DL - 23. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

23/ Rachel

Zhluboka jsem dýchala, zatímco jsem se prohlížela v zrcadle. Nebyla jsem nervózní z toho, že se vdávám. Nebála jsem se, že by Kash utekl. Jen jsem měla pocit, že se pozvracím.

Rodiče už tu byli a objali mě, než si šli najít místo. Candice a Maddie stály za mnou ve světle šedých šatech, tiše mluvily a kontrolovaly si vlasy. Strávily jsme ráno odpočinkem u Maddie, dívaly se na filmy, zatímco nám Masonova máma dělala vlasy. Pak jsme jely do hotelu, kde jsme měli s Kashem zůstat další tři noci a já si tam nechala věci, abych se o ně nemusela starat.

Byl to hezký den, příjemný a všechno, co jsem potřebovala. Ale teď jsem potřebovala na záchod. Potřebovala jsem záchod a holky, aby odešly z pokoje.

„No tak,“ přikázal mi hluboký hlas, když jsem se chtěla vydat hledat záchod. Eli mě chytil za ruce a  stiskl mi palce na místě, kde nahmatal puls. „Nádech a výdech.“

Nechala jsem se vést a překvapivě to pomohlo.

„Hodná holka, dál dýchej. Hluboké nádechy,“ řekl a najednou byl u mého ucha. „Jsi v pořádku, sestřičko?“

„Jsem v pohodě, jen se mi na chvíli zatočila hlava.“

„Opravdu jsi nechtěla utéct? Jestli chceš, řekni. Nemusíš to dělat, pokud nechceš.“

Zasmála jsem se, ale zase se mi udělalo špatně. „Ne, tak to není, Eli. Jsem připravená… opravdu. Jen je mi špatně.“

„Teď už je ti líp?“

„Jo, mnohem. Díky.“

Políbil mě na čelo a o krok ustoupil. „Jdu se podívat, jestli nenajdu Sprite nebo něco. Ale měla by ses obléct. Za deset minut začínáme. Pokud se teda nerozhodneš utéct.“

„Eli, ne.“ Odlačila jsem ho od sebe. „Ráda bych se napila, ale utéct nechci.“

„Dobře, jen se ujišťuju.“ Mrknul na mě a vyšel na chodbu.

Za chvíli se vrátil a podal mi pití plné bublinek, které mému žaludku pomohly. Potom mi Candice a Maddie pomohly obléct se do šatů.

Líbilo se mi spodní prádlo, které jsme před pár týdny objevily a nemohla jsem se dočkat Kashovi reakce na ně. Jen jsem nevěděla, jestli mi kvůli korzetu nebude zase špatně. Zrovna jsem si oblékala moji oblíbenou část, když se ozvalo zaklepání na dveře.

„Je Rachel oblečená?“

„Ne,“ zakřičely jsme všechny na Eliho.

„Dobře, pak chytněte tohle. Nebudu se dívat, až to hodím.“

„Počkej! Co budeš házet?“ Vykřikla Maddie a otočila se ke dveřím ve chvíli, kdy vzduchem proletěl balíček.

„Krekry.“

„Na co krekry?“

„Rachel říkala, že je jí špatně. Tak ať je sní,“ řekl a zavřel dveře.

Maddie se na mě podívala do zrcadla a Candice by udělala to samé, kdyby její obličej nebyl v úrovni mého zadku. „Nervy.“

Podala mi krekry a já je tiše otevřela a strčila si první do pusy, když Candice vyskočila.

„Dobře, to je perfektní.“

Otočila jsem se k zrcadlu a usmála se. „Tak roztomilé,“ řekla jsem s plnou pusou.

Měla jsem bílé tanga z průsvitného materiálu. Ale nejlepší byla mašle, která zakrývala to, co nemělo být vidět. Tanga nebo ne, chtěla jsem to zakryté.

Holky mě donutily dojíst krekry a pomohly mi do šatů. Jakmile jsem se uviděla s vlasy v drdolu na straně, přemohly mě pocity.

