čtvrtek 28. září 2017

DATB - 5. kapitola 1/2

Překlad: Wikča
Kor.: Klára

Ahoj, holky, dnes jen půlka kapitoly, protože mi to tento týden nějak nevyšlo (chřipka), ale pokusím se druhou polovinu dodělat ještě tento týden.
Představuji vám Bailey, hlavní hrdinku páté knihy... Podle mě je ta holka trošku mimo a ze začátku mě vykolejilo, že má vlastní knihu, ale možná jí přijdete na chuť... Časem :D Ale na druhou stranu, dokonce i Nan z Fallen too far (Abbi Glines) má vlastní knihu. Bailey naštěstí není tak moc na hlavu jako ona. :D

-Wikča


Skye se ukázala být spolehlivá šoférka do pátku, kdy se něco záhadného stalo s jejím autem. To bylo, jak to vyjádřila. Něco záhadného. Nemohla mě vyzvednout z práce, takže jsem si musela najít jiný způsob, jak se dostat domů.
Cooper seděl v zadním boxu, četl knížku, kterou jasně nenáviděl. Tu a tam knihou praštil o stůl, poté na ni nenávistně hleděl. Nakonec se vrátil k čtení. Musela jsem uznat, že vypadal zvláštně žhavě v bílém tričku, které těsně přiléhalo kolem jeho silné hrudi. Kontrast takové jasně bílé oproti jeho opálené kůži dělal těžší nezírat, natož neslintat.
Ačkoli jsem zvažovala požádat Coopera o jízdu, okamžitě jsem ten nápad zavrhla. Úspěšně jsem se mu vyhýbala většinu týdne, viděla jsem ho jen, když přišel ve středu večer na večeři. Hodně intenzivně zíral a udělal pár přímých nevhodných komentářů. Taky mi nechal další dvacetidolarové dýško. Zatím jsme si vytvořili hezký vztah, ale dlužit mu cokoliv, byla chyba.
Cooper mě chtěl jen ošukat. Přesto, že jsem nebyla zcela proti myšlence mít s ním sex, tušila jsem, že by byl hrubý a já bych brečela. Moje slzy by ho pravděpodobně nasraly a on by našel způsob, jak mě potrestat. Možná jsem předpokládala příliš moc, ale nechtěla jsem zkoušet zničit si svůj život v Ellsbergu.
Vzdala jsem se myšlenky zeptat se ho nebo kohokoliv jiného a šla jsem ven směrem k autobusové zastávce. Jak jsem spěchala přes parkoviště, uvědomila jsem si, že Cooper nikdy neodešel poté, co zaplatil svůj účet. Když jsem se podívala směrem, kde telefonoval, našla jsem ho, jak se na mě dívá. Rychle jsem se odvrátila, nepotřeboval jsem žádné problémy. Slyšela jsem jeho motorku zrychlit, modlila jsem se, aby mířil na párty a projel kolem mě.
,,Potřebuješ svézt?“ zeptal se Cooper a zajel ke kraji, když jsem kráčela ulicí. ,,Nech mě to přeformulovat. Vím, že potřebuješ svézt, ale jsi dostatečně zoufalá, aby ses se mnou svezla?“
,,Proč zoufalá?“
,,To mi řekni ty. Chováš se, jako bych byl nějaký tupý stalker, kterého nemůžeš setřást.“
Uh, to nebudu komentovat.
,,Můj odvoz to zrušil a bylo by bolestivé jed třemi busy.“
,,Je to tvůj způsob, jak říct, že jsi dostatečně zoufalá?“
Studovala jsem jeho úšklebek a dunící prase. Přišla jsem na to, že jízda by zabrala maximálně pět minut. Co se týče dlužení mu, možná bych mu mohla koupit dezert nebo mu psát poznámky ve škole. Víte, oplatit mu to něčím jiným, než mým tělem.
,,Ano, prosím,“ řekla jsem měkce, doufala jsem, že nebude zlý nebo strašidelný během jízdy.
