TTWL - 11. kapitola

Překlad: Kerris
Kor.: Tahiti

„Možná jsi mohla zmínit, že tvá ,obyčejná večeře‘ je ve skutečnosti naplánovaná párty pro osm lidí,“ řekla Emma, jak prošla kolem jídelního stolu u Julie a položila na něj salát.

„Já to nezmínila?“ Zvolala Julie, která vzhlédla od talíře s předkrmem, který připravovala u linky.

„Ne,“ řekla Emma, která položila poslední talíř. „Muselas zapomenout.“

„To ano!“ Řekla Julie, hodila si do pusy olivu a zakřenila se.

Emma zavrtěla hlavou. „Nezačínej. Jsem si jistá, že ten úsměv funguje na Mitchella, ale se mnou nehne.“

„Funguje na tebe tenhle úsměv, zlatíčko?“ Zeptala se Julie a obrátila se na svého snoubence, který připravoval něco honosného s cibulí u prkénka.

Pohlédl na ni. „Funguje lépe, když jsi nahá, ale tohle není špatné.“

„Vážně?“ Řekla Julie a dala Mitchellovi svou plnou pozornost.

Emma sledovala, jak si pár vyměnil pohled, který se změnil z hravého v žhavý během pár vteřin, a protočila oči v sloup. „Ne. Ani náhodou. Oblečení zůstane na vás. Navíc, proč jsem tady jako jediná včas?“

Emma si byla celkem jistá, že znala odpověď na vlastní otázku. Nebyla by ani trochu překvapená, kdyby se Grace/Jake a Riley/Sam nechali zdržet tou samou věcí, která se probouzela mezi Julií a Mitchellem. Sexem.

Grace a Jake měli jakousi bublinu novomanželských hormonů, zatímco Sam a Riley… no, museli si vynahradit zhruba deset let sexuálního napětí. Což bylo něco, co jim Riley ráda připomínala.

Často.

A pokud šlo o osmého člena jejich večeře…

Emmě bylo jedno, zda jeho zdrží sex, zácpa či nedostatek taxíků.

Až na to, že nebude poslední. Protože Cassidy, stejně jako Emma, bydlel dost blízko na to, aby k Julii a Mitchellovi došel.

Cassidy, který byl také druhá single osoba na tom zatraceném večírku.

„Netvař se tak naštvaně,“ řekla Julie s ústy plnými sýra, když konečně uhnula pohledem od Mitchella. „Neměli jsme společnou večeři už pěkně dlouho, a tohle je poprvé, kdy jste s Alexem za ty měsíce oba dva volní…“

„Počkej, co to má co s čím dělat?“ Zeptala se Emma. „Velmi jasně jsem řekla-“

„Že ti nevadí vidět Cassidyho s jinými ženami. Bla, bla, víme. A on nám dává stejnou přednášku o tobě. Ale,“ řekla Julie a ukradla další kousek sýra, „nejde o vás dva.“

Emma pozvedla obočí. „To mi vysvětli.“

„Jde o neustálou změnu ve vašich druhých polovičkách,“ vysvětlila Julie.

„Což znamená?“ Emma si nalila sklenku vína.

„Což znamená, že nikdo nechce sedět naproti osobě, kterou si jeho přítel či přítelkyně málem vzali. Je těžké vás tu mít oba zároveň víš?“

Emma se posadila na barovou stoličku u linky a ukradla Julii z talíře kousek salámu. „Takže, co, zvete nás sem střídavě?“

„Když je jeden z vás ve vztahu, pak ano.“

„Nebyla jsem ve vztahu zhruba tři měsíce,“ řekla Emma.

„Jasně,“ odpověděla Julie, natáhla ruku a zamávala prsty na Emminu sklenku. „Ale Cassidy byl.“

Emma se zamračila. „Pokud se chceš napít mého vína, tohle není nejlepší cesta.“

„Aha!“ Řekla Julie a namířila prstem na Emminu tvář. „Takže se zajímáš, že s někým je.“

Mitchell si odkašlal. „Julie. Mluvili jsme o tom. Pamatuješ si ten rozhovor o tom, že nemáš strkat nos tam, kam nepatří?“

Julie si povzdechla a šla si nalít vlastní víno. „Já jen-“

„Ne,“ řekl Mitchell a namířil na ni nožem.

