WI - 32. kapitola

Překlad: Ivča

Knox

Současnost

Už uběhl skoro týden, co mě City přesvědčila, že se od ní prostě nemůžu držet dál…v žádném směru. Byl to zatraceně nejlepší týden mého života. Když jsem se snažil přestat s tím, co jsem si myslel, že je pro ni nejlepší a přestal ji odstrkovat, život byl ihned lepší. Pryč byl zoufalý chtíč, mrzutost a hodně zadržované zlosti a agrese vyletělo komínem. Nestal se ze mě přihlouplý blb, ale City řekla, že jsem přestal být tak zamyšlený.

A nejlepší na tom poddat se pokušení je to, že ji mám, kde chci. Stal se z nás šíleně nadržený pár, který na to musel skočit v každém pokoji našeho bytu…denně. Prostě jsem od ní nedokázal udržet ruce dál a nevadilo jí to. A z poloviny to byla ona, kdo na mě útočil.

Jo, to mi taky nevadilo.

Ale pořád jsme měli problémy; nedokážu to napravit přes noc. Pořád jsem si dělal starosti a bál se toho, co bych mohl udělat, ale City mě přinutila to překonat a jako kdyby řekla: „Prostě do něčeho prašti. To je v pořádku.“

Dokonce jsem zvládl i celé „sezení“, kdy se mě snažila přimět mluvit o letech ve vězení. A typicky jsem musel jít do posilovny, abych to ze sebe dostal. Ale ujistila mě, že jsme udělali pokrok, protože jsem vydržel 18 minut, když to porovnám s minulými 4 minutami, než jsem utekl.

Zjistila, že mé výbuchy vzteku jsou formou úzkosti. Tak se snažila na to přijít a řekla, že už jsme udělali první krok v objevení toho, co způsobuje moje epizody. Četla techniky dýchání, o taktice odklonění a cvičení – všechno jsem už dělal ve Speedyho posilovně – a začala obhajovat můj čas strávený v posilovně.

Po pár dnech šla se mnou. Poprvé se snažila cvičit se mnou, ale po 10 minutách to vzdala. Pak mě jen pozorovala. Řekla, že mě nejraději sleduje při boxu a musel jsem jí věřit, protože na mě pak ve sprchách skočila. Všechno bylo lepší, když to bylo hříšné.

V pátek jsme pracovali spolu. Z nějakého důvodu jsem byl nervózní z toho, že s ní půjdu do Forbidden a nebyl jsem si jistý proč…než jsme narazili na Tena, který řval: „Dobře! Parker konečně zasunul!“

„Ach můj bože.“ Zaječela City, otočila se ke mně a zrudla. „Je to tak vidět?“

„No, je.“ Když zostuzeně zasténá, chytnu ji za ramena a směju se, když ji políbím na čelo. „Neboj. Postarám se o Tena.“

Otočím se k tomu otravnému chlapovi, který se pořád ušklíbá.

„To je správný směr, chlape.“ Snaží si se mnou plácnout. „Skóroval jsi s Trojkou, co? Dobrý vkus, mukle.“

Místo bych přijal jeho gratulace, prokřupu si klouby a zúžím na něj oči.

Polkne. „Kurva.“ Zvedne ruce a couvá. „Nemyslel jsem to neuctivě. Vážně. Jen z tebe mám radost. Prosím, nezabíjej mě před mou ženou.“

Při tom se zarazím, ohlédnu se a pak uvidím u baru usmívající se blondýnku, která houpe nohama a pije brčkem.

Když se jí podívám do očí, usměje se a zamává. „Ahoj.“

Dívám se na ni, když ukážu palcem na Tena. „Vážně sis ho vzala?“

Zasměje se a odpoví: „Byla jsem opilá.“

„Hej!“ Ten se na ni otočí a zamračí se. „A protože jsi mě, kurva, milovala.“

Pokrčí rameny. „Jo, to asi taky.“

„Zatraceně, že jo.“

Když si k ní jde pro pusu, Noel z druhé strany byru zakřičí: „Fuj.“

Ten ji nakonec nepolíbí a zakřičí dost nahlas, aby to slyšel i Noel: „Měl jsem s tvou sestrou sex. Hodně sexu.“ Jeho žena ho dloubne do žeber a řekne, aby se choval slušně a přestal otravovat jejího bráchu.

Dívám se na Noela a Tena, ale jen se na sebe ušklíbnou, než se otočí na své ženy. Asher je na pódiu a připravuje se na koncert, ale jak se zdá, je tady zatím sám.

Otočím se ke spolupracovníkům. Noel a Ten se baví jako nejlepší kamarádi, jako kdyby se před chvílí neměli porvat. City připravuje stůl u Aspen, takže si povídají, smějí se a další dvě servírky dávají na stoly dochucovadla.

