Legacy - 8. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

To, co měla Catherine na svém starším bratru nejraději, byla jeho manželka, Gabbie. Michel byl i ve svých dobrých dnech příšerný, náladový kretén, ale jeho manželka, kterou měl po svém boku, dostávala na světlo lepší stránku jeho osobnosti.

Díky tomu byly rodinné večeře zábavné.

„Tvoje rezidentura už za pár měsíců skončí, že?“ zeptal se otec ze svého místa v čele stolu.

Michel přikývl. „Díkybohu.“

„Dlouhé hodiny,“ řekl Gabbie a upila ze své sklenice s vínem.

„A už ses rozhodl, co budeš dělat poté?“ zeptala se Catrina svého syna.

„Soukromá praxe,“ řekl Dante dřív, než mohl Michel promluvit.

Michel se ušklíbl. „Táta ví. Lepší prachy, vždyť víš.“

Gabbie si povzdechla. „Micheli, všechno není jen o penězích.“

„Je to hodně o penězích,“ argumentoval Michel.

„Ne všechno,“ řekla Gabbie svým zpěvavým způsobem.

Catherinin otec v čele stolu se zasmál. Radost v jeho starých očích změkčila jeho rysy. Dante byl často intenzivní a vážný. A to až tak, že většinu lidí, s kterými přišel do styku, dokázal zastrašit. Catherine věděla, že to bylo jednoduše tím, že lidé skutečně nevěděli, kdo byl její otec.

Jistě, byl důležitým zločineckým bossem.

Ale také byl tátou.

Byl rodinným typem.

Miloval.

„Jak jde škola?“ zeptala se Catrina a svým ostrým pohledem se podívala na Catherine.

„Dobře,“ odpověděla Catherine.

„Nádhera,“ řekl Dante s širokým úsměvem. „Už zbývá jen pár let, Catty.“

Catherine se donutila souhlasit. Pravdou bylo, že to možná bylo víc, než jen pár.

Dante si svou dceru tiše prohlížel. Jako by hledal něco, co neexistovalo. Její otec tyhle nesmysly dělal až příliš často. Taky v tom byl zatraceně dobrý.

„Dneska jsem mluvil s Andinem,“ řekl Dante.

Sakra.

Catherine si napíchla na svou vidličku kousek steaku a zeptala se: „Ano?“

„Ano. Zmínil se, že ses zastavila v restauraci na jídlo.“

„To ano.“

„Co mi uniklo?“ zeptal se Michel.

„Nic,“ řekla Catherine.

„Ach, vzhledem k tomu, jak se díváš, musí něco být,“ řekla Catrina. „Nebo spíš v tom, jak se Catherine, snažíš nevypadat.“

Bože.

Přesně to byl ten důvod, proč se Catherine někdy své rodině vyhýbala. Až příliš často strkali své nosy do věcí, kam nepatřily.

„Znovu ses viděla s tím Donatiho chlapcem?“ zeptal se Dante zčistajasna.

Catherine upustila svou vidličku. Ta s hlasitým zařinčením dopadla na talíř. Na dlouhých deset vteřin to představovalo jediný zvuk, který u stolu zazněl. S otevřenými ústy se dívala na svého otce.

„Co?“ donutila se Catherine konečně zeptat.

„Donati. Cross. Chlapec od Affonse Donatiho.“ Když Catherine mlčela, Dante se zamračil. „Catherine, proč si hraješ na tupou? Víš, o kom mluvím. Celé roky jsi s ním chodila.“

„Proč si myslíš, že znovu chodím s Crossem?“

„Andino se zmínil -“

„O čem? Že se Cross objevil v Andinově restauraci a my jsme spolu mluvili, tati?“

Catherine ztěžka vydechla. Byla frustrovanější, než kdy jindy. I když jí její otec nikdy výslovně neřekl, že by s Crossem neměla chodit, nikdy toho muže úplně neschvaloval. Catherine měla podezření, že to bylo prostě kvůli tomu, že o ni měl zájem a Dante nikdy neměl moc rád chlapce, kteří se pohybovali kolem jeho dcery.

