TM4 - PROLOG

Překlad: Niki

Ahoj mé drahé dámy,

tak je to asi zase tady, pro vás nejspíš konečně, ale já abych se přiznala chci u překladu mlátit hlavou o zeď, jde mi to špatně a pomalu :D

Každopádně nás v této předposlední knize série mimo prologu čeká taky 21 kapitol.

Zatím jsem knihu nečetla, bála jsem se, že bych se pak nedokopala k překladu, kdyby tam bylo něco, co by se mi opravdu, ale opravdu nelíbilo, takže jsem okoukla jen rychle pár prvních kapitol a už teď můžu říct, že bude pár postav, na které budeme mít během příběhu pořádný vztek :D

Jo a závěrem, v této kapitole se k mé smůle náš Blake rozhodl řečnit francouzsky a bohužel se mi ten jazyk sice moc líbí, ale nikdy jsem se ho neučila, tak se omlouvám za případné přešlapy všem děvčatům, co šprechtí francouzsky! 

No už jsem se vykecala až moc, takže se loučím a užijte si čtení :-)

Jennifer

Paříž ~ O pět měsíců dříve

„Tak to balíme,“ vykřikl náš krásný francouzský režisér, když vyslovoval ´r´ broukalo to tak, jak jsem už věděla, že to tak je jen ve francouzštině.

Právě jsme dokončili produkci první telenovely, na kterou jsem dohlížela pro MY SIN-TV, blog programování, který jsem vytvořila na základě populárních erotických romantických novel. Shades of Pearl, vycházející z bestselerové série od Arianne Richmonde.

Mezinárodní herci a štáb propukli v jásot. Mezi nimi byli milá a krásná Cameron Diaz, která hrála hlavní roli – její první televizní role vůbec – a její krásný tak, že vám to bralo dech, partner v roli, francouzský idol, který hrál jejího mnohem mladšího milence Alexandre. Whoo-hoos se mísilo s objetími a odnikud vyskočila láhev šampaňského.

Pozvala jsem autorku na finální dny natáčení. Ohromující, vznešená blondýna, která vypadala, jako by mohla snadno hrát část čtyřicetileté Pearl, byla u vytržení. Nadšeně mi dala jedno z těch políbení na obě tváře.

„Oh, Jennifer! To je skvělé. Myslíte si, že můžeme vyhrát Emmy?“ Zeptala se s jejím britským přízvukem.

Emmy? Mám-li být upřímná, tak jsem o tom nikdy nepřemýšlela. Všechno, na co jsem myslela, bylo udělat co nejlepší možnou show pro mé publikum. Chtěla jsem, aby naši diváci milovali každou hříšně sexy a napínavou minutu.

Pokrčila jsem rameny. „Nevím,“ odpověděla jsem, ale fantazie výhry tančila v mé hlavě.

Se sklenkou šampaňského v ruce, dlouhonohá Arianne se zvolna smísila s herci a štábem. Najednou jsem se cítila velmi osamocená. Stýskalo se mi po muži, kterého jsem strašně milovala – Blake Burns, hlava SIN-TV a můj snoubenec – a přála jsem si, abych mohla sdílet tuto triumfální chvíli s ním. Sahajíc do kabelky, jsem vytáhla mobil a pomocí rychlého vytáčení jsem vytočila jeho číslo. Bylo 16:00. Časový rozdíl mezi Paříží a Los Angeles byl devět hodin. To znamenalo, že v Los Angeles bylo sedm hodin ráno. Znala jsem jeho rutinu dobře, měl by být ještě doma.

K mému naprostému zklamání, šel hovor rovnou do jeho hlasové schránky. Nechala jsem mu vzkaz, říkajíc mu, jak dobře finále natáčení šlo. A aby mi zavolal. Moje poslední slova: „Oh, Blaku, chybíš mi tak moc. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím.“ Letěla jsem domů zítra.

