neděle 15. července 2018

Unforgettable - 32. kapitola

Překlad: Peťa



„Omlouvám se, že jsem byl včera v noci naštvaný. Dělal jsem si jen starosti a nezvládl jsem to dobře.“ Podíval se na ni, zatímco jeli.
První hodinu, co byli v autě, spolu sotva promluvili slovo a táhlo se mu to.
„To je v pořádku. Promiň, že jsem si nevzala telefon. Měla jsem si ho vzít. Vím, že to nebylo bezpečné.“
Tento výlet byl celý o napravení těch pár posledních dní, a zatímco se soustředil na cestu, registroval jejich svět. Miloval Ozarks. Bylo to tu tak nádherné a někdy žasnul nad svěžími zalesněnými kopci, které ho obklopovaly, jako by to všechno viděl poprvé. Nechal svou mysl to pobírat a vytlačil svůj absolutní děs nad tím, kam se ubírají. Zvláštní bylo, že mířili na jedno z jeho nejoblíbenějších míst na celém světě – její taky, když na to přijde.
Když se dostali k Eureka Springs, stočil to po strmém kopci dolů, který je vezme do středu starého města, a ona se na něj podezřívavě dívala. Naposled, co tu byli, to bylo méně než před rokem, když se vzali, a pokud se před těmi vzpomínkami měla na pozoru, bude se s tím prostě muset vyrovnat, protože měl v úmyslu jí ukázat každičkou z nich do detailu.
Zastavil před stejnou chatou, ve které zůstávali na líbánky. Byl to jednoduše malý, starý domek postavený na straně strmého kamenitého kopce. Veranda obklopovala zepředu celou cestu dokola až dozadu a bylo to vzadu, kde kopec prudce klesal. Domek byl blízko sousedícím domkům, jako většina v tomto městě, ale byly tam svěží stromy a keře obklopující domek, které ho uzavíraly po stranách. Ze zadní terasy jste mohli vidět do centra starého města daleko dole a měl neuvěřitelné vzpomínky na to, jak trávili mnoho večerů houpáním se na houpačce, zatímco se tulili pod tlustou dekou a pili teplý čaj nebo horkou čokoládu. Tehdy byl podzim a většinu času strávili udržováním se v teple a objímáním. Bylo to neuvěřitelně romantické.
Popadl jejich tašky zezadu z auta, zavěsil si tašku na šaty na zápěstí, a když to zaregistrovala pohledem, čelo se jí nakrčilo zmatením.
„Co je v té tašce na šaty?“
„Šaty,“ odpověděl klidně, ale vnutil na rty malý úsměv, který pravděpodobně spadal někam blíž k našpuleným rtům, než kterýkoli rozeznatelný úsměv.
Ale její rty se taky našpulily a přikývla. Následovala ho dovnitř, a když se dostali do ložnice, která se otevírala na zadní terasu, přesunula se k francouzským dveřím a otevřela je. Položil jejich tašky na podlahu a otevřel tašku na šaty a vytáhl svoje oblekové kalhoty, sako, košili a kravatu, spolu s jejími černými šaty.
Když se otočila zpátky a zahlídla svoje černé šaty, zamrzla a sledovala, jak věší oblečení do skříně. Miloval na ní ty šaty od první chvíle, kdy ji viděl vyjít z kabinky v malém starobylém obchůdku v centru Eureka Springs. Miloval je tak moc, že po jejich líbánkách museli nechat spravit zip díky škodě, kterou udělal.
Tělo mu pulzovalo, když odstoupil. Šla ke skříni, vzala šaty do prstů a nechala si hedvábnou látku přejet po kůži. Když si stoupl za ni, sevřel jí ramena a naklonil se k jejímu uchu.
„Musíme“-
„Prosím neopouštěj mě kvůli tomu.“
„-jít.“ Zalapal po dechu a jeho tělo sebou trhlo, když ho přerušila její prosba.
To bolelo. Ta samotná představa, nezmiňujíc představu, že si to myslela.
„Miluju tě.“ Udržel svůj hlas klidný, ale byl to boj.
Otočila se k němu a ovinula mu ruce kolem krku, skryla si u něj tvář. Zvedl si ji v náručí a klesl na podlahu s jejíma nohama obalenýma kolem sebe. Políbil ji, sčísl jí vlasy z tváře a otřel zbloudilou slzu z tváře. Byl jemný. Byl pomalý. Chtěl ji pohltit – jeho tělo skutečně umíralo, ale dovolil jí jen líbat, zatímco se nořil do pocitu z jejích sladkých nevinných rtů na jeho puse.