„Co tady vy dva děláte?“ zeptám se jich. „Myslel jsem si, že dnes budu s Masonem.“

Mason v tu chvíli vyjde z chodby s Pickem.

„Tady jste,“ řekne Ten a praští mě do paže. „Je tady i zbytek, aby viděl tu blbcovu show.“

„Slyšel jsem to,“ zařval Asher.

„To jsi taky měl,“ zařve Ten a pokračuje. „A mělo by ti to dnes jít. Mohl bych být doma a dostávat se Caroline do kalhotek.“

„Čuráku,“ zamumlá Noel.

Když Pick a Mason přestanou mluvit, Mason jde za bar, zarazí se a divně se na mě dívá. Pak zvedne ruce. „Dobře, řekni mi, jak bolestivě mě zabiješ?“

Neviděl jsem ho od chvíle, co to řekl City. Ale ten týden mi asi pomohl to překonat. Nebo mi pomohlo něco jiného. Podívám se na zrzku, která nás sleduje i s Aspen.

Když se otočím k Masonovi, pokrčím rameny. Mohl jsem se nasrat a praštit ho do brady. Ale už jsem se nemohl pokaždé nasrat. „To je v pohodě,“ přiznám, než na něj ukážu prstem. „Ale už na mě nikdy neházej takové sračky.“

„Ach, s tím si nemusíš dělat starosti,“ ujistí mě rychle. „Nikdy.“

„A už kurva nikdy neříkej Felicity věci, které bych měl říkat já.“

Kývne. „Dobře. Chápu to.“

„Dobře.“ Otočím se a jdu pracovat.

Pick se zastavil před otvíračkou, aby se ujistil, že jsme připravení. Zastavil se přede mnou a spokojeně se usmál. „Sakra, zbožňuju, když mám pravdu,“ zamumlá, než odejde a zastaví se u City. Mračím se na něj a zajímá mě, jestli mám okolo sebe posexovou svatozář.

Ostatní členové kapely se ukázali až při otvíračce s prvními zákazníky. Zahlédl jsem Rocka – už pro mě nikdy nebude Raketa – na pódiu, ale ani se na mě nepodíval. Když si u mě Noel chtěl objednat pití pro sebe i ženu, zahlédl, kam se dívám.

Když jsem jim to přinesl, odkašlal si. „Takže…Aspen říká, že je Felicity poslední dobou šťastnější.“

„Dobře.“ Zvednu obočí a chci, aby se dostal k pointě.

Zavrčí, povzdychne si a udělá obličej. „Takže asi Pick věděl, co dělá, když na vás tlačil,“ přizná. Pak pokrčí rameny: „A prostě vím, že když je Felicity šťastnější, je šťastnější i Aspen a…“ zakývá na mě obočím. „A to dělá velmi šťastným Noela.“

Ach, brácho. „No, proto jsem tady,“ řeknu. „Abych zlepšil váš sexuální život.“

„Sklapni,“ zamumlá a zamračí se. „Prostě, kurva, pokračuj v tom, co děláš. Dobře?“

„S potěšením,“ zamumlám, když odejde. Otočím se k City, ale přede mnou se posadí pár smějících se žen.

„Knoxi!“ zakřičí obě dvě.

Mrknu, když si uvědomím, že to jsou Eva a Reese, takže konečně vidím, jak jsou si podobné. Pick řekl, že jsou sestřenice, ale nepřipadalo mi to tak, než jsem je viděl bok po boku přímo před sebou, dokonce mají stejně modré oči.

„Odkud jdete?“

„Kecaly jsme v Pickově kanceláři,“ řekne Eva, než mě chytne za předloktí. „Jak ses měl, krasavče?“

Podle jejího pohledu vím, že ví všechno. Ostře se podívám na její sestřenici, jestli kecala. Ale Reese jen pokrčí rameny, moc ji to nemrzí.

„Jsem v pohodě,“ řeknu a opatrně jí vykroutím svou ruku.

„Dobře. Víš, opravdu se u nás musíš někdy zastavit. Děti se na tebe ptají.“

Zvednu obočí a zajímá mě, jak to ví, když neřeknou víc, než buh-buh, ma-ma a brou-brou. Ale pokrčím rameny, protože mi taky chybí. Řekl jsem jí, že se někdy zastavím, pak se za nimi objevil Mason, abychom si vyměnili strany baru a mohl tak kecat se svou ženou.

Kapela začala hrát a bar ožil. City se u mě zastavila pokaždé s objednávkou a políbila mě.

Když jsem byl sjetý z poslední pusy, objevila se přede mnou Reese s vytřeštěnýma očima. „Knoxi,“ zasyčí a mává, abych se přiblížil. Zamračím se, ale udělám to. Nakloní se ke mně a snaží se překřičet všechen hluk. „Právě přišel Jeremyho starší bratr.“

Podívám se přes její rameno a uvidím Tada Waldena. Moc se nezměnil od té noci, co mě držel, aby mě Cityini bratři zmlátili. A když mluvíme o jejích bratrech…je to s ním Garrett Bainbrigde?