Máma by mě chtěla takhle vidět a táta by byl pyšný na muže, kterého jsem si vybrala. A já se nemohla dočkat, až obřad začne.

„Nahá nebo ne, jdeme dovnitř,“ řekl Mason, když otevřel dveře.

„Masone!“ Zakřičely Candice a Maddie, ale on jen pokrčil rameny.

„Vypadáš krásně, Rach,“ řekl Eli a objal mě. Pak mi zašeptal do ucha. „A já toho chlapa fakt nemám rád.“

„Neublíží ti, opravdu.“

„Jasně.“ Podíval se na Masona, který se ke mně dral, aby mě objal.

„Teď nekecám, ale nesnáší mě!“ Sykl mi do ucha a já se musela zasmát. „Ale vypadáš nádherně. Kash umře, až tě uvidí.“

„Díky, Masi.“

Sledovala jsem, jak Mason a Eli odešli spolu s Maddie a Candice. Pak jsem se otočila k tátovi Candice. Měl slzy v očích.

„Já vím, nebrečím. To je jen prach.“ Otřel si oči a natáhl ruce ke mně. „Jsem na tebe tak pyšný. Tvoje máma a táta by byli také.“

Pevně jsem ho objala. „Já vím, že by byli.“

Několikrát zamrkal, než se otočil. „Zatracený prach.“

„Jo… zatracený prach,“ řekla jsem, když jsem se začala rukou ovívat, abych zatlačila slzy. „No tak, jdeme na to, než mi slzy zničí make-up.“

Podívala jsem se na něj a vybuchla smíchy. „Aha, jasně, tvůj make-up by byl rozhodně zničený.“

Provlékla jsem mu ruku kolem lokte a nechala, aby mě vyvedl z místnosti. Čekali jsme, než budeme moc projít uličkou. Ve chvíli, kdy se moje oči setkaly s Kashovými, celé moje tělo se uvolnilo a srdce mi začalo bít jako splašené. Stál tam v černých kalhotách a šedé košili s rukávy vyhrnutými k lotkům a černé vestě. Vypadal nádherně, ale já nemohla odtrhnout oči od širokého úsměvu na jeho tváři, když mě sledoval, jak jdu k němu.

Jakmile se moje ruka dotkla jeho, nadechla jsem se pořádně od té doby, co jsme se rozloučili včera na večeři.

Byla jsem tam, kam jsem patřila. On byl můj domov. A já byla připravená se za něj provdat.

Kash

Natlačil jsem Rachel na dveře od hotelového pokoje, uvěznil ji svými rty, kterými jsem po chvíli sjel na její krk a během toho hledal klíč v kapse od kalhot. Jakmile jsem ho našel, zápasil jsem se zámkem, než jsem to vzdal a dál ji líbal. Zasmála se a vzala mi klíč z rukou, otočila, aby nás dostala do pokoje.

Objal jsem ji kolem pasu a přitáhl si ji k sobě, líbal ji na ramenou a krku. Tiše se zasmála, ale přestala, když jsem ji chytil za boky a přitiskl se k ní svou erekcí. Otřásla se a zaklonila hlavu ve chvíli, kdy se dveře odemkly. Rychle jsem ji vtlačil dovnitř a zabouchl za námi. Spěchal jsem s ní k posteli, rozepínal ji šaty, zatímco jsme šli. Dostal jsem se do bodu, kdy bych si vzal svou ženu přímo tady a teď a bylo by mi jedno, kdo by nás viděl.

Jak jsem ji rozepl zip, zastavil jsem nás a odtáhl se od Rachel, abych viděl, jak z ní šaty padají. Spadly jí ke kotníkům a já pohledem přejel tu samou cestu, jen opačnou cestou. Zasténal jsem, když jsem uviděl její spodní prádlo.

„Rachel Ryanová, snažíš se mě zabít před tím, než zpečetíme naše manželství?“

„Miluju to jméno.“

„Ne tak, jako já.“

Otočil jsem ji, abych jí rozepl vršek. Přestal jsem dýchat, když jsem ji chytil za boky a přejel jí rukou přes zadek.

