středa 27. ledna 2016

´TD, VO - 29. kapitola

Překlad: Simča



NYNÍ


Marcus


Kurva.
Je cítit tak dobře.
Její drobné tělo je stočené kolem mě, její ruce kolem mého krku, její rty sklouzávajíc po mé tváři, její dlouhé, husté vlasy mě laskají. Jsem v ní a ona na mě pomalu jezdí. Zkurveně pomalu a sladce. Tu a tam mi zarývá nehty do zad. Bože, kurva jo.
"Miláčku," zašeptám, nenávidím, že miluju, jak to slovo zní.
V okamžiku, kdy opustí mé rty, ona zafňuká a hlava jí padne dozadu, vystavujíc její dlouhý, ohromný krk a tu zkurveně krásnou čelist. Ježíši, ona je nádherná. Vždycky jsem to věděl, ale teď, vidět ji takhle, je to jako kdyby moje oči se konečně otevřely.
Používajíc její boky, abych ji zpomalil, jí jemně ukážu, jak má jezