Unimaginable - 5. kapitola

Překlad: Markéta

PARKER

Vyjdu ven předními dveřmi s Braxtonem hned za mnou. Jakmile slyším, že se dveře zavřou, otočím se k němu. „On ví, že jsi tady?“ dožaduju se. Vím, že to byl náš otec, kdo mu právě volal.

„Kdo?“

„Nedělej ze sebe pitomce, Braxtone. Dick. Ví, že jsi tady?“

„Ne.“

„Neopovažuj se mi lhát,“ ukážu mu prstem na hrudník.

„Přísahám, že jsem mu nic neřekl. Ani jsem s ním nemluvil.“

Odvrátím se od něj a začnu přecházet po naší verandě. „Proč jsi chtěl přijít dnes večer?“ ptám se, aniž bych se obtěžoval zastavit a podívat se na něj.

„Chtěl jsem se seznámit s Kat,“ řekne tiše. „Oženil ses s ní?“

Zastavím se a podívám se na něj. „Cože?“

„Nosí prsten.“ Podívá se dolů na moje holé prsty. „Vy dva jste se vzali?“

„Ještě ne.“ Přeju si, aby už byla moje žena.

„Kdy jste se zasnoubili?“ ptá se, když se houpe tam a zpátky na patách.

„Proč tě to zajímá, Braxtone?“ Začínám být podrážděný, že vedeme tenhle rozhovor.

„Co ode mě chceš?“ Taky začíná být podrážděný. „Dnes ráno mě strčili do vyšetřovací místnosti. Řekli mi, že dřív, než budu moct odejít, si musím s někým promluvit. Pak vejdeš dovnitř….a ukážeš mi fotky Kat.“ Svěsí hlavu. „Ty máš tenhle život.“ Zvedne svou hlavu zpátky ke mně. „Život, který chci. Máš někoho, kdo tě miluje. Někoho, kdo byl od tebe skoro odtržen mužem, který je nemilosrdný a neúprosný.“ Jeho slova mě překvapí. Vždycky měl hlavu strčenou v otcově zadku. „Pokud ho plánuješ dostat, potřebuješ každou možnou osobu na své straně.“

„A ty sis vybral být na mé straně?“ ptám se skepticky.

„Jsem tady, ne snad?“

„Vážně si nejsem jistý, proč jsi k čertu tady!“ Vyštěknu. „Jak můžu vědět, že nejsi na otcově straně?“

Zavrtí hlavou. „Vidím, že bude těžké mi uvěřit, bratře, ale nejsem vždycky na tátově straně.“ Projde okolo mě k jeho černému BMW, zaparkovanému na příjezdovce.

„Tys byl vždycky jeho hodný malý chlapec – jeho služebník – chraň tě Bůh, Braxtone, jestli mu z toho pomůžeš. Jestli mu dáš nějaké informace ohledně Kat, přijdu si pro tebe poté, co to skoncuju s ním.“

Dívá se na mě několik dlouhých vteřin, než promluví. „Copak to nechápeš?“

„Co mám chápat?“ povzdechnu si.

„Vždycky jsem k tobě vzhlížel. Vždycky jsem chtěl být jako ty.“ Odfrknu si. „Táta si vykreslil tvůj život a tys měl ty koule mu říct ne, já chci něco jiného. Pak si jdeš a získáš něco jiného a on se ti to snaží vzít,“ řekne odkazujíc na Kat. těžce si povzdechne. „Viděl jsem z první ruky, co dokáže táta udělat, aby si prosadil svou, ale ujišťuju tě, že ti bastardi jsou stejně tak zlí, jako je on. Ale to, co on udělal Kat.“ Polkne, zatímco se podívá jinam. Bezcílně si prohlédne náš trávník. „Vlastně jí ani neznám, ale vím, že žádná žena si nezaslouží takové zacházení. Ať už jí chtěl mrtvou nebo ne, zaslouží si za to zaplatit.“ A s těmito slovy mu dovolím nastoupit do jeho auta a odjet.