„Tohle“ kousl jsem ji do ušního lalůčku a přejel prsty po průhledném materiálu „je ta nejvíc sexy věc, jakou jsem kdy viděl.“

Bílá krajka a mašle? Kdo by to řekl.

„Kashi,“ řekla a přitiskla se ke mně. „Jestli mě brzo nesvlékneš, tak to udělám sama.“

„Tak nedočkavá,“ škádlil jsem jí, ale přesunul jsem ruce ke korzetu, abych ho rozepl. S každým rozepnutím jsem ji políbil na rameno, na záda, na citlivé místo u ucha… a ona se pokaždé o něco víc otřásla.

Když jsem skončil, odhodil jsem látku pryč a přitiskl si ji k sobě. Chytil jsem ji za bradu, otočil ji k sobě, abych ji mohl líbat a rukou jsem jí hladil na prsou. Sténala a prohnula se, když položila ruku na mou. Pomalu mi ruce sundala a přesunula si je dolů na břicho, rukou mi projela vlasy.

Přejížděl jsem jí bříšky prstů po břiše a bocích, sjel jsem ke kalhotkám a zajel prsty za jejich lem. O krok jsem od ní ustoupil a usmál se, když zklamaně zasténala, ale já ji natlačil blíž k posteli a zatlačil jí rukou na záda. Když jí to došlo, kousla se do rtu a položila si ruce na postel. Pohladil jsem ji po zadku, dolů po nohách až ke kotníkům. Vystoupila z kalhotek a já ji líbal po nohách nahoru, lehce ji kousal, než jsem se postavil.

Byla tak nádherná – tak dokonalá – a konečně moje.

Sotva jsem ji začal škádlit a zajel do ní prstem, když se z ničeho nic otočila a posadila se na postel čelem ke mně. Natáhla se po mých kalhotách a rychle je rozepla, než je stáhla s boxerkami dolů. Chytila mě do ruky, přejela několikrát nahoru a dolů, než si mě vzala do pusy.

Zasténal jsem a ruka mi automaticky zajela do jejích vlasů. Musel jsem se donutit ji nechytit, ale uvolnil jsem sevření. Snažil jsem se ji sledovat, když na mě rychle pracovala, ale pořád jsem zakláněl hlavu, když mě škádlila rty a jazykem, a pracovala na mě. Sténala kolem mého penisu a já se málem udělal, když jsem se na ni podíval a viděl, že se dotýkala sama sebe. Kurva.

Odtlačit ji se zdálo jako nemožné, ale musel jsem. Celou noc jsem si naplánoval a chtěl jsem na ni jít pomalu, chtěl jsem hodiny uctívat její tělo. Ale jak noc postupovala, oba jsme byli čím dál víc nadrženější a nebylo možné, abychom na to šli pomalu. Ale tohle jsem nechtěl.

Zmateně se na mě podívala, když jsem ji chytil za ruku, kterou se hladila. „Tohle je moje práce, zlato.“

„Dobře, ale já s tebou neskončila,“ argumentovala a znovu se po mně natáhla, ale já ji zastavil.

Rychle jsem si sundal vestu a košili a hodil ji přes pokoj na zem. Odkopl si boty a vystoupil z kalhot. „Rachel,“ řekl jsem a položil ji na postel a pak si lehl na ni. „Vím, že ne a bože, bylo to tak sexy, co jsi dělala,“ řekl jsem jí a pomohl jí doprostřed postele. „Ale naše poprvé jako manželé nebude s mým penisem v tvé puse a jak se uděláš sama.“

Otevřela pusu, aby něco řekla, ale vstoupil jsem do ní a jediné, co z ní vyšlo, bylo bolestné zasténání spojené s potěšením. Pohyboval jsem se v ní rychleji a tvrději, položil jsem si hlavu do místa mezi jejím krkem a ramenem a zasténal, když mi prsty zaryla do zad. Vždycky se mi líbilo, jaké vydávala zvuky kdykoliv jsme byly spolu, ale tenhle zvuk byl jiný. Sevřel jsem ruce v pěst a přirážel rychleji, když se kolem mě začala stahovat. Stiskl jsem zuby k sobě, jak jsem zadržoval vlastní orgasmus, ale v okamžiku, kdy se začala třást, s hrdelním výkřikem jsem se nechal unést a kousl ji do ramene.

