Dante - 9. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Catrina představuje ženu tisíců tváří. Proč jen to Danteho nepřestává překvapovat?       Sinnel

Cat zkontrolovala pět beden, zatímco Giovanni vsunul páčidlo pod víko jedné z nich a začal páčit. Jak přibité víko ustupovalo hrubé síle kovu a mužovy síly, dřevo praskalo. Cat si založila ruce na prsou a tiše ustoupila. Obvykle by zásilku zboží zvládli její muži, ale protože Gaetano s Paoem odjeli z města, zůstalo to na ní.

Giovanni konečně zdolal uzávěr víka na bedně a nechal ho dopadnout na zem. Zevnitř vytáhl pár hrstí suchého sena a také ho odhodil ven. Po dvou minutách, kdy se zbavoval plnidla, které vycpávalo bednu, z ní konečně vytáhl krabičku dvanáct krát dvacet centimetrů, která byla zabalená v celofánu a ovinutá lepicí páskou.

Giovanni se zanořil do bedny ještě hlouběji a zavrtěl hlavou, jako by nemohl uvěřit tomu, co viděl. „Sakra, v tom musí být aspoň pár milionů.“

„Na ulici se cena ztrojnásobí,“ informovala ho Cat. „Pro mě je to vždycky dobré ujednání. Tak jako tak to pracuje.“

Giovanni přejel rukou po okraji přepravní bedny a zamyšleně ji sledoval. „Kam jsi ty zásilky posílala?“

„Kdekoli jsem měsíc byla,“ odpověděla. „Vždycky jsme to zařídili.“
„A dodavatel?“

„Starý přítel.“

„To je užitečné.“

S pokrčením ramen řekla: „Jednou či dvakrát jsme se obchodně střetli v Itálii. Jednou jsem mu pomohla z potíží a od té doby je na mě hodný.“

„Mohl bych se zeptat, o jaké sračky se jednalo?“

Cat se ušklíbla. „Na člověka, který si myslí, že ženy ve vašem obchodu jsou k ničemu, jsi příšerně zvědavý.“

„To jsem nikdy neřekl,“ opravil ji Giovanni ostře. „Ženy můžou být dvakrát nebezpečnější než muži, protože je nikdo nepodezřívá, a pokud jde o získání toho, co chtějí, jsou pekelně nemilosrdné. Cosa Nostra nevěří v zapojení žen. Mně nevadí pracovat s ženami mimo ní.“

„Pracuješ teď se mnou.“

„Je to přínos,“ řekl, jako by to vysvětlovalo všechno.

„A taky jsem ženou tvého bratra.“

„To taky. I když to není moc vidět, co?“

Cat odvrátila oči. Odmítla mu odpovědět. Navíc se stále snažila zapomenout na svou slabost, kterou projevila před měsícem při jejich svatební noci. Bylo to zatraceně obtížné, když každý kousek jejího těla vzpomínal na to, jak se cítil, když se ho Dante dotýkal, ochutnával ji a zatraceně ji šukal tak, jak to dělal.

Obtížné. Správně.

„Neodpověděla jsi mi na mou otázku,“ upozornil ji Giovanni. „Ohledně svého dodavatele.“

„Někdo, koho jsem znala, měl v úmyslu vyběhnout na něj a připravit ho o jeho vliv na tamním trhu. Mysleli si, že měl až příliš velkou kontrolu a nedával najevo sílu těm, o nichž si mysleli, že by si to zasloužili pro svůj vliv. Vzhledem k tomu, že také zakrýval některé z mých pomocných činností a neměla jsem přístup k jinému produktu, než jeho, nemohla jsem to dopustit.“

„Proč bys potřebovala něco skrývat?“

„Zatímco jsem dělala své vlastní obchody, pracovala jsem pro někoho jiného. Mohli by mě chtít zabít. Máš až moc otázek.“ V Catině minulosti byly určité části, které musely zůstat minulostí, a tohle byla jedna z nich. „Vypadají ty cihličky čistě?“

„Dost čistě. Několik z nich otevřu a zkontroluji jejich barvu, ale vypadá, že všechno je tady. Chceš tu zůstat i na zbytek?“

Cat se s povzdechem zadívala na hodiny. „Ne. Za třicet minut mám domluvenou večeři s Dantem.“

„Hmm, schůzka s Calabresem. Zkus být hodná, Cat.“

Pousmála se. Giovanni si pravděpodobně neuvědomil, že začínal být jako ona.

