POAK - 19. kapitola

Překlad: Ivča
Kor.: Evča

„Máme jídlo,“ říkám, když vejdu do obývacího pokoje před Masonem s rukama plnýma talířů s dortem a zmrzlinou s oříšky. Nejdříve dám Sarah a položím talíř vedle křesla a do ruky jí dám vidličku. „Tady máš, drahoušku. Ujistila jsem se, že máš nejvíc polevy na – „zalapá po dechu. „Ach můj bože, nezazpívali jsme veselé narozeniny a nesfoukávala jsi svíčky.“

„Sarah má příliš problémů se svíčkami,“ odpoví Mason a dává matce talíř a pak další podá Leann. „Vždycky to přeskakujeme.“

„Ach. No, i tak bychom jí mohli zazpívat, ne?“ když se Dawn uvolní na pohovce s nohama nahoře, začnu zpívat, když dávám občerstvení Sorche a Brittany.

Naštěstí Mason, jeho máma a další tři hosté zpívají se mnou. Poté zatleskám a i ostatní.

„Přijdeme s pitím,“ řeknu.

Mason jde za mnou, když ho vezmu za ruku a táhnu sebou.

„Vidíš,“ řeknu, když jsme na chodbě. „To nebylo tak zlé.“

Ušklíbne se. „Asi protože jsi nedala nikomu šanci mluvit.“

Nerada slyším jeho dobírání a šťouchnu ho prstem do žeber. „Jen sleduj, kámo. Uvidíš zázrak jménem Reese.“

„Dobře,“ znova se zasměje. „Budu ti věřit. Ale máma nebude sedět s těmi spratky a ignorovat Sarah.“

„Asi se bude snažit, aby se cítili pohodlněji.“ Vejdu do kuchyně a podám mu 4 hrnky s punčem.

Mračí se, když se na hrnky podívá a zamumlá: „No, to nepomůže Sarah, aby se cítila lépe.“

„Hej.“ Řekla bych Masonovi, aby se uklidnil a představil si Liama a Chrise. Ale nemyslím si, že by to na něj fungovalo. S kluky někdy prostě není zábava. „Mám plán.“

Najednou si vzpomenu na chvíli, když včera v noci řekl to samé, než jeho prsty –

Zachvěju se, zavrtím hlavou a odmítám na to myslet. Ne teď.

Poté, co mají všichni všechno, si nachystáme s Masonem dort a připojíme se ke skupině, kde sedíme spolu na jednom kusu nábytku, který zbyl v obývacím pokoji – pohovka. Mluvte mi o škádlení, když se tísníme jako pár.

Tři hosté skoro dojedli dort a řekla jsem Sarah: „Co kdyby sis otevřela dárky, když všichni jíme.“

„To je dobrý nápad.“ Dawn skopne nohy dolů, aby zvedla jeden dárek, a podá ho dceři.

„Dobře uvažuješ,“ Mason se ke mně naklonil blíž, zašeptal do ucha a polechtal tak citlivou kůži na krku teplým dechem. „Uspěchej mučení, abychom se přes to dostali co nejdříve.“

Jsem ráda, že je mi tak nablízku, ale je to na mě příliš. Dokonce se mi líbí i vůně pečených ořechů, kterou z něj cítím. Potřebuju prostor, než se na něj vrhnu, tak ho odstrčím a zašeptám: „Chovej se slušně.“

Odfrkne si, posune se dozadu a vrtošivě si dá kousek dortu do pusy.

Sarah si užívá rozbalování dárku. Spolužačky se přisunou blíž, když otevře první dárek. Byla tak nadšená, že skoro spadla z křesla, když viděla zářivý náhrdelník od Masona.

„Děkuju ti. Děkuju ti, Masone, děkuju,“ říká pořád a široce se usmívá.

Pár minut Dawn trvá, aby jí ho připnula na zápěstí, ale Brittany, Leann a Sorcha se posunou blíž k Sarah, aby si dárek mohly prohlédnout.

„To je opravdu krásné,“ zamumlá Sorcha a oči se jí rozzáří. „Vždycky jsem chtěla krásný náramek.“

Zakřením se na Masona, když mu poplácám koleno a dám mu vědět, jak skvěle náramek vybral. Podívá se na mě a tváří se skoro ostýchavě.