Oba jsme rychle dýchali, když jsem zpomalil a když jsem z ní vystoupil, padl jsem na záda a přitáhl ji k sobě. Ani jeden z nás nic neřekl, jak jsme tam leželi. Nevím, čím to bylo. Jestli tím, že Rachel byla konečně moje nebo těmi erotickými zvuky, které vydávala, že to byl nejlepší sex mého života. Jediné co jsem mohl udělat, bylo ležet a držet ji.

„Něco pro tebe mám,“ řekla a přerušila ticho.

Zaklonila hlavu a políbila mě. „Co bys mi mohla ještě dát. Dala jsi mi sebe, nic jiného nepotřebuju.“

Usmála se a oči se jí zaplnily slzami. Pohled v jejích očích říkal něco jiného, než její ústa. „Jsi blbeček.“

„Tak proč brečíš?“ posadil jsem se. „Co se děje?“

„Nic,“ ujistila mě. „Jen jsem zase divná. Jsem šťastná… šťastná, že jsme tu, šťastná, že jsme svoji. Šťastná, že… prostě jsem šťastná.“

Zasmál jsem se, ale hruď se mi sevřela, když jí slza stékla po tváři. „Rachel….“

„Ne, fakt jsem v pořádku.“ Zasmála se a otřela ji. „Bože, cítím se hloupě. Ale opravdu pro tebe něco mám. Počkal bys tady?“

Zamračil jsem se a prohlížel si ji. „Záleží na tom, kam půjdeš.“

„Jen do koupelny. Hned se vrátím, slibuju.“ Oběma rukama vzala můj obličej do dlaní a políbila mě, než slezla z postele.

Sledoval jsem, jak si vzala velkou kabelku a běžela do koupelny. Bylo divné tam tak sedět. Netušil jsem, proč pláče. Ublížil jsem jí?

Když se ani po několika minutách nevrátila do pokoje, slezl jsem z postele a přešel k oblečení. Natáhl si boxerky a zamířil ke koupelně, když se zrovna otevřely a ona vyšla. Měla na sobě černé spodní prádlo, ale já se na její tělo dlouho nedíval. Kousala se do rtu a držela ruce za sebou.

„Rachel?“

„Řekla jsem ti, abys počkal tamhle.“

Podíval jsem se na postel a pak zase na ni. „Bál jsem se o tebe. Vzali jsme se, měli úžasný sex a pak jsi začala plakat a utekla do koupelny.“

Zavrtěla hlavou. „Děláš, jako bych byla naštvaná. Řekla jsem ti, že jsem v pořádku. Chováš se směšně.“

„Rach-“

„Teď si jdi sednout na postel.“ Když jsem se nepohnul, přísně se na mě podívala. „Sedni si, nebo ti to nedám.“

„Fajn. Už sedím.“

Nadechla se a její oči se znovu zalily slzami, ale zároveň se na její tváři objevil ten nejkrásnější úsměv.

Byl jsem ztracený.

„Tohle je můj dárek pro tebe k svatbě,“ řekla a podala mi černou obálku.

Vzal jsem si ji a díval se na ni, dokud jsem se nepodíval dolů. Co to sakra? Byly na ní nálepky Věc 1 a Věc 2 z filmu Kocour v botách. Otočil jsem obálku a otevřel ji, přečetl si stříbrně napsaná slova.

'V březnu 2015.'

Co to sakra? Je to něco jako Disney na ledě? Nějaká hra? Sehnala nám lístky? To je… divné. Usmívej se. Usmívej se. Neusmíval jsem se. Byl jsem zmatený. Podíval jsem se na ni a její krásný výraz a úsměv. Byl jsem zmatený ještě víc, když jsem obálku otevřel a vytáhl malé fotky a kousek papíru.

