TWT - 7. kapitola

Překlad: Mishaacka
Kor.: Jitka

TRILLIAN

„Trill?“

„Hmmm?“ odpovím a prohlížím si svůj pomerančový džus.

„Trestáš mě teď tichem?“ zeptá se.

Zvednu pohled a povzdechnu si. „Právě jsi mě políbil.“

„Já vím,“ řekne a vypadá pobaveně. „Byl jsem u toho. A musím se přiznat, že jsem na to myslel od té doby, co jsem se na tebe poprvé podíval.“

Nevím, co na tohle říct.

Pokud je to pravda, tak proč ksakru strávil noc s někým jiným?

Jako bych si to musela připomínat.

Servírka nám přinese jídlo. Xander si objednal obrovský steak, žebírka, bramborovou kaši a salát, zatímco já kuře se smetanovou omáčkou. Sklopím oči k jídlu, ale cítím na sobě jeho pohled.

„Jaké to je?“ zeptá se.

Pomalu polknu, než k němu zvednu pohled. „Vážně skvělé. Jaké to máš ty?“

Olízne si spodní ret. „Je to výborné. Chceš kousek? Tohle musíš zkusit.“

„Ne, díky,“ odpovím.

„Ale no tak,“ řekne a hravě se usměje. Ukrojí kousek steaku, nabere k němu trochu kaše a pak ke mně zvedne vidličku s provokativním pohledem. Otevřu pusu, když mě pomalu krmí. Potom zavřu pusu a pomalu žvýkám.

„Je to dobré,“ řeknu mu po tom, co polknu. „Vážně dobré.“

Sleduje mojí pusu. „Vynikající, co? Nikdy jsem nic tak dobrého nezkusil. A věř mi, zkusil jsem toho hodně.“

Přemýšlím, jestli stále mluvíme o steaku.

Nervózně si skousnu ret a neunikne mi, jak zadrží dech. Mezi námi najednou vzroste napětí.

Co ode mě chce?

Ať už je to cokoliv, může to získat od kterékoli ženské.

Sklopím pohled do svého talíře a Xander si odkašle.

„Na jaký film máš náladu?“ zeptám se.

Opře se a na tváři má chlapecký úsměv. „Dámy mají přednost.“

„Možná toho budeš litovat,“ dráždím ho. „Jsi si jistý, že věříš mému výběru?“

„Jednoznačně,“ řekne sebevědomě. „Mám pocit, Trillian, že jsi plná překvapení.“

„Myslím, že ze mě děláš někoho zajímavějšího, než ve skutečnosti jsem,“ řeknu mu s ostrým pohledem, než se napiju.

Zvedne koutky úst. Proč ho vždycky tak pobavím?

„Dáš si dezert?“ zeptá se a dívá se na můj skoro prázdný talíř. „Nebo se můžeme vrátit k tobě a spořádat zbytek cupcaků.“

To mě rozesměje.

„Vážně chceš dělat tohle?“ zeptám se. „Na film se můžeme u mě dívat kdykoliv.“

Xander se narovná. „Nebude ti to vadit?“

„Proč by mělo?“ zeptám se a nakloním hlavu na stranu.

Pokrčí rameny. „Nevím. Nevadí. Nebudu to zpochybňovat. Jsem připravený odejít, jestli jsi už dojedla.“

„Xandere?“

„Jo, Trillian?“

Miluju, jak vyslovuje moje jméno.

„Můžeš to domů vzít tou delší cestou?“ zeptám se a nedokážu skrýt ve svém hlase naději.

Pohled mu změkne. „Jo, jasně, že můžu.“

Zaplatí za večeři.

Hádám se.

Prohrávám.

Pak se vracíme domů na film a cupcaky.

Dnešní večer dopadl jinak, než jsem očekávala.

*****

„Jste si s mámou blízcí?“ zeptám se ho a přitáhnu si kolena k hrudi. Sedíme na okraji šedého gauče, čelem k sobě. Film, který hraje v pozadí, je zapomenut. Po hodinové projížďce na jeho motorce, jsme dojeli domů, kde jsme si dali dezert. Potom jsme se přesunuli do obýváku k filmu s horkou čokoládou. Xander je skvělý posluchač a z nějakého důvodu se s ním cítím uvolněně, což není pro mě vždycky snadné.

„Nejsem si jistý,“ odpovídá. „Vždycky jsem si byl bližší s tátou.“

„Jak dlouho zůstaneš v Channonu?“

Položí hrnek na konferenční stolek a podívá se mi do očí. „To se uvidí.“

„Na čem to závisí?“

Nakrčí čelo, ale neodpoví na otázku. Místo toho položí vlastní. „Necítíš se tady osaměle?“

Zakroutím hlavou. „Jsem na to zvyklá. Navíc, Zach s Grimem jsou hned vedle, když bych něco potřebovala.“

„Měla by sis pořídit psa,“ řekne. „Hlídacího psa.“

Zděsím se. „Bydlím hned vedle prezidenta channonské větve klubu Draků větru a jeho lehkovážného syna. Kdo by byl tak pitomý, aby se sem vloupal?“

Zasměje se tomu. „Sakra, máš pravdu. Ale přesto je lepší být opatrný.“

„Máš o mě strach, Xandere?“ zeptám se s úsměvem. „Znám tvé jméno, ale stále neznám tvoje příjmení.“

„Je to Kane,“ řekne.

„Xander Kane,“ řeknu a převaluju slova. „Líbí se mi to.“

Pohne nohou, takže se mě teď dotýká. Oči mi vystřelí z nohy zpátky k jeho tváři.

