BM - 10. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: An

Vzhledem k tomu, že se většina autorčiných knížek prolíná a my trubky začaly s překladem novějších knih, může se stát, že se v některých kapitolách objeví spoilery k těm starším (nemáte zač :D). Máme je v plánu taky přeložit, tak doufáme, že je všechny do té doby zapomenete!

-Arey & An

10/ Lucas

Julian Esguerra už je v pracovně, když do ní vstoupím. Obrazovky na stěně ukazují zprávy z celého světa. Zaujme mě jedna, kde uznávaný ekonom předpovídá další pád trhu. Možná bych se měl ozvat svému investičnímu poradci. Projdu kolem velkého konferenčního stolku k Esgurrově širokému stolu, na kterém je několik počítačů. Telefonuje, takže mi gesty naznačí, ať se posadím do jedné kožené sedačky. Sednu si a čekám, než dokončí telefon. Podle zmínění se o bezpečnosti na hranicích Izraele hádám, že mluví se svým kontaktem z izraelské zpravodajské služby, s Mossadem. Po minutě Esguerra zavěsí a obrátí pozornost ke mně. „Jak jde výslech?“ zeptá se. „Nějaký progres?“

„Malý,“ řeknu s pokrčením ramenou. „Nic, co by zatím stálo za zmínku.“ Většinou před svým šéfem nemám tajnosti, ale nechci s ním probírat Yulii, dokud nezjistím, jak se k tomu tématu postavit. Na tomhle pozemku je jediný, kdo mi ji může sebrat – což znamená, že musím postupovat obezřetně. Esguerrova násilná reputace je zasloužená.

„Dobře.“ Vypadá, že je s mou odpovědí spokojený. „Teď k důvodu, proč jsem tě chtěl tady…“

„Neodkladná bezpečnostní záležitost jak si říkal.“

„Ano.“ Opře se do židle a spojí si ruce za hlavou. „Nora a já jedeme do Států navštívit její rodinu. Budu tě potřebovat, aby ses ujistil, že my – a oni – jsou během té doby dobře střeženi.“

„Jedeš navštívit rodiče své manželky? Do OakLawn?“ Jsem si jistý, že jsem se přeslechl, ale on přikývne.

„Budeme tam dva týdny,“ řekne. „A chci, abychom byli špičkově chráněni.“

„Dobře,“ řeknu. Jsem přesvědčen, že Esguerra přišel o rozum, ale nepřísluší mi to komentovat. Pokud chce vstoupit do země, kde ho hledá FBI, aby strávil dva týdny s rodiči holky, kterou unesl, vzal si ji a oplodnil, je to jeho věc. Moje práce je zajistit, aby to zvládl v bezpečí.

„Ti noví rekruti ještě nemají dostatek výcviku, tak vezmeme pár zkušenějších kluků,“ přemýšlím nahlas. „Dva tucty by měly stačit.“

„To zní dobře. Také chci ozbrojené vozidla pro nás všechny a dostatek nábojů.“ Přikývnu a už přemýšlím nad logistikou. Někdo by mohl říct, že je Esguerra paranoidní – neprůstřelná auta jsou těžko nutná v předměstí Chicaga – ale nedivím se, že je opatrný. Možná jsme teď zničili Al-Quadar, ale existuje plno dalších, kteří by ho a jeho ženu rádi dostali do rukou.

„Domluvím to,“ řeknu. Hruď se mi sevře, když si uvědomím, co tenhle výlet znamená. Celé dva týdny budu daleko od své vězenkyně.

„Jak dlouho myslíš, že ti zabere vše připravit?“ zeptá se Esguerra. „Nora by měla mít zkoušky hotové za týden a půl.“

„Řekl bych dva týdny.“ Dva týdny, kdy budu mít Yulii pořád u sebe. „Obstarat auta a ty zbraně, zabere trochu času, hlavně pokud nechceme zalarmovat FBI a CIA.“

„Dobrý postřeh. To rozhodně nechceme.“ Pustí ruce za hlavou a nahne se dopředu. „Dobře. Dva týdny by měly stačit. Díky.“

Skloním hlavu a vstanu, abych mohl odejít a začít obvolávat lidi, ale než se stačím otočit, Esguerra pronese, „Lucasi, ještě jedna věc.“

Zastavím se, nezvyklý tón upoutá mou pozornost. „O co jde?“

„Nevím, jestli jsi si toho vědom, ale moje žena a její kamarádka viděly Yulii Tzakovou včera ráno ve tvém domě. Nora se mi o tom dneska zmínila.“

„Cože?“ Tohle je poslední věc, kterou jsem čekal, že řekne. „Proč byla Nora a její kamarádka – počkat, jaká kamarádka?“

„Rosa, naše služebná,“ odpoví. „Sblížily se. Nemám ponětí, co tam dělaly, ale ujisti se, že je tvůj dům dostatečně zabezpečen.“ Odmlčí se a neradostně se na mě podívá. „Nechci, aby Nora v jejím stavu zjistila něco znepokojujícího. Rozumíš mi?“

„Naprosto.“ Držím svůj hlas klidný. „Dohlédnu na všechny návštěvníky, slibuju.“ A až příště uvidím Esguerrovu služebnou, trošku si s ní popovídám.