Herci a štáb se začali rozptylovat ze scény. Později večer bude velká dotočná párty. Na oslavu dokončení produkce, Conquest Broadcasting, mateřská společnost SIN-TV, objednala několik Bateaux Mouches[1] na plavbu kolem Paříže a večírek. Těšila jsem se na tu událost, ale teď mi Blake chyběl tolik, že to prostě nebylo tak vzrušující.

******

Řidič Peugeot sedanu mě vzal zpátky do mého hotelu. Zatímco hvězdy a režisér byli ubytování v hotelu George V, kde jsme natáčeli některé scény, já jsem byla ubytovaná v nově zrekonstruovaném hotelu Ritz. Bylo to jako z pohádky s jeho bohatou výzdobou a dokonalým servisem. Ne že bych někdy přebývala v takových luxusních ubytováních. Byli tak mimo mou skupinu. Ale to, co dělalo hotel pro mě ještě více speciálním, bylo, že zde Ernest Hemingway, jeden z literárních hrdinů mého otce, sepsal jeho první knihy. Abych ho potěšila, poslala jsem mu na e-mail fotku mě v baru The Hemingway a pomocí photoshopu jsem na fotku přidala legendárního autora.

Unaveně jsem vložila svou kartu pro odemknutí do dveří mého apartmá v desátém patře. Blake trval na tom, že dostanu vícepokojové apartmá, a i když jsem protestovala, snažíc se ušetřit peníze společnosti, nebylo nic, co bych mohla udělat. Být snoubenka ředitele SIN-TV a budoucí předsedkyně Conquest Broadcasting, přicházelo s výhodami. Většinu z nich jsem nepotřebovala.

Házejíc mou kabelku na pozlacenou vstupní konzoli, jsem se vlekla do prostorné ložnice s královskou postelí s nebesy a úchvatným výhledem na Paříž. Oči se mi rozšířily. Položené uprostřed hustých, nadýchaných peřin byly dva dokonale zabalené balíčky…. Jeden malý, druhý velký. Obal malého balíčku jsem poznala okamžitě. Se svým podpisem žhavého růžového srdce, to bylo samozřejmě od Gloria´s Secret. Gloria Zander, výkonná ředitelka proslulého obchodu s luxusním dámským prádlem, sponzorovala můj blok a měla populární prodejnu právě tady v Paříži na nedaleké Champs-Elysées. Přestože jsem toužila otevřít velký tajemný balíček, sáhla jsem pro menší a sloupla obálku vloženou pod mašlí. Vzkaz s rukopisem, který jsem nepoznávala, se setkal s mým pohledem.

Gratuluji ti k první produkci! Tohle si dnes večer oblékni.

Dar musel být od Glorie. Jak pozorné! S dychtivými prsty jsem roztrhla obal a zvedla víko.

Dech se mi zadrhl. Uvnitř pod vrstvami jemného růžového hedvábného papíru byl velkolepý komplet perlově bílého krajkového spodního prádla: podprsenka s vykrojenými košíčky, odpovídající kalhotky a podvazky. Plus krajkou zdobené průsvitně hedvábné punčochy označené jako: Vyrobeno ve Francii. Malé mašličky zdobené perlami označené značkou prádla byli na všech správných místech. Toto spodní prádlo by nádherně stačilo, kdybych si ho vzala na svůj svatební den. Podívala jsem se dolů na velký diamantový prsten se sněhovou vločkou na mé levé ruce, vždycky jsem byla ohromená jiskřivostí a velikostí a vzpomněla jsem si na onu magickou noc, kdy mě Blake požádal o ruku, bylo to jen před měsícem. K rozmrzelosti mé matky, která byla radostí bez sebe, Blake a já jsme ještě nestanovili datum. Měli jsme příliš mnoho na svých talířích, když přišla práce.

