Elicit - 51. kapitola

Překlad: Mili

To jste mě mohli rovnou zabít

Mo

Sevřela jsem ruce v pěst. Aniž bych ho varovala, vyslala jsem vpřed svůj pravý hák a praštila Texe do tváře. Jeho tělo se stěží pohnulo. Párkrát zamrkal a potom se podíval k zemi a povzdechl si. „Zasloužil jsem si to.“

„Zasloužíš si nakopat do koulí.“

„Za sex s tebou?“

„Za to, že jsi potom odešel.“

„Mo, nikdy jsem neslíbil - “

Další rána a z kloubů na prstech mi začala téct krev, když jsem mu přidala třetí. Nakonec mi sevřel zápěstí nad hlavou.

„Přestaň!“ Zavrčel.

Vzepjala jsem se proti němu a sevřela ho kolem pasu. Se zasténáním ke mně snížil obličej. „Udělej to ještě jednou a budeš mnohem víc naštvaná kvůli tomu, co udělám následovně.“

„Odejdi,“ zašeptala jsem chraplavě a to jediné slovo jsem vyplnila s jedem plným nenávisti, která pramenila z toho, co se z něho stalo. „Než vytáhnu svou zbraň a dám ti lepší důvod.“

Tex polkl, pokýval hlavou a lehce mě políbil na čelo. Málem jsem propukla v pláč a pravděpodobně by se to stalo, kdyby se prudce neotevřely dveře.

„Ty parchante!“ Zakřičel Chase a prásknul za sebou dveřmi, než zamířil k Texovi.

Tex klopýtal mimo můj dosah a já si přes sebe přetáhla deku, abych zakryla svou nahotu.

„Máš štěstí, že nejsem Nixon,“ procedil Chase skrz zuby a strčil Texe do svalnatého hrudníku. „Ten by ti vrazil kulku do hlavy.“

„A ty uděláš co?“ Tex k němu udělal jeden krok. „Jsem kurva Kmotr, zabít mě znamená říct si o vlastní smrt.“

Zalapala jsem po dechu nad pravdivostí jeho slov. V jaký typ monstra se to Tex změnil? Aby svému nejlepšímu příteli řekl tohle? Tímto způsobem ho vyzýval?

Chase se zasmál. „Kdo do prdele mluví o zabíjení?“ Pohnul se tak rychle, že jsem to ani nezaznamenala. A Tex byl další sekundu na zádech. Chase byl na něm a sypal mu do obličeje ránu za ránou. Když Tex zvedl ruku, aby odrážel údery, Chase zamířil na jeho žebra, pravé levé, pravé levé.

A Tex ho nechal.

„Chasi, nech toho!“ Naříkala jsem. „Vždyť ho zabiješ!“

„Ne.“ Chase vrážel pěsti do Texova boku. „Nezabiju.“

„Chasi!“

Dveře se znovu prudce otevřely a tentokrát to byl Phoenix. S nadávkou přiběhl ke klukům a odtáhl Chase od Texova zakrváceného těla.  Chase se pořád snažil se po Texovi natáhnout, ale Phoenix mu přidržel ruce za zády.

Tex se zvedl do sedu a z rány na levé tváři mu stékala krev. Jedno oko už začalo natékat. „To je všechno, co umíš, Chasi?“

Chase se zařváním udeřil Phoenixe loktem do břicha, vykroutil paže z jeho sevření a šel po Texovi, tentokrát proletěl vzduchem a pěstí se trefil do Texova spánku.

Ten se rozplácl na podlaze.

Ani se nebránil a to je ztělesněný obr, takže by mohl, úplně hladce.

Ale nebyl to Campisi, kdo přijímal rány, byl to Tex, můj Tex. Cítil se vinný a potřeboval cítit bolest jako připomínku toho, co udělal. Vím to, vím, že chce fyzický trest za emoční ublížení.

„Dost!“ Zařval Phoenix. „Chasi, odejdi.“

„Ne.“ Chase ztěžka oddechoval a utíral si ruce o trička. „Ne, dokud - “

Phoenix vydechl, sáhl dozadu a vytáhl zbraň, kterou namířil na Chase. „Řekl jsem, ať odejdeš.“

Chase se s nadávkou vyřítil z pokoje a Phoenix odložil zbraň a pomalu došel k Texovi.

„Je v pořádku?“ Vypískla jsem.

„Doufám, že to stálo za to.“ Phoenix ignoroval moji otázku.