Na prvním papíru bylo: Doufám, že to stále chceš... Dal jsem ji na konec kupičky a srdce mi poskočilo, když jsem uviděl fotku Rachel, jak držela dceru mého bratrance. Cítil jsem se, jako bych hořel a zároveň jako bych byl z ledu. Zhluboka jsem se nadechl, když jsem tam seděl a díval se na tu fotku. Z toho co měla Shea na sobě, to byla fotka z čtvrtého července, ještě předtím, než jsem tam dorazil. Rachel vypadla nádherně. A teď jsem se musel ovládat, abych neudělal urychlený závěr. Tohle by mohlo být jinak a ne jak bych chtěl.

S třesoucí rukou jsem dal fotku naspod a rychle přečetl co stálo na dalším kusu papíru. „...protože se to děje.“

Další fotka byla Rachelina těla. Měla na sobě tričko, které si vyhrnula k prsům a ukazovala břicho. Usmívala se stejně, jako se usmívala teď a ukazováčkem a prostředníčkem ukazovala přímo na břicho.

Přestal jsem dýchat. Vzduch byl plný nadšení, podíval jsem se na Rachel, která plakala, držela se za pusu. Vypadala šťastně, jak se na mě dívala. Čekala na mou reakci, ale já nevěděl, jak reagovat. Tohle musel být sen. Chtěl jsem to. Ona ne. Nemohla být tak nadšená… nebo ano? Byl to trik a já pořád nechápal, co se děje?

Cítil jsem se slabý v kolenou i když jsem seděl a věděl jsem, že nemůžu vstát, protože bych hned spadl. Měl jsem pocit, jako bych nesl celý svět.

Přesunul jsem pohled z jejího obličeje na ploché břicho. Snažil jsem se pochopit, co se mi snažila říct nebo co jsem si snažil potvrdit, že se děje. Fakt nevím. Něžně jsem položil jednu ruku na břicho a před očima se mi objevil obrázek, jak mi před půl hodinou vzala ruce a položila si je na břicho. Vydechl jsem, když mi došlo, co se mi snažila říct.

„Rachel-“ Zavrtěl jsem nevěřícně hlavou a podíval se na ni. Usmíval jsem se.

„Ještě je tam jedna,“ řekla a natáhla se pro balíček v mé ruce. Vzala si je ode mě, oddělala vrchní fotku a dala ji dospod, než mi podala další. „Tady“-popotáhla-“tady jsou.“

„Bože.“ V plicích mi nezbyl žádný vzduch. Čas se zastavil, když jsem se díval na fotku z ultrazuku. Dvě tmavá kolečka uprostřed šedé fotky a v každém z nich malý oříšek. „Tohle? Tihle… oni… proboha.“

Zasmála se přes slzy a vzala mi fotky, aby je postavila na noční stolek. Sedla si na mě, vzala mi obličej do dlaní a opřela si čelo o moje.

„To není vtip? Děje se to? Jsi-my… čekáme dvojčata? Jsi těhotná?“ Ani neměla čas přikývnout, když jsem ji začal líbat, jako jsem potřeboval dýchat. „Miluju tě… kurva, Rachel. Tak moc tě miluju.“

„Já vím, já vím. Taky tě miluju,“ řekla, když jsem ji pustil.

„Kdy se to stalo? Jak dlouho to víš? Jak dlouho jsi těhotná? Jsi v pořádku? Vím, že jsi to nechtěla, ale vypadáš-“

Položila mi prst na rty, aby zastavila moje otázky a usmála se. Chytil jsem ji za zápěstí a políbil ji na ruku, pak jsem ji pohladil po břiše.

