Ryder - 23. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička, Viki

Jade

Hovno. Moje chvástání mě opustilo v ten okamžik, kdy jsem uviděla Harleye. Co jsem si myslela? Možná bych přeci jen měla čekat na taxík.

Ryder měl na tváři zmatený pohled, hluboké zamračení, které mu kazilo tvář, a které jsem chtěla vidět stále častěji.

„Co?“ Napadla jsem ho a znělo to mnohem odvážněji, než jsem vlastně cítila.

Zavrtěl hlavou. „Nic.“

„Nelži mi, Rydere. Teď ne.“

Pokrčil rameny. „Jen jsem na motorce ještě nikdy neměl ženu.“

„O… opravdu?“ vydechla jsem.

Nevěděla jsem, jak to funguje a ztratila nervy. Rychle.

Usmál se, krásný, skutečný úsměv, který mu na chvíli rozzářil obličej – takový jsem ještě neviděla. Ryder byl úchvatný, když se usmál. Srdce mi začalo bít zběsileji.

„Hádám, že vždy je tu poprvé. A hádám, že tohle je stav nouze.“

„Hmmm. Rydere?“

„Co nyní, ženo?“

„Já… myslím, že bych si přeci jen měla vzít taxík. Nejsem na to oblečená.“

Sjel mě pohledem seshora dolů s lascivním úšklebkem na tváři a chtíčem v očích.

Mohla bych mu to udělat, prostě na stojáka, tady? Wow.

„Jestli si myslíš, že tě po tom všem nechám odejít, tak to se mýlíš. Nehraju rytíře v zářícím brnění jen tak pro každou ženu.“

Co tím myslí?

Rozkročil se nad tou bestií a přikývl.

„Nastoupit.“

Potřásla jsem hlavou.

„Kurva mrcho, netestuj mě. Řekl jsem, nastup si. Teď.“ zavrčel.

Vyschlo mi v ústech. Řekl mi, mrcho. Do čeho jsem se to sakra dostala?

Uslyšela jsem Marcusův hlas. Ten idiot nás následoval. Houževnatej čurák.

„Jade. Vrať se sem. Zasraně se neodvažuj, sednou si na tu motorku s tou špínou!“

A bylo to. Vytáhla jsem si šaty ke stehnům, dokud nebyla vystavena krajka na vrcholu mých punčoch. Ryderovy oči se zvětšily a napnula čelist. Naklonil hlavu a čekal na mě. Popadla jsem ho za ruku a přehoupla nohu přes sedlo.

Cítila jsem se jako coura. Cítila jsem se rebelantsky. Ale především jsem se cítila svobodně.

Motocykl se pod mým zadkem probudil k životu, rachot posílal otřesy skrz mé tělo – do mé taktak pokryté kundičky, do každé buňky v mém těle.

Takže takové to je, cítit se naživu.

To bylo to, co mi chybělo.

Dobrodružství. Svoboda. Žít.

Opravdu žít. Kurva jo.

Ryder si přitáhl moje ruce kolem pasu a stiskl mi je. Zaslal mi vlnění rovnou k mému jádru. Sladký Ježíš, měla jsem na jeho motorce orgasmus? Tiskla jsem si stehna dohromady, čímž jsem sevřela Ryderovy boky těsněji.

„Princezno…“ Jeho hluboký hlas se mu zaburácel z hrudi.

Marcus stál před námi.

„Vypadni z tý motorky, Jade. Už ti to nebudu opakovat. Vypadáš jako děvka. Nechci, aby se moje budoucí manželka chovala tak hrozně. Máš svůj bod. Teď slez dolů.“

„Ty to nechápeš, Marcusi? Já si tě nevezmu. Vůbec. Jsi debil. Kdo ví, kde všude ten tvůj pták byl od té doby, co jsem se stala tvou přítelkyní?“

Ryder otočil hlavu a zamračil se na Marcuse. Znovu jsem sevřela stehna a pevněji mu stiskla boky. Pak jsem natočila tvář, položila mu ji na záda a objala jeho tělo. Těsně.

„Počkej,“ vykřikl.

Motocykl zařval, když jsme vyjeli od obrubníku, do provozu.

Podíval jsem se zpátky na Marcuse. Košili měl stále nezapnutou. Můj bývalý přítel si prohrábl rukou vlasy a zamračil se. Nemohla jsem odolat a zachovala se jako puberťačka – usmála jsem se a vztyčila na něj prst.

Mohla bych si na to zvyknout. Být špatná. Setřásla jsem to!

Nechala jsem to jít.

Všechno.

Vítr mi šlehal mýma čistě vystylizovanýma vlasy kolem obličeje. Šaty se mi vyhrnovaly po stehnech, dokud se můj nahý zadek nedotýkal kůže sedadla. Tolik k tangům.

Vibrace bestie způsobily, že se mi tělo chvělo očekáváním. Každá myšlenka opustila mou mysl, když jsem jen absorbovala ten pocit: moje tvář na kůži a teplo Ryderova tvrdého těla.

Bylo to tak… správné. Jako bych sem patřila.

Chtěla jsem žít, být divoká, i kdyby jen pro dnešek.

„Kam?“ vykřikl Ryder nad rachotem motorky a hlukem z provozu.

„Kamkoliv. Jen mě odvez pryč. Jen pro dnešek. Prosím.“

„Jo,“ zasténal drsně.