FF - 8. kapitola

Překlad: Liv
Kor.: Evudar

Zamilovat se rychle

 

Gia

„GIO, MŮŽU S TEBOU MLUVIT?“ ZEPTALA se Rose a vystrčila hlavu ze dveří kanceláře.

Podívala jsem se na ni a odložila čisticí prostředky. Dneska mě Colton do práce neodvezl, jako to dělal každý jiný den v tomhle týdnu. Řekl mi, že musí něco vyřídit, takže mi dal klíče od baru a instrukce, jak vypnou alarm a pak ho zase zapnout, až budu uvnitř. Taky mi řekl, že tam bude před otevřením i jeho máma, takže nebudu sama.

Neptala jsem se, co bude dělat, ale šlo poznat, že ho to zneklidňovalo, což zase znepokojovalo mě.

Na to, co se stalo, už se neptal, ale vím, že ho to ještě nepustilo, protože se mezi námi včera v noci a dnes ráno něco změnilo. Jasně, políbil mě, když jsem přišla domů z návštěvy babičky, ale byl to jen letmý dotyk rtů. A dneska ráno, než odjel, se stalo to stejné, jen rychlá pusa. Nic víc. Úplný opak těch žhavých polibků, které jsme si vyměňovali v posledních dnech.

Setřásla jsem starosti, rychle si opláchla ruce a utřela je do ubrousku, než jsem ruličku papírových utěrek vrátila zpátky k umyvadlu pod barem.

„Co se děje?“ zeptala jsem se, když jsem vstoupila do kanceláře, kde seděla Rose u stolu a před sebou měla otevřený laptop.

„Posaď se, zlato.“ Mávla rukou k židli u stolu. Posadila jsem se, složila si ruce do klína a pozorovala její profil. Zdálo se, že je rozrušená.

„Je všechno v pořádku?“ zeptala jsem se po pár minutách a ona zaťala čelist, když otáčela notebook mým směrem. Když jsem viděla obrazovku, zhoupl se mi žaludek. Dívám se na tu chvíli, kdy Lisa shodila sklenice z baru, těsně předtím, než dopadly k mým nohám.

„Colton chtěl, abych se podívala na včerejší záznam. Prý ses mu zdála vyděšená, když se vrátil s vaším obědem. Dělal si starosti. Chtěl se ujistit, že pokud je někdo, kdo tě obtěžuje, zjistíme kdo a zabráníme tomu, aby se to stalo znovu. Myslela jsem, že přehání, tak jsem se na to video podívala až teď. Měla jsem to udělat hned ráno.“

Nevěděla jsem, že jsou v baru kamery, ale asi mi to mělo dojít.

„Já –“

„Proč jsi nám o tom neřekla?“ Zvedla jsem oči a nebyla si jistá, jak odpovědět. Nevěděla jsem, co jí říct. „Gio, tohle není v pořádku.“ Ukázala na obrazovku notebooku. „Vůbec to není v pořádku.“

„Já vím.“ Mnula jsem si ruce v klíně a sklonila pohled ke stehnům.

„Zlato, proč jsi to neřekla alespoň mně?“ zeptala se a zněla znepokojeně.

„Měla jsem něco říct, ale nechtěla jsem jí dát to, co chtěla.“

„Co ti řekla?“

Zvedla jsem oči a kousla se do vnitřní strany tváře. „V podstatě nic.“

„Z výrazu tvého obličeje na tom videu jde poznat, že tě rozrušilo to, co řekla, takže mi nelži,“ řekla jemně a zavřela notebook. „A neříkej, že se nic nestalo, protože jde vidět, že si v jednu chvíli měla velkou chuť přeskočit bar a vrhnout se na ni.“

„Mluvila o mé babičce,“ přiznala jsem a její oči se naplnily hněvem.

„To je všechno?“

Pokrčila jsem rameny a zamumlala, „řekla, abych se držela dál od Coltona, protože je její. Že ses snažila je dát zpátky dohromady.“

„Řešil s tebou Colton to, co se mu stalo?“ zeptala se, a když jsem přikývla, ramena jí poklesla. „Když se s ním rozešla, pochopila jsem, jaká doopravdy je. Rozuměla jsem, že se zničila ta budoucnost, kterou si plánovali, a ona se bála neznámého, bála se být s mužem, který už nikdy nemusel znovu chodit. Chápala jsem to, protože jsem sama najednou čelila realitě, že můj chlapeček už nikdy nebude muset chodit a že už nic nemusí být stejné.“ Zhluboka se nadechla a pomalu vydechla. „Měla jsem si uvědomit, že to, co dělala, bylo špatné tak, že se to nedalo napravit. Kdyby mého syna opravu milovala tak, jak tvrdila, přijala by ho zlomeného nebo celého. Je to i moje chyba,“ zašeptala a v očích se jí objevily slzy. „Nepomyslela jsem na to, co mu říkalo to, že ho opustila ve chvíli, kdy mu měla být oporou. Jen jsem chtěla, aby bylo všechno tak, jak to bylo předtím. Chtěla jsem vědět, že bude mít můj syn budoucnost, kterou si naplánoval.“

„Rose,“ zašeptala jsem, když jsem viděla, jak jí z očí stekly slzy.