Rozprostírajíc krásné spodní prádlo na postel, jsem sáhla na po velkém balíku. Mé prsty ho s obavami rozbalily. Uvnitř krabice lemované hedvábím byla další obálka. Opatrně jsem ji rozevřela ukazováčkem. Další vzkaz se stejným nerozpoznatelným rukopisem. A tohle si oblékni taky. Musí to být další dar od velkorysé Glorie, domnívala jsem se, když jsem rozložila jemný papír.

S povzdechem jsem vyjmula obsah z velké krabice. První, páskové stříbrné Jimmy Choose[2]. A pak elegantní šifonové šaty v barvě slonoviny, od mého oblíbeného návrháře a drahého přítele, Chaz Clearfield, z jeho nového luxusního dámského návrhářství, které Gloria pomáhala rozjíždět. Mělo to perlami pokrytý výstřih, úzký pas a plnou sukni. Moje velikost – čtyři. Nikdy jsem nevlastnila, nebo na sobě neměla tak ohromující šaty, jako tyto. Velmi dospělé, patřili na filmovou hvězdu. Někoho, jako je Cameron Diaz. Nebo elegantní bohyni, jako je Gloria. Ne na drobnou, středozápadní holku střední třídy, jako jsem já.

Šla jsem k impozantní skříni a stoupla jsem si před zrcadlové dveře, držela jsem si šaty u sebe. Wow! Budu v nich vypadat oslnivě. A pak se mé srdce o stupínek potopilo. Kdyby tu jen Blake mohl být, vidět mě v nich.

******

Taková perfektní noc na plavbu po Seině. Květnový vítr byl mírný a večerní obloha nemohla být jasnější. Pronajaté autobusy vzaly herce Pearl a štáb do Pont D´Alma u řeky Gauche, odkud vyplouvaly prosklené lodě. Každý byl pěkně vystrojený na večerní prohlížení památek, vybranou večeři a čistou zábavu. Plno návštěvníků večírku, včetně Cameron a velmi koketního Gasparda mi přišli poblahopřát k produkci a okomentovali, jak skvěle vypadám. Byla jsem tak polichocená a skromná zároveň. Paparazzi a novináři dělali fotografie rychlostí blesku. Usmála jsem se na kameru. Ale abych byla upřímná, i když jsem byla Blakeovo snoubenka a moje kariéra mě vpustila do této pompéznosti, hvězdného světa, pořád jsem nebyla zvyklá na tolik pozornosti a půvabu.

Na nábřeží byla každému předána vstupenka označující, na které je lodi. Podívala jsem se na svou. Číslo šest….ta poslední. Opatrně, v mých nových botkách na podpatku, jsem nastoupila na loď a vydala jsem se na horní palubu. Opřela jsem se o zábradlí a dívala se na kouzelné Město Světel. Seina tiše narážela do boku lodi, zatímco se mé nové šaty vlnily, jak plachta v teplém jarním vánku. Majestátní Grand Palais mě tváří v tvář. Všechno svítilo, připomínalo to obří šperkovnici.

Rachot motorů ostatních lodí před tou mou mi burácel v uších. Vyplouvaly. Myslím, že my jsme čekali, až se na tuto palubu dostane více cestujících, protože jsem tu byla jediná. Možná byl na cestě další autobus lidí?

Uplynulo deset minut. A stále žádní další cestující. Ostatní lodě nyní byly na cestě a začínaly mizet v dálce. Srdce mi začalo závodit. Do prdele. Možná se stal nějaký omyl a já jsem nastoupila na špatnou loď.

„Vypadáš v těch šatech nádherně. Máš na sobě taky to spodní prádlo, které jsem ti poslal?“

Při zvuku toho známého smyslného hlasu mi srdce málem vyskočil do Seiny. Cítila jsem, jak se uvnitř roztékám. A můj střed vlhnul tak, jako samotná řeka.

Otočila jsem se. Byl tam. Opřený o zábradlí na dolní palubě. Ten muž. Který mě miluje tělem i duší. A myslí. Ten zničující muž. Blake Burns.