Měl tuto představu, že ho každým polibkem, který mu dává na rty, prosí, aby neodcházel, neochotná přestat ho líbat, ve skutečnosti dokud tím nebude ujištěná. Poté, co nechal její rty, aby ochutnaly a sály ty jeho, nakonec jí přesunul pusu po krku a na rameno.
„Máme někam jít.“
Odtáhla se a poznal, že nemá žádný skutečný zájem odejít, ale stejně přikývla. Když vstala z jeho klína, vzal ji za ruku a vedl ji zpátky ven do auta. Ruce měla sepnuté v klíně a byla ztuhlá, když jeli. Nejeli daleko, a když zajel na parkoviště u Thorncrown Chapel, okamžitě tiše zanaříkala. Natočila hlavu pryč od něj, ale nedalo se to skrýt, když si setřela slzu.
Tady se brali a chápal hodně dobře, co to pro ni znamená, stejně hodně jako pro něj. Hrdlo se mu stáhlo, když zajel na parkovací místo a natáhl se k ní a vzal ji za ruku. Musela uvolnit svoje propletené prsty, které byly v její nervozitě pevně navzájem ovinuté, ale jakmile byla její ruka v té jeho a on zaparkoval auto, naklonil se k ní a políbil ji.
„Pojď se mnou,“ zamumlal jí tiše proti rtům.
Přikývla, popotáhla emoce, a pak pustil její ruku a vylezli. Šli pomalu po opotřebené kamenné cestě, míjeli příležitostného hosta, a jak se před nimi skleněný kostel rýsoval víc a víc, její dlaň se stávala lepkavější a lepkavější. Otevřel jim oběma dveře, a pak vstoupili dovnitř. Zhluboka se nadechl, pamatoval si přesnou vůni tohoto místa. Byl to neuvěřitelný niterný zážitek být tu s ní znovu.
Jak se pomalu pohybovali uličkou, znovu si přehrával každou sekundu jejího průvodu před něco málo víc než půl rokem. Neviděl šaty před svatbou a neměl tušení, že ho to tak zasáhne. Předpokládal, že bude vypadat nádherně; předpokládal, že se mu bude líbit, až ji uvidí v šatech, ale nikdy si nedokázal představit, co s ním udělají jednoduché šaty barvy šampaňského.
Bylo to, jako by o tom dni snil celý svůj život s ní a v tu chvíli přemýšlel, že to tak možná opravdu bylo. Byla v jeho životě skoro vždycky, po tom všem, a nedá se popřít, že vždycky měli to neuvěřitelné silné spojení.
Vedl ji k jedné z lavic blízko přední části, a když se posadila, stoupl si do lavice přímo za ní, naklonil se dopředu a ovinul kolem ní paži, aby jí ležela přes hruď. Přitulil se jí ke krku a políbil ji. „Chci teď něco dořešit.“ Promluvil tiše proti její kůži. „Nedržím ti naše manželství, mou lásku nebo city nad hlavou. Zavázal jsem se ti, když jsem si tě bral a chápu, co ten závazek znamená. Nechci, aby tvoje rozhodnutí, jakékoli rozhodnutí, které kdy uděláš, aby byla založená na nějakém strachu, že mě ztratíš.“ Natočila k němu hlavu a on ji pohladil ukazováčkem po tváři, když přikývla. „Ty a já jsme neměnná část tohoto života. Naše soudržnost je neprůchodná. Všechno ostatní na světě kolem nás se může změnit a posunout, ale my ne. Musíš tomu věřit.“
Znovu přikývla, její oči lesklé.
Vzhlédl zpátky k oltáři. „Ten den jsi byla tak nádherná.“ Jemně ji políbil, když se otočila.
Zůstali tam skoro třicet minut. Tulil se jí ke krku a ona se pomalu nadechovala a vydechovala, zatímco zírala na oltář. Ostatní přicházeli a odcházeli, dostávali se dovnitř, aby se rozhlídli. Bylo tam ticho a jejich ticho narušil jen příležitostný zvuk bot klapajících na tvrdé podlaze.
„Pořád jsi šťastný, že sis mě vzal?“ zeptala se z ničeho nic. Její hlas byl tak šepotavě tichý, že si nebyl úplně jistý, že vůbec chtěla, aby ji slyšel.
„Každičký. Den,“ pošeptal jí do ucha. „Pojďme. Chci jít na procházku.“