Dante vysoko zvedl jedno obočí a Catherine okamžitě sklapla. Věděla, kdy se může s otcem hádat a kdy má mlčet. Hrubost byla jednou z věcí, které odmítal akceptovat. A nezáleželo na tom, kolik jí bylo let.

„Omlouvám se,“ zamumlala Catherine rychle.

„V pořádku,“ řekla Catrina a postavila se. „Michele, pojďme… něco pár minut dělat.“

„Gabbie, pojď,“ řekl Michel a vzal svou ženu za ruku.“

Catherine se odmítla podívat na svého otce, který se do ní vpíjel očima, a raději se soustředila na svůj talíř.

„Tati, dostaň to ze sebe,“ řekla Catherine.

Dante si povzdechl. „Catherine. Prostě jsem chtěl odpověď.“

„Tu jsem ti dala.“

„To, že jsi měla v Andinově restauraci rande u večeře. Ano, to jsem dostal.“

„Jaké rande u večeře?“ zeptala se Catherine. „Tohle nebylo rande.“

„Ty jsi ho tam nepozvala?“

„Ne.“

Dante zmlkl.

To se Catherine vůbec nelíbilo.

„Co?“ požadovala.

„Chodíš s někým?“ zeptal se Dante místo odpovědi.

Catherine se snažila potlačit svou frustraci. „Proč? Abys mohl někomu zaplatit, aby ode mě odešel? Tati, vím, jak se cítíš ohledně mužů v mém životě.“

„Catty, ještě jsem nikomu nezaplatil.“

„Pravděpodobně jsi o tom přemýšlel.“

Danteho tvář s sebou zaškubala. Pak přikývl. „To ano.“

Catherine s úsměvem řekla: „S nikým se nevídám. A už vůbec ne s Crossem Donati. Řekl, že se v restauraci objevil kvůli obchodu s Andinem.“

Dobře, řekl obchod. Catherine předpokládala, že tím myslel obchod s Andinem.

„Srdíčko, Andino řekl, že on Crosse nepozval.“

Catherine ve své židli zmlkla. Snažila se pobrat otcova slova.

Co to znamenalo?

Hledal Cross ji?

Proč?

Catherine, chci, abys byla šťastná,“ řekl její otec. „Je mi jedno, koho si zvolíš, abys s ním byla šťastná. Je mi jedno, jestli to bude mafián nebo nějaký obyčejný muž, kterého jednou potkáš. Dokud tě bude milovat tak, jak si zasloužíš být milována, je mi to jedno, mia ragazza.“

Catherine si na klíně propletla ruce. Cítila sentiment a snažila se ho skrýt. S otcem si vždycky byla mnohem bližší, než se svou matkou. Svou matku milovala, ale bylo to něco naprosto jiného oproti tomu, co cítila k otci. Dante Catherine rozuměl a nechával ji žít tak, jak chtěla. Za to ho zbožňovala.

„Tati, jednoho dne najdu toho pravého,“ zašeptala Catherine.

„Toho, kdo tě udělá šťastnou.“

„Jo, toho.“

„Cross tě někdy nedělal šťastnou.“

„Já vím.“

„A ještě jedna věc,“ řekl Dante.

„Hmm?“ Catherine se podívala na otce a setkala se s jeho pohledem. „Co?“

„Jestli tě kvůli něčemu hledá, buď opatrná.“

To Catherine věděla taky.

Ale její zvědavost hořela.

Proč to Cross dělal?

A tady nám prozatím příběh Catheriny končí. Znovu nám zůstává spousta otázek a jen málo odpovědí. Co víme, je to, že Cross je z mafiánské rodiny. Ale ví Dante, že jeho dcera prodává drogy? A ví to, že jeho dcera není tou nejpříkladnější studentkou? Ale to hlavní, je Catherine do Crosse zamilovaná a on do ní, nebo vyhledal její společnost kvůli něčemu úplně jinému?

Dopředu můžu prozradit snad jen to, že teď v prosinci bude vycházet už třetí díl příběhu, který vypráví příběh Catherine a když to dobře půjde, chtěla bych je přeložit. Pravděpodobně to však nebude dřív než v roce 2019...