´TD, VT - EPILOG

Překlad: Simča

O šest měsíců později

"Bože, miláčku," Marcus sténá, pohybujíc se hluboko ve mně.

Moje nohy jsou kolem jeho pasu, moje nehty mu přejíždí po zádech. Šuká mě pomalu, přesně tam, na zbrusu nových matracích, které jsem sehnala jen před dvěma sny.

"Marcusi," fňukám. "Budu."

Udělá mě, dlouze a sladce, a pak mě šuká tvrději, vrážejíc jeho penis dovnitř a ven ze mě dokud nenajde, své vlastní uvolnění. Společně spadneme našich výšek, zabalení v sobě.

"Musím jít do práce," zamumlá mi do krku. "Když všechno, co chci dělat, je šukat tě celý den."

"To je pěkná myšlenka." Zasměju se tiše. "Ale nejsem si jistá, jestli by Penny ocenila, kdybychom tady zůstali déle zavření. "

On se zasměje a odstrčí mě, dívá se na mě s intenzivníma, ale nádhernýma, hnědýma očima.

 "V tom máš pravdu."

Vtiskne polibek na můj nos a vyleze z postele. Otočím se na stranu a sleduju ho se oblékat, dávajíc na sebe oblek a prohrábne si vlasy. Usměju si, nemohu si pomoci. Věci v našem životě byly ideální za šest měsíců. Oba jsme získali pomoc, kterou potřebujeme, a společně se nám podařilo jít kupředu, dokud minulost nevypadala rozostřeně.

Marcus je šťastný. Nikdy jsem si nemyslela, že by byl. Bála jsem se tak moc, když se všeho vzdal kvůli mně, ale teď vidím v jeho očích, že nelituje ani jediného okamžiku, kdy tak udělal. On je bezstarostný, já jsem bezstarostná a konečně máme, to co si oba zasloužíme. Vstanu z postele a natáhnu si něco na sebe, než se na něj usměju a vyrazím do haly, stejně jako Penny se batolí ze svého pokoje.

"Mámí." Křičí, běží ke mně.

Zvednu jí. "Ahoj, zlatíčko."

Ukáže k ledničku a říká: "Ta."

Zasměju se. Přišla na to, že když bude dostatečně říkat ta, tak jí budu neustále krmit. Je moc roztomilá. Marcus se připojí k nám v kuchyni, stejně jako vytáhnu její snídani. Nakloní se a přitiskne polibek na její čelo a rozčechrá její kadeře. "Ahoj holčičko."

Usměje se na něj, jako vždycky. Usměje se na ni, jeho oči tančí, stejně jako vždycky. Usměju se na oba, mé srdce se zvětší, jako vždycky.

A je to perfektní, a krásné, a přesně tak, jak to má být.

Konečně.

~ * ~ * ~ * ~

"Ach můj bože, Landone, nechutný!" Křičím, házejíc na něj kousek mrkve.

"Landone!" Můj otec štěká. "Přestaň."

Landon se směje, jak olizuje sušenku a potom ji hází zpět do misky. Hodím další kousek mrkve na něj. "Nejsme od stejného otce," křičím. "Co je s tebou, kámo?"

On se zasměje a vytáhne sušenku, házejíc ji na mě.

"Nechte toho, vy dva." Táta se zasměje.

Penny cupitá přes trávník směrem k Landonovi a zabalí ruce kolem jeho nohy. Já se směju hlasitě. "Co ty holčičko. Ukaž strýčkovi Landonovi, co pro to. "

Teplé paže se obtočí kolem mého pasu, a já se sama pro sebe usměju, jak Marcusovy rty přejedou přes můj ušní lalůček.

"Tvoje rodina je bláznivá, miláčku."

"Já vím."

"Líbí se mi to."

Já se směju. "Já vím."

"Ach můj bože, jděte do pokoje!" Candy křičí z Fordova klína přes dvůr. Mávnu na ní kousíčkem mrkve.

"Nenuť mě jí použít."