„Gio, muži jsou jednodušší. Ten, s kým mám problémy, jsou ženy.“

„Jako moje matka.“

„Třeba,“ zamumlala.

„Pozvi k vám Cecelii na večeři,“ řekl Giovanni a vytáhl z bedny další cihličky. „Nech ji, aby s tebou vařila. Ty jsi byla jen na jejím území, že? Uvítej ji na svém. Věř mi, tohle bude fungovat. Nebo to aspoň pomůže.“

„Díky.“

Giovanni se zasmál. „I když jste svoji už měsíc, stále je ještě kvůli celé té věci s manželstvím dost naježená, takže možná počkej ještě další měsíc či tak nějak, aby vychladla. Nelíbí se jí, když se její synové odmítají řídit jejímu názory, nebo když cítí, že ji už dál nepotřebujeme.“

„Italské matky a jejich synové.“ Cat se usmála. „Zvážím to… za měsíc nebo tak nějak.“

„Jo, no, vím, že je to pro mého bratra zatraceně tvrdé, když cítí, že jeho matka nenávidí jeho ženu, takže…“

Muži serou na emoce. Možná proto Cat lépe než se ženami vycházela s muži. Netlačila na Giovanni, aby řekl víc. Věděla, že by pravděpodobně nechtěl.

„Podělíš se se mnou o dvě z těch cihel, že?“

„Jistě.“

Giovanni hodil Cat do ruky dva těžké balíčky kokainu. Aniž by vysvětlila své důvody, strčila si je do své velké tašky. Dávala přednost prostředníkům, ale vzhledem k tomu, že dneska v noci se měla postarat o dodávku, která dorazila předchozí věc, zvolila si tuhle cestu.

„Díky. A Gio, s tím výrobkem si moc nehraj.“

„Užij si zábavu a usmívej se,“ zavolal Giovanni na Cat, když se odcházela ze skladu.

Ukázala mu vztyčený prostředníček.

Ten bastard se prostě rozesmál.

Zatracený Marcello.

***********

„Ten kretén,“ zavrčel Dante a vypnul svůj mobil.

„Co se děje?“ zeptal se Lucian.

Dante zaťal pěsti podél boků a otočil se ke Cat zády. „Vezmi Jordyn a jeďte domů.“

„Ne,“ odpověděl Lucian. „Tohle není to, na čem jsme se domluvili.“

Stejně jako Cat nechápal, co se během toho telefonního hovoru změnilo. Proč byl Dante tak vzteklý a o jaký nový plán se jednalo. Rozhodla se zůstat zticha.

„Vážně. Seber ji a běž. Carl si s sebou bere svou milenku. Ne svou ženu.“

Lucian s sebou trhl. „Děláš si srandu.“

„To bych si přál.“

„V čem je problém?“ zeptala se Jordyn na věc, na kterou byla zvědavá i Cat.

„Je neuctivé přivést na schůzku goomah, když s sebou druhá strana přivede svou manželku. Jako by tím chtěl tvrdit to, že moje nebo Lucianova žena je pro něj něco, jako pro něj jeho milenka.“ Dante tiše zaklel a pak dodal. „Nemůžu uvěřit, že mi to udělal.“

„Ani já ne.“

„Na Antonyho by podobnou kravinu nikdy nezkusil,“ zasyčel Dante.

„Tak se ujistíme, že po dnešním večeru to už nikdy znovu nezkusí,“ řekla Cat.

„A co Catrina?“ zeptal se Lucian.

Dante se přes rameno ohlédl po Cat. „Co myslíš, dolcezza?“

Cat ocenila skutečnost, že ji ohledně tohohle tématu vůbec požádal o její názor.

„Carl se se mnou nikdy nesetkal a ani se neukázal na svatbě, že?“

„Ne.“

„Dorazí jeho příšerný syn sám?“ zeptala se Cat.

„Nevím,“ odpověděl Dante. „Proč?“

Cat si sundala svůj snubní prsten a podala ho Dantemu. Vzala si od Jordyn gumičku do vlasů a sepjala si je na temeni, díky čemuž si vytvořila zdání chaotického drdolu.

