SU - 21. kapitola

Překlad: Anet
Kor.: An

Moc děkuji všem za tolik krásných komentářů! Za to vám posílám další kapitolu. Už zbývá jenom poslední kapitola, což je něco jako epilog. Anet.

Loganův obličej byl stále celý zakrvácený, ale odmítl dělat cokoliv jiného než se dostat do našeho hotelového pokoje. Když jsme jeli zpátky, měla jsem svoji hlavu opřenou o jeho hrudník a poslouchala, jak jeho srdce bije, rychle a naplněné vším tím adrenalinem. Byl jmenován nejlepším bojovníkem v USA a taky byl o 1 milion dolarů bohatší. Život už nebude stejný, když má sponzory a novináře, kteří chtějí vědět víc o jeho životě. Nemohla jsem tomu všemu uvěřit, dnešek byl opravdu ohromující. Věděla jsem, že dneska večer budu muset říct Loganovi pravdu, že čekám jeho dítě.

Už jsem volala do hotelu napřed, aby napustili vanu, takže když jsme přijeli, trvala jsem na tom, aby tam Logan šel.
„Nezvládnul bych to bez tebe“ řekl Logan, když ponořil svoje vypracované tělo do vany.
„Určitě jo, vždyť jsi Neporazitelný, se mnou nebo beze mě, zlato.“
„Jenom s tebou, bez tebe jsem nic, ty jsi jediná věc, o kterou se starám Willow, byla jsi v mé mysli po celou dobu, na moment jsem si myslel, že to nezvládnu, ale pak jsem se podíval na tebe a úplně jsi mě naplnila sílou to zvládnout. Nikdy tě nenechám jít.“

Oba dva naše telefony vyzváněly ve vedlejší místnosti.
„Vypni je, nechci s nikým mluvit, nic mě nezajímá, jenom chci být tady s tebou.“ řekl mi.

Udělala jsem, co mi řekl, odešla jsem z koupelny, abych je vypnula. Když jsem se vrátila do zpět, našla jsem Logana venku z vany.

„V pohodě?“ zeptala jsem se ho, vypadal, že je v bolesti. „Jsi zraněný?“
„Není to tak špatný, Willow.“ řekl a omotal si kolem sebe ručník.

Přesunuli jsme se do ložnice, kde jsem mu narovnala polštáře, aby se mu lépe odpočívalo.

„Logane, musím ti něco říct.“ řekla jsem a zhluboka jsem se nadechla.
„O co jde?“
„Neví, jak ti to říct.“
„Můžeš mi říct cokoliv, víš to zlato.“
Podívala jsem se mu do obličeje, začala se mu dělat modřina na tváři, ale dokonce i se zraněním vypadal nádherně, můj krásný milenec. Zhluboka jsem se nadechla.
„Necítila jsem se moc dobře…Dobře, byla jsem s Veronicou a …“ nevěděla jsem, jak mu to říct.
„Cože? Nejsi nemocná, Willow? Není to nic vážného, že ne?“
„Ne, nejsem nemocná, já… Já jsem těhotná, Logane.“ konečně jsem to řekla a podívala se nervózně do jeho obličeje.

Naklonil se přese mě a otevřel stolek u postele. Vyndal ven malou červenou sametovou krabičku a položil si ji do klína.
„Otevři to.“ řekl.
Otevřela jsem krabičku a uvnitř našla prstýnek, obří, zářící diamantový prstýnek. Moje srdce začalo nekontrolovatelně bít.

„Vezmi si mě.“ řekl. Podívala jsem se na něho zaraženě.
„Co? To jsi neslyšel, co jsem řekla, Logane?“ zeptala jsem se ho. „Jsem těhotná, slyšel jsi to?“
„Slyšel jsem to, a teď se tě ptám, jestli mi prokážeš tu laskavost a budeš mojí ženou. Slyšela jsi to?“

Začala jsem brečet radostí.
„Samozřejmě, že vezmu.“ vzlykla jsem. „Miluju tě, vždycky jsem tě milovala.“
„A já vždycky miloval tebe, moji statečnou, nebojácnou, nádhernou Willow.“