CC - 10. kapitola

Překlad: Luciana

Alec se probudil do pátého dne svého, zjevně znovu obnoveného snu a usmál se na odraz vody na stropě jeskyně, když protřel Janiny sexy-rozcuchané vlasy, mezi odřenými prsty. Kontrola, jak usoudil, byla relativním pojmem, záležící na tom, na jaké straně se člověk nacházel. A mít pod kontrolou sexy, inteligentní, velmi odhodlanou princeznu, mohlo být dost zajímavé – zvlášť když je náhodou taky dost vášnivá.

Bože, nemohl si vzpomenout, kdy naposledy byl tak uchvácen ženou. Mohl by žít do sto dvou let a nikdy se neunaví potloukat se s Jane, a kdyby zítra umřel, předpokládal Alec, že by se usmíval i na ty kytky, pod kterými by skončil.

Na někoho, kdo se vzbouřil diktátorskému otci, nebyla, Jane proti tomu, mít nějaké své vlastní požadavky. V podstatě mu nařídila večer, aby se svlékl, za použití nějaké chabé výmluvy o tom, že potřebuje dát mast na jeho holeň a zkontrolovat otok na žebrech, jenže náhodou, vylila, celý hrnec vody na jeho termo triko a spodky, takže si je nemohl obléknout zpátky. Pak přidala několik kusů dřeva na oheň a vlezla – úplně oblečená – jak jen mohla, do jeho spacáku, vzhledem k tomu, že on už okupoval jeho většinu.

Nečekala ani minutu, než zaútočila.

A jelikož byl chtíčem zaslepený idiot, jakým byl, nejen že ji nechal, ještě jí pomohl.

Jo, Jane byla velmi vášnivá žena, která kde postrádala zkušenost, nahradila to nadšením. Taky se rychle učila, byla překvapivě odvážná a opravdu dost vynalézavá. Byl tak ohromený jejím odhodláním, poskytnout mu potěšení, že se dostal nebezpečně blízko tomu, aby zapomněl, kdo opravdu je on a kdo je opravdu ona a málem nechal věci dojít až k bodu bez návratu.

K čertu se zatraceným autobusem; Jane Smithová, nějak dokázala projít přes jeho bariéry, které vystavěl, a vtrhla mu do srdce. Ačkoliv to nakonec mohl být pro něj problém, Alec neviděl jediný důvod, proč by to mělo být problém dnes. Dokud bude Sam pracovat na vytvoření její nové identity, mohou jednoduše dokončit stavbu stezky společně a mezi tím pokračovat v objevování jejich, patrně velmi vyrovnané, vášně. K čertu, byl dokonce ochotný zmizet s ní, až přijde čas, jen aby se ujistil, že se usadí ve svém novém životě, aby viděla, jak je Kelt opravdu dobrý v této hře.

Alec políbil vršek Janiny hlavy, když se pohnula a usmál se znovu, když cítil, jak ztuhla, ochotný vsadit svou loveckou pušku, že se červenala až po kořínky svých sexy-zacuchaných vlasů. „Dobré ráno,“ řekl, hlasem ztěžklým nějakou emocí, kterou nebyl zrovna ochotný identifikovat. Zatáhl ji za vlasy, částečně aby se na něj musela podívat, ale hlavně proto, aby viděl její zčervenání. Kromě toho, že když zaklonila hlavu dozadu, jediná růžová v dohledu, byla na její tváři, kterou měla uhnízděnou na jeho nahé hrudi, a věnovala mu sama-se-sebou-spokojená úsměv, který nakrčil koutky jejích ospalých sexy postelových očí.

Zatraceně, byl v problému – protože pokud si správně pamatoval, měl slabost pro sebevědomé, vášnivé ženy.

„Dobré ráno,“ zašeptala, hlas měla také ztěžklý… jo, rozhodně to byla vášeň, což bylo evidentní podle její ruky, klouzající dolů k jeho žaludku.

Alec ji zachytil, než mohla dosáhnout něčeho zajímavého, ačkoliv cítil teplo, stoupající do jeho tváří. Přivedl její dlaň ke svým ústům a políbil ji. „Měj slitování, lass,“ řekl a posměšně si odfrknul. „Jestli budu ještě víc slabý v kolenou, nikdy nezvládnu výstup zpět do tábora, dneska.“

Věnovala mu opravdu velmi působivý úšklebek. „Chudáčku. Všechno to naříkání, sténání a povyk tě vyčerpal?“ políbila ho na hruď – její rty tam setrvaly trochu déle, jak si nemohl nevšimnout – pak se k němu znovu s povzdechem přitulila. „Nemůžeme prostě zůstat tady v jeskyni, navždy?“

„Nakonec budeme muset pro jídlo, obávám se.“

„Kitty pro nás může lovit.“ Zvedla hlavu a usmála se na něj. „Určitě jsem stáhla nějaké knihy receptů na zvěřinu a králíky a koroptve.“

„Ach, lass, pokoušíš mě,“ řekl Alec a stiskl ji. Dotkl se rty jejích vlasů. „Ale pokud vím, ukrývaní se před problémem, ho nikdy neodstraní.“ Zaklonil jí hlavu dozadu a uhladil její pokrčené obočí. „Tvůj týden pro nabrání sil zpět a rozhodnutí, co budeš dělat, je téměř u konce. Takže, rozhodla ses, že mě necháš ti pomoct vypořádat se s tvým otcem?“

Odkulila se pryč, posadila se a zírala ven na zátoku. „Nikdo se nemůže vypořádat s mým otcem,“ řekla tiše.