„Fajn,“ zamumlala Julie. Jakmile se Mitchell otočil zády, pohlédla na Emmu a naznačila ústy: „Později.“

Emma protočila oči v sloup.

Julie mohla o Cassidym mluvit tak dlouho, až z toho zmodrá.

Neznamenalo to, že jí Emma musí odpovídat.

Před dalším výslechem byla zachráněna hlasitým příchodem Riley a Sama, které následoval Jake a Grace. Dle Rileyiných rozcuchaných vlasů a Graceiny rozetřené rtěnky, měla Emma pravdu o tom, proč přišli pozdě.

Jak Julie vzala všem kabáty a vetřela se do hádky mezi Riley a Grace o nějakém dramatu z pořadu Bachelor, Emma se přesunula k Samovi Comptonovi.

„Vzadu máš vyhrnutou košili z kalhot,“ řekla tiše.

Pohlédl na ni a stydlivě se usmál. „Promiň. V taxíku-“

Emma zvedla ruku. „Nechci to vědět.“

Zakřenil se a natáhl se, aby si zastrčil modrou košili do kalhot. Ne, že by na tom záleželo. Košile vevnitř, venku… tak jako tak byl Sam neuvěřitelně pohledný muž.

K čertu, všichni muži v místnosti byli až bolestivě přitažliví. Sam byl blonďák s modrýma očima. Mísila se u něj aura zlého hocha s roztomilým sousedem od vedle. Emma stěží mohla vinit Riley z toho, že jím byla posedlá už od střední.

Gracein chlap byl podobně přitažlivý. Jake Malone byl jako vysoké, tmavé ztělesnění krásy. Měl kolem sebe sebevědomí Hugha Jacksona. Šarmantním úsměvem sliboval delikátní a nezbedné chvilky v ložnici. Alespoň to jí řekla Grace.

A pak tu byl Mitchell Forbes. Sex v naškrobeném obleku. No, dnes tedy ne. Ale tmavovlasý, modrooký chlap z Wall Street, s upnutou košilí a vážností, by se neměl hodit k Juliině nezávazné, večírkové auře. Místo toho byli živoucím důkazem, že se protiklady přitahují.

Její kamarádky vskutku vyhrály vztahový jackpot.

Kdyby Emma nebyla tak odhodlaná, že nepotřebuje muže, žárlila by.

Chystala se Sama zeptat, jak to jde s ROONem – lihovarem, který před pár lety založil a sotva před pár měsíci začal být známý ve světě – ale Samova pozornost utkvěla jinde.

„Hej, Cassidy. Rád tě vidím, chlape!“

A tak to začíná.

Emma se otočila, aby na něj pohlédla, protože kdyby to neudělala, bylo by to, no, zjevné. A dala si sakra záležet, že nedá najevo žádnou reakci. Žádná roztřesená kolena, pevnější sevření skleničky, ani záblesk ve výrazu.

Ale uvnitř?

Uvnitř ní se něco zachvělo.

Nebezpečně.

Dnes neměl svůj obvyklý oblek. Měl na sobě džíny stejně jako ostatní chlapi, s černým svetrem, který mu padl dost na to, aby podtrhl vyrýsovaná ramena a útlý pas. V levé ruce držel flašku vína a  pravou si potřásl se Samem. A jeho oči…

Setkal se s jejím pohledem přes Samovo rameno. A neuhnul.

A něco se změnilo.

Nebylo to výrazné. Ani se neusmál. Ani na ní neutkvěl pohledem nějak dlouho.

Ale na dva lidi, kteří se snažili vyhýbat vzájemně orbitu toho druhého, rozhodně o něco šlo.

Emma sevřela rty, jak oba uhnuli pohledem.

Ten okamžik byl tak prchavý, že si toho nikdo další nevšiml.

Jako kdyby to, že si spolu dali před týdnem drink, něco změnilo. Emma jen netušila jak.

A ani netušila, zda to chce.

„Říkala jsem, že nemusíte nosit víno, ale jistě, že ho vždy uvítám,“ řekla Jullie a přecházela od člověka k člověku, líbala je na tváře.

„Přinesla jsem dezert,“ řekla Riley a zvedla krabici s dortíky.

„Řekla jsem ti, že připravím dezert!“ Řekla Julie.