Otevřela jsem pusu. Němá, teď jsem pochopila, proč jsem předtím nebyla schopná ho zastihnout. Letěl. Letěl, aby mě viděl. A teď, každá část mého já létala, protože byl tady.

Oblečený v jednom ze svých dokonale padnoucích tmavých oblecích, rozeběhl se ke mně. Jeho dlouhé nohy byly v pohybu stejně tak sexy, jako jeho hluboký pohled. Rozeběhla jsem se k němu a setkala se s ním na půli cesty.

„Ach můj Bože, Blaku.“ Srdce mi bušilo, hodila jsem mu ruce kolem krku. „Nemůžu uvěřit – "

Stáhl mi hlavu dozadu za můj culík, a pak jeho ústa zachytila moje, přerušujíc mou zásobu slov. Polibek řízený jazykem byl divoký, vášnivý a oh, tak skvělý. S jeho tvrdým tělem a obrovským ptákem, tisknoucím se na mě, loď se začala pohybovat.

„Blaku, kam jedeme?“ Drmolila jsem, konečně prolomujíc polibek.

„Zbytek herců a štáb jednou na prohlídku Paříže. Ale ty, moje tygřice, jedeš na cestu na měsíc a hvězdy a zpět.“

„Oh,“ vypískla jsem.

Vzal mi bradavky mezi palce a ukazováčky a zatahal. Cítila jsem, jak mi tvrdnou, když se samolibě usmál. Teplo mi rozkvetlo mezi nohama a pak mi jeho ruce sklouzly na boky.

Vrhnul sukni mých šatů a odstrčil moje promočené krajkové kalhotky na stranu.

Jeho prsty rychle našly něco jemného a citlivého. Můj klitoris.

Kroužily tam. Tvrdě, přesně tak, jak jsem to milovala. Sténala jsem, houpajíc se do něj, jak jeho šikovné prsty nabraly na rychlosti.

„Je Vais Baiser votre Cerveau,“ zašeptal mi do ucha, jeho přízvuk perfektní.

„Parlez-vous français?“ (pozn. ona se ho ptá, jestli mluví francouzsky) Zamumlala jsem, jak mě uchopil ohromující orgasmus.

„Ne, mluvím necudně.“

***

Blake

Pokud si myslíte, že bych nechal mou malou tygřici na párty s těma nadrženejma francouzskýma žábama, buďte si kurevsky jistý, že mě do teď neznáte. Gaspard-Bastard. Když jsem se dnes ráno probudil při úsvitu, skočil jsem do sprchy, dal jsem dohromady to nejnutnější, co potřebuju na přespání a odvezl jsem se mým věrným rychlým Porsche na LAX[3]. Jennfer byla ve Francii, dohlížela na její první produkci po dobu dvou týdnů a chyběla mi jak blázen. A nebyla to jen její těsná malá kundička, kterou jsem postrádal, což by mohly mé mozolnaté prsty dosvědčit. Chybělo mi všechno kolem ní. Probouzet se s ní v mém náručí. Chuť jejího polibku na mých rtech. Společné sprchování. Její rozkošné chichotání. A dokonce i způsob, jakým se mou na mém místě uměla zacházet. (Ježíši. Další nezamýšlená slovní hříčka?) Ano, můj pták měl pořádný apetit, ale ona mi ukazovala, že mé srdce hladovělo také.

Během dlouhého jedenáctihodinového letu, byl můj pták napjatý proti džínům, zatímco mi srdce bilo jak sbíječka. Nechával jsem jídelní tác dole po celou dobu s výjimkou odletu a přistání. Nemohl jsem se dočkat, až ji překvapím a uvidím výraz na její hezké tváři. A pak jí zbavím toho krajkového prádýlka a nových šatů, které jsem jí poslal se spikleneckou pomocí Glorie Zander a jejího kámoše návrháře, Chaze. Chystal jsem se seřadit tři třešně….správný plán, správná osoba a bez zádrhelů, správný čas. Na krámě byla velká výhra.