„Já můžu. Všechno, co musíš udělat, Jane, je požádat a já budu tvým šampionem.“

Podívala se přes rameno na něj, její očividné překvapení nad slovem šampion, se změnilo ve smutný úsměv, když pohlédla zase na vodu. „Nemůžu požádat, Alecu, protože jsem zjistila, že mi na tobě příliš záleží.“ Viděl, jak roztřeseně vydechla. „A já se vrátím domů, a budu raději poslušnou dcerou, než aby se ti něco stalo.“

Aniž by se staral o to, kam směřuje tahle konverzace, s ohledem na noc vášně, kterou právě sdíleli, natáhl se a vtáhnul ji do bouřlivého objetí. „Až už s tvým dovolením, nebo bez něj,“ zavrčel a zatáhl ji za vlasy, aby viděla, že je vážný, „dokud budu dýchat, tvůj otce tě nevmanipuluje do manželství, které nechceš.“

Náhlý záblesk, který se jí objevil v očích, naprosto zničil její výhrůžné zavrčení. „Už je to tu znovu, zase zníš, jako bys byl mým králem,“ řekla protáhle a prsty líně projela jeho chloupky na hrudi. „Vážně, Alecu, musíš si promluvit se svým královským pošťákem o ztracení mé…“

Políbil ji; částečně proto, aby ji umlčel, ale především proto, že měl slabost pro její drzost. Ta malá koketa ani nezkusila protestovat, její polibek zpět byl okamžitý a horký a způsobil, že všechny jeho krevní buňky spěchaly rovnou do slabin, při vzpomínce na jejich noc plnou vášně. A když její ruka sklouzla dolů k jeho břichu znovu, tentokrát ji nezastavil.

*****

Jane, srovnala krok za Alecem aby sama posoudila, jak se cítí, jen aby usoudila po prvních deseti minutách, že ten tvrdohlavý chlap s tím bojuje, i přesto, že nechal těžký batoh ve sluji a uřízl si hůl, aby mu pomohla vylézt strmou část výstupu na stezku. Ale protože jeho satelitní telefon byl v přístřešku, byl odhodlaný se dostat do tábořiště dřív, než vrtulník opustí Nova Mare s dalšími dvěma mosty, protože chtěl zavolat Duncanovi a odložit zásilku o několik dní.

Jane, se cítila vina, že to byla její chyba, že Alec pospíchal, protože ho v podstatě napadla znovu dnes ráno – ačkoliv jen trochu vina, s ohledem na to, že on na ni zaútočil také. Hned po tom, co se zhroutila vedle něj – její dech byl stejně trhavý, jako jeho – ten chlap nějak dokázal najít sílu, aby se oblékl, svlékl ji a pak jí dal další ochutnávku neuvěřitelné slasti.

Jane, nikdy nebyla šťastnější, že se narodila jako žena. Och, možná byla technicky pořád panna, ale určitě se tak už necítila. Alec MacKeage možná byl stále sebepodceňující se lyžařský flákač a mizera, ale po včerejší noci už nemohla popřít, že to byl její mizera. „Myslím, že konečně chápu, o čem ten sex je,“ řekla, když konečně dosáhli stezky.

Alec se k ní otočil s úsměvem. „Teď už jen zjistíš, jak se dělají děti?“

Jane, prošla kolem něj směrem k tábořišti a couvala. „Já nemluvím o plození; já mluvím o sexu. Nebo hlavně o potěšení ze sexu.“

„Jsem si dost jistý, že by se lidstvo nedostalo přes dobu kamennou, kdyby dělání dětí nebylo příjemné,“ řekl, vrátil jí její úsměv dokonale mužským úsměvem. „Je to potřeba k tomu, aby mohl člověk čelit stresu z výchovy všech těch malých divochů, které jsou jeho výsledkem.“

Jane, se zastavila. „Schopnost se rozmnožovat, je v každé rostlině i zvířeti na planetě, ale mít sex jen tak pro radost i potom, co je dítě zplozeno, je téměř výlučně lidskou záležitostí.“ Naklonila hlavu. „A víš proč?“

Zastavil se, když došel k ní a usmál se. „K zajištění toho, aby všichni ti chtíčem zaslepení idioti, se pohybovaly okolo dost dlouho, aby dodávali jídlo, přístřeší a bezpečí pro matky a děti.“

Přikývla. „Přesně. Sexuální potěšení vytváří intimitu mezi mužem a ženou a spoutává je jako pár.“