„Co máš zítra v plánu?“

„Myslím, že se budu učit.“

„Co studuješ?“ zeptá se a vypadá, že ho to opravdu zajímá.

„Pedagogiku,“ kousnu se do tváře, když se nakloní dopředu a dostane se tak blízko, že cítím vůni jeho kolínské.

Lehce přikývne. „Jsem přesvědčený, že budeš skvělá učitelka.“

„Proč si to myslíš?“

„Jsi trpělivá a laskavá,“ řekne. „To už jsem poznal ještě před tím, než mi Zach dával přednášky o tom, jak jsi zasraně úžasná, kdykoliv měl k tomu příležitost.“

Nemůžu si pomoc a rozesměju se. „Tak tohle o mně říká, když nejsem poblíž? Dobrý vědět. Co jsi dělal v Perthu?“

„Táta vlastnil obchod s motorkami, který je teď můj. Takže jsem převzal byznys a jsem taky mechanik.“

„Kdo se teď stará o obchod?“

„Můj kamarád Dash mi na něj dohlíží,“ odpovídá Xander. „Mám tam skvělé lidi, věřím jim. Dlouho dělali pro tátu. Moje sestra Summer se tam občas taky objeví.“

„Tak to vypadá dobře.“

„To jo. Ale od té doby, co nás táta opustil, se to změnilo, proto jsem musel odejít. Jsem rád, že jsem to udělal.“

Slyším v jeho hlase smutek, z kterého se sevře i moje srdce. Pro něj a i pro mě, protože mi táta chybí každý den. Taky mi neušlo, že řekl o tátovi, že ho opustil, namísto, odešel.

Popírá to?

„Je pravda, co se říká?“ zeptá se najednou.

„Co má být pravda?“

„Že čas léčí?“

Vím, na co se ptá. Chce vědět, jestli po nějaké době zmizí bolest ze ztráty toho, koho jste milovali.

„Myslím si, že čas ti pomůže zvládnout bolest. Ta se i zmenší po tom, co všechno přijmeš. Čas uzdraví všechny rány, ale ne úplně. To nezvládne nic. Naučíš se žít se šrámy na duši a brzo zapomeneš, že tam jsou, ale nikdy úplně nezmizí.“

Přikývne, jako bych mu potvrdila něco, co už ví. „Táta Channon miloval. Je tu skvělá atmosféra. Je to jiné, víš.“

„Je to klidné místo,“ řeknu. „Teda většinou, když pominu fakt, že je tady sídlo motorkářů.“

Xander na mě mrkne. „Jsi zasraně roztomilá, víš o tom?“

Dneska má vlasy v culíku, nemůžu si pomoc, ale je to zatraceně sexy. Pohledem projedu jeho paže, tetování a velké, silné ruce.

„Líbí se ti, co vidíš?“ zeptá se tiše. Ne namyšleně, ale vážně. Opravdu chce vědět, jestli mě přitahuje? Nevěřím, že na světě existuje žena, která by si myslela opak.

„Líbí,“ přiznám a tváře mi červenají. Sklopím stydlivě oči dolů. „Víš, že se mi líbíš.“

Přisune se ke mně a zvedne mi prstem bradu. „Jak bych to mohl vědět?“

Rozhodnu se být k němu upřímná a řeknu mu pravdu. „Když jsem tě uviděla v baru, tak jsem si o tobě pomyslela, že jsi ten nejhezčí chlap, jakého jsem kdy viděla. Ale ty jsi mě nechtěl, že? Odešel jsi s někým jiným, ale to je v pohodě. Můžeme být přátelé. Jsem s tebou ráda.“

Zakleje, pak přitiskne rty na mé a políbí mě. Saje mi spodní ret a pak ho vtáhne do pusy. Jazykem se mi zanoří do pusy, zpočátku lehce, ale pak je mnohem náročnější. Rukama mě drží za tváře, zatímco se tisknu k jeho tvrdé hrudi a držím ho za košili. Nemyslím na nic jiného, než jeho chuť a vůni.

Líbá neuvěřitelně.

Odtáhne se dříve, než jsem připravena a já na protest zasténám.

Dívá se mi do očí. „Poslouchej, Trill. Nikdy jsem nepotkal tak krásnou ženu, jako jsi ty. Nikdy. Jsi tak zasraně sladká, až z tebe přicházím o rozum. Byl to hloupý nápad odejít s někým jiným. Ale udělal jsem to, protože jsem si myslel, že tě nemůžu mít.“

Několikrát zamrkám, ještě jsem stále omámená jeho polibky.

„Posral jsem to, Trill,“ řekne, když pořád mlčím a snažím se ze všeho vzpamatovat.

„Co to vyvádím?“ zeptám se a rozbuší se mi srdce.

Co to kurva dělám? Můžu s ním strávit jednu noc? Nikdy předtím jsem jednorázovku neměla, ale nejsem si jistá, že bych to zvládla bez následků. Není mi dobře, když nad tím takhle přemýšlím o tom, že byl včera s jinou ženskou.

Zdá se, že pokud jde o Xandera, tak ztrácím stud a důstojnost.

„Trillian-“

„Včera v noci byla tvá pusa na jiné ženské a teď jsem tě nechala, abys mě políbil. Co to o mně sakra vypovídá?“

Bez varování mě Xander chytne a posadí na svůj klín. Cítím jeho tvrdost, jak na mě tlačí, ale nic neříká a já taky ne. Jsem příliš rozrušená a zmatená z toho, co cítím.

„Teď už jsi ochotná mě poslouchat?“ zeptá se tvrdým tónem.

Přikývnu.

Budu poslouchat, ale taky vím, že se mi nebude líbit, co uslyším.