„Jsem těhotná asi devět týdnů, zjistila jsem to asi před týdnem. S tím, co se všechno stalo, jsem myslela na něco jiného, takže jsem si nevšimla, když jsem nedostala menstruaci. Co jsem se vrátila tak jsem nebrala brášky a když jsem chtěla, doktorka mě chtěla nejdřív prohlédnout. Byla jsem u ní minulý pátek a ptala se, jak dlouho jsem je nebrala a kdy jsem měla naposled menstruaci. Nemohla jsem si vzpomenout, tak mi udělala test, než mě dá zpátky na prášky. Vyšel pozitivně a udělala mi ultrazvuk. A na něm se objevili dvě...“

Rachel začala plakat, ale ani na chvíli se nepřestala usmívat.

„Řekla, že jsem těhotná osm týdnů a já si vyzvedla deník, který mi Trent koupil, když jsem šla za Candice a Maddie. Chvíli to zabralo, ale zkontrolovala jsem všechna data. Podle odhadu se to stalo tu noc čtvrtého července. Doktorka měla pravdu, ten den jsem byla těhotná asi osm týdnů.“

Zavrtěl jsem hlavou a zasmál se. „Pořád tomu nemůžu uvěřit. Jsi v pořádku? Vypadáš šťastně.“

„Být unesená a myslet na to, že už tě nikdy neuvidím, mě donutilo vidět věci z jiné perspektivy. Včetně dětí. Pořád bych byla radši, kdybych měla trochu víc času si na nás zvyknout, ale nemám strach z toho být mámou. Máme tu tolik lidí a vím, že nám pomůžou.“ Políbila mě a usmála se. „A pomohlo, když ses na mě ten večer, kdy jsem držela Sheu, díval, jako bys ze mě chtěl servat oblečení.“

„No, co k tomu dodat. Vypadala jsi s dítětem krásně.“

Rachel se hlasitě zasmála. „Uvidíme, jestli si to budeš myslet i když budu vypadat jako velryba.“

„Budu,“ ujistil jsem ji.

„Co ty? Jsi v pořádku? Pořád to chceš? Chceš, aby se to stalo?“

„Víc než cokoliv,“ řekl jsem jí a políbil ji.

Lehl jsem si s ní na postel, přetočil nás, takže jsem ležel na ní. Přejela mi rukou po vlasech a zasmála se, když jsem jí začal líbat na břicho.

„Jaké to je?“

„Nijaké,“ řekla a smála se, když mě dál hladila.

„Nebylo ti moc špatně, že ne? Pamatuju si minulý týden, ale myslel jsem, že jde o něco jiného.“ Cítil jsem se děsně, že jsem si nevšiml, jak jí je. Mohlo mi to dojít.

„Ne, ani ne. Sem tam, ale nebylo to tak hrozné od toho, co jsem slyšela.“

Přikývl jsem a pokračoval v líbání, než jsem se natáhl ke stolku. Sebral jsem fotku z ultrazvuku, položil ho na její břicho a šel hledat kalhoty. Když jsem je našel, vytáhl jsem telefon a šel k Rachel zpátky.

„Co to děláš?“

„Chci dát všem vědět, jaký dárek jsi mi dala.“

Ten její úsměv byl zpátky, ale pak se jí v očích zobrazil děs. „Ne! Jsem v podprsence a kalhotkách!“

„Uklidni se, Kyselko. Nenechám, aby tě viděli. Jsi moje, ne jejich.“

Na fotce bylo vidět její břicho a fotka z ultrazvuku. Když mi fotku schválila, poslal jsem fotku Candice, Masonovi, Maddie, Elimu a všem rodičům. K tomu jsem napsal: MŮJ DÁREK KE SVATBĚ. A pod to napsal: DÍTĚ 1 A DÍTĚ 2 TU S NÁMI BUDOU V BŘEZNU.

Jakmile jsem fotku odeslal, vypnul jsem telefon a hodil ho do tašky.

„Co to děláš? Víš, že nám budou volat.“

„Přesně,“ řekl jsem a vyšplhal na ni, sundal fotku z břicha a dal ji na bezpečné místo. „Ale teď je naše svatební noc a já jsem ještě nepřestal slavit.“