„Máte někdo žvýkačku?“ zeptala se Cat.

Lucian se na ni ostražitě podíval a pak vytáhl balíček žvýkaček s mátovou příchutí. S úsměvem si ho vzala, dvě si strčila do úst a začala hlasitě žvýkat.

„Páni,“ zamumlal Dante a přikrčil se.

„Zlato, naprosto nová žena.“

Dante vytřeštil oči. Cat jako nic ztratila svůj silný přízvuk. Se zamrkáním řas, novým účesem a změněným postojem vypadala naprosto jinak. Nikdo by ji nepoznal.

Dobře, dokud by ji nepoznali blíž.

„Znamená to práci, miláčku?“ zeptala se Cat s úšklebkem. „Můžu být kýmkoli, kým potřebuješ, abych byla.“

Dante si odkašlal. „Dokud ji s sebou nepřivedeš domů.“

„Pokusím se zapamatovat si to.“

„Ježíši Kriste,“ řekl slabě Lucian. „Koho sis vzal?“

„Tím si pořád nejsem jistý, kámo.“

Cat se zavěsila do Danteho ruky a zatahala ho za jeho sako. „Pojďme na večeři.“

********

„Dante, můj chlapče,“ pozdravil ho Carl, kdy se Dante zastavil u jejich boxu, který byl napůl v soukromí. „Jak se daří?“

„Nemůžu si stěžovat,“ odpověděl Dante s prostým úsměvem.

Cat věděla, že za tím úsměvem její manžel skrýval nasranost, ale mlčela. Podívala se na ženu, která na sobě měla velice přiléhavé červené šaty s výstřihem, který sahal až příliš dolů a na stehnech končily proklatě vysoko. Cat nezapomínala na svou roli. Nabídla ženě zářivý úsměv, ale stále u toho žvýkala žvýkačku.

Dante kývl směrem k ženě, ale nenabídl jí ruku. Cat měla podezření, že pokud by se jednalo o Carlovu manželku, tak by to udělal. „Tohle není Cynthia.“

„Ne, to je Felicia.“

„Znovu opakuji. Tohle není tvá manželka.“
Carl si přešlápl z nohy na nohu. „Ano, no -“

„No a co?“ zeptal se tiše Dante.

„Nebyl jsem si jistý, zda jsem chtěl vystavit svou ženu...“ Mužův hlas se vytratil a mávl směrem ke Cat, která byla vzadu v boxu.

„Mé manželce, máš na mysli?“ zeptal se Dante.

„Svým způsobem ano. Bylo mi řečeno, že má zajímavý charakter, to je pravda, ale není tím, s kým bych chtěl, aby se moje žena stýkala.“

Dante po něm blýskl úšklebkem. „Vzhledem k tomu, že dneska večer tady moje žena není, tak si myslím, že se toho nemusíme obávat, že?“

Carl přejížděl rychlým pohledem mezi Cat a Dantem. „Ale -“

Cat natáhla ruku a lákavě zamávala prsty. Promluvila, aniž by se jí v hlase objevila byť jen špetka jejího italského přízvuku. „Velice ráda tě poznávám. Můžeš mi říkat Tess.“

Podle Catina názoru to znělo jako dost dobré jméno.

Carl ji vzal za ruku a dřív, než ji pustil, ji jemně stiskl. „Dante, myslel jsem si, že by mohla přijít tvoje žena.“

„Je příliš zaneprázdněná tím, co dělá. Na poslední chvíli letěla ven z města do LA.“
„A tahle pěkná žena je…?“

„Říkala jsem ti, že jsem Tess,“ zopakovala Cat a hrála si na blbou, i když věděla naprosto přesně, na co se muž ptal.

Carl se zasmál a na Cat mrkl. „Ne, srdíčko, myslel jsem vůči Danteovi. Co jsi pro něho?“

„Víš, co je,“ řekl Dante s úšklebkem. „Souhlasila, že sem dneska v noci dorazí se mnou. Carle, sedni si. A tvoje přítelkyně samozřejmě také.“

Jakmile si oba sedli, přistoupil k nim číšník a převzal jejich objednávku. Cat pokračovala ve hraní své roli a při tichém rozhovoru obou mužů se chichotala a sugestivně přejížděla prsty po Danteově paži a rameni.