„Coltonův táta se zlobil, že jsem se snažila je dávat dohromady, ale nechápala jsem proč, až dokud ses nepřestěhovala do města a on se m-mě nezeptal…“ Její slova přerušil vzlyk, který mě ubíjel. Vytáhla jsem pár kapesníků z krabice na stole, podala jí je a pak ji chytila za ruku, abych se jí pokusila nějakým způsobem utěšit.

„On… on se mě zeptal, co bych dělala, kdybych byla postřelená a sama měla ztratit možnost chodit. Jak bych se cítila, kdyby mi řekl, že se mnou nemůže být, protože nedokáže vstřebat myšlenku, že už nebudu chodit? A jak bych se cítila, kdybych opět začala chodit a on se najednou objevil a chtěl, aby se všechno vrátilo do starých kolejí?“ znovu zavzlykala a já sebou trhla. „Když mi to takhle vysvětlil, konečně jsem pochopila.“ Popotáhla a já přemýšlela, co bych mohla říct, nebo co udělat, abych jí bylo líp. „Teď už to chápu a vím, že jsem to pokazila, když jsem se s ní vůbec pokusila znovu mluvit.“

„Dělala jsi to, co ti přišlo pro Coltona nejlepší,“ uklidňovala jsem ji tiše a ona zavrtěla hlavou.

„Dělala jsem to, co bylo nejlepší pro mě. Nechtěla jsem si pamatovat, co se stalo. Chtěla jsem předstírat, že se nic nezměnilo.“ V tom má pravdu, ale nic jsem neřekla. Prostě jsem čekala, až přestane plakat. „Omlouvám se, že jsem to na tebe všechno vybalila.“

„V pořádku,“ ujistila jsem jí a pak se zeptala, „je ti líp?“

„Mnohem.“ Otřela si oči. „Myslím, že jsem to ze sebe potřebovala dostat,“ řekla a slabě se usmála. „Dám Lise vědět, že už tady není vítána.“

„Nechci dělat žádné problémy,“ řekla jsem upřímně. „Lisa už mě teď nesnáší, takže bych jí opravdu nerada dávala další důvody.“

„To, že tady přišla a rozrušila tě, je problém, zlato. A Colton se jasně vyjádřil, že ji nechce ani vidět, takže to nedělám jen pro tebe. Dělám to i pro svého syna.“

„Dobře,“ souhlasila jsem, i když jedna moje část nechtěla poskytnout Lise to uspokojení, že ovlivnila můj nebo Coltonův život.

Rose se natáhla a vzala mě za ruku. „Mému synovi na tobě hodně záleží.“

„Já –“

„Neřeknu mu, co jsem viděla na tom videu, ale i tak si myslím, že byste si o tom měli promluvit,“ naléhala a já polkla a zvedla bradu na znamení, že jsem jí slyšela. „Můžeš mu věřit.“

„Promluvím si s ním,“ souhlasila jsem a nebyla to úplná lež, vzhledem k tomu, že s ním budu mluvit. Jen nevím, kdy to bude.

„Dobře.“ Pustila mojí ruku. „Tak běž. Jenom dokončím objednávku a přijdu za tebou.“

Kývla jsem a pak jsem vyšla z kanceláře a zavřela za sebou dveře. Nalila jsem si šálek kávy, zamíchala do ní smetanu, dvě lžičky cukru a pak se lokty opřela o lesklý dřevěný povrch baru. Mám před sebou ještě práci, ale může počkat.

Napila jsem se kávy, když se otevřely dveře a dovnitř vstoupil Colton, který vypadal stejně úžasně, jako dnes ráno. Jeho vlasy během několika týdnů porostly, takže jsou teď dost dlouhé, abych je mohla sevřít v hrsti, když mě líbá. A dneska jsou to tři dny od chvíle, kdy se naposledy holil, takže má čelist pokrytou temným strništěm. Tak se mi líbí nejvíc. Ta košile, která je krémová, červená a hnědá, zdůrazňuje jeho oči a drsně hezký vzhled, který má.