Jsem poctěná, že Sarah chtěla otevřít můj dárek. Dala jsem jí dvě věci a zabalila je zvlášť, abych je pak zabalila dohromady. Sarah je nadšená, když otevírá ještě jeden dárek.

„Dala jsi jí dvě věci?“ zasyčí mi Mason do ucha.

Zakřením se a hodím vlasy přes rameno. „Samozřejmě.“

Zúží na mě oči. „Podlézáš jí.“

„To víš.“ Šťouchnu ho kolenem a mrknu.

Dawn si myslela, že jsem ďábel, když jí pomáhala otevřít první. „Je to…ach, můj bože.“ Rychle se na mě podívá a zamumlá: „Make-up.“

Vidím jí na tváři, že nedovolí Sarah, aby tak chodila mimo domov, ale možná ji budu pořád moct malovat při hlídání.

Noty na náramku připomínají Sarah první noc, kdy jsme spolu tančily, a zdá se, že se víc líbí Dawn. Ale pro Sarah jsou spíše svázané s make-upem. Celá tvář se jí rozzáří potěšením a vděčností, když se na mě dívá.

Když jí máma pomáhá s přívěškem, otočím se ke klukovi vedle mě. „Jsme dobrý tým ve vybírání dárků?“

Zvednu ruku, abych si s ním ťukla pěstí.

Neochotně se usměje. Skoro si ťukneme pěstmi, když se otevřou dveře.

„Ju hů. Slyšela jsem, že je tady dnes narozeninová oslava.“

Uvidím obrovskou krabici zabalenou do papíru s Mickey Mousem, než ji někdo otočí stranou a uvidím paní Garrisonovou.

Můj úsměv najednou opadne.

To bylo poprvé, kdy jsem ji viděla za denního světla. Čekala jsem něco úplně jiného, možná koženého, svraštělou kůži z přílišného opálení, křiklavě namalovanou a v leopardím vzoru. Ale tato žena je šik. Její kapri a blůza jsou moderní, konzervativní a věkově vhodné. A ach můj bože, má Burberry kabelku, po které toužím už věčnost.

Teď ji opravdu nenávidím.

Masonova noha přitisknutá ke mně najednou ztuhne. Chci k němu natáhnout ruku a stisknout mu ji, ale jsem příliš šokovaná cizincem, který je za paní Garrisonovou.

Nakloním se blíž a vydechnu: „Kdo je on?“

„Nemám ponětí.“ Mason zavrtí hlavou a zmateně sleduje muže.

Ale paní Garrisonová rychle zmírní naši zvědavost. Poté, co odloží krabici na podlahu před Sarah, představí nám ho. „Ráda bych vám představila svého snoubence, Teda. Tede, toto je Dawn…“

Když ho táhne k Masonově mámě, rychle se podívám na Masona.

Přísahám, že bych mu neublížila, kdyby žárlil na nového snoubence své bytné. Ale bože, kdyby žárlil, a to jakýmkoli způsobem –

Ale nestalo se. Upřímně, vypadal šokovaně, když hleděl na snoubence paní Garrisonové. Pak se otočil ke mně a vypadal, že se mu ulevilo. „Díky bohu,“ zamumlal, když se rozzářil úsměvem.

Stiskla jsem mu nohu a zakřenila se. „Asi dnes nebudeš potřebovat ochranu.“

„A Reese,“ řekne paní Garrisonová, aby přerušila naši chvíli. „Neměla jsem ponětí, že tu dnes budeš. Ráda tě znova vidím.“

„Dobrý den, paní Garrisonová,“ řeknu a usměju se na ni.

Zatraceně, byla jsem dost dobrá herečka a nebylo příliš těžké hrát šťastnou, když jsem ji viděla a byla jsem nadšená, že si znova nebude zahrávat s Masonem.

Má už snoubence. Hurá, hurá!

Po Sařině reakci na oba naše dárky, otevře poslední dárek. Slušně poděkuje, když Dawn z krabice vytáhne obrovského medvěda.

Paní Garrisonová se dívá na Dawn a svraští tvář. „Co řekla?“

Zúžím oči a nakloním se blíž. „Řekla: děkuju.“

Domácí se na mě rychle a nepřátelsky podívá a přísahám, že na moment by mi chtěla vyškrábat oči. Ale pak se pevně usměje. „Ach.“

Ani se neobtěžuje znova podívat na Sarah. Otočí se ode mě, chytne Teda za ruku a začne mluvit s Dawn.