Vlastně mohla stejně dobře kopírovat činy ženy, která seděla naproti ní. Vypadalo to, jak by ta role, kterou se Cat rozhodla hrát, dle všeho nebyla moc daleko od skutečného života. Dante Cat stěží věnoval jakoukoli pozornost, zatímco pokračovala ve svých hrách. Nicméně taky chápala proč. Ženy využívaly muže za účelem sexu a nebyly ničím jiným než cukrátkem pro oko a dírou, kterou mohly zaplnit. Určitě by si u skutečné manželky nepřitahovala pozornost na sebe ani by to nijak neřešila, ale tenhle muž si vzal svou milenku. Takže byla svým způsobem jako goomah. Stejně tak Dante ignoroval Cat a Carl svou milenku, když mluvili o svých manželkách.

Carl upil ze svého rumu s colou a řekl Dantemu: „Slyšel jsem, že jste se na tvých narozeninách s mým Mattym pohádali.“

„To bylo skoro před dvěma měsíci,“ odpověděl Dante nevzrušeně. „Už jsem na to zapomněl.“

„Dobře, dobře.“

Dante prudce zvedl oči a setkal se s mužovým pohledem. „Co tím myslíš?“

„No, pro obě naše rodiny by to bylo prostě nešťastné, abychom mezi sebou bojovali o něco tak malicherného, jako je žena. Toť vše. Zvlášť taková žena, jako je Catrina.“

„Ženy nejsou žádná malicherná věc. Jistě ne ta moje.“

Cat hravě přejela rukou po manželově rameni. „Tohle jsi včera v noci neříkal.“

„Pst,“ zamumlal Dante, aniž by jí věnoval byť jediný pohled.

Našpulila rty, ale přesně tak jak řekl, ztichla.

„Určitě mohou být malichernými věcmi,“ pokračoval Dante s pokrčením ramen. „Chci říct, podívej se na svou.“

Carl se málem zajíkl svým vlastním pitím. „Prosím?“

Dante se v boxu narovnal. „Je to takhle. Jestli se chystáš trefovat do mé manželky, ať už tu je nebo ne, jednoduše jen proto, že se jedná o ženu v profesi, o které si myslíš, že je vyloženě mužská, pak mi nevadí trefovat se do té tvé.“

„Nikdy jsem neřekl -“

„To nemusíš, Carle. Tvůj postoj je víc než dostačující.“

Carl se zamračil. „Dante, tvůj otec by se za tvůj postoj příšerně styděl.“

Dante se podíval na muže s chladným výsměchem. „Můj otec tu není a tuhle show už dál neřídí. Až odtud vypadneš, zatraceně dobře si to zapamatuj.“

Rozhovor po těchto slovech prakticky ochabl. Jakmile se začalo podávat jídlo, Dante ke Catině obrovskému překvapení stočil svou pozornost směrem k ní. Namísto toho, aby jako předtím ignoroval její hloupé poznámky, se jimi bavil a mezitím ji krmil malými sousty jídla. Cat pokračovala dál ve své hře. Když se jeho prsty ve sladkém gestu dotkly její brady nebo když jí dokonce políbil do koutku úst, zdrženlivě se usmívala.

„Dobře,“ protáhl Carl, čímž znovu přitáhl Danteovu pozornost od Cat zpátky ke stolu, „… jsem rád, že jsi si vědom mého nesouhlasu s tvou ženou. Nebo přinejmenším tvé ochoty umožnit jí plést se do byznysu. Naše rodiny pracovaly společně – v některých aspektech ještě stále pracují – v mnoha věcech, Datne. Nechci, aby se k mým mužům infiltrovala nějaká žena.“
„Proč? Jsi vyděšený z toho, že svými ženskými způsoby může zkorumpovat tvoje muže?“ zeptal se Dante. Z hlasu mu ukapával sarkasmu. „Kreténe, ona nemá pytel zkurvených kočiček, které se zmítají v prachu. Je prostě ženou, která se ve své práci stala velice dobrou. Nemusíš to schvalovat. Není tvou rodinou.“

Cat se stěží ubránila odfrknutí. Její úcta k Dantemu o stupínek nebo dva vzrostla.

