Angel - 25. kapitola

Překlad: Clarissa

KTERÝ ANGEL BYL JEJÍ ANGEL?

Adalyn vyklouzla z bytu Vincenta a Lake, kráčela cestou k výtahu a přemýšlela, jestli to opravdu měla udělat. Když zmáčkla tlačítko, rozhodla se, že necouvne, i když kráčela po chodbě a zaklepala na dveře, před kterými nyní stála.  

Když se dveře otevřely a v nich stál Angel, něco se zdálo být … jinak.

Překřížil si paže na hrudi a opřel se o rám dveří, zatímco nestydatě přejížděl pohledem odshora dolů po jejím těle.

Z jeho nestydatého pohledu se začala cítit sebevědomě, díky čemuž vážně litovala toho, že sem přišla. Kdyby věděla, že se bude po té cestě do pekla výtahem chovat takhle, nepřišla by sem.

Odkašlala si a řekla. „Po tom, co jsi včera řekl, jsem se cítila špatně, že tady musíš trčet celý den.“ Když stále nepromluvil, pokračovala, „Myslela jsem si, že bychom mohli dělat něco, co nezahrnuje tebe jako moji chůvu, jestli chceš.“

„Adalyn.“ Jeho rtů se konečně dotkl úsměv, který rozsvítil jeho pohled. „Páni, ty jsi dneska strašně … hezká.“

Zmateně se na sebe podívala. „Spala jsem u Lake, takže vypadám v podstatě stejně jako včera.“ Počkat … Řekl mi zrovna, že jsem hezká?  

„Správně, já vím.“ Natáhl ruku a uchopil pramen jejích hustých hnědých vlasů. „Takže, co máš na mysli, zlatíčko?“

S tím jeho temným pohledem v očích si nemyslela, že měli na mysli stejnou věc. Ona chtěla vejít do jeho hotelového pokoje a nechat ho řádně dokončit to, co začal včera, ale kamery byly dnes zapnuté, ona by přišla do pekla, kdyby mu dovolila, aby jí to udělal znovu.  

„Ty jsi ten, kdo je tady zavřený. Co bys chtěl dělat?“

Omotal si její vlasy kolem prstu a lehce za ně zatahal. „Oh, dokážu si představit pár věcí, které můžeme dělat.“

Její tváře polilo horko, protože nevěděla, odkud tenhle Angel spadl, ale krucinál, pokud na něco rychle nepřijde, bude jí totálně jedno, kdo by ji viděl vcházet do jeho pokoje.

Snažila se rychle myslet, pak koutkem oka spatřila skateboard, který on ukradl. Oh ano.  

Usmála se od ucha k uchu. „Mám nápad.“

Zvedl obočí. „A jakej?“

„Ukaž mi, co dokážeš na tom skateboardu.“

Angel se usmál a ani vteřinu nepřemýšlel nad odpovědí. „Jasná věc, zlatíčko.“

Sledovala, jak se otočil, aby na sebe rychle hodil mikinu, pak popadl prkno a zavřel za sebou dveře.

„Tak jdeme.“ Hodil jí volnou ruku kolem ramen a vedl ji chodbou.

Adalyn se zasmála jeho náhlému nadšení. „Kam jdeme? Výtah je opačným směrem.“

„Dneska půjdeme po schodech.“

„To je zřejmě dobrý nápad. Po včerejšku,“ souhlasila; díkybohu byli jen v devátém patře.

Chvilku se na ni díval zvláštně, ale pokračoval v chůzi.

„Co ti řekl Lucca?“ zašeptala. „Myslíš si, že ví, co se stalo v tom výtahu?“

Otevřel jí dveře vedoucí ke schodišti a uculil se. „Oh ne, mluvili jsme jenom o rodinných záležitostech.“

Zastavila se, chvíli na něj koukala. Nebylo jeho tetování na …?  

Zavrtěla hlavou, prošla dveřmi, a pak zamířili dolů po schodech a prošli casinem ven do garáží.

„Takhle se to dělá.“ Usmál se, než hodil prkno na zem a skočil na něj.

Adalyn otevřela pusu dokořán nad tou rychlostí, jakou nabral. Její hlava se otáčela kolem dokola, jak ho sledovala kroužit po tom obrovském parkovišti. Když nadskočil do vzduchu a otočil prkno svou nohou, Adalyn skoro omdlela. V žádném případě ho Lake nikdy neuvidí tohle dělat.  

Angel mířil přímo na ni, ale v poslední vteřině prknem zatočil a jezdil kolem ní dokola. „Chceš se na tom naučit jezdit, zlatíčko?“

Bylo pro ni těžké přemýšlet, zatímco sledovala, jak kolem ní tenhle sexy zlý kluk kroužil. „Já nemyslím … nemyslím si, že můžu.“

„Jasně, že můžeš.“ Seskočil dolů, stoupl si za ni a uchopil ji v pase. Sklonil se a zašeptal jí do ucha, „Já ti pomůžu.“

Nemusel Adalyn pobízet dvakrát. Položila jednu nohu na skateboard a lehce se odstrčila tou druhou, aby ho rozpohybovala. Když každou vteřinu vrávorala a padala dolů, byla vděčná za to, že ji Angel přidržoval. Zkoušela to znovu a znovu, ale i s těmi miniaturními pokroky nepřestávala padat, z čehož umírala smíchy.