Dávali si načas, když si procházeli areál. Skleněný kostel byl schovaný v lesích a oni se cítili úplně doma, když procházeli mezi vysokými stromy a po lesní listnaté zemi. Našli spadlý strom a on se obkročmo posadil na široký kmen, zatímco ona se vytáhla nahoru, aby si sedla se zkříženýma nohama před něj.
Přitáhl si její ústa ke svým a ona zasténala, když jí strčil jazyk mezi rty. „Říkal jsem ti někdy o tom, kdy jsem poprvé snil o tom, že tě šukám?“ zeptal se, jakmile skončil s jejími rty.
Zavrtěla hlavou, oči najednou rozzářené pletichami.
Uchechtl se. „No… právě jsem dosáhl osmnácti a byl homecoming víkend, což z tebe dělalo…“
Moment ho studovala. „Čtrnáctku, ty perverzáku.“ Konečně se usmívala.
„Čtrnáctku jen na několik dalších týdnů, ale ano, perverzák je správně.“ Mrkl na ni. „Byla noc homecoming plesu a já šel s…“ Pokrčil rameny. „… nemám tušení s kým“-
„S Callie Edwards.“ Ušklíbla se.
Protočil oči. „Oh, ano.“
„Nemůžu uvěřit, že si nepamatuješ vlastní rande,“ škádlila ho.
Zasmál se. „No, na konci večera mě Callie neměla moc ráda a bylo to zcela díky tobě.“
„Mně!“ vykřikla nevěřícně.
„Ano, tobě. Callie chtěla odejít brzy a jít na after párty. Já, přirozeně, nechtěl odejít, protože ty jsi tam pořád byla s Jess a Michelle. Když jsem jí řekl ne, vykašlala se na můj zadek a odešla beze mě. Byl jsem doslova jediný z vyššího ročníku, který zůstal, protože všichni ostatní byli v osmnácti radši venku, než aby se poflakovali na chabém homecoming plese s malými prváky a druháky.“ Studoval ji a jí zčervenaly tváře. „A co jsme nakonec dělali ten večer?“
Nesměle se usmála. „Vzal jsi Jess, Michelle a mě na bowling.“
„Ano, vzal.“
„A tady jsem si myslela, že jsi jen hodný brácha kvůli Jess.“
„Žádný osmnáctiletý není tak hodný ke své malé sestře.“ Uculil se. „Tak jako tak tu noc jsem měl ten neuvěřitelný sen o tobě. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem tě viděl v těch dětsky modrých upnutých šatech, které jsi měla na sobě nebo tím, že jsem tě sledoval v těch zatracených šatech s bowlingovými botami na sobě, jak se snažíš hrát, ale byl jsem z tebe v ohni.“
Kousla se do rtu, ale její oči byly přivřené tím sexy-jak-ďas způsobem, jako byly vždycky, když byla vzrušená.
Posunul se na kmenu dopředu a naklonil se k ní, přičemž nechal rty, aby se otřely o její, když tiše a svůdně mluvil. „V mém snu…“ Sladce ji políbil na stranu úst. „… jsem protrhl tvoje panenství a nutil tě udělat se, dokud jsi mi nepoškrábala záda.“
V tu chvíli lapala po dechu, když ji dech opustil ve spěchu, ale rychle se znovu sebrala. „Pak to byl daleko lepší zážitek, než bylo moje poprvé ve skutečnosti.“
Zasmál se.
„I když musím říct, že si nejsem jistý, že by tě moje tělo dokázalo zvládnout jako pannu.“ Plaše se usmála.
Zabručel, když se mu představa, že by byl jejím prvním, infiltrovala do mozku a šla rovnou do jeho ptáka. „Nějak bychom to udělali.“ Zaklonil se, očima pobíral celý její obličej. „Každopádně jsem se vzbudil dvě sekundy od toho, abych se všude na sebe udělal, a pak jsem udělal tu chybu, že jsem si myslel, že když se napiju vody, pomůže mě to zchladit. A hádej, na koho jsem uprostřed noci v kuchyni narazil, zatímco jsem na sobě neměl nic kromě spodního prádla?“
„Na mně,“ zašeptala.
„Nemůžu uvěřit, že sis nevšimla té zuřící erekce, kterou jsem měl.“
„Všimla. Nevěděla jsem ale, že to má něco společného se mnou.“
V tu chvíli se naklonil k jejímu uchu. „To mělo vždycky všechno společné s tebou.“ Jemně ji kousl do ušního lalůčku, když zasténala. Když se odtáhl, kousla se do rtu. Měla co říct, ale byla nervózní. Poznal to podle jejích širokých očí a nervózního způsobu, jakým si okusovala ret.
