstmi do zad. Najednou všichni kolem ztichnou.

„Pusť ji dolů!“ zavrčí za mnou Grayson. Daniel mě okamžitě postaví na nohy. Kolem pasu mě popadnou ruce a přitáhnou k jeho tělu.

Daniel zvedne ruce nahoru. „Snažila se vběhnout doprostřed rvačky.“

„Díky, brácho,“ řekne Grayson Danielovi, vykročí pryč a táhne mě za sebou. Míříme rychle k jeho autu. Otevře mi dveře, dokonce, i když je naštvaný, tak se pořád umí chovat slušně.

„Co se stalo, Grayi?“ zeptám se a zírám na jeho odřené a nateklé klouby na ruce. Vydá neurčitý zvuk, protože jsem mu připomněla, co ho naštvalo.

„Grayi,“ vyštěknu, když nic neříká, jen nastartuje auto a vyjede. Neodpoví. Když jsme na půl cesty k jeho domu, tak si všimnu, že jede mnohem rychleji, než je povolená rychlost. „Zpomal,“ řeknu uklidňujícím tónem. Poslechne mě a zpomalí na povolenou rychlost. Když zastaví u svého domu, tak najednou praští pěstí do volantu, až z toho leknutím poskočím.

„Chystáš se mi říct, co se vlastně stalo?“ zeptám se a snažím se držet klidný tón hlasu. Zhluboka se nadechne, snaží se uklidnit. Vypne motor, pak rozrazí dveře a vystoupí. Jen tak mě nechá sedět v autě.  Vystoupím a jdu za ním do domu. Stojí v obýváku a čeká tam na mě.

„Co se stalo?“ zeptám se.

„Jsi striptérka?“ zeptá se s kamennou tváří. Ztuhnu. Věděla jsem, že jsem mu o tom měla říct. Jsem tak blbá. Byla jenom jedna jediná věc, kterou jsem před ním tajila a myslela jsem si, že to můžu ještě oddalovat, anebo skrýt. Jsem zasraně pitomá. Moje mlčení bere jako souhlas, protože začne kolem sebe rozbíjet věci.

„Graysone,“ vysoukám ze sebe přiškrceně, natáhnu ruku, ale pak ji stáhnu zpět.

„Jakeův táta je pravidelným zákazníkem v Toxic,“ řekne a ani se na mě nepodívá. „Vyfotil tě svým telefonem. Jake to pak viděl.“

Kurva, cože? Nikdo nemůže v klubu fotit, musel to být někdo lstivý.

Slyšitelně polknu, slzy mi rozostří pohled. „Omlouvám se,“ řeknu a po tvářích mi tečou slzy. A taky mě to mrzí. Hrozně moc mě to mrzí a taky vím, že to je něco, co se nedá odpustit. Nečekám, že mi odpustí. Posrala jsem to. Nebyla jsem upřímná a teď musím čelit svým rozhodnutím.

„Celou tu dobu,“ zavrčí a pak se svalí na sedačku, jako by přišel o veškerou sílu. Zničila jsem ho. Já a ty moje sračky.

„Mrzí mě to,“ zopakuju.

„Nemusíš se omlouvat. Jen mi řekni, proč,“ řekne a vyhledá očima můj pohled. Oči má jako dva kusy ledu. Tvrdé. Zraněné.

„Když jsem tě potkala, tak jsem tam zrovna začínala pracovat…“

„Tohle ne. Řekni mi, proč jsi ke mně nebyla upřímná,“ řekne nevýrazným hlasem.

„Nechtěla jsem, aby ses na mě díval tak, jak to děláš zrovna teď,“ řeknu mu upřímně.

Odfrkne si a odvrátí pohled. „Právě jsem zmlátil svého nejlepšího přítele, protože tě ponížil a přitom to všechno byla pravda.“

To bolelo. Spálilo mě to. Chci mu říct, že ho miluju, tak zasraně moc, ale nemůžu být tak sobecká. Vstanu, třesou se mi ruce, ještě se na něj jednou podívám a pak odejdu pryč. Když jsem venku, tak za sebou slyším další zvuk rozbíjených věcí a přemýšlím, jak se dostanu domů. Jdu pěšky. Není to zas tak daleko, možná tak čtyřicetpět minut chůze. Můžu tak být chvíli sama a přemýšlet nad dopady svého jednání, litovat sama sebe.