Když jsem viděla jeho pohled, narovnala jsem se a zeptala se, „je všechno v pořádku?“

Neodpověděl. Místo toho se mi díval do očí, jako by v nich něco hledal a pak obešel bar, aby přišel ke mně. Vzal mi šálek s kávou z ruky, položil ho na pult a pak sklonil hlavu, aby mě mohl políbit. Tvrdě. Hluboce. A velmi, velmi mokře. Pak propustil moje ústa a držel mě v náručí.

„Co jsem ti říkala o tom líbání?“ zeptala jsem se bez dechu, zírala jsem na něj a litovala té otázky, když jsem si všimla, že je nasraný. Vlastně ne nasraný. Spíš zuřil.

„Byl jsem dneska za Tidem. Jeho ex je kamarádka Brittany,“ informoval mě tiše a já na něj hleděla a přemýšlela, kdo je Brittany. „Brittany řekla Anně, že sem přišly s Lisou, aby si tě podaly.“

Do háje.

„Přesně, Bejby,“ souhlasil s tím pohledem, který se ukázal na mém obličeji a utáhl sevření kolem mě. „Měla jsi mi říct, co se stalo, Gio.“

„Já –“

„Měla jsi se mnou mluvit,“ přerušil mě. „Říkal jsem ti, že pokud sem tak mrcha přijde, máš mi to říct.“

„Já –“ zkusila jsem znovu, ale zastavil mě tím, že mě sevřel tak, že mi vyletěl vzduch z plic.

„Nemluvila jsi se mnou.“

„Já –“

„Takové sračky nejsou v pohodě.“ Znovu mě přerušil.

„Přestaň mi skákat do řeči a nech mě něco říct!“ vybuchla jsem, podráždil mě tak, že jsem se od něj odtáhla.

 „Nechtěla jsem ti nic říkat, protože je to přesně to, o co jí šlo. Chtěla, abych utíkala za tebou a pak by od tebe dostala přesně to, po čem touží, což je jakákoli tvoje pozornost. Takže ano, možná jsem ti měla říct, co se stalo, ale nemrzí mě, že jsem to neudělala. Nezaslouží si od tebe vůbec nic, dokonce ani to, abys pomyslel na to, jaká je to mrcha.“

„Snažila ses mě chránit?“ zeptal se a já pokrčila rameny, když jsem sledovala, jak se pohled na jeho tváři zjemnil a pak sklonil hlavu.

„Je tady tvoje máma,“ varovala jsem ho.

„Nebudu tě líbat, Gio.“

„Fajn,“ zamumlala jsem a cítila se trochu sklíčeně.

Vklouzl rukou kolem mého pasu, dokud nebyl jeho palec přímo pod mým prsem. „Nebudu tě teď líbat. Počkám s tím, až se dostaneme domů. A pak budu dělat to a ještě mnohem víc,“ varoval mě a celé moje tělo se zachvělo. Ztěžka jsem dýchala.

„Mám pocit, že potřebujeme další pravidlo,“ řekla jsem a sevřela jeho košili v pěsti, abych nespadla na zem.

„Jaké?“

„Nemůžeš mi říkat takové věci, když jsme v práci.“

„Technicky vzato mi ještě nezačala směna.“ Jeho palec popojel nahoru a já měla slabost v kolenou.

Sklonil hlavu a podíval se mi do očí. „Mám vlastní pravidlo.“

„A to jaké?“ zeptala jsem se bez dechu a chtěla mu zabalit ruce kolem krku a políbit ho.

„Pokaždé, co přede mnou budeš něco tajit, dostaneš výprask.“

Ach bože. Představa, že mi naplácá na zadek, by mě rozhodně neměla přimět k tomu, abych s ním chtěla okamžitě skočit do postele.

„Coltone,“ zasyčela jsem a on sklonil obličej ještě víc, takže jsem cítila jeho dech na rtech.

„To, co ti udělala, není v pohodě. To, co ti řekla, není v pohodě. Měla jsi mi o tom říct, abych mohl –“

„Co?“ zeptala jsem se, odtáhla se od něj a vrátil se mu ten vztek. „Co bys udělal? Šel bys za ni a konfrontoval ji?“

„Vysvětlil bych jí, že se k tobě nemá přibližovat, přesně jak jsem to udělal dnes ráno, když jsem mluvil s Tidem.“

„Takže jsi za ni šel?“ zeptala jsem se a bylo mi zle. Žárlivost je pro mě nová emoce, ale i tak ji cítím, když si představuju, že za ni šel – je to čirá, odporná žárlivost.

„Neviděl jsem ji. Mluvil jsem s jejím otcem. Řekl jsem mu, co se posledních pár týdnů dělo. Nevím, jestli to pomůže, ale možná dostane rozum, až jí otec řekne, že jí přestane dávat peníze. Platí za její byt a auto. Na rovinu mi řekl, že pokud s tím nepřestane, udělá jí to hodně nepříjemné, dokud nevyndá hlavu z prdele.“

„Opravdu si myslíš, že by to její táta udělal?“ zeptala jsem se pochybovačně. Ani můj táta by to neudělal, a to jsme neměli úplně nejlepší vztah.