„Jasně. Na to jsem úplně zapomněla,“ řekla Riley a vyměnila si pohled s Mitchellem.

Julie si toho všimla a otočila se, aby svého snoubence probodla pohledem. „Co si jí řekl?“

„Nic,“ řekl Mitchell. „Nevyměnili jsme si ani slůvko.“

Julie přimhouřila oči a Mitchell se napil svého vína. „Možná jsem jí poslal fotku tvého, umhm, dortu.“

„Pekla jsem,“ pronesla Julie k ostatním se šťastným kývnutím.

„To je skvělé, zlato!“ Odpověděla Grace. Poté se otočila na Riley a koutkem poznamenala: „Skvělý nápad, dortíky.“

Julie na ní namířila prstem. „Za to budeš muset zkusit můj dort jako první.“

Julie byla v kuchyni známá katastrofa, pravděpodobně proto, že její snaha se vždy objevila jen při speciálních akcích, takže běžně netrénovala.

Mitchell, naštěstí, byl v kuchyni velmi zběhlý od chvíle, kdy se s Julií dali dohromady a bylo jasné, že se její umění nijak nezlepší. A protože Mitchell Forbes byl dokonalý ve všem, co zkusil, večeře dnes bude fajn, pokud ne přímo delikátní. Ten muž byl nádherný, chytrý, úspěšný a uměl vařit. Prakticky perfektní. Emma by nebyla překvapená, kdyby zjistila, že v kalhotách nosil čiré zlato.

Skupina se rozdělila na drobné konverzace: Julie, která trvala na tom, aby Riley dala dortíky na chodbu, Sam, který se bavil s Grace o nové etiketě pro svou whisky, Mitchell, který Jakeovi cpal lístky na hokej, o které nestál.

Ne poprvé pocítila Emma záplavu něžných citů a vděčnosti téhle skupině skvělých, radostných přátel, i když se občas stále cítila trochu sama, jako by stále nenašla své místno.

Přesunula se k Julii a Mitchellově krásné sbírce vín a doplnila si svou sklenku něčím bílým a chutným.

Cassidy se objevil za ní.

Věděla, že je to on, podle jeho vůně. Což bylo šílené, když jste se nad tím tak zamysleli, ale bohužel pravda.

Za ty roky se jí podařilo zapomenout na jeho tvář či hlas.

Dokonce si ráda namlouvala, že zapomněla na jeho dotyk, ačkoliv jí ho někdy její neslušné sny připomněly.

Ale nikdy nebyla schopna zcela zapomenout, jak Alex Cassidy voní.

Čistě a kořeněně, zcela mužně způsobem, který pobláznil hlavu i té nejsamostatnější ženě. Chtěla se mu přitisknout k hrudi a jednoduše zůstat.

„Myslíš, že je to past?“ Zeptal se jí tiše.

Ustoupila na stranu, aby si také mohl nalít. Červené. Na vysoké i po ní vždy pil jen pivo. Ale dospělý Cassidy… pil červené víno. Vždycky. Dokonce s ním zakroužil a čichnul si, než se napil, což by mělo působit neuvěřitelně snobsky, ale místo toho na něj myslela jako na muže, který věděl, co chce, a nehodlal ztrácet čas něčím jiným.

Cassidy na vysoké byl odhodlaný. Plný ambicí. Neposedný.

Pro dospělého Cassidyho to také platilo. Ale byl i sebejistý.

Jistý si tím, že to, co chce, bude vždy nadosah.

Pozvedl obočí, jak na ni pohlédl a ona si uvědomila, že ještě neodpověděla.

„Ne, nemyslím si, že je to past,“ řekla, jak stáli bok po boku a sledovali jejich přátele. „Julie tvrdí, že nás oba pozvali čistě pro to, že je to poprvé za celé měsíce, co jsme oba svobodní.“

„Vážně?“ Řekl a znovu se napil. „Já byl s Danielle zhruba dva, možná tři měsíce…“

„A předtím jsem randila s Dougem-“

„A já s Alexou, možná před půl rokem.“

„Alex a Alexa? To je roztomilé,“ odpověděla.