„Ven s tím.“
Odkašlala si a tváře jí rudě zčervenaly. „Potom…“ Znovu si odkašlala. „… jsem se dotýkala sama sebe.“ Zavřela oči, když se zašklebila v očividných rozpacích. „Byla jsem v koupelně a snažila jsem se uklidnit, než půjdu zpátky do postele…“
Rozkrok mu pulzoval. „No to jsme byli dva. Nedokázal jsem udržet ruku od mého ptáka potom, co jsem tě viděl v kuchyni.“ Mrkl na ni. „Jak ses sama sebe dotýkala?“ zeptal se, sotva schopný polknout přes stáhnuté hrdlo.
Znovu se kousla do rtu. „Prsty, zatímco jsem se opírala o pult v koupelně.“
„Udělala ses, když jsi myslela na mého ptáka?“
Její rty se oddělily a oční víčka se jí zatřepotala. „Ano.“
„Kurva, ženská,“ zamumlal, když mu kůže zčervenala a mravenčila.
„Hej,“ zamračila se, „jsme na majetku kostela.“
„A ty jsi moje žena. Ujišťuju tě, že naše šukání je schválené. Co bych nedal za to, abych se vrátil do té noci a vzal si tě.“
„To by bylo protizákonné,“ vynadala mu.
Pokrčil rameny. „Máš pravdu. Stála jsi za to čekání.“
Sladce se usmála.
„Teď máme na dnešní večer rezervaci, ale to nám nechává dobré množství hodin, abychom si vynahradili těch šest týdnů, kdy jsme se nemohli milovat.“
Podívala se na kmen mezi nimi. „Jsem nervózní.“ Mohl říct, že nelže, a když vzhlédla zpátky k němu, rychle pokračovala. „Jde jen o to… nikdy jsme nebyli tak dlouho bez sexu a… já nevím. Co když to bude jiné kvůli tomu… že byly moje vnitřnosti celé přeuspořádané?“ Možná byla nervózní, ale taky nebyla mimo to, aby ohledně toho byla pošetilá.
„Zlato, vytáhli ti část vnitřností, nic nepřeuspořádali. Není důvod myslet si, že to bude bolestivé, ale půjdeme na to pěkně a pomalu, okay?“
Přikývla.
„Oh a něco jsem ti koupil,“ okomentoval to bezstarostně, když vstal a vytáhl na nohy i ji.
„Dárek?“ Její úsměv byl nezbedný.
„No, normálně ti nekupuju dárek v lékárně, ale pokud na to chceš myslet jako na dárek…“ Pokrčil rameny, když se jí tvář nakrčila zvědavostí. „Koupil jsem ti pesar. Což mi vysloužilo obrovskou lekci od Dr. Halady, že tě nepřivedu, aby ti ho správně upevnila, ale když jsem jí nakonec řekl, že zavolám do lékárny sám, pokud budu muset, objednala ho a provedla svůj nejlepší odhad velikosti.“ Vydal se pryč, zatímco se zarazila.
„Mají velikosti?“ zeptala se, když utíkala, aby ho dohnala.
„Mm-hmm.“
„Dare, nemám vůbec tušení, jak ho používat.“
Pak se zastavil a obrátil se na ni, sklonil se, když promluvil. „Hádám, že si budeme muset zahrát na doktora a ty konečně můžeš být na malou chvilku mojí pacientkou.“ Uculil se a pak ji políbil.
  

40 komentářů:

  1. Ahoj děvčata,moc děkuji za za další čteníčko

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za další kapitolku

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za další kapitolu a korekci

    OdpovědětVymazat
  4. Veľká vďaka za opäť nádherné pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  6. Velmi pekne ďakujem za kapitolu a skvelý preklad ❤

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za skvělé čtení

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za další kapitolu A. ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  9. Opět krásná kapitola👍👍👍Moc děkuji💟

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za další úžasnou kapitolu ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za novou kapitolu. Jana

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.
    Už se těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  13. Moc děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)