Carlovými očima problýskl vztek. „Cosa Nostra neumožňuje přijímat ženy.“

„Ona není součástí Cosa Nostry. Ona poskytuje zdroj příjmů. To není to samé.“
Dřív, než muž stihl zareagovat, začal Dantemu v kapse vyzvánět telefon. Vytáhl ho ven, zkontroloval ID volajícího a zamračil se.

„Tohle musím vzít.“ Dante se podíval na Cat. „Zvládneš to tu na minutu sama, že?“

„Jasně, zlato.“

Dante opustil box a hned po něm se omluvila Felicia, že musí na dámy. Díky tomu zůstala Cat u stolu s Carlem sama. Při tom, jak si ji prohlížel od hlavy až k patě, jí po páteři přejížděl mráz. Beze slova vklouzl do boxu blíž k ní, až seděl přímo vedle ní.

„Srdíčko, řekni mi, jak to, že si tak nádherná věc jako ty zahráváš s mužem, jako je Dante Marcello?“

Cat se usmála. „Skutečně se od tebe tak strašně moc liší?“

„No, to záleží na tom, jak se na to podíváš. Říká se, že věk je jen věcí zkušenosti.“

S tím Cat nesouhlasila. Carl byl oproti jejímu manželovi minimálně o třicet let starší, s chátrajícím tělem a extra nadváhou, kterou by mu neuškodilo snížit. Navíc Cat silně připomínal jeho syna, se kterým se setkala před pár měsíci. Když jeho ruka sklouzla na její koleno a začala šplhat výš, Cat skončila s hraním své role. S trhnutím mu shodila ruku ze své nohy a dřív, než stihl zareagovat, popadla ho za jeho přívěšek, který mu visel na hrudníku. Ve stejný okamžik svou druhou rukou vytáhla z pochvy na vnitřní straně stehna svůj oblíbený nůž. Cat se přitom nemusela v boxu ani pohnout a na svůj cíl pohodlně dosáhla. Jen se pootočila, aby své pohyby skryla pod stolem. Ostří nože přiložila přímo k jeho rozkroku, nehty druhé ruky se mu zarývala do krku. Nepotřebovala svým činem vyděsit ubohé návštěvníky restaurace.

Cat zašeptala a její přízvuk byl zpátky: „Velice ráda se s tebou seznamuji, Carle Calabrese. Jestli se ještě jednou dotkneš svýma rukama mého těla, můžu tě ujistit, že svému manželovi dopřeji to potěšení, aby ti je odřízl a pak ti je nacpal přímo do zadku.“

Když Cat přitiskla nůž jeho slabinám ještě pevněji, Carl se zajíkl. „Sakra -“

„Vypadá to, že chování tvého syna je nějaká zvláštnost, která se učí ve tvé rodině. Zcela evidentně ji přebral od tebe. A to jsem tady myslela, že muži Cosa Nostra vědí, jak se správně chovat k ženě. Neboj, to, že mě neschvaluješ, mě neurazilo. Ani tvůj nechutný charakter, protože oba známe pravdu, že?“

„Ty malá děvko,“ vyplivl.

„Pravda je, Carle… že jsi ze mě děsivě vystrašený.“

„A to bys měl být,“ řekl Dante za zády Catriny. „Dolcezza, nech ho jít, než sem někdo přijde a uvidí to.“
Cat pomalu a neochotně muže pustila. Užívala si šok a strach, který byl vidět v Carlových očích. Vyklouzla z boxu. Nebála se, že by se po ní mohl znovu vrhnout. Dante sáhl do kapsy svého obleku, vytáhl z ní cihlu Catina kokainu a položil ji na místo, kde dříve seděli. Pak se natáhl přes stůl a přitáhl si k sobě Carla za kravatu tak, až se na sebe dívali z očí do očí. „Tohle je prvotřídní kokain, který dodává má žena, kterou ses nechal tak snadno rozptýlit, protože se jedná o ženu. Je dodáván čistý, ničím neřezaný, a protože je jeho dovoz levný, prodejní cena je dost dobrá na to, aby na ulicích jen létal.“

„Kam míříš?“ zasípal Carl.