Narovnala jsem se. „Stálo za to?“

„To, že jsi s ním spala. Doufám, že to bylo dobrý, protože ráno bude mít z pekla bolehlav a má nejmíň dvě naražené žebra.“

Dusila jsem se vzlyky a přikryla tvář rukama. „Nic nestojí za to, když je raněný.“

„Tak s tím přestaň.“ Phoenixův hlas zhruběl. „Přestaň mu ubližovat, Mo. Přestaň z něho dělat někoho, kým nemůže být. Přestaň snít o tom, že se vrátí zpátky a zachrání tě. V tomhle příběhu neexistuje žádný bílý kůň, ani šťastný konec, jasný? Nejsi jedna z těch šťastných a je mi líto, že já musím být ten, který ti to říká. Ale v žádném případě tento borec.“ Ukázal na Texe. „Neřekne své rodině, že se na ni vysere, aby si tě vzal.“

„Ale mohl by.“ Bojovala jsem s nejistotou v mé hlavě. „Mohla bych tu zůstat a být jeho žena, mohla bych pomoct sjednotit rodiny, jako předtím, kdy jsi říkal, že - “

„Zapomeň na to, co jsem řekl,“ vyštěkl Phoenix. „Tohle není hra, Mo! V sázce jsou lidské životy. Co když ti řeknu, že je v sázce život Chase a tvého bratra, budeš to brát v potaz? Hm?“

Zakroutila jsem hlavou s námahou bojovat proti pravdě. „Lžeš.“

„Lžu?“ Phoenix vyhodil ruce do vzduchu. „Co bych z té lži získal? Když je pravda tak jasná!“ Kousl se do rtu a dal si ruce v bok. „Mo, musíš se od toho držet dál. Nechej ho jít, jestli ho nenecháš...“

„Jestli ho nenechám?“

Phoenix se ode mě otočil s popelavě šedou tváří. „Představ si svět, kde je manžel donucen zabít svou ženu. Představ si svět, kde je bratr donucen sledovat, jak mu znásilňují sestru. To je svět, ve kterém žiješ, Mo. To je svět, který jeho otec - “ Namířil prst na Texe. „ - vytvořil. Je to jeho odkaz a to musí Tex napravit. Musí od toho všechny ochránit. Jestliže selže ve snaze získat loajalitu Alfonsových mužů, jestli selže i v tom, že nezíská věrnost ostatních rodin, jestli ukáže nějakou slabinu, to bude ten odkaz, ve kterém budeš nucená dál žit. Jestli selže... všichni budeme muset zemřít.“

Tex zanaříkal a neklidně se pohnul.

Phoenix si vedle něho klekl a zakroutil hlavou. „Nebudu to říkat znovu, Mo. Nechej ho být. Obleč se, nebudu se dívat. Dej mi vědět, až odejdeš a já ho dám do pořádku.“

Pomalu jsem slezla z postele a rychle si na sebe natáhla legíny a tričko.

„Taky.“ Ozval se Phoenix, aniž by se otočil. „Potřebuju, abys sehnala Nixona.“

„Ale - “

„Mo.“ Phoenixův hlas se změnil v neodbytný a hrubý. „Sežeň Nixona.“

Sehnat Nixona znamená, že zjistí, co se stalo a taky vím, že vypadám tak, že jsem zrovna s někým byla, ložnice jde naší vůní přímo cítit, já jdu cítit jako on. Hrozilo, že se mi vyvalí ven slzy, když jsem procházela chodbou do kulečníkového sálu.

„Nixone?“ Nasadila jsem si na tvář falešný úsměv. „Můžu s tebou mluvit?“

Opětoval zářivý úsměv. „Samozřejmě.“

Ten úsměv si udržoval celou dobu, dokud nedošel ke dveřím, prsty mě chňapl za paži a rychle jsme prošli chodbou.

„O co jde?“  Zeptal se klidně a v čelisti mu cukal sval, když zaťal zuby.

„Chase málem zabil Texe.“

Nixon se s povzdechem zahleděl do stropu a zkřížil paže. „Do háje, nebo k tomu byl dobrý důvod?“

„Oh, byl k tomu důvod.“ Chase se vypotácel z koupelny a ruce měl pokryté krví. „Vyspal se s Mo.“

O krok jsem couvla, zatímco Nixon hrozivě vykročil o krok vpřed.

V obraně jsem vystrčila bradu a vyzývala ho pohledem. „Je to můj manžel.“

„Vtipné, že to říkáš.“ Chase si založil paže na prsou. „Protože v době, kdy jste byli zaneprázdnění strháváním oblečení, tak se zrovna podepisovala dohoda.“

„Dohoda?“ Mým tělem projel strach úplně jako chladný led. „Jaká dohoda?“

„Spojenectví,“ vysmíval se Chase. „Co? O tom ti nic neřekl?“

„Co to je za spojenectví?“ Zeptala jsem se a věděla jsem, že odpověď snad ani nechci znát.