„Odkopl jsem ji, protože jsem si řekl, že bychom měli problém rozeznat monogram na ručnících po svatbě.“

„Pravda,“ souhlasila Emma. „Ačkoliv při sexu se to muselo hodit. Tak, když jsi vykřikl vlastní jméno, by si myslela, že se zajímáš o její rozkoš-“

Zarazila se ve své sarkastické narážce, když si všimla, že ji pozoruje s polovičním úšklebkem.

„Co je?“ Zeptala se.

Jeho úsměv se rozšířil a naklonil se. „Myslíš na nás v posteli.“

Spadla jí čelist a on se rozesmál. „Myslíš. Myslíš na nás dva spolu. Jací jsme byli.“

„Mohu tě ujistit-“

„Nesnaž se to popřít, Sinclairová,“ řekl a ťuknul si s její sklenkou.

Probodla mu záda pohledem, jak se vrátil ke zbytku skupiny, ale na poslední vteřinu se otočil. „Emmo.“

„Co?“ Její hlas byl napjatý.

„Také na to myslím.“

No. No. To… chtělo víc vína.

Až na to, že její sklenka byla téměř plná, takže místo toho si jen povzdechla a rozhodla se, že existuje velmi dobrý důvod pro to, proč je mezi nimi ta ledová zeď. Bylo na čase ji znovu vztyčit, než ji vezme na další procházky do minulosti.

Vrátila se k ostatním u linky, kde se jako supi snesli kolem předkrmu.

„Em, nějaké novinky o tvém bytě?“ Zeptal se Jake.

„Ne, ale už to není můj problém,“ řekla Emma a zvedla olivu. „Přišel mi šek od pojišťovny a také jsem poslala nájemci svou výpověď, takže i kdyby to tam opravili, nevrátím se. Stejně jsem měla smlouvu prodlouženou vždy na měsíc, takže jsem se snadno vykroutila.“

„Díky bohu,“ zamumlala Riley. „Umíš si představit ten pach? Jako něco shnilého strčeného uvnitř špinavých trubek sousedů, a ta špína-“

„Takže co bude dál?“ Zeptala se Grace a ignorovala Rileyino kecání.

Emma pokrčila rameny. „Camille se nechystá zpátky ještě dva měsíce, takže mám čas.“

„Raději bys neměla opustit tuhle čtvrť,“ řekla Julie. „Potřebuji v téhle módní části někoho blízkého, zatímco se zbytek hipíků bude scházet ve Village a Tribece.“

„Um, promiň mi, ale čí byt ve Village jsem převzala?“ Řekla Riley a poklepala si prstem na rty. „Nebyl tvůj, Jules?“

Julie změnila téma. „Hej, Cassidy, Mitchell se tě chce na něco zeptat,“ řekla nahlas, čím utišila zbytek konverzace.

Mitchell ji probodl pohledem. „Tady ne.“

„Ale jistě, že tady,“ zašvitořila Julie a naklonila hlavu na stranu. „Nemůže ti tu říct ne.“

„Oh, to rozhodně mohu,“ řekl Cassidy a pozvedl sklenku směrem k Mitchellovi. „Ale můžeš se do toho pustit. Jestli je to o triatlonu, o kterém jsme mluvili, jsem rozhodně pro-“

„Sklapni, Cassidy,“ řekla Riley a strčila si do pusy kus bagety. „Nech Mitchella, ať mluví.“

„Protože to mu tak jde,“ řekl Jake, čímž si vysloužím vytažení prostředníček od svého kamaráda.

Mitchell si přejel rukou přes zátylek. „No, pravdou je, že-“

„Oh, udělám to,“ přerušila ho Julie. „Takže, Cassidy, víš, že se za pár týdnů budeme brát…“

Cassidy pomalu kousal chleba, který mu Riley strčila do pusy, než odpověděl: „Toho jsem si vědom.“

„No, Mitchell tady má, tak trochu, nula kamarádů, protože je antisociální.“

„Introvert,“ zavrčel Mitchell. „Slovo, které hledáš, je introvert, a my introverti máme malý, vybraný okruh přátel.“

„Přesně tak,“ řekla Emma.

Mitchell na ni mrknul.

„Jo, jasně, to je fuk,“ řekla Julie a odmávla to. „Nicméně, jeden z těch lidí, z té vybrané skupiny přátel,“ Julie ta poslední slova doplnila vzdušnými uvozovkami, „-je chlap z vysoké. Kterému se zrovna narodilo dítě.“

„Oh, jej!“ Řekla Grace.