Sarah hodí medvěda stranou a dlouze se dívá na make-up, tak se chytnu lana. Vstanu z pohovky, opustím Masona a jdu k ní.

„Takže, Brittany, Leann a Sorcho,“ řeknu. „Chcete mi pomoci namalovat Sarah? Myslím, že máme skvělé barvy, které na ní budou vypadat perfektně.“

Třináctileté se rády malují, tak spolužačky souhlasí a posadí se okolo mě. S jejich pomocí i pomocí Sarah, ji nastrojíme. I její nové kamarádky vypadají ohromeně.

„Páni, jsi tak krásná,“ říká Leann a zní vylekaně, když si prohlíží krásnou Sarah.

Jsem spokojená s jejich pochvalami a Sarah chce namalovat i ostatní. Když nikdo nic nenamítá, zkrášlujeme všechny tři. Dohlížím, když holky brebentí a říkají, co které nejvíc sluší.

Když domaluju oční linkou Sorchu, zvednu zrcátko, aby se mohla prohlédnout. Usměje se a děkuje mi. Pak spatří něco na podlaze vedle mě a nadskočí. „Fuj! Pavouk!“

Nejsem potěšená přítomností osminohé kreatury a začnu křičet hlasitěji.

„Kde? Kde?“ když to spatřím, vyskočím na gauč a křičím ještě hlasitěji. „Ach můj bože, je obrovský. Masone!“

Všechny spolužačky Sarah poskakují a křičí a skáčou na pohovku, aby se dostaly pryč od pavouka.

„Někdo zachraňte Sarah!“ křičím k smrti vyděšeně, abych vykročila sama ke křeslu.

Díky bohu chytne Sorcha její křeslo a táhne ji pryč od velkého a chlupatého pavouka, který šilhá, jako kdyby chtěl všechnu naši večeři.

„Co se, sakra, děje?“ Mason jde pryč od domácí, která v nechráněnou chvíli ukradla moje místo a sedla si k němu – a jé, asi jsem zapomněla na své ochranářské povinnosti. Přejde místnost, aby nás zachránil. „Co se děje?“

Všechny čtyři ukážeme na to místo a Sarah se snaží taky ukázat.

„Ach.“ Mason se narovná a úlevně se dívá na potvoru. „Je to vlčí pavouk.“

Jen vlčí pavouk. Otevřu pusu. Myslel to vážně?

„Neptám se, jaký druh to je,“ řvu. „Zabij to!“

Zasměje se. Ano, ten bastard se smál, jako kdyby vražda pavouka byla vtip. Neměl ponětí, v jakém nebezpečí byl jeho život. Upřímně, byli jste někdy tak vyděšení, že jste se stulili do klubíčka a chtěli spáchat vraždu, protože si někdo myslel, že je váš strach vtipný? No, já jsem v tom byla po uši a šílela.

Ještě další smích a pan Lowe už jen dostane květiny na hrob.

„Je to neškodné,“ ujišťuje mě. „Ježíši, Reese. Myslel jsem si, že jsi víc dobročinná.“

„Ne, když jde o odporné, chlupaté a osminohé monstra. Ta věc je větší, než já.“

Převrátí oči. „Není.“

Vrtěl hlavou a chechtal se mé fobii. Chtěla jsem ho praštit, protože se smál mému strachu, když jsem uviděla pavouka.

Křičela jsem a skoro praštila Brittany, když jsem se snažila dostat od okraje pohovky. „Ach můj bože! Pohnulo se to. Zabij to, zabij to, zabij to.“

Okamžitě jsem věděla, jaké pozdvižení jsem způsobila, protože holky začaly ječet – i Sarah – a prosit Masona, aby zabil pavouka.

Otráveně se na mě podíval, což znamenalo: podívej se, co jsi začala.

Nestarala jsem se. Pavouk pořád žil a to nebylo super.

„Čím bych to měl zabít?“ dožadoval se a vypadal vyčerpaně.

Moje hysterie se ještě zvětšila a ječela jsem: „Tvou zatracenou velkou botou, ty idiote. Máš asi velikost dvacet. Rozmázni to.“

„Nosím dvanáctky.“ Zamračil se uraženě.