„Takže jsme nyní pár, protože jsme sdíleli potěšení?“

Jane, ho poplácala po hrudi a pak tam ruku nechala. „No, zjistila jsem, že jsem se cítila dost majetnická vůči tobě, dnes ráno.“ Zaklonila hlavu s další otázkou. „A přemýšlím, jaká by byla tvoje reakce, kdyby přišel právě teď nějaký muž, objal mě a vášnivě mě políbil. Strčil bys ruce do kapes a nenuceně odešel s hvízdáním pryč?“

Jeho už tak hluboké zelené oči ztmavly. „Možná,“ řekl příliš tiše, „potom, co bych zbil toho bastarda do krve.“ Zahodil svou vycházkovou hůl do lesa a vtáhl ji do své náruče, pak se naklonil, až se jejich nosy téměř dotýkaly. „Ale moje ruce by nebyly v kapsách; držely by tebe, přehozenou přes rameno, až bych odcházel s hvízdáním pryč.“

Jane, překonala ty dva centimetry, co je dělily a políbila ho přímo na ústa, a pak se odtáhla se smíchem pryč. „Budeš můj přítel, Alecu?“ zeptala se, když zamířila znovu po cestě, takže nemohl vidět, jak zadržela dech.

Málem se udusila, jak čekala na jeho odpověď a on pak jen položil další otázku. „Dostalo by to, že máš přítele, otce z cesty?“

„Pravděpodobně ne,“ řekla a zastavila, ale dívala se dál přímo před sebe.

„Dalo by mi to, že budu tvým přítelem, právo postavit se vedle tebe, až se konečně postavíš tváří v tvář jemu?“

„Ne.“

„Jane.“

Otočila se, aby viděla, že se nehnul z toho místa, kde ho políbila a věnovala mu nejzářivější úsměv, jakého byla schopna. „Být mým přítelem, by ti dalo právo sdílet se mnou postel každou noc.“ Zvedla ruku, aby ho umlčela. „Za předpokladu, že vždycky přestaneme krátce před použitím mého kondomu.“

Sklopil pohled na cestu mezi nimi a mlčel tak dlouho, až si Jane uvědomila, že zadržuje dech, až začíná cítit závrať.

Konečně se na ni podíval. „Byli jsme nebezpečně blízko jeho použití včera v noci, lass,“ řekl tiše. „Ale to pouto, o kterém si myslíš, že mluvíš, vzniká jen s konečným intimním aktem.“ Pomalu zavrtěl hlavou. „A je mi líto, ale to se mezi námi nestane. Nemůžu, Jane, protože ty jsi žena všechno-nebo-nic, a já…“ Zvedl paže od boků a nechal je spadnout zpátky. „Já nemám nic, co bych ti mohl nabídnout.“

Najednou byla tak naštvaná, že málem dupla nohou. „Já tě nežádám o ruku,“ odsekla, otočila se na patě a rázně vyrazila znovu po cestě – jen aby překvapeně vyjekla, když ji zastavil a otočil k sobě.

„Dej mi své slovo, že najednou nezmizíš.“

Jane, sklopila pohled, aby unikla intenzitě jeho pohledu a smetla neexistující smítko ze své bundy. „Myslím, že tenhle slib by mohl žádat jen přítel.“ Nadechla se a zvedla oči k němu. „Takže proč bych zůstávala? Když se na tebe nemůžu podívat, aniž bych nechtěla z tebe strhnout všechno oblečení a ztratit se v tvém těle, dokud by se nezastavil čas a svět nepřestal existovat, kromě té vášně, kterou ve mně zapaluješ, tak proč zůstávat?“

Spustil ruce a odstoupil o krok pryč. „Pro lásku boží, ženská, nemůžeš říct něco takového chlapovi.“ Vzal ji za ramena a podíval se jí přímo do tváře. „Nedělej to, Jane; nevrážej mezi nás ten všechno-nebo-nic klín. Prosím, lass,“ řekl tišeji a přitáhl ji do dech beroucího objetí. „Prostě mi slib, že najednou nezmizíš.“

Sevřela záda jeho bundy do pěstí, při pocitu jeho srdce, tlukoucího proti jejímu. „Slibuju, že nezmizím.“ Odtáhla se pryč. „Ale nemůžu slíbit, že tě nebudu chtít.“

Znovu ji s hlubokým povzdechem přitáhl k sobě. „Budu to brát teda jako varování. A na oplátku ti slibuju, že mě můžeš stáhnout z oblečení, kdykoliv budeš chtít.“

„Nedělej mi laskavosti,“ vyštěkla a neúspěšně se pokusila osvobodit, ale nechtěla zranit jeho žebra.

Zlověstně se zasmál. „Věř mi, to potěšení, bude na mé straně,“ řekl s posledním stisknutím, než ji pustil a zamířil po cestě – čímž ji donutil zírat na jeho velká, široká ramena, jak si uvědomila, když ho následovala.

A tak začalo pět magických dní, Janina života, kde se čas zastavil a svět přestal existovat, jen vzrušení té chvíle zůstalo, když ona a Alec pracovali společně na stezce divočinou ve dne a ztráceli se v potěšení jejich vášní, každou noc.

No, kouzelný, až do toho odpoledne, když všechno šlo rázem do háje.