,,Nevím,“ řekl Cooper, škrábal si přitom strniště, ,,musím někam zajet nejdřív. Jsi v trpělivé náladě nebo mi budeš dávat hovna?“
,,Budu ti dávat hovna, takže bys mě měl zavést nejdřív domů.“
,,Noup.“
Usmívajíc se jsem se snažila vypadat přátelsky, ale ne příliš přátelsky. ,,Dá mi další prosím to, co chci?“
,,Ne, ne, prosím, ale napadají mě jiné věci, co ti pomůžou.“
,,Nevadí,“ řekla jsem a odcházela pryč. ,, Jsi zaneprázdněný.“
Cooper zabručel. ,,Oh, Bože, tady jsme. Teď jsem já ten, kdo zasraně prosí. Prostě naskoč, ano?“
,,Vezmeš mě nejdřív domů před tou tvou věcí?“
,,Jistě.“
Šla jsem k němu a opatrně vklouzla na zadek jeho motorky. Cítit to zase mezi  mýma nohama vrátilo mou mysl zpět k tomu škaredému incidentu, o kterém se nikdy nesmí diskutovat.
,,Drž se,“ varoval mě, když se na mě ohlížel, ,,pokud spadneš, bude to bolet jako svině.“
Pamatovala jsem si skoro ta samá slova řečena před pěti lety, držela jsem se, jakoby na tom závisel můj život. Moje první jízda na Harley byla děsivá, ale připomněla jsem si, že tentokrát jsem byla v bezpečí. Cooper byl otrava, ale byl spíše samí štěkot a žádné kousání. Ti bohatí takoví většinou byli.
,,Žiju na...“
,,Vím, ale dáváme si objížďku. Myslím, že jsem to zmínil.“
..Počkej...“
Ohlížejíc se na mě, Cooper se usmál a pak zvýšil rychlost motoru na jeho Harley. Rychle do proudu dopravy jsme mířili pryč od mého bytu. Podrážděná jsem se pevně držela a zavřela oči.
Abych se vyhnula vyšilování, představila jsem si samu sebe doma večer. Po horké sprše bych se mohla dívat na něco uklidňujícího v televizi a dělat si úkoly. Možná by se ke mně mohla máma přidat. Nemluvili bychom, prostě bychom si užívali společnost té druhé. Pokud by máma nebyla dostupná, a to by pravděpodobně nebyla, mohla bych zavolat Tawny. Vše, co jsem musela udělat, bylo dostat se skrz Cooperovu objížďku a jeho pokusy ošukat mě.
Vzhledem k tomu, že jsem neznala město moc dobře, nebyla jsem si jistá, kde to jsme, když Cooper zastavil a zaparkoval motorku. Zvedla jsem hlavu z jeho zad a posunula ruce z jeho bijícího srdce. Klopýtla jsem z motorky, nevypadala jsem skvěle a ani jsem nechtěla vědět, jak moje vlasy vypadaly. Zato Cooper měl vlasy rozcuchané větrem, díky kterým vypadal žhavěji.
,,Co to je za místo?“ zeptala jsem se, slyšela jsem hlasitou country hudbu vycházející z domu s lidmi, kteří klouzali do a z dveří. ,,Párty?“
Obrátila jsem se na něj se zděšeným pohledem, cítila jsem se pitomě v mé Denny uniformě, když všechny holky měly šortky a sukně. Do pekla, měla jsem sotva make-up po dlouhé směně.
,,Jo, vypadalas už lépe,“ řekl Cooper, křenící se, když odstranil vlas z mých očí, ,,o hodně lépe.“
,,Díky,“ řekla jsem zahanbeně, protože jsem doufala, že udělám dobrý dojem na lidi. Taky jsem si chtěla najít přítele a objevit vysokoškolský život. Teď budu ta holka od Dennyho, která se ukázala na pařbě v babičkovských botách. Ještě lépe, kdyby se mnou opravdu chtěli zamést, můžou se studenti ukázat v restauraci, abych je mohla obsluhovat. Prostě úžasné.
Překřížím si ruce a podívám se na Coopera. ,,Počkám venku.“
