ABC - 19. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Jade

Moje matka odstoupila od stolu, na který právě položila všechny vánoční ozdoby, na kterých trvala, že přinese. Sylvia si to užívala. Dokonce nás přinutila, abychom si postavili a ozdobili vánoční stromek, který den předtím poslala. „Vánoce bez stromku, nejsou Vánoce,“ řekla, když jsem na její okázalost protočila oči.

Všechno bylo připraveno na oběd. Jídlo bylo teplé, stoly byly připraveny, vše připraveno, abych si užila své první motorkářské Vánoce se svým snoubencem. Ale kde kluci jsou?

Když si Mia položila poslední pokrm na stůl, musela si přečíst mou myšlenku, když řekla: „Kluci si dávají pár piv. Cobra pro dnešek zrušil omezení a vsadím se, že toho náležitě využívají. Zvlášť po dlouhé jízdě jsou jistě žízniví.“

„Mám je zavolat?“ Nabídla se Eva.

„Ano, skvělý nápad. Nechceme, aby jídlo vystydlo předtím, než se chlapci uráčí přijít,“ řekla Sylvia. Pohledem přejela naši společnou tvrdou práci, když ustoupila o krok zpět a vypadala velmi potěšeně.

Objala jsem jí. „Díky moc mami, moc pro mě znamená, že jsi mi s tím pomohla. Je to svátek, na který můžeme být pyšní. Jsem si jistá, že to bude každý milovat.“

„Není zač, zlatíčko. Mohu mluvit jen za sebe, ale dneska jsem se skvěle bavila. Táta slíbil, že v neděli na pravidelnou snídani pojedeme. Myslím, že když zase cítí burácet motorku mezi nohama, dává mu to pocit, že je mladší.“ Nemohla jsem se ubránit smíchu. Zpočátku jsem byla vážně znepokojená tím, že můj otec nebude schopen zvládnout velký stroj, na němž se s maminkou dostavil. „Je to jako jízda na kole,“ ujistil mě. „Mohl bych být zrezavělý, ale vcítil jsem se do toho hned po pár kilometrech.“ Ryder sdílel mé obavy, a tak jsme na ně celou jízdu dohlíželi. Nicméně, po naší první zastávce mě můj motorkář mě ujistil, že táta ví, co dělá, a že je dovednostmi staršího muže ohromen.

„Mají tvé dny z mládí co do činění s tím, proč jsi nebyla proti Ryderovi tak zaujatá jako zbytek rodiny?“ Zeptala jsem se. „Ze všech jsi byla jediná, kdo ho neposuzoval podle toho, jak vypadá.“

Široce se na mě usmála. „Lidé nemohou být posuzováni podle toho, jak vypadají. Tetování a piercing mohou být v dnešní době in a i přesto nad tím mnoho lidí ohrnuje nosy. Ale naučila jsem se, že to, co je navenek, není vždy odrazem toho, co je uvnitř. Plus… důvěřovala jsem tvému úsudku – pokud sis myslela, že Ryder stojí za to poznat ho, pak to musí být dobrý člověk.“

Zhluboka jsem se nadechla. Bože, vytáhla jsem si slámku štěstí, když přišlo na rodiče. Chtěli pro mě jen to nejlepší - i když to znamenalo muže, který byl mimo jejich přijatelnou normu. To mě přimělo, abych je milovala ještě víc. Umírala touhou, abych s matkou sdílela mé zprávy, ale chtěla jsem počkat, dokud si nebudu jistá.

„A jak jsem se domnívala, je sexy jako hřích… ale máš pravdu. Ryder Knox má srdce z čistého zlata. Nikomu neublíží, pokud by nejprve nebyl ohrožen nebo se nesnažil chránit své blízké. Motorkáři dostávají tak špatnou kritiku právě proto, že jim nerozumíme. Ve skutečnosti jejich loajalita vůči sobě navzájem, je něco co má málo zkušeností v tzv. Normálním světě.“

Zazubila jsem se a postavila na stůl berry punč. Byl oblíbený mezi mými přáteli, jen jsem doufala, že ostatní si to taky oblíbí. „Už jsi trochu ochutnala, jestli to má správnou sílu. Nenávidím punče, ve kterých je příliš málo nebo příliš moc alkoholu.“

Přišla na mě mírná panika. Co když jsem těhotná? Pokud by to byla pravda, určitě jsem v mém těle nechtěla směs vodky a sektu. Musela jsem se zkoušce chuti vyhnout. „Oh Mia bude mít tu čest. Ví, co motorkářské dámy rády,“ řekla jsem a přemýšlela, jestli bude moje matka trvat na tom, abych ochutnala já.