„Vezmi si to a běž.“ Dante zabručel a pěstí sevřel mužovu kravatu ještě silněji. „Budu dodávat tobě i té zasrané rodině Donati – protože vím, že tihle bastardi jsou až příliš nasazeni na Catrinu – všechny kontrakty, které potřebují udržet na dobrých zásobách.“

Carl na jeho smích zakašlal: „Co to je, Dante?“

„Dávám ti k tomu přístup a dokonce dneska přehlédnu tvou hanebnou akci vůči mně a tvoje chování vůči mé ženě...“

„Za co?“

„Za tvé slovo v Komisi a za slib, že nikdy znovu neproneseš vůči mé ženě ani jedno křivé slovo. Ani v byznyse, ani v soukromí. Rozumíš?“

„Já -“

„Dovol, abych ti to naprosto vyjasnil,“ řekl Dante. Stisk jeho ruky ani na okamžik nepovolil. „Jestli něco z toho odmítneš, vtrhnu do tvých ulic a do týdne zbavím New York tvého jména. A jestli si myslíš, že to nedokážu nebo nemám sílu na to, abych to dokončil, běž a vyzkoušej mě.“

„Máš mé slovo,“ řekl Carl nízce.

Dante se krutě usmál. „Dobře.“
„Bello,“ řekla Cat a poklepávala svým podpatkem do podlahy.

Dante muže pustil, narovnal se a uhladil si své sako. „Ano, Cat?“

„Chci něco k pití.“

„Pojďme na bar, Amore. Slyšel jsem, že tu mají ty věci s jablečným martini, které máš tak zatraceně ráda.“ Dante naposledy kývl směrem ke Carlovi. „Odcházíme, Carle. Co moje žena chce, to dostane. Dobrou noc.“

**********

Když barman připravoval jejich objednávku, Dante zajel rukama do vlasů Cat. Nechala ho, aby zrušil její příšerný drdol. Pak zatřásla hlavou a její kadeře znovu úžasně spadaly po jejích ramenou. Dante jí ještě se zasmáním podal ubrousek, aby do něj mohla vyplivnout žvýkačku.

„Koťátko, už nikdy nenos ty vlasy takhle upravené.“

Cat jen stěží skryla to, jak jí tohle mazlivé jméno připomnělo jejich svatební noc. „Tak jako tak to ve skutečnosti není můj styl.“

„Mmm, mám rád, když ti kadeře spadají dolů po zádech.“

„Já vím.“
„Jsi tak zatraceně dokonalá,“ řekl s širokým úsměvem.

„Jo?“

„Jo.“

„Měla jsem se držet zpátky, ale když to na mě začal zkoušet, překročil hranice.“

„Když na to dojde, nečekám, že budeš snášet jakýkoli druh sraček od muže jen proto, že je to mafián nebo dokonce boss. Zůstaň svá, Catrino. Vždycky.“

„Ty víš, že ano,“ odpověděla.

Dante se zasmál. „Samozřejmě.“

Cat byla ráda, že se jí s jejím manželem tak snadno mluví. Skoro jako by byli starými přáteli. Když si povídali a popíjeli, barem se nesl jejich tichý smích. Čím déle tam společně seděli, tím příjemněji se Cat cítila.

„Myslíš, že tohle budeme muset podstoupit i s rodinou Donati?“ zeptala se Cat.

Dante položil skleničku od whisky na bar a zavrtěl hlavou. „Ne, jejich rodinu lze zvládnout mnohem snáz než Calabrese. Navíc jsou taky inteligentnější. Carl slovo dodrží a my získáme jejich souhlas. Nic jiného.“

„Dobře. Vím, že máš obavy ohledně Komise.“

Podle toho, co jí Dante vysvětlil, se bude na příštím zasedání Komise, které proběhne za pár měsíců, řešit její obchodní zapojení s manželem. Dnešní večeře byla jen jedním drobným krůčkem na jejich cestě.

„Bude to v pořádku. Dopij, bella.“

Cat to udělala a znovu pokračovala s manželem v lehké konverzaci o jiných věcech. Zatímco spolu mluvili, koutkem oka kontrolovala restauraci a sledovala hosty, kteří přicházeli a odcházeli.

Cat konečně někoho poznala. Počkala, až byl odvedený k jednomu ze stolů, který byl napůl v soukromí v zadní části restaurace. Nebyla si jistá, zda ji onen muž viděl, ale když si sedal ke stolu, zahlédla ho z profilu.