Načasování, jak jsem se naučil, bylo všechno. Bez toho, by se všechno rozpadlo. Dokonce i ty nejlépe propracované plány – nebo plány jak si zapíchat. Naštěstí let přistál brzy a já jsem byl schopný dostat se do Bateau Mouche v pohodě. Nepodstatné, že moje malá tygřice věděla, že jsem to objednal ze své vlastní kapsy, pro svou vlastní potřebu. Nikam to nevedlo, dokud jsem nebyl na palubě. A tak i ona.

Kurevsky jsem si přál, abych si udělal fotku jejího obličeje, když na mě upřela oči. Její smaragdové oči se rozzářily jako hvězdy na obloze a její ústa se rozdělila do dokonalého O. O dost velké na to, aby se tam vešel můj velkej pták. Sakra, vypadala žhavě v těch šatech. Magicky, vánek od řeky, jí odvával sukni nahoru po stehnech, vystavujíc tak nabírané podvazky a punčochy a kousek z krajkových kalhotek, které jsem žádal, aby si vzala. Péro mi stálo, nemohl jsem se dočkat, až se do nich dostanu. Ale jedno po druhém. Potřeboval jsem ji v náručí. A moje ústa potřebovala pohltit ty její. Připadalo mi to jako roky. Ona roztavená do mě jako čokoláda a jak můj jazyk tančil s jejím, s trhnutím jsem zvedl hedvábné šaty. Zkušeně, jsem vmanévroval prsty pod její malé krajkové kalhotky a našel jsem svůj skrytý poklad.

„Oh, bejby, ty jsi tak zatraceně horká a vlhká,“ zasténal jsem jí do úst, jak jsem třel její střed.

Chytila se mého tempa, měl jsem její sténání u sebe. Tak připravená se udělat. „Ach Bože, Blaku,“ vykřikla a pak se udělala.

Cítil jsem její otřesy kolem mých prstů, zatímco se ona držela mých ramen, aby neupadla.

Moje péro bylo v jednom ohni. Má ústa uzamčená zpátky na jejích. Zezadu jsem s ní popocházel, dokud se neopírala o zábradlí. Její drsné dýchání se mísilo se zvukem měkkých vln omývajících loď. Vyhrnul jsem jí znovu šaty a vzal jsem do dlaní její sladký zadek. A pak, jedním rychlým pohybem, jsem jí roztrhl promočené kalhotky a roztáhl jí nohy.

„Blaku, co to děláš?“ Měla rozšířené oči.

Monsieur (pan) Nemravný Řečník s ní ještě nebyl hotový. Opravdu si myslíte, že jsem letěl přes půl světa jen proto, abych provětral její klitoris? Okusoval jsem její štíhlý krk a dostal jsem na to právo.

„Jdu mé budoucí manželce vyšukat mozek z hlavy.“

„Ale Blaku, lidé na břehu nás uvidí.“

„S tím si nedělej starosti, bejby. Už je nikdy znovu neuvidíme. A když uslyší tvůj řev, věř mi, budou si přát, aby byli námi.“

„Ale, nemyslíš si, že bychom si měli užít plavbu? A podívat se na všechny památky?“

„Tygřice, v Paříži je jen jedna památka, kterou si musíš prohlédnout, a ta je přímo tady.“ Rozepnul jsem si poklopec a nechal vyskočit mojí kládu. Devět palců čistého potěšení. To si zaslouží pět hvězdiček na Yelp[4].

Šťouchl jsem do ní a s horkým nádechem jsem se ponořil hluboko do ní. Její svaly se sevřely kolem mé délky. Zasyčel jsem. Skoro jsem zapomněl, jak dobrý pocit to v její těsné malé kundičce byl. S dalším nádechem, jsem do ní nemilosrdně bušil, každé zasunutí jí bralo blíž k okraji. Sevřel jsem jí ruce těsně kolem pasu, aby nespadla přes palubu. Kurva. To by bylo špatný. Její steny se mísily s mým vrčením, jak jsem do ní bušil tvrději a rychleji. Její tvář zkřivená mučivým potěšením a já jsem držel své oči otevřené, abych si vychutnal ten krásný pohled na ni. Krása Notre Damu, jak loď proplula kolem Île de la Cité a minula slavný mezník, bledla vedle ma belle dame (mé krásné dámy) v mé tváři a náručí.