Mia si vzala sklenici z mé ruky a mrkla na mě za zády Sylvie. „Jade, zapomněla jsem na salátový dresing v ledničce. Budeš miláček a doneseš ho prosím?“ Střelila jsem po ní vděčný pohled. Díky bohu za skvělé přátele.

Když jsem se vrátila s láhví salátového dressingu, Ryder a ostatní chlapci se vydali do jídelny. Jejich oči se rozzářily, když tu hostinu na stole spatřili. Bylo tu dostatečné množství jídla pro nakrmení malé armády. „To vypadá úžasně. Tak slavnostně - jsem tak rád, že jsem nesouhlasil s tím, že se toho vzdáme,“ řekl a třel si břicho.

„Co?“ Zavrčel Razor, „jsi blázen? Toto jsou mé první tradiční Vánoce. Těšil jsem se na to celý ten zatracený týden od té doby, co mi Mia řekla o plánu Jade.“

„Sorry brácho, ale grilování se v budoucnu omezí,“ řekl jsem. „Zdá se, že jsi začala novou rodinnou tradici Sylvie. Pokud Owenovi nebude vadit, že se k nám připojí, zdá se, že to budeme chtít znovu.“

Moje matka jednoznačně zazářila. Nakonec byla hostitelka a milovala organizování velkých setkání a oslav. Bude ve svém živlu, když bude moct každý rok zorganizovat vánoční oběd.

„Ach Rydere, bylo by mi potěšením.“ Otočila se k Owenovi, který byl zaneprázdněný řezání největší šunky, jakou jsem kdy viděla. „A dokážeš si představit, jaké to bude, až tady budou i naše vnoučata?“

Táta se zasmál. „Zkus nás zastavit. A také budeme jezdit na motorce tak dlouho, dokud nebudeme prohlášeni za senilní. Byla to legrace a taky jsem rád viděl ty dětské tváře.“

Dalších deset minut byl naprostý chaos. Všichni mluvili současně, zatímco se pokoušeli naplnit svůj talíř s jídlem. Nakonec všichni našli místo a usadili se.

„Můžeme se do toho už pustit? Mé jídlo chladne a žaludek naříká,“ zeptal se Ox, vidličku už v ruce.

Všichni se zasmáli. „Jistě, jen do toho,“ řekl Cobra. „Poté, co si všichni připijeme na zdraví.“ Zvedl sklenici a čekal, až všichni ostatní udělají totéž. Všichni jsme se postavili. Natáhla jsem se k nejbližší skleničce s vodou a zvedla ji „Salut. Veselé Vánoce,“ řekla jsem.

„Žádné víno ani punč?“ Zeptal se Ryder a zvedl obočí.

„Mám trochu bolesti hlavy. Nechci to zhoršovat tím, že budu pít alkohol.“ Odpověděla jsem a vyhýbala se jeho očím. Neřekl nic, ale věděl, že mě to předtím nikdy nezastavilo.

„Jade, je něco špatně? Nebo něco, cos mi neřekla?“ Zeptal se znepokojeným hlasem a očima, když mě přitáhl do objetí.

Blýskla jsem se po něm zářivým úsměvem. „Jsem v pořádku, vážně. Přestaň mít obavy.“

„Um, dobře,“ řekl, ale nezněl přesvědčený. Sakra. Od Ryderových ostražitých očí se stávalo těžší a těžší něco udržovat. Čím lépe mě znal, tím víc do mě viděl. A i když jsem tu představu milovala, dělalo to pro mě téměř nemožný před ním něco tajit.

Naklonil se a tiše mi mluvil do ucha. „Mám šestý smysl, víš. Jsem si plně vědom, když mi neřekneš všechno. To znamená růžový zadek později.“

Když jsem si vzpomněla na naše poslední setkání, nepohodlně jsem se v křesle posunula. Plus slova Thelmy o jejích schopnostech proběhla mojí myslí, což mě přimělo se zachvět.

„Bojíš se, princezno?“ Ušklíbl se.

„Ani v nejmenším, motorkáři. Dokážu zvládnout cokoliv, s čím přijdeš,“ řekla jsem a vztyčila hlavu, abych se na něj podívala.