„No, ano. Jej! Až na to, že se to maličké narodilo o čtyři týdny dřív, a i když je v pohodě, musí zůstat v nemocnici, aby se jí mohly rozvinout plíce. Takže nepoletí z Californie do New Yorku kvůli naší rodině. Takže…“

Julie přejela pohledem z Mitchella na Cassidyho a zahýbala obočím.

Cassidy na ni nechápavě pohlédl. Stejně tak Jake a Sam. Všechny čtyři ženy protočily oči v sloup nad tou dutostí mužské mysli.

„Chce, abys byl jeho mládenec na svatbě, hlupáčku,“ řekla Riley. „Pravděpodobně by se zeptal už dřív, kdyby Emma nešla za družičku a nebylo to tak divné.“

„Oh, a teď to divné není?“ Zamumlal Sam.

Julie přejela pohledem od Emmy k Cassidymu. „No, teď už rozumíme tomu, jak to je. A víme, že to mezi nimi není divné. Že?“

Emma se na Cassidyho nepodívala. A on na ni taky ne. Ale oba souhlasně odpověděli: „Jasně.“

„Takže, Cassidy… jdeš do toho?“ Zeptala se Julie.

Všichni se na něj podívali. Zakřenil se. „K čertu, jasně. Jdu.“

Emma sledovala, jak se Cassidy s Mitchellem objali a přemítala, jak se ohledně téhle změny cítí.

Ona, Grace a Riley byly družičkami. Vlastně, Grace byla svědkyně díky hře kámen-nůžky-papír. A Jake se Samem byli na pozici svědků díky rychlému přátelství, které se mezi nimi utvořilo. I díky Mitchellově malé skupině přátel.

Emma nikdy předtím nepřemýšlela nad tím, že Cassidy nebyl pozván. Věděla, že měl Mitchell blíž k Jakeovi a Samovi díky jejich „vztahovým“ věcem, které dělali s Grace a Riley.

Ale také věděla, že s Cassidym chodil běhat, šli spolu na pár Yankees her a měli podobnou alfa auru.

Dávalo smysl, aby se ho zeptal, i když trochu se zpožděním.

Ale také to znamenalo, že spolu s Cassidym budou stát před oltářem.

Společně.

Což bylo něco, co neudělali ani na vlastní svatbě.

Emma polkla.

Dokáže to.

Dokáže stát vedle své nejlepší kamarádky v její speciální den, aniž by si vybavila svůj.

Nebo ne?

Když si všichni sedli k večeři, Emma už to vystrkala z mysli. Až dokud se konverzace nestočila zpátky k Juliině svatbě.

„Cassidy, máš smoking? A nebo chceš, abych ti domluvila schůzku na stejném místě jako Samovi a Jakeovi?“ Zeptala se Julie.

„Nemohu uvěřit tomu, že na sobě musím mít oblek tučňáka,“ zamumlal Sam přes sousto kuřete.

Riley po šťouchla pod bradu. „Ujistím se, že ti to za to bude stát.“

Jake se obrátil ke Grace. „A co já? Taky mi to vynahradíš?“

„Ani nepředstírej, že ti vadí mít na sobě smoking,“ řekla Grace a dolila si víno.

„Bond,“ řekl Jake tiše. „James Bond.“

Sam přestalkousat. „Fajn. Fajn, myslím, že míříš na dobré místo. Možná mi ten smoking nebude tak vadit. Budu jako agent 007!“

Julie protočila oči v sloup. „Cassidy?“

„Vlastně mám smoking,“ řekl a otřel si ústa ubrouskem.

Sam i Jake na něj zírali. „Máš? K čertu, k čemu?“

„Hej, já jeden mám,“ řekl Mitchell z čela stolu. Zněl uraženě.

Jake na něj mávnul rukou. „Ty máš permici do opery. Pravděpodobně máš dva.“

Mitchell pokrčil rameny, zcela nestoudně.