Poté, co Braxton odjel to udělali i ti ostatní. Sam byla unavená a Slade říkal něco o tom, že musí jít do postele, protože zítra brzy ráno máme poradu. Missy říkala něco o tom, že jí natékají nohy a Tate jí dluží jejich masáž.

Svlékl jsem se a lehl si do postele, když do naší ložnice vejde Kat. svlékne si svoje tričko a modré džínové šortky. Olíznu si rty, když se ohne ve svých černých tangách, dávajíc mi skvělý výhled na ten zadeček, který tak miluju, když po něm plácám. Natáhnu ruku pod přikrývku a popadnu svého tvrdého ptáka do ruky a začnu si ho hladit.

Připlazí se vedle mě do postele a těžce si povzdechne, zatímco zírá do stropu. Položí si ruku na břicho a otáčí nepřítomně svým prstenem okolo prstu.

Pustím svého ptáka a natáhnu k ní ruku. „Jsi v pořádku?“

Přikývne, ale pokračuje v zírání do stropu. „Proč přišel Braxton?“

Olíznu si rty. Jsem překvapený, že čekala tak dlouho, než se zeptá. „Volal mi dneska a já se zmínil, že máme na večeři kamarády. Choval se tak, jako by chtěl přijít. Tak jsem ho pozval.“

„Proč?“ Otočí svou hlavu, aby se na mě podívala. „Co tě přimělo ho pozvat?“

Do prdele! „Jen jsem myslel, že by bylo hezké, kdybyste se vy dva poznali.“

Dívá se na mě prázdným pohledem. Ale můžu říct, že v jejích temných očích vše křičí, že jsem lhář! „Mluvil jsi se svým otcem?“

Několikrát zamrkám, zaskočen její otázkou. Lehnu si na záda a dívám se na náš strop. „Ty víš, že nemluvím se svým otcem,“ říkám rozhodně.

„A taky vím, že nemluvíš se svým bratrem. Takže…..se tě zeptám znovu. Proč jsi pozval svého bratra?“

Přejedu si rukou přes tvář. „Můžeme o tom nemluvit dnes v noci?“ rozhodnu se zeptat s podrážděným povzdechem. „Byl to dlouhý den a jsem unavený.“

„Ne! Budeme o tom mluvit teď.“

„Proč na tom záleží?“ ptám se, převracejíc oči.

Posadí se a otočí se ke mně. „Záleží na tom, protože nemám dobrý pocit z toho, že tvůj bratr chce najednou s námi trávit čas.“

Co můžu použít jako omluvu? Posadím se a položím jí ruce na tvář, vděčný za to, že se neodtáhne. „Miluju tě, Kat. miluju tě víc, než jsem si myslel, že je možné. Chci, aby všichni věděli, co máme. Chci ukázat celému světu, že mi patříš. Říkal, že slyšel, že žiju se ženou. Ptal se mě na to, jak moc vážné to je. A já mu řekl, že jsem tě požádal, aby sis mě vzala.“

Jakákoli jiná žena by dělala óch a ách ohledně toho, jak moc jí muž miluje. Ale ne moje Kat. „Kdo mu to řekl?“ Rýpne si víc.

Pokrčím rameny. „To mi neřekl, ale vsadím se, že to byl Sladův táta. On pro něj pracuje.“ To by mohlo být možné. Sladova matka Vivian, a Sam pomáhají Kat s plány na svatbu, takže by dávalo smysl, že by s tím přišel Mark, Sladův otec.

„Svěsí hlavu a těžce si povzdechne. „Copak se děje?“ ptám se.

„Já… je to prostě….“ Zvedne hlavu a podívá se mi do očí. „Prostě jsem jen měla špatný pocit, jako by se ti mělo něco špatného stát.“

Dlouze vydechnu a přitisknu se k ní blíž. „Slibuju. Nic se mi nestane.“