Přesně, jak si zasloužím.

*****

Ležím na posteli a zírám do stropu. Když uslyším zabušení na přední dveře, tak se zvednu. Podívám se přes kukátko a vidím tam naštvaného Graysona. Co to k čertu je? Odemknu a otevřu, hned si mě prohlídne a ujistí se, že jsem v pořádku.

„Co to kurva je, Paris?“ zavrčí a vejde do bytu. Zavřu a zamknu dveře a pak jdu za ním do obýváku.

„Cože?“ zeptám se mdle. Chci si prostě jen lehnout do postele.

„Volal jsem ti asi miliónkrát! Jak ses dostala domů? Měl jsem strach,“ řekne, pak si sedne a vypadá unaveně.

„Šla jsem domů pěšky,“ řeknu, opřu se o zeď a pokrčím rameny.

„Šla jsi pěšky domů,“ zopakuje a pomalu vysloví každé slovo.

„Joooo,“ protáhnu.

„Co to s tebou do hajzlu je?“ vyštěkne, zvedne se a začne chodit kolem.

„Ach, co by, teď když víš, že jsem striptérka, tak si myslíš, že se mnou můžeš takhle mluvit?“ zeptám se skrz sevřené zuby.

„Cože?“ zírá na mě, jako by mi narostla druhá hlava. „To mě potom všem vůbec neznáš?“

Nevím, co říct a tak mlčím. On ne.

„Měl jsem strach. Nechtěl jsem, abys šla domů sama. Není to bezpečné. Po pár minutách, co jsi odešla, mi to došlo. Nemáš auto a tak jsem jezdil kolem a hledal tě,“ řekne a rozčileně si projede rukou přes rozcuchané vlasy.

„Vypnula jsem si vyzvánění. Ještě jsem ho nekontrolovala,“ řeknu a sklopím pohled na svoje ruce. „Omlouvám se, nechtěla jsem tě vyděsit.“ A abych řekla pravdu, tak jsem si myslela, že se o mě nebude dál zajímat. Hádám, že jsem ho podcenila. Anebo mě možná lituje? Výborný. Grayson se otočí a kráčí ke mně, dokud nestojí přede mnou, ale nedotkne se mě.

„Tak nádherná…“ řekne a pohladí mě prsty po tváři. „Taková škoda, že se to ukazuje všem.“

Cože? Potlačím svíravou bolest na hrudi a slzy, které hrozí vytrysknout.

„Vypadni,“ řeknu. Hlas mám klidný a vážný.

„Paris…“

„Mám obrovský dluh. Dokonce to není ani můj dluh, ale potřebuju ho nutně splatit. Ale kvůli tobě jsem skončila se striptýzem a to ani nevím, jak budu dluh schopná splácet. Uvrhnu sestru do nebezpečí. Už mám před sebou poslední noc a pak končím.“ Odmlčím se a zhluboka se nadechnu. „Vím, že byla chyba, když jsem ti lhala a to mi asi neodpustíš, ale nezasloužím si, abys se mnou takhle mluvil. Prosím, odejdi,“ řeknu, zlomí se mi hlas. Odvrátím pohled.

„Měla jsi přijít za mnou,“ řekne tiše. Risknu ještě jeden pohled na něj. Nedívá se na mě, jenom tam stojí, ztracený ve vlastních myšlenkách. „Mám tolik peněž, že nevím, co s nimi. A moje holka je zkurvená striptérka, aby mohla splácet dluh. Kurva,“ řekne a otočí se ke mně zády. Ruce má založené za zády, pohled skloněný k zemi. „To máš o mě tak nízké mínění?“ zeptá se a zakroutí hlavou.

Zírám na něj s pusou dokořán. „S tebou to nemá nic společného! Svět se netočí jen kolem tebe, Graysone! Byla jsem striptérka ještě před tím, než jsem tě poznala a pak jsem s tím pokračovala. Tenhle problém je jenom můj a já se chystám o něj postarat. Sama.“

Odfrkne si. „Fajn, vypadá to, že v tom máš jasno, že?“ S těmihle slovy se otočí a nakonec odejde.

A pak sklouznu na podlahu a konečně to všechno ze sebe vypustím ven.