,,Do pekla ne. Není to bezpečné,“ řekl kompletně plný hoven., ,,zejména ne takto oblečená. Příliš provokativní. Budeš potřebovat zůstat blízko mě, abych tě mohl ochránit.“
Ignoruji jeho úsměv a pokrčím rameny. ,,Cokoliv. Počkám tady.“
Cooper se dál usmíval, jakoby moje rozpaky byly ta nejzábavnější kravina vůbec. Poté přistoupil blíž a naklonil se přes moje rameno, aby se podíval na moje vlasy. Když jsem cítila, že mi blbne s culíkem, zvažovala jsem, že si budu stěžovat, ale lépe jsem si to promyslela. Rozpustil mi culík, a pak mi podal gumičku.
,,O hodně lepší. Rozcuchej to a budeš vypadat sexy jako peklo. Teda pokud se nikdo nepodívá od krku dolů.“
,,Počkám tady.“
,,Nebuď mrzutá. Nevypadá to na tobě dobře.,“ řekl, šel za mě a postrkoval mě dopředu, až jsme se dostali k předním dveřím.
Prohrábla si prsty skrz vlasy, snažila jsem se vypadat, co nejlépe, když jsem vstoupila na svou první vysokoškolskou párty.
,,Mnohem lepší,“ zašeptal mi Cooper do ucha, když mě míjel, ,,musím se vypořádat se Šíleným Zasraým Tuckem. Nezatoulej se.“
Stála jsem v plném obyváku, sledovala jsem Coopera připojit se k blonďatému klukovi, který bouchal na dveře od koupelny a křičel na někoho jménem Maddy. Muž se otočil na Coopera a hovořil velmi dramatickým, mírně sentimentálním způsobem.
,,Mí bratři jsou idioti,“ řekl hlas za mnou.
Po otočení jsem našla Bailey Johansson z mé třídy na algebru. Blonďatá modrooká kráska nosila kratičký upnutý topy a krátké šortky. Odhalovala spoustu kůže, měla štíhlé opálené tělo, které ukazovala, aniž by vypadala zoufale.
,,Cooper je tvůj bratr?“
,,Já mu říkám Koňoksicht a tomu druhému Zasranec. Slyší na tahle jména také, takže se neboj dát jim otáčku,“ řekla se smíchem takovým způsobem, který ohlašoval, že je opilá, ,,oh,ne,“ dodala a popadla mě, ,,neříkej jim tak. Přeskočí jim a ty skončíš v mělkém hrobě a já se budu cítit vině. Už se cítím dostatečně špatně za sražení té vačice včera.“
,,Nic neřeknu.“
,,Úžasné. Hej, jelikož jsi skvělá a šukáš mého bráchu a to všechno, pojďme si vyjít v pondělí po škole, jop? Jdu si najít roztomilého kluka a oskákat jeho nohu, než mi můj brácha zase zabrání šukat. Rozptyl Coopera, ano? Je to chlap na cecky, tak zablýskni holkama, abys mi dala náskok.“
Než můžu odpovědět, Bailey odchvátá pryč, přestože si Cooper a Zasranec nebyli vědomi její přítomnosti. Byli zaměstnáni ostrým mluvením, i když spíše mluvil jen Zasranec. Konečně Cooper otevřel dveře od koupelny a blonďatá dívka se prořítila kolem nich a pryč z předních dveří. Když Zasranec zakřičel její jméno, Cooper odtáhl bratra do jiného pokoje.

34 komentářů:

  1. mne to nejde precitat....cierne

    OdpovědětVymazat
  2. Dakujem krasne za kapitolku a prajem skore uzdravenie.

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujeeem. Som zvedavá na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  4. Nějak část textu byl špatně čitelný. Nevím jestli jsem to třeba neměla jen já😊

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem fakt zvědavá na další kapitolu. Moc děkuji ❤

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)