Ztuhnu a zamumlám: „Kurva.“ „Díky, že jsi mě varovala.“ Kývnu na ni, než odejde.

Sleduju je přicházet, než zamíří k Masonovi, ale zastihnu je dřív. „Můžu vám pomoct?“

Nepoznali mě. To mě nepřekvapuje. Ale zvednu obočí, když Tad řekne: „Hledáme Knoxe Parkera. Slyšel jsem, že tady pracuje.“

„Jo? Kde jste to slyšeli?“

„Podívej, pracuje tady, nebo ne?“

Odfrknu si, jak s ním mluví. „Pokud na tom záleží, jsem to já.“

Otevřou pusy. „Kurva,“ zamumlá Garrett, než si mě prohlédne. „Nevypadáš stejně.“

„Co, kurva, chceš?“

Vím, co chci já. Chci, aby zmizli, než je Felicity – nebo Rock – spatří.

„Jsme tady kvůli omluvě.“ Tad ke mně natáhne ruku.

Mračím se na jeho nataženou dlaň a podívám se mu do tváře. „Děláš si ze mě prdel? Posledně, co jsem vás dva viděl, jste mě mlátili.“

„Protože jsme zjistili, že jsi byl nahý na zadním sedadle s mou sestrou,“ zasyčí Garrett.

Tad zvedne ruce. „A musíme teď přiznat, že jsme reagovali přehnaně. Nezasloužil sis, co se ti pak stalo.“

Zašklebím se a snažím se přijít na to, proč se snaží smířit. Jeho bratra jsem zabil.

Povzdychne si. „Viděli jsme video, co se stalo mezi tebou a Jeremym.“

„Kurva.“ Otočím se od nich a přejedu si dlaněmi po tváři.

Kurva, existuje někdo, kdo to video neviděl?

„Po tom všem jsi přišel zkrátka,“ řekne Tad. „A nedivil bych se, kdybys šel po určitých lidech.“

„Jo a nechceme, abychom ti lidé byli my,“ vloží se do toho Garrett.

Odfrknu si a vrtím hlavou. Neuvěřitelné. Jen si chtějí krýt zadky. „Fajn,“ zamumlám suše a otočím se k nim. „Oba vaše životy ušetřím. Cítíte se líp?“

Garrett otevře pusu, protože chce asi dodat něco, co mě nasere, ale pak se objeví City a položí na bar prázdný tác. „Sakra, dnes je tady plno.“

Bratr se k ní otočí. „Felicity?“

Podívá se na něj a otevře pusu. „Garrette? Co tady děláš?“ pak se dívá na mě, jeho a Tada.

„Myslím, že se snaží omluvit za to, že mi zkurvil život, ale ještě jsem neslyšel slovo promiň.“

Garrett se na mě zamračí, než se podívá na City. „Měl jsem vědět, že se zase najdete.“ Pak mě šokují jeho další slova: „To je dobře.“

City ohromeně zvedne obočí, než řekne: „Takže…jak se mají doma?“

Bratr pokrčí rameny. „Nemám ponětí. Roky jsem je neviděl.“

Nakloní hlavu na stranu. „Co to říkáš?“

„Slyšel jsem, že Max převzal firmu po otci a stal se z něj bezcitný obchodník. Pokud se mě na to ptáš, byl vždycky horší, než stařík. Tvářil se hezky, jako tvůj kamarád…a pak bum…bodl tě, kurva, do zad.“

„O čem to mluvíš?“ chce vědět City.

„Mluvím o naší rodině. Prostě…o všem. Nemají srdce. Vidět tě, jak se pouštíš do rodičů, byla ta nejlepší a nejodvážnější věc, jako jsem viděl. Tehdy jsem tě nenáviděl, protože jsem si přál, abych to udělal jako první. Trvalo mi asi měsíc, abych našel koule, sebral se a taky utekl.“ Podívá se na Tada – je to zamilovaný pohled – a pak ho vezme za ruku.

„A byla to ta nejlepší věc. Mohl jsem přestat předstírat něco, co nejsem a nakonec být tím, kým chci.“

Felicity na ně hledí, než začne vrtět hlavou. „Ehm…páni. Dobře. Ehm, to je asi skvělé. Mám z vás radost.“

Garrett se na ni podívá a poprvé za ten večer se tváří provinile. „Doufám, že mi jednoho dne dokážeš odpustit, jak jsem se k tobě pořád choval.“

„Ehm…“ kývne. „Dobře. Jo. Jistě.“

A vypadalo to, že to tak bude.