„Jakožto jediný soudce ve městě, který chce být v příštím roce starostou, si musí její otec udržet nějakou reputaci. Pochybuju, že by stál o to, aby se nejnovější zprávy o jeho dceři dostali na veřejnost, hlavně když to má něco společného s tím, že vyhrožuje mně a tobě.“

„Co na tom záleží, jestli mi něco dělá?“

„Ten knižní klub, ve kterém je Nina, se skládá z žen, které už roky žijí v tomhle městě. Většina z nich je v městské radě. Všechny mluvily o tobě a tom, že jsi sem přišla, aby ses starala o svou nemocnou babičku. A právě proto pro tebe mají slabost. Nemluvě o tom, že většina z nich ví, proč už nejsem s Lisou. Jsou ze staré školy, ženy, které budou za svým mužem stát v nemoci i ve zdraví, takže to Lise neodpustí. Pokud zjistí, že ti dělá problémy, nezvolí jejího otce do dalšího funkčního období, což znamená, že nebude mít šanci stát se starostou. To chce rozhodně víc, než dělat svou dcerušku šťastnou tím, že bude tolerovat její sračky.“

„Politika v malém městě,“ řekla jsem a přemýšlela, jestli udělal správně, když šel za jejím tátou. V podstatě mi toho moc neudělala, ale už tak toho mám dost a ona jen přidala k tomu stresu a úzkosti, kterou cítím. „Doufám, že to pomůže.“

Jeho ruka kolem mého pasu se utáhla.

„Doufáš, že pomůže co?“ zeptala se Rose a vyděsila mě tak, že jsem poskočila. Úplně jsem zapomněla, že tam je. Ale na druhou stranu, když je poblíž Colton, mám tendenci zapomínat, že existuje okolní svět.

„Promluvil jsem si s otcem Lisy,“ řekl jí Colton a ona se na mě podívala.

„Ví to.“ Pak jsem dodala, „někdo jménem Brittany, to řekl někomu jménem Anna, která to řekla Tidovi a ten to řekl jemu.“

„Aha,“ zamumlala Rose a podívala se na Coltona. „Co na to William?“

„Řekl, že si s Lisou promluví a přinutí ji, aby se uklidnila.“

„To je dobrá zpráva.“

„To je,“ souhlasil Colton. „Doufejme, že to tentokrát vydrží. Pokud ne, podá Gia žádost o zákaz přibližování.“

„Cože?“ zeptala jsem se s hrůzou a on sklonil hlavu, aby se na mě podíval.

„Pokud nepřestane, bude to náš další krok.“

„To nebude nutné. Neublížila mi, ani mi v podstatě nevyhrožovala. Jen se skrze mě snaží dostat k tobě.“

„To je možná pravda, ale nehodlám nic riskovat. Pokud se nestáhne ani potom, co si s ní promluví její otec, zajdeme na policejní stanici a zařídíme pro ni zákaz přibližování, takže nebude mít jinou možnost, než se držet dál.“

„Coltone.“ Zavrtěla jsem hlavou. „To je absurdní.“

„Není.“

„Je,“ nesouhlasila jsem a ukázala prstem na jeho hruď, zatímco jsem bojovala s touhou dupnout, abych zdůraznila svoje slova. „Nic se nestalo a nehodlám kvůli ní vypadat jako blázen, když blázen je ona.“

„Přesně tak, je blázen a proto potřebuju vědět, že jsi v bezpečí.“

Podívala jsem se mu do očí a přemýšlela, jestli už se něco takového stalo, ale než jsem se mohla zeptat, ozvalo se ode dveří hlasité „čau!“

Za Coltonovým ramenem jsem sledovala Tidea, který na sobě měl vybledlé džíny, které vypadaly špinavé z práce, námořnicky modré triko pod béžovou džínovou bundou a sluneční brýle, které měl zvednuté do blond vlasů. Na boku držel malou holčičku. Není třeba přemýšlet, jestli je to jeho dcera, protože i když jsou jí jen tři roky, jsou si hodně podobní. Její blond vlasy, které mají stejnou barvu, jako má její táta, jsou ve dvou cůpkách a velké modré oči jsou stejné, jako Tideovy. Když jsem poprvé viděla Tidea, přidal mi hezký, ale když ho pozoruju teď, s malou holčičkou v náručí, kterou nese tak něžně, není jen hezký. Je něco mnohem víc a to můžu ocenit dokonce i já, když mám vedle sebe Coltona.