„Oči, tygřice,“ nařídil jsem. Chtěl jsem, aby si teď taky užila úžasný výhled. Na můj povel, rozevřela svá víčka s dlouhými řasami a já jsem jí odměnil dalším nestravujícím francouzským polibkem – la pelle nebo shovel, jak tomu někteří lidé ve Francii říkali. V dálce jsem slyšel kolemjdoucí podél Seiny, jak nám fandí s vlčím pískáním a potleskem. „Allez, allez! A votre santé![5]“ Zamával jsem na ně.

„Chyběl jsem ti?“ Oddechoval jsem tak, jak do ní bušil můj penis. Chybělo ti tohle?

„Oh ano. Tak moc.“

Před námi jiskřila Eiffelova věž. V tempu, ve kterém jsme se pohybovali, bylo při nejmenším půl hodiny, dokud jí loď nemine a zamíří zpátky na molo. Mojí vlastní rozpálené věži z oceli to nebude trvat o moc déle.

„Udělej se, se mnou, bejby.“ Intenzivní mravenčení narůstalo od mých koulí až ke špičce mého ptáka. Přísahám, že se můj penis chystal vyskočit z kůže.

Vyrazila ze sebe divoký řev, který byste mohli slyšet až v LA, a pak jsem vykřikl její jméno, jak se můj vlastní mocný orgasmus setkal s jejím blaženým následkem po orgasmu.

„Oh, Blaku,“ zamumlala, jehí hlas bezdechý šepot.

Vyčerpaný, tiskl jsem se jí ke krku. „Jsi šťastná, že jsem přijel?“ Člověče, co to bylo se mnou a s těmi dvojsmysly? (pozn. come – přijel/udělal se - dvojsmysl)

Opřela si hlavu o mou hruď. „Tak šťastná.“

S pažemi omotanými kolem ní, jsme zůstali v této poloze odpočívat několik dlouhých minut, jak jsme se blížili k Arc de Triomphe. Takže možná, možná jsme promeškali nějaké památky podél Seiny, ale na tom nezáleželo. Něžně jsem líbal její hedvábnou kůži všude, kde jsem mohl.

Klavírní hudba se nesla nočním vzduchem. Cole Porter. „I Love Paris.[6]“

„….in the springtime,“ zpíval jsem jí tiše do ucha. Přichystal jsem romantickou večeři naplněnou šampaňským pro dva na jídelní palubě níže – komplet s pianistou a zpěvem. Předvedou písně z play listu Pearl, takže si budeme moct zatančit ploužák. A později o něco víc šukat – schovával jsem si její sladkou kundičku na dezert.

Zasněně vzdychla, nezvedajíc hlavu z mého srdce.

Ano, miloval jsem Paříž na jaře. Tady existovala jen jediná věc, kterou jsem miloval víc – Paříž na jaře s mojí tygřicí. Mojí budoucí manželkou. Držel jsem ji pevně.

„Oh, Blaku, mohla bych se s tebou milovat celou noc.“

Takový byl plán.

---

[1] http://reservation.parisinfo.com/il4-offre_i150-bateaux-mouches-croisiere-promenade.aspx

[2] http://row.jimmychoo.com/en/home - v našem případě botky

[3] Mezinárodní letiště Los Angeles

[4] http://www.yelp.com/

[5] tak allez by mělo být šup, nebo jdi a A votre santé je na vaše zdraví, nebo prostě na zdraví….má francouzština je na bodu mrazu, tak mě omluvte, můj druhý jazyk byl bohužel němčina :D

[6] https://www.youtube.com/watch?v=a4vGjZBGa1E