„Mám ho již nějakou dobu,“ řekl Cassidy. „Musím se ujistit, že mi ještě padne, ale poslední rok mi seděl, když jsem si ho vzal na svatbu mého bratrance.“

Grace zavrtěla hlavou. „Muži nerozumí tomu, jak to mají snadné. Koupíte si jeden smoking na život a nikdy nevyjde z módy. Umíte si představit, kdybychom měly šaty z… Cassidy, jak starý je tvůj oblek?“

Emma seděla vedle něj, takže mu neviděla do tváře, ale dle toho, jak napjatě uříznul kus kuřete a úmyslně si ho dal do úst bylo jasné, že nechtěl odpovědět.

A pro to existoval jen jediný důvod.

Emma nebyla jediná, kdo na to přišel.

Riley zasténala. „Byl na tvou svatbu, že jo?“

„Prekééérní,“ řekl Jake s falešně dramatickým hlasem, než se na Cassidyho zakřenil.

„Co jsem měl dělat, spálit ho?“ Zeptal se Cassidy.

„Vlastně, ano,“ řekla Riley a namířila na něj vidličkou. „To by ti patřilo za to, že jsi se na naši holku vykašlal o svatebním dni.“

Emma ztuhla. K čertu, všichni ztuhli. Emma i Cassidy možná byli smířeni se svou minulostí. Možná se chystali na stejnou svatbu. Mohli vedle sebe sedět při večeři.

Ale nikdy o tom dni nemluvili. Ne společně. Ne s přáteli.

„Ri,“ řekl Sam varovně, a Grace i Julie po ní hodily výhružné pohledy.

Ale Riley je, no, zkrátka Riley. Byla skvělá kamarádka, ale měla velmi nízkou toleranci na blbosti.

A Emma jí za to byla téměř vděčná. Potřebovali tu náplast někdy strhnout.

„Ne, to je v pohodě,“ řekla Emma a dala ruku Grace na paži, než stihla Riley udělat svým pohledem v čele díru.

Všechny oči se soustředily na ni a Cassidyho. Emma si pohrávala s vidličkou.

Riley naklonila hlavu na stranu. „Opustils ji ve svatební den, že ano?“ Její hlas byl teď tišší. Váhavější.

Cassidy zvedl svou sklenku. „Zmínila to, že ano?“

„Protože se to stalo,“ řekla Emma a odmítala ho nechat, aby o ní mluvil, jako by tam nebyla.

Zaváhal. „Stalo,“ řekl pomalu a na okamžik na ni přemýšlivě pohlédl, zatímco točil s vínem ve skleničce, než se znovu soustředil na Riley.

„Zmínila Emma i to, že noc před její svatbou mi hodila na hlavu zásnubní prsten?“ Zeptal se.

Pozornost přešla z Cassidyho na Emmu, všichni měli vykulené oči. Včetně mužů.

Protestně zvedla prst. „Ujišťuji vás, že to bylo zasloužené.“

„Řekni mi něco, Jake, protože jsi tu jediný ženatý chlap,“ řekl Cassidy a naklonil se, aby na něj dobře viděl.

Jake se opřel o židli, aby se vyhnul Cassidyho pohledu. „Nejsem tu. Nevidím tě. Neslyším tě… prosím, proboha, vynech mě z toho.“

Cassidy pokračoval. „Kdyby ti Grace noc před svatbou řekla, že si poslední muž na zemi, kterého by si kdy chtěla vzít, ukázal by ses druhý den?“

„Emmo!“ Julie zalapala po dechu. „To jsi mu řekla?“

„Věř mi,“ řekla Emma a mávnula po skupině vidličkou. „Také byste zahodily prstýnky a řekly něco podobného, kdybyste znaly celý příběh.“

„Ale přesto jsi druhý den přišla?“ Zeptala se Grace něžně.

Ano. Emma druhý den přišla. Cassidy ne. Její sestra ji musela odtáhnout z kostela a trpělivě ji dva týdny krmila, zatímco se Emma válela na gauči, než tiše trvala na tom, že je Emma příliš mladá na to, aby zahodila svůj život.

A tak se Emma zvedla. Učesala. A přestěhovala do New Yorku. Nikdy se neohlédla.

„Na tom nezáleží,“ řekla Emma, když ticho pokračovalo. „Bylo to už dávno a oba jsme byli dětinští a hloupí. Je to za námi.“

Cassidy kývnul. „Za námi.“

Ale podle pohledů kolem stolu měla Emma zrádné podezření, že tomu věřila jen ona a Cassidy.