„Myslím, že je to se mnou beznadějný.“

Také mu to přišlo vtipné. Sevřel ji v pase pevněji. „Ale ne, mám celý den na to, abych tě to naučil.“

Užívala si s ním tu nejlepší chvíli, zatímco se jí beznadějně snažil naučit, jak jezdit na skateboardu. Asi po hodině skončila s tím, že byla schopná se jen držet jeho ruky, zatímco klouzala prknem po betonu pod ní. Nicméně, jakmile najela na první kamínek, zatímco se smála, tak skoro sletěla dolů z prkna. Díky Angelovo bystrým reflexům ji chytil.

„Páni, zlatíčko.“ Držel ji pevně a přitahoval si ji blíž k sobě. „Myslím, že si zasloužím něco za to, že jsem ti zachránil život.“

Podívala se na něj a kousla se do spodního rtu. „Co bys chtěl?“

Když se jeho rty dotkly jejích, měla být připravená, protože moc dobře věděla, že to přijde, ale přesto to nečekala.

Tento polibek byl odlišný od těch, které jí už dal. Nebyl drsný nebo nárokující jako ty ostatní, ale byl smyslný a pečlivý, když přejížděl svým jazykem přes její spodní ret, kde se do něj kousala. Možná to nebylo to, co očekávala, ale určitě to bylo stejně sexy. Dokud neotevřela oči, skoro nemohla uvěřit, že to byl Angel.

„To je začátek,“ řekl jí s úsměvem.

Adalyn se na něj zasmála. „Začátek? Co dalšího bys chtěl?“

„Myslel jsem, že bys mi mohla vrátit ten prstýnek, protože jsem ti zachránil život a to všechno.“

„Aha, tak teď vím, proč jsi na mě byl dneska tak milý.“ Vyprostila se z jeho náruče, protože nechtěla, aby věděl, že by to mohlo fungovat.

Vzal ji za ruku a přitáhl ji k sobě blíž. „No tak, zlatíčko. Dám ti víc než jen pusu, když mi ho vrá -“

„Ne, nedáš,“ promluvil nízký hlas za nimi.

Nic na tomto světě by ji nikdy nepřipravilo na to, co viděla, když se otočila.

Adalyn otevřela ústa, aby zakřičela, ale potetovaná dlaň jí je zakryla dřív, než mohla vydat hlásku.

Co to …? Zatímco křičela do jeho dlaně, její pohled přejížděl tam a zpátky.  

Zastavil se na tom, se kterým právě jezdila na skateboardu. Angel? 

Pak se podívala na toho v kapuci. A Angel?  

„Chápu to tak, žes jí neřekl, že máš dvojče.“ Řekl Angel číslo jedno nebo dvě, nebo kdo to sakra držel její pusu.

Zakřičela ještě hlasitěji. Dvojče!  

Angel v kapuci držel její pusu pevněji, snažil se ztlumuit ten zvuk. „Očividně ne, sráči, nebo ses s ní tak daleko nedostal.“

Úsměv Angela bez kapuci se rychle změnil v obavy. „Ona omdlí, pokud ji nepřiměješ, aby přestala.“

„Adalyn, uklidni se sakra!“ Zašeptal drsně Angel s kapucou.

Náhle přestala, když si uvědomila, že ten s kapucou byl Angel, kterého znala.

Ve vteřině, kdy jí sundal svou dlaň z pusy, se snažila ze všech sil udržet svůj hlas klidný, když se zeptala, „Kdo to sakra je? A proč vypadá jako ty?“

„Wow, to bylo rychlý.“ Angel kdo-to-sakra se zasmál jejímu okamžitému poznání, který Angel byl její Angel.  

„To je Matthias, můj brácha-dvojče,“ řekl Angel, jako kdyby to nebylo už tak dost jasné.

Svatá matko boží … Přijdu do pekla.

Nedokázala se přestat dívat na ty dvě identické bytosti před sebou, prohlížela si jejich tetování, která byla stejná, akorát převrácená, na opačných stranách. Domnívala se, že měla vědět, že to nebyl Angel, ale na druhou stranu, která zatracená dvojčata mají stejná tetování po celých svých tělech?  

Mlčela, z jejích úst nevycházelo nic než koktání.

„Možná jsi jí měl nechat věřit, že já jsem byl ty.“

„To bych udělal, kdyby ses jí nesnažil ošukat,“ vyhrkl Angel.

Matthias na něj protočil oči. „Myslím, že jsem se jí líbil víc. Mohl bych ještě uk -“

„Vypadni odtud, kurva, než ti někdo další, kdo by nás tu oba našel, udělá něco míň, než co ti udělám já.“ Vyhrožoval mu a střelil po něm poslední varovný pohled.

„Fajn,“ vzdychl Matthias, než se podíval přímo do Adalyniných hnědých očí. „Myslel jsem, že bysme se o ni tentokrát mohli podělit, ale nemůžu říct, že ti to mám za zlý.“

Podělit … o mě? Drahý Bože …

Byla by ochotná zemřít a jít do nebe, aby měla šanc –

Angel uchopil její bradu a přinutil ji, aby se podívala od Matthiase na něj.

„Ještě někdy ho znovu políbíš, a já ti neuvěřím, žes nevěděla, že to nejsem já.“

Polkla a kývla na srozuměnou.

„Líbil se ti víc?“ Upřeně ji sledoval, připravený odhalit lež.

Rychle zavrtěla svou hlavou.

„Dobře.“ Převrátil skateboard a chytil ho do ruky. „Nerad bych ho musel zabít.“