Ona se usměje a prohne prstem. "Sem s tím."

Ford se směje, plácajíc do jejího stehna. Usměju se na ně, ráda, že jim to stále klape. Jsou šťastní a zdá se, že jim to spolu funguje. Candy a její temperamentní charakter dokonale zapadá s Fordem a jeho nakrkaností. Někdy to protikladům vyjde.

"Neměli bychom jim to říct?" Marcus mi zamumlá do ucha.

"Myslím, že bychom měli."

Odstoupí a já zvednu svou sklenici a já po ní zaklepu. "Lidi, lidi, mám oznámení."

"Ach můj bože, ona je těhotná!" Candy ječí.

Hodím jí úšklebek. "Vážně, Candy?"

Zavře pusu, pak naznačí ústy, promiň.

"Nejsem těhotná," řeknu, všechny si prohlížejíc.

"Nuže?" Wyatt zavolá, objevujíc se z domu s mladou, hezkou blondýnou po jeho boku.

Dávám mu 'o tom mi později řekneš' pohled, než pokračuju.

"Jak víte, Marcus a já jsme se nedávno rozvedli."

"Booooo!" Landon křičí.

Ukážu mu prostředníček.

"Každopádně, udělali jsme tak z nějakého důvodu. Dokonce, i když jsem nevěděla důvod v té době. Teď, teď jsme se rozhodli, že je správný čas. Takže…"

"Jste zasnoubeni!" Candy křičí.

Střelím jí další pohled a ona se hlasitě zachichotá. "Ach můj bože, promiň."

"Ne, vlastně nejsme zasnoubeni."

Všichni na mě zírají, zmateně.

"Marcus a jsme se znovu vzali."

"Cože?" Candy křičí, seskakujíc z Fordova klína.

On ji rychle stáhne zpět dolů.

"Gratulujeme!" Křičí Wyatt, plácajíc Marcuse po zádech, když prochází kolem.

"Díky za pozvání." Landon zabučí.

Na všechny se usměju. "Udělali jsme to, co jsme cítili, že je správné, něco malého. Koneckonců, obrovská svatba nás nereprezentuje. Nežádám vás, abyste to pochopili, jen žádám, abyste nás podpořili. "

"Gratuluji," Táta říká, přijde a potřese Marcusovou rukou, než mě silně obejme.

"Jsem na tebe hrdý."

"Díky, tati," zašeptám.

"Ach," Candy křičí. "Dobře, pojď sem."

S úsměvem se odtáhnu a přejdu ke Candy. Obejmeme se a ona mě plácne přes zadek, než radostí zapiští. "Znamená to brzy další dítě?"

Překroutím oči. "Bože, Candy, dej nám pokoj."

"Jsme zaneprázdněni cvičením." Marcus se ušklíbne.

"Jo, a vsadím se, že je to taky dobrá praxe."

Usměju se a odtáhnu se. "Nejlepší."

Candy se usmívá, doopravdy. "Jsem za vás šťastná, Kat. Opravdu jsem. Zasloužíte si to, všichni."

Můj spodní ret se chvěje, ale dám se rychle dohromady. "Jo, myslím, že máš pravdu."

Po dalším objímání se vrátím k Marcusovi a podívám se na něj. Udělá krok vpřed, uchopí mě do náruče a přitáhne mě blízko. "Je to dobrý pocit, udělat to správně, miláčku," zamumlá.

"Jo, to je."

"A to cvičení… "

Zasměju se a plácnu ho do hrudi. "Budete mít na to spoustu času."

Usměje a je to úžasné a krásné. Je to úsměv, který miluju. Úsměv, na který jsem si zvykla.

Marcus a já, jsme konečně volní. Byla to dlouhá, nebezpečná cesta, ale my jsme našli způsob, jak začít znovu a dát se dohromady ze zoufalství, ve kterém jsem tak dlouho žili. Teď jsme to jen my, tak jak to vždy mělo být.

"Mám všechen čas na světě."

Ano, ano, to má.

KONEC