„Nejmocnější rodina na Sicílii je klan Campisi... druzí nejmocnější jsou Nicolasi.“

„A?“

Chase potřásl hlavou. „Tak si to spočítej.“

„Nixone?“ Prosila jsem.

„Ožení se do rodiny Nicolasi; už se o tom rozhodlo. Řekl jsem jim, že jsem manželství s tebou naaranžoval, abych ho ochránil od nařízení k likvidaci. Luca sepíše smlouvu ještě dneska večer - chtějí to mít hotové ještě předtím, než budou čelit Komisi.“

Srdce mi kleslo až ke kolenům. Nixon dál cosi povídal, ale nedokázala jsem zachytit žádná slova, jenom jakýsi šum. Tex to věděl. Celou dobu to věděl a stejně mi nic neřekl... věděl, že bych měla zlomené srdce, ale zlomil mi ho i tak. Zlomil mi ho a dobře věděl, že mu to nikdy neodpustím, nikdy mu tuhle chvíli nezapomenu. Všichni máme v životě podobné situace, kdy se stane něco velkého, kdy máme možnost nějak reagovat nebo nechat, ať nás něco velkého definuje nebo utváří. Nemám ani ponětí, co budu dál dělat. Jediné, co vím, je to, že si nedovedu představit být zahojená ani za deset let. Už dál nevidím žádnou svou budoucnost. Vidím jenom tmu - cítím jenom strach.

Se zajíknutím jsem si pusu překryla rukama a zavzlykala. Všechno najednou zapadlo do sebe, proč mi říkal sbohem, proč zpřetrhal veškerou komunikaci. A konečně taky i to, proč nechal Chase, aby ho skoro zabil.

Třesoucí jsem se snažila od Nixona poodstoupit, ale nohy se ani nepohnuly, místo toho se mi podlomila kolena, když jsem se kousla do jazyku tak moc, až jsem ucítila krev.

„Mo.“ Nixon mě vzal za loket. Vyškubla jsem se mu s pohledem sklopeným na dřevěnou podlahu.

„Je všechno v pořádku?“ Závoj mého traumatu přeťal Lucův hlas s přízvukem.

„Fajn.“ Odpověděl Nixon zrovna, když na konci chodby zaduněl zvuk. Zpoza rohu pomalu vyšel Phoenix, a s Texem, který se o něho opíral, kráčeli směrem k nám.

Všechno se pak stalo ráz naráz. Nixon po mně sáhl, Chase udělal to samé, Luca mě chytl za druhou paži.

Se sípavým nářkem jsem zatlačila na Nixona, sáhla pod jeho sako a z pouzdra, které měl připoutané k hrudníku, jsem vytáhla jeho zbraň.

S třesoucími pohyby jsem namířila na Texe a zakřičela, „Ty parchante!“

Phoenix ztuhl a Tex zvedl hlavu, na zakrvácené tváři se mu zračilo zmatení. „Mo...“

„Ne!“ Hlas se mi chvěl, když jsem přitiskla hlaveň zbraně na jeho svalnatou hruď. „Jak jsi jen mohl?“

„Mo, tohle není správné místo na - “

Ucukl a olízl si rty, když jsem přitlačila pistoli silněji. „Na co? Prát naše špinavé prádlo? Říct všem, že ještě před patnácti minutami jsme spolu byli nazí? Oh, no to se omlouvám, a kdy bude ten správný čas? Třeba poté, co zjistím, že ses oženil za nějakou Nicolasi děvku, aby se spojily rodiny!“

Tex zbledl a otevřel pusu, potom ji zavřel a pak zase otevřel. „Mo, nebylo to nic jistého. Já jsem ne - “

„Sklapni!“ Zaskučela jsem a třesoucí se zbraň mu dál tlačila na tělo. „Nemáš právo mluvit. Nemáš ani právo se ospravedlňovat a já, jakože je peklo pode mnou, ti neodpustím, ani teď, ani nikdy jindy. Skončili. Jsme. Spolu.“ Chtěla jsem stisknout spoušť. Chtěla jsem ho zranit tak moc, jako on zranil mě, ale nemohla jsem. Nezáleží na tom, jak moc ho nenávidím, pořád ho miluju. Moje srdce nedovolí tu spoušť zmáčknout. Takže namísto toho mi zbraň vypadla z ruky a bouchla o podlahu. „Uhni z cesty.“

Tex a Phoenix od sebe odstoupili. Prošla jsem kolem nich s hlavou vztyčenou. Srát na něho, srát na všechny! Končím, končím se vším.