Shameless - 4. kapitola

Překlad: Peťa

KATHERINE

Brady neřekl ani slovo, když si nalíval dalšího panáka bourbonu. Nevinila jsem ho. Kdybych si myslela, že Bella byla tu noc s Calem a Mel, taky by mě to poslalo přes okraj. Chovám dítě v náruči a uhlazuju jí vlásky, což pravděpodobně uklidňuje spíš mě než ji, ale po tom rozhovoru se potřebuju sesbírat. Po chvíli se moje oči zvednou k jejímu strejdovi.

Říct že Brady a Cal jsou úplné opaky, je příliš slabé slovo. Navzdory jeho slabosti pro tabulkové procesory byl Cal světlovlasá oběť módy s bezstarostným smíchem. Možná byl účetní, ale choval se jako kalifornský surfař.

Což není vůbec jako jeho bratr.

Protože Brady je chystající se bouře intenzity.

Vlasy černé jako smola. Pronikavé zelené oči. Silnou čelist mu pokrývá několikadenní strniště. A svalnatý, koženou bundu mu vyplňují široká ramena, což mi přes vidění vystřihává tmavý pás.

Je těžké nezírat.

Sedí s lokty přitisknutými na doširoka roztažených kolenech, zlostně hledí z okna a vypadá jako postava ze Zákona gangu, která se chystá nakopat někomu zadek.

Tyčil se nade mnou, když přišel a díval se na mě, jako bych byla nějaké děcko, které nachytal při nedovoleném vniknutí. Jo, je děsivý.

A směšně žhavý.

Podívám se na svoje tričko a přeju si, abych se dala víc dohromady, než přijel. Když zapnu mikinu, abych schovala svoje stupidní triko, najednou se cítím rozpačitě. Neřekl toho moc, ale na základě jeho výrazu před pár minutami, vím, že jsem otřásla jeho světem. Najdu se, jak ho chci utěšit. Kdybychom byli přátelé, kdybych ho znala déle než deset minut, seděl by na gauči a já bych ho objímala. Ale očividně je to divné.

Nemůžu uvěřit, že si myslel, že je Isabella mrtvá. Ta myšlenka mnou pošle mrazení.

Jako by dokázala vycítit moje nepohodlí, přitulí se blíž. Musím ji nakrmit, ale zdá se to špatné opustit zrovna teď Bradyho.

Po třech panácích Jima Beama, položí sklenici a povzdechne si, přičemž si rukama projede rozcuchané vlasy. Jak to že muži vždycky vypadají líp potom, co tohle udělají?

Vzhlédne a odkašle si. „Pojďme to zkusit znovu.“ Natáhne ruku. „Ahoj, jsem Brady. Promiň, že mi to trvalo tak dlouho dostat se sem. Ten nor’easter (pozn. bouřkový systém) mi fakt podělal let.“

Jeho přízvuk po mně klouže a drží mě v zajetí. Je intenzivní jako zbytek. Cal měl taky novoanglický přízvuk, ale z nějakého důvodu, když vzešel od něj, nutilo mě to ke smíchu. Brady mi po rukou posílá husí kůži.

Nic vtipného.

Když si uvědomím, že ten muž čeká, že mu gesto oplatím, natáhnu ruku. „Katherine Duran, rodinná kamarádka a velebená opatrovatelka.“

Jeho velká tlapa potřese tou mojí. Jeho kůže je mozolnatá a drsná, trochu jako jeho zevnějšek. Ale když ty zelené oči zírají zpátky, v břiše mi motýlci dělají výtržnosti. Když ho pustím, cítím se trochu malátně. O čem to sakra je?

„Takže ty jsi… ty jsi Calův mladší bratr? Jsi větší než Cal.“ Jakože fakt větší. Musí být dobře přes šest stop vysoký.

Uchechtne se. „Jo, nesnášel, že jsem vyšší. Jsme od sebe ale jen devět měsíců. Já jsem vlastně starší. Ten bastard rád lidem říká, že on je ten starší.“

Tak rychle jako se objevil, ten úsměv zmizí a zírá znovu pryč. Můžu říct, že si uvědomil svou chybu, že o Calovi mluví v přítomném čase.

Bolest v jeho výrazu donutí mou hruď, aby se stáhla. Nakonec to už dál nemůžu vydržet. Zvednu dítě, mažu na gauč a položím mu ruku na široké rameno. Moje mysl neobratně zápolí s množstvím věcí, které bych mohla říct, abych ho utěšila, ale momentálně jsem rozptýlená tím, jak intimní se tohle zdá být. Tím jak blízko k sobě jsme. Tím jak můžu cítit jeho vodu po holení nebo šampon nebo cokoli, co to je, co mi připomíná lesy po bouřce.

Jsem v pokušení strhnout ruku zpátky, ale už jsem se toho dopustila, takže se zhluboka nadechnu. „Brady, je mi ctí setkat se s tebou. Milovala jsem Cala a Mel, jako by byli moji vlastní bratr a sestra a chci, abys věděl, že jsem tady, abych pomohla, jakkoli budu moct.“

Maličké brouknutí nás oba přiměje se otočit na dítě na mém klíně, které se na něj usmívá. Preciosa.