„Sakra, miluju výzvy. Buď opatrná v tom co si přeješ, princezno.“

„Nebo co?“

„Nebo tvůj červený zadek bude odpovídat tvému červenému topu.“ Zasmál se, když sledoval mou tvář. „Jen jsem si říkal, že tvá prsa v posledních dnech vypadají mimořádně sexy. Kulatější… měkčí. Lahodné.“

Opravdu? Všiml by si takové maličkosti? Co jiného ucítil nebo viděl, o čem já nevěděla.

Přesunul ruku nad můj hrudník a přitiskl ji k němu. „Ani žádné spodní prádlo. Snažíš se, abych zešílel? Tyto prsa… moje pusa… později máme dostaveníčko,“ zašeptal mi do ucha, aby to nikdo jiný neslyšel.

„Rydere, teď ne. Všichni nás sledují.“ Podívala jsem se přes rameno na svého bratra, který se díval zachmuřeně, jako by chtěl Rydera napadnout na místě. Všichni znovu seděli, kromě nás. Trapné.

„Nikdy jsi neviděla, jak muž miluje svou ženu?“ Zeptal se Ryder, než mě zaklonil a políbil s rukou na prsou. Pocítila jsem teplo v tvářích a zahučela na něj. „Ne před mými rodiči.“

V celé místnosti bylo ticho. Ryder se nesměle usmál na maminku a otce, kteří nás s vykulenýma očima sledovali. Všechny oči se obrátily k nim. Zdržela jsem dech.

Bože, to je trapné. Zavřela jsem oči, abych to vypnula.

Zaslechla jsem potlesk. Pak se přidala druhá osoba. Otevřela jsem oči. Jako kdyby byli na své oblíbené divadelní show, rodiče seděli a tleskali a usmívali se na nás. Ztěžka jsem polkla, usmála jsem se a pak se podívala na Harrisonovu tvář. Seděl ztuhlý s prkenně rovnými zády. Uh oh. Ale pak mu zacukaly koutky úst a začal se také usmívat. Po několika vteřinách tleskali jak on tak i Eva.

Vlčí hvízdání a kočičí halekání následovalo dalším potleskem. Ryder mě vzal za ruku a uklonil se, jak jsem to viděla dělat tři mušketýry ve filmech. Vybuchla jsem smíchy.

Všichni začali jíst, veselí a smích mi znělo v uších.

Cobra si naservíroval jídlo na talíř a přišel si sednout vedle Rydera. Měl na talíři podivné jídlo, které jsem nepoznávala. „Co je to?“ Zeptala jsem se a zvědavě se dívala na polévku, kterou si míchal v talíři.

„Je to pazole, moje oblíbené mexické jídlo a tradiční Vánoční jídlo. Mia to dělá speciálně pro mě.“ Odpověděl Cobra. „Bez urážky k vašemu krásnému jídlu, mám v úmyslu po snězení tohoto talíře sníst, co zvládnu.“

O chvíli později přišla Mia ke stolu, která si nesla taky talíř. „Tady jsou ozdoby na tvé pazole, bejby.“ Položila před něj jemně rozkrájené zelí, plátky ředkviček, cibule a koriandru. Jelikož zápach zelí mi zasáhl můj, na kůži vyrašil studený pot a ústa se mi začala zalévat - ne dobrou cestou. Ze žaludku se mi zvedla nevolnost. Přitiskla jsem si ruku na krk, a vyskočila na nohy.

„Bože, budu zvracet,“ zamumlal jsem, běžela do koupelny a držela si břicho. Ne, znovu už ne. Zelí bylo jediná věc, kterou jsem nedokázala zvládnout, když jsem byla naposled těhotná. Dodnes jsem se mu vyhýbala jako moru.

Dostala jsem se na toaletu právě včas, a vyprázdnila do ní obsah žaludku. Drkotala jsem zuby a chvějící se držela sedátka a čekala, až mě zasáhne další vlna.

„Jade, co to kurva?“ Ozval se za mnou Ryderův hlas.

Pak jsem slyšela i moji matku. „Zlato, jsi v pořádku? Co se děje?“ Zeptala se Sylvie vysokým hlasem.

„Zelí,“ řekl Ryder a pak se zasmál.

„Zelí?“ Moje matka si nadechla. „Jade!“

Ano, bylo to oficiální. Těhotenský test se právě potvrdil jako správný.

Thelma skutečně „viděla“ mou budoucnost svým šestým smyslem.

Zasténala jsem a sklouzla na podlahu. Dvojčata? Ach drahý Pane.