„Je mi jedno, jestli nosíš velikost dva, zašlápni to, než to uteče.“

A křik začal, přidalo se ještě víc lidí…i hluk. „Rozmázni to. Rozmázni to. Rozmázni to.“

Mason se začal smát. Zavrtěl hlavou a zašlápl pavouka.

„Dostal jsi ho? Dostal jsi ho?“ chytila jsem Leann za ruku a asi jí přerušila krevní oběh, když jsem zadržela dech.

Mason zvedl botu a ukázal mi velkou černou šmouhu na koberci. „Dostal,“ odpověděl hrdě.

Šťastně jsem vykřikla. „Ach můj bože, děkuju ti.“ Nechtěla jsem na něj skočit, ale v jedné chvíli jsem stála na pohovce a v druhé jsem s úlevou letěla vzduchem s otevřenou náručí, když jsem skočila na kamaráda gigola.

Sotva mě chytil a překvapeně zalapal po dechu, když jsem mu vyrazila duch z plic. Udělal pár kroků dozadu, než se ustálil na místě, chytil mě okolo pasu a držel u sebe. Vděčně jsem ho objímala a zabořila mu tvář ke krku.

Byl tvrdý, opravdový, teplý a voněl úžasně. Když jsem ho objímala, uvědomila jsem si, do kolika problémů jsem se dostala. Ráda jsem se k němu tak tiskla. Příliš ráda. Nechtěla jsem ho pustit. Ale stáli jsme v pokoji plném lidí, kde byla jeho matka a další žena, která mu platila penězi za sex.

Divné.

Odkašlala jsem si a odtáhla se s úšklebkem, aby byla celá situace vtipná, místo nepohodlná. „Masone Lowe,“ povzdychnu si zasněným hlasem a dramatizuju to, když mrkám řasami, jako herečka nějakého béčkového filmu. „Jsi můj hrdina.“

Převrátí oči a směje se. Dám si ruku na čelo a sundá mě dolů. „Jsi takový osel.“

Pokrčím rameny a naštěstí nemusím odpovídat, protože všechny holky, které se mnou křičely na gauči, ho taky objímají okolo pasu a děkují mu za záchranu před děsivým pavoukem.

Poté, co mu poděkují, otočí se k Sarah a skloní se, aby ho objala. „Jsi…můj…hrdina…,“ řekne mu.

Podívá se, jako by chtěl začít řvát. Vezme jí tváře do dlaní, kření se a zamumlá: „Pro tebe. Vždycky.“

Zatraceně. Teď jsem chtěla řvát já.

Ale opravdu, musel být tak milý, když šlo o jeho sestru?

Byla jsem nakonec ještě víc zamilovaná. Vždycky jsem do něj byla nějak zamilovaná.

~

Po dramatu s pavoukem chtěla Sarah tančit. Byl to její nápad, přísahám.

Se svolením Dawn jsem pustila LMFAO a pustila „Sexy and I Know It[1]“. Holky milovaly, jak jsem točila Sarah na křeslu a jezdila s ní po kuchyni. Všechny se u ní chtěly vystřídat.

Mason šel za námi a sledoval nás z chodby. Měl stejně založené ruce jako ve chvíli, kdy jsem přišla na párty, ale vypadal uvolněně, jako kdyby se bavil.

Když jsem viděla jeho pohled, nakrčila jsem na něj nos. Křenil se na mě a převrátil oči.

Otočila jsem se, šťouchla Sorchu bokem a obě jsme tančily, když Leann točila Sarah.

„Masone,“ volala Sarah. „Teď jsi na řadě ty.“ Mávala na něj.

Nebyl typ, který by odolal své sestře, tak se odstrčil od zdi a šel dopředu. Když začali „tančit“, couvala jsem pryč, abych nebyla tak obklopená lidmi. Opřela jsem se zády o dveře, kde byl předtím Mason, když jsem vedle sebe někoho ucítila. Podívala jsem se a spatřila paní Garrisonovou bez snoubence.

Páni, mluvila pořád Dawn s její snoubencem o rostlinách? Když jednou Ted a ona začali, mohli mluvit celou věčnost.