Cat se dotkla rukou Danteho zápěstí a přerušila mu myšlenky. „Ano?“

„Dante, dneska večer jsi nebyl tím jediným, kdo sem směřoval za obchodem. Teď se musím jít postarat o svůj.“

Svraštil obočí. „To mi musíš vysvětlit, Cat.“

Cat kývla hlavou k muži, který seděl vzadu. V Danteho očích se téměř okamžitě objevilo poznání.

„Víš, při výběru restaurace pro dnešní večer jsem měla své postranní motivy. Věděla jsem, že se chystá do města a takhle obvykle většinou probíhají naše setkání. Na veřejnosti, ale na soukromém místě. Rychlá schůzka a pak sbohem až do příště.“

Dante stále vypadal ohromeně. „To je…“

„No, jeho otec právě vyhrál druhé volby,“ pronesla Cat jen tak mimochodem. „Divím se, že tu dneska v noci nejsou okolo muži v černém. Pravděpodobně jsou všude venku. Víš, jaká je Tajná služba.“

„Cat, prezidentův syn? Skutečně?“ dostal ze sebe Dante. „Nemyslíš, že je to trochu hraní si s ohněm?“

„Ne všichni mí klienti jsou v té knížce, Dante. Z pochopitelných důvodů. Třeba s Travisem Johnstonem se jedná o delikátní věc.“

„Prezi-“

„Ano a musím jít. Čím déle ho nechám čekat, tím větší je pravděpodobnost, že si někdo skutečně všimne jeho přítomnosti a naší výměny. Hned se vrátím.“

Dante přikývl a Cat odešla z baru. Se svou taškou v ruce s úsměvem rychle prošla místností. Pak už si jí všiml i Travis. Gentleman jako vždy se postavil a podíval se na ni.

„Vypadáš tak dobře, Královno,“ pozdravil ji Travis.

„Uhlazený řečník. Oba víme, že vždycky vypadám takhle.“

Travis se zasmál. „Dokonce i uprostřed noci, jo?“

„Takže fámy běží.“

Travis se ohlédl přes rameno a pronesl: „Všiml jsem si muže, který je tu s tebou. Nevěděl jsem, že si s sebou vezmeš hosta, Královno.“

„Catrino,“ řekla Cat tiše. „Dneska večer mi můžeš říkat Catrino.“

Travisův srdečný úsměv zmizel. „Co to je?“

Cat položila svou tašku pod stůl. Už předtím si z ní vyndala své osobní věci. „Vezmi si to na toalety a uvnitř najdeš zásilku. Stejné množství jako vždy.“

„Cat -“

„Ten muž je mým manželem,“ přerušila ho Catrina tiše.

Travis se znovu podíval Danteho směrem. „Přijde mi povědomý.“

„To by měl. Je to Dante Marcello.“

Travis instinktivně od Cat o krok ucouvl. Na novinky o tom, že se vdala za muže, který byl v New Yorku velice známý, nemluvě o jeho zapojení do Cosa Nostra, čekala podobnou reakci.

„Catrino,“ řekl Travis. Promluvil drsným, zlostným šepotem. „Uvádíš mě do světa nebez-“

„Věř mi, že jsem tě nevystavila žádnému většímu nebezpečí, než kdy jindy, když jsme byli spolu viděni. Nikdy bych to neudělala. Ale jsem si vědoma svého postavení jako manželky onoho muže, i toho, že mě to teď staví do světla reflektorů.“ Protože po tomhle by mohla ztratit jednoho klienta po druhém. Stejně jako Travise.

I když to stálo za to.

„V tašce je kontakt, Travisi,“ řekl Cat. „Domluv se s Gaetanem. Nasměruje tě na dívku, která nastoupí na mé místo.“

Travis vypadal přesně tak omráčený, jako prve její manžel. Jen pro to měl jiné důvody. Předpokládala, že přátelství, které ji pojilo s některými z jejich klientů, jako byl Travis, by mohlo muži ublížit, když spolu skončí. Nikdy se nejednalo o nic víc, než jen obchody a jeden nebo dva hovory při předání, ale i tak byl každý z těch vztahů cenný.

A teď se to měnilo.

„Catrino, pro toho muže se toho spousty vzdáváš. To se ti vůbec nepodobá.“

„Myslím, že ne.“

„Proč?“

„Síla,“ odpověděla.