„Stlejda Colton.“ Holčička mávala ručkami, dvakrát chytila Tideovu bradu, než ji vzal za malinké zápěstí a políbil jí do dlaně. Řekl jí něco, co jsem nemohla slyšet, a v polovině baru se zastavil, aby se ohnul a položil ji dolů. Když stála jistě na nohou, rozběhla se k nám, na chvíli zmizela z dohledu, když obíhala bar a pak se znovu objevila přímo u Coltona.

„Ahoj, pumkine,“ pozdravil ji Colton, zvedl do náruče a políbil na tvář.

Aha, no dobře. Tide, který drží malou holčičku, je rozhodně dobrý pohled. Ale Colton, který drží holčičku a zubí se na ní, jako by ta byla ta nejrozkošnější věc, kterou v životě viděl, to stačí k tomu, aby mi explodovaly vaječníky. „Co tady děláš?“ zeptal se a ona mu ukázala rozkošný úsměv bez zubů.

„Táta mě musel vzít do pláce,“ řekla, než se podívala na Rose a zeptala se, „můžu sodovku, Babi Rose?“

„Andílku, ty sodovku nemůžeš,“ vložil se do toho Tide a postavil na bar velkou tašku s motivem růžových a fialových sedmikrásek.

„Máma mi to dovolila,“ řekla se zamračením a Tide zatnul čelist.

„Já vím, andílku, ale sodovku stejně nedostaneš. Co takhle džus?“

„Chci sodovku,“ zakvílela a bylo mi jasné, co přijde, když jsem viděla, jak se jí třese bradička a ruce skrčila do pěstiček.

S dětmi jejího věku jsem pracovala, takže vím, že pokud hned něco neuděláme, začne plakat a možná se vrhne na zem, aby se mohla vztekat.

„Měla jsi někdy džus mořské panny?“ zeptala jsem se a ona se na mě podívala. Zavrtěla hlavou a pak ji položila na Coltonovo rameno, v tom roztomilém způsobu, které dělají děti, když jsou stydlivé. „Vážně?“ vytřeštila jsem oči, jako bych tomu nemohla uvěřit a neměla jsem sakra tušení, co je to džus mořské panny, ani jak ho udělám, ale nechtěla jsem, aby plakala. „Tak ten bys měla vyzkoušet. Je lahodný a kouzelný.“

„Kouzelný?“ vypískla a pozorovala, jak kývám.

„No jasně, kouzelný.“ Naklonila jsem se blíž a zvedla se na špičky, abych jí mohla zašeptat do ucha. „Budeš potom neviditelná.“

„Nevliditelná?“ vydechla se širokýma očima, roztomilá holčička plná údivu.

„Přesně tak. Dala by sis?“

„Dobře.“ Zvedla hlavu a usmála se na mě tak, že mi to roztavilo srdce.

„Jeden džus mořské panny už se nese.“ Usmála jsem se a zamířila k malé ledničce pod barem a modlila se, abych tam pro ni něco našla. Vzala jsem ananasový džus, nalila ho do malé skleničky, přidala led, trochu vody na zředění a pak nalila trochu sirupu z granátových jablek, abych přidala červenou nahoru a dno bylo zlatavě žluté. Jakmile jsem měla hotovo, přidala jsem třešeň. Když jsem se otočila zpátky, zjistila jsem, že se na mě všichni divně dívají.

Kruci.

„Bože… prosím, neříkej mi, že je alergická na něco z toho, co jsem tam dala,“ zašeptala jsem a dívala se na Tida.

„Není,“ zamumlal a podíval se na svou holčičku. „Olivie, poděkuj Gie.“

„Děkuju, Gio.“ Zubila se na mě a pak jí Colton zvedl do vzduchu, kde se chichotala. Pak jí předal přes bar otci, který si jí usadil na klíně.

„Nemáš za co, zlatíčko.“ Usmála jsem se na ni a vzala brčko. Dala jsem ho do skleničky a pak ji přesunula přes bar k jejímu otci, aby jí pomohl s pitím.

Cítila jsem teplo na zádech a pak Colton dal ruku na můj bok, než jí vklouzl na moje břicho. Zatlačil do něj, aby mě přitáhl k sobě a já se opřela o jeho hruď a otřásla se. „Tvoje pravidla stojí za hovno,“ zašeptal mi do ucha a vím přesně, co myslí, neotočila jsem hlavu, i když jsem chtěla. Místo toho jsem sledovala Olivii, která se napila. Když drink neodstrčila a místo toho se znovu napila, uvolnila jsem se.

„Víš jistě, že nechceš do Vegas? Možná soud ve městě?“ zeptal se Tide a já se na něj usmála a zatřásla hlavou. „Škoda.“ Ďábelsky se usmál a jsem si jistá, že díky tomu získává spoustu pozornosti.