„Znova ahoj,“ řeknu a snažím se to říct vesele, když chci utéct od ženy, která změnila Masona na prostituta. No, dobře, nevadilo by mi ustříhnout jí vlasy, ukradnout kabelku a pak utéct, ale…chápete, kam tím mířím, že?

„Ahoj, Reese,“ zamumlá s kývnutím, než se dívá na Masona.

Zachvěju se nevolností, když vidím její predátorský pohled, jako kdyby věřila, že ho opravdu vlastní.

Strachy se zachvěju na páteři. Když nám představovala Teda, byla jsem si jistá, že s Masonem skončila. Ale když se na něj tak dívala, věděla jsem, že ne.

„Hezký…piercing,“ řekla a pořád se na něj dívala.

Odkašlu si a hraju dál. „Díky. Přemluvila mě do toho moje sestřenice.“ Byla jsem naštvaná, že na něj pořád hleděla a dodala jsem: „Víte, taky máte perfektní nos, na který by se to hodilo.“

Nakonec se na mě podívá a směje se. „Ach, drahoušku. Jsem příliš stará, abych měla něco takového.“

Myslím, že se mě snaží odstranit, abych se cítila nevyspěle, ale…její zastrašování na mě nepůsobí. Miluju svou nevyspělost.

Nakloním hlavu na stranu a nevinně se na ni usměju. „Opravdu?“ zním fascinovaně a hraju si s vlasy, které jsou mnohem mladší a zdravější, než její staré a roztřepené. Dobře, fajn. Nevidím žádné roztřepené konečky, ale má je zničené. „Nezdá se mi, že by vám až tak záleželo na věku.“

Podívám se na Masona, aby to bylo zřejmé. Když se otočím k ní, ztuhne a zbledne. Sval v čelisti jí cukne a najednou zúží oči a její pohled je tvrdý.

A jé, ta mrcha není ráda, že vím její malé tajemství.

Jedna pro Reese.

„Hmm.“ Otočí se na podpatku a vrací se do předního pokoje, kde je zbytek staršíchdospělých.

Mason nakonec políbí Sarah na tvář a jde se postavit vedle mě.

„Nevím, co jsi jí řekla, že ji to tak vyděsilo,“ řekne koutkem úst: „ale myslím si, že tě za to budu milovat.“ Oči mu září a kření se na mě. Pak jde tančit s Leann.

Dívám se na něj a jsem příliš ohromená, abych odpověděla. Věděla jsem, že mě škádlí. Ale to slovo na L znělo tak úžasně. Brnělo mě celé tělo.

Pořád jsem zářila jako zamilovaný idiot.

Pustil Leann, dal si ruku do kapsy a vytahoval telefon. Když si přečetl číslo, podivně se na mě podíval. Otočil se pryč a zamumlal: „Omluvte mě,“ spěchal do zadní koupelny, než to vzal.

Najednou jako bych měla místo krve kyselinu. Mohl to být jen jediný důvod, proč nechtěl, aby někdo slyšel jeho rozhovor.

Mluvil s klientkou.

Snažila jsem se to setřást – upřímně – ale nemohla jsem.

To, co řekl doktorce Janisonové ve čtvrtek v knihovně, musela být úplná lež, protože vůbec nepřestal s rozvrhem. Právě se s jednou domlouval. A to byl včera v noci málem přistižen manželem.

Málem jsem měla infarkt. V krku mi vyschlo a do očí se nahrnuly slzy.

Proč jsem si to dělala, dávala si naději a nevnímala vše okolo, to nevím. Nebudu pro Masona Lowa nikdy něčím víc, než kamarádka.

Když se venku začalo šeřit, vyšilovala jsem ještě víc kvůli máminu telefonátu a chytila jsem se šance, abych odešla. Chtěla jsem být doma dřív, než slunce zapadne a budu mít zamknutá všechna okna a dveře a v obou rukách budu mít paralyzér.

A taky na mě bude čekat Eva. Bude mě potřebovat. Mason jasně ne.

Nečekala jsem, až zavěsí telefon. Objala jsem Sarah na rozloučenou, zamávala jejím kamarádkám a vyklouzla zadními dveřmi, abych se dostala do auta dřív, než mě někdo zastaví.

---

[1] LMFAO – Sexy and I Know It - https://www.youtube.com/watch?v=wyx6JDQCslE