Šťouchnu do něj loktem. „Aww, má tě ráda, a pokud tě má ráda Isabella, vím, že musíš být skvělý chlap, protože ona je fakt dobrý soudce charakteru. Nesnáší pana Roosevelta, který podvedl svou manželku, miluje paní MacIntyre, která nám peče nejlepší jablkové koláče a je podezíravá vůči Tedovi Mayfieldovi, což jsem si myslela, že je divné, dokud jsme se nedozvěděli o jeho velkém zalíbení k jeho ovci.“

Brady vypustí přidušený smích a já se najdu, jak se taky usmívám. Musím být nervózní, protože to bylo nějaké velké slovní zvracení. Vážně, Katherine? Setkala ses se skoro každým politikem ve státě Texas a tento motorkář ti zkroutí kalhotky?

Kývnu na něj. „Proč, uh, proč se neumyješ v kuchyni a pak tě ji nechám držet. Chtěl… chtěl bys?“

Oči se mu rozslzí a do háje s tím, mně taky. Polkne a mrkáním emoce zatlačí. „Jo, chtěl. Díky.“

Flotila motýlků mi v břiše znovu dělá salta, jak na sebe s Bradym zíráme. Ignoruj tu šílenost, Katherine. Dej se dohromady.

Zrovna teď to znamená pomoct žhavému motorkářskému borci držet jeho malou neteř.

Roztáhnu ruce, když se Isabella vrtí mezi námi a jemu se rozšíří oči. Unikne mi smích. „Brady Stepherde, tohle není raketová věda.“

„Nikdy dřív jsem dítě nedržel.“ Jeho hlas je hluboký a drsný a z nějakého důvodu přemýšlím, jak by zněl při šeptání mi do ucha.

Odkašlu si. „Nikdy?“

„Nikdy.“

Unikne mi malý smích. „Jak je to možné?“

Brady si projede rukama vlasy a pokrčí rameny. Dobrý Bože všemohoucí, je takhle na pohled úplně nervózní. Tady ten velký silný chlap vystrašený držením dítěte.

Sundal si koženou bundu, takže má na sobě jen Boston Red Sox tričko, které se mu napíná přes svalnatou hruď a zužuje se pohodlně na jeho bicepsech, kde mu na pažích září tetování. Kdyby nebyl Calův bratr, není žádná šance, že bych takovému chlapovi předala Isabellu. Chci říct, že se zdá dost neškodný, ale jeho zevnějšek je prostě tak zatraceně děsivý.

Houpu dítě na klíně, zatímco to s fascinovanou pozorností sleduje. „Jsi s ní tak dobrá,“ řekne. „Nevím, jestli mě někdy přijme tak jako tebe.“

„Mám mladší sestru a deset tisíc malých sestřenic a bratranců, a zatímco si malé holky hrály s panenkami, já jsem měnila plenky a nechala na sebe téct sliny. Takže se neciť špatně. Měla jsem celý život, kdy jsem byla kolem dětí. Přijdeš tomu na kloub.“

Vypadá ustaraně a moje srdce trochu roztaje. Aniž bych přemýšlela, popadnu ho za rameno, abych ho pošťouchla dál na gauč, ale ten kontakt mnou pošle otřes a trhnu sebou dozadu.

Naštěstí se nezdá, že by si mojí bizarní reakce všiml. Zatímco ignoruju bušení svého srdce, kývnu na něj. „Můžeš… můžeš se posunout dozadu?“ zamumlám a položím mu Isabellu na klín, jakmile je v lepší pozici.

Jeho enormní ruce se jí okamžitě obalí kolem oplácaného pasu.

Ignoruju svůj nervózní stav a usměju se. „Brady, ráda bych tě představila tvojí neteři, Isabella.“

Bella zírá nahoru na něj a usmívá se, přičemž sekundu ukazuje svoje zářivé nové zoubky, než ho popadne za obličej. Zasměje se. „Ahoj, malá dámo. Já jsem tvůj strejda Brady.“

Zachichotá se a přísahám Bohu, že jí zrůžoví tváře.

„Aww. Je do tebe totálně zblázněná.“ Polechtá Isabellu a ona se znovu zachichotá. Přímo tady bych měla přestat, ale zdá se, že moje pusa si nemůže pomoct. „Vypadá to, že tvůj strýček je dobyvatel ženských srdcí.“ Co jsem to právě řekla? „Myslím teda, že jí máš omotanou kolem prstu. Jakože jsi se ženami dobrý.“

Podívám se mu do tváře a vypadá, jako by se snažil se nesmát. Skvělé. Jakože uvítej chlapa. Přinuť ho myslet si, že po něm jedeš.

„Jen jí půjdu udělat večeři.“ Kývnu ke kuchyni, když vstávám a snažím se dostat pryč, aniž bych ze sebe udělala úplného blázna. „Křičte, pokud budete něco potřebovat.“

Jsem skoro venku z místnosti, když zavolá: „Katherine.“ Když ho slyším říct moje jméno tím hlubokým dunivým hlasem, pošle mi to husí kůži po rukou.

Otočím se zpátky, doufám k Bohu, že si nemyslí, že jsem nějaký magor. „Jo?“ „Děkuju. Za všechno. Jsem si jistý, že ani nevím, jak moc jsi mojí rodině pomohla.“

Žaludek se mi přetočí. Kdyby jen věděl. „Nemusíš mi děkovat. Opravdu.“ A pak peláším do kuchyně.