„Myslel jsem, že se dneska o Olivii stará Anna, když jsi v práci,“ řekl Colton a držel mě mezi sebou a barem.

„Bylo to v plánu, ale před hodinou mi volala, jestli bych mohl vyzvednout Olivii, protože si musí něco zařídit,“ odpověděl tiše.

„Máma má lande, tak nakupuje,“ informovala nás Olivia a Tide zatnul čelist. „Žekla, že nemůžu jít.“ Když jsem viděla smutek v jejích očích, zlomilo se mi trochu srdce.

„Co kdybys šla s Babi Rose?“ navrhla Rose, a Olivia se na ní podívala. „Musím dneska udělat sušenky a potřebovala bych tvojí pomoc.“

„Oplavdu?“ její obličej se rozzářil.

„Opravdu,“ přikývla Rose. „Počkám, až dopiješ.“

„Jupí!“ zazubila se Olivie a pila z brčka tak rychle, že jsem se musela usmát.

„Díky,“ řekl Tide a zněl, jako by se mu ulevilo. „Máma říkala, že jí pohlídá, ale v práci je do čtyř. A táta je na cestě až do pátku, takže taky nemohl.“

„Už jsem ti říkala, že pokud budeš něco potřebovat, máš zavolat,“ řekla mu Rose a já sledovala, jak se jeho obličej zjemnil.

„Přijdu si pro ni v pět, maximálně o půl šesté. Nebo zavolej mámě, aby pro ni přijela ve čtyři. Jak ti to bude vyhovovat.“

„Budeme v pohodě, dokud si pro ni nepřijdeš. Tvoje máma nemusí končit v práci dřív.“

„Víš to jistě?“

„Neptej se na hlouposti. Moc dobře víš, jak ráda trávím čas s mojí holkou,“ mračila se, ale ten pohled v jejích očích jasně říká, že čas strávený s Olivii miluje.

„Díky,“ řekl znovu a ona přikývla.

„Zajdu si pro kabelku a bundu. Jsem hned zpátky.“ Pak se podívala na mě a Coltona. „Vy dva budete v pohodě, že?“

„Budeme v pohodě, Ma,“ odpověděl Colton a já přikývla na potvrzení.

„Dobře.“ Odešla, a když se o minutu později vrátila, měla na sobě bundu a ptala se, „kam odešla Olivia?“

„Jsem tady,“ odpověděla Olivia a já se rozhlížela kolem, jako bych ji neviděla.

„To je zvláštní. Seděla přímo tady.“ Ukázala jsem na místo, kde sedí tátovi na klíně.

„Jsem tady!“ zahihňala se a mávala na nás ručkama.

„To musí být ten džus mořské panny,“ zašeptala jsem a ona se rozesmála hlasitěji.

„Aha, tady jsi!“ řekla Rose, když se Olivia postavila na stehna svého otce, aby upoutala naší pozornost.

„Byla jsem nevliditelná,“ oznámila hrdě.

„To jsi byla.“ Mrkla jsem na ní a ona se usmála, než se podívala na Rose. „Můžeme jít na sušenky?“

„Ano, jen dej tátovi pusu a všem zamávej.“

„Miluju tě, andílku. Buď hodná,“ řekl Tide, když se otočila a políbila ho na tvář.

„Budu,“ slíbila šťastně, než mu slezla z klína.

„Zavolám, až budu na cestě,“ řekl Tide, když Rose podával tašku a ona kývla.

Sledovala jsem, jak odchází a usmála se, když Olivia řvala, „ahoj, strejdo Coltone! Ahoj, možská paní!“

Zasmála jsem se a zamávala.

„Díky, že jsi jí rozptýlila,“ řekl Tide, když odešly.

„Žádný problém.“ Pokrčila jsem rameny.

„S dětmi ti to jde,“ dodal Colton tiše a já otočila hlavu, abych se na něj podívala.

„Miluju děti,“ odpověděla jsem tiše a celý jeho výraz se zjemnil. Oči mu naplnilo něco, co nejsem ochotná právě teď dešifrovat.

„Musím do práce,“ vložil se do toho Tide, díkybohu zničil ten okamžik a já přesměrovala pohled k němu, když se stavěl na nohy a natáhl ruku, aby si mohl pěstí bouchnout s Coltonovou. „Uvidíme se zítra ráno v tělocvičně.“

„Uvidíme se,“ souhlasil Colton.

„Dávej na mého kluka pozor,“ řekl mi Tide, než se otočil a nechal nás s Coltonem samotné. Pořád jsem ho cítila za zády, tak jsem se snažila pohnout, ale nenechal mě jít daleko.

„Musím pracovat,“ zašeptala jsem, když roztáhl ruku na mém břiše.

„Je polední přestávka,“ připomněl mi a políbil mě na straně krku. „Nejsme teď v práci.“

„Ale jsme,“ zasmála jsem se a protočila na něj oči, i když to nemohl vidět. Cítila jsem, jak se jeho rty na mé pokožce usmívají.

„Musel jsem to zkusit.“ Naposledy mě políbil a pak pustil. „Jak ses naučila dělat džus mořské panny?“ zeptal se a já se usmála a vrtěla hlavou.

„Vymyslela jsem si to, aby neplakala,“ připustila jsem. „Jen je štěstí, že je v ledničce džus. Jinak bych vypadala jako debil.“

Zvrátil hlavu a hlasitě se zasmál. Když jsem ho viděla, cítila jsem teplo na hrudníku a usmála se. Vím, že je brzo, abych k němu měla city, ale rozhodně něco cítím.

~**~

„Ach, bože,“ vydechla jsem, když ode mě Colton odtáhl rty a místo toho je posunul na můj krk. Zvrátila jsem hlavu a zalapala po dechu, když mě chytil za zadek, který před chvílí posadil na pult v jeho kuchyni. Teď mě přitáhl blíž k sobě, ke svojí erekci. Je tak tvrdý, že ho cítím přes jeho i své džíny. „Spálí se večeře,“ řekla jsem mu, když jsem mu vjela rukama pod triko. Ne že by mi teď záleželo na večeři. Hlavně když dělá na mém krku úžasné věci zuby a jazykem.

„Tak ať. Místo večeře si pochutnám na tobě,“ odpověděl a já zavřela oči.

V posledních dnech, od té doby, co se dozvěděl o tom incidentu s Lisou v baru, se mezi námi věci stupňovaly každým dalším polibkem, každým dotekem. Je mi jasné, že je teď jen otázkou času, než dojdeme do bodu, když ani jeden z nás nebude bránit tomu nevyhnutelnému, a v tomhle okamžiku tomu bránit nechci.

„Coltone.“ Dýchala jsem rychleji, když vklouzl rukou pod mé tričko a klouzal mi rukama po pasu, zatímco mi vytahoval tričko nahoru.

„Kurva,“ zavrčel, když mi sundal tričko a hodil ho na podlahu. Okamžitě se zadíval na moje prsa, které jsou zakrytá černou, krajkovou podprsenkou. Sledovala jsem, jak přejel prsty po pokožce těsně nad okrajem krajky, ale pak se zastavil a podíval se na mě. Olízl si rty a nadechl se. „Bez ohledu na to, jak rád bych tě ošukal v kuchyni, nebudu tě napoprvé šukat v kuchyni,“ prohlásil, obtočil kolem svého pasu moje nohy a zvedl mě.

„Já –“ chtěla jsem mu říct, že je mi fuk, kde si mě vezme, hlavně ať nepřestává, ale nadal mi možnost. Jeho ústa dopadla na moje a líbá mě při cestě ke sporáku, který se mu podařilo vypnout, aniž by se odtáhl. Pak přešel k troubě, kde se peklo kuře a udělal to samé. Rty ode mě odtáhl, až když stoupal po schodech a já ho mezitím líbala na čelisti a potom olízla jeho krk až k uchu.

„Ježíši.“ Když jsme došli nahoru, utáhl kolem mě ruce a pak mě přitiskl ke dřevěné zdi. Jednu ruku nechal na mém zadku a druhou mi vjel do vlasů, aby si mohl přitisknout moje rty zpátky k sobě. Rychle jsem pracovala s knoflíky na jeho košili, pak mi ji stáhla z ramen a odtrhla od něj rty, abych se na něj mohla podívat.

Nemám šanci se na něj dost dobře podívat, protože mě zvedl výš a srze materiál podprsenky líbal moje ňadra. Opřela jsem hlavu o zeď a prsty vklouzla do jeho hustých vlasů, abych ho udržela na místě. Ani to jsem si ale neužila dlouho, protože se se mnou v náručí otočil a pak jsem letěla vzduchem, když mě hodil na postel, vzápětí dopadl vedle mě a okamžitě uvolnil přední sponu mé podprsenky.

Když jeho rty zachytily mojí bradavku, jsem víc než vděčná za naši novou pozici. Paty jsem zaryla do postele a prohnula se v zádech. Když popadl mé druhé prso svou velkou rukou, hlasitě jsem zasténala a zvedla k němu boky. Ach bože, i přes to oblečení jde poznat, že je velký a moje jádro se tetelí při myšlence na to, jak vklouzne dovnitř mě.

„Coltone,“ zasténala jsem, když sjel rukou z mého prsa níž, aby odepnul knoflík na mých džínech a pak rozepnul zips. Když jsem cítila jeho dotek na pánvi, začalo se moje tělo třást touhou a hlavu jsem zvrátila. Slyšela jsem jeho souhlasné zavrčení, když prstem našel můj klitoris a znovu jsem zasténala.

Když s mlaskavým zvukem pustil mojí bradavku z pusy, cítila jsem, jak dopadl čelem na mojí hruď. „Kurva, jsi tak zatraceně vlhká.“ Jeho prst vklouzl hlouběji do kalhotek a boky se mi zvedly, abych mu dala lepší přístup.

Je mi jasné, že takhle nevydržím. Jsem až moc vzrušená, až moc po něm toužím. Zvedla jsem hlavu, abych se na něj podívala a skuhrala, když mě jeho prst opustil. Seděl na kolenou a jedním rychlým pohybem mi sundal džíny i kalhotky.

„Kriste, jsi naprosto dokonalá,“ zasténal, přejel prsty přes moje vlhké záhyby a moje boky sebou trhly. „Tak zasraně perfektní a zasraně těsná.“ Vklouzl do mě jedním prstem, pak druhým a pak je otíral o místo uvnitř mě, které jsem do dneška ani neznala.

Rychle se pohnul, roztáhl mi nohy ramenem a pak už cítím jeho ústa, když jazykem dvakrát zakmital na mém klitorisu a pak ho tvrdě nasál mezi rty. Neměla jsem šanci se pořádně připravit na ten orgasmus, který explodoval v celém mém těle, rozložil mě na miliardu kousků a pak mě zase složil dohromady. Když jsem přišla zpátky k sobě, jeho prsty se pořád pohybují uvnitř mě, ale tentokrát něžněji a jeho pusa je teď na vnitřní straně stehna, kde mě políbil, než vzhlédl, aby se na mě podíval.

Když se setkal s mým pohledem, naposledy mě políbil na stehno, než se odtáhl, rozepnul si džíny a stáhl je ze svých boků. V puse jsem měla sucho, když jsem si ho prohlížela. Je nádherný, jako socha vytesaná před celými staletími, s pevnými svaly pod hladkou, zlatavou kůží. Olízla jsem si rty a zamířila očima k jeho péru. Očekáváním jsem zadržela dech. Je široký, dlouhý a krásný i dole. Natáhl se k nočnímu stolku, sáhl do zásuvky a vytáhl kondom. Sledovala jsem, jak obal roztrhl zuby a pak si ho nasadil.

„Jsi připravená?“ zeptal se, usadil se mezi mýma nohama a popadl do ruky svou délku.

Přejela jsem rukama po hladké, teplé pokožce na jeho hrudi a zastavila se na jeho ramenou, když jsem se nadechla. „Ano.“ Kývla jsem a cítila, jak žaludem přejel přes můj klitoris a pak zatlačil na místo, kde ho nejvíc potřebuju.

„Obtoč kolem mě nohy, Bejby,“ nabádal mě. Zvedla jsem nohy a obalila je kolem jeho stehen. Tělo mi vibrovalo očekáváním, když do mě začal klouzat. Je tak široký, že s každým dalším centimetrem cítím krásnou bolest. „Jsi tak zasraně těsná. Kurva, jsi pro mě perfektní,“ zasténal, pohnul boky dopředu a naplnil mě ve více směrech. V očích mě pálily slzy, ale držela jsem je v sobě, protože jsem nechtěla zničit tuhle chvíli tím, že bych brečela.

Když se ve mně usadil, vzal mě za čelist, sklonil hlavu a přejel rty přes mé. „Jsi v pořádku?“

„Ano,“ vydechla jsem, zvedla nohy o něco výš a přitiskla ho blíž k sobě.

„Dobře,“ zašeptal a palcem třel můj spodní ret. „Dej mi pusu, Bejby.“

Zvedla jsem hlavu, dala mu, co chtěl a on se vytáhl a pak pomalu klouzal zpátky, tak pomalu, že mě skoro mučil. Mít jeho, všechno, co mi dával, jeho váhu, péro, ústa, chuť i jeho vůni, která se mi usazovala na pokožce a v plicích… bylo mi jasné, že už není cesta zpátky. Zničil mě. Na světě pro mě není nikdo jiný, kromě něj, a když jsme oba dosáhli vrcholu zároveň, zvětšilo se desetinásobně to spojení, které jsem k němu cítila od první chvíle.

Když jsem všechno tohle cítila, došlo mi, že jsem se dneska zmýlila. Nezačínám k němu něco cítit. Zamilovala jsem se do něj rychle a není nic, co bych s tím mohla dělat. Ale upřímně, nejsem si jistá, jestli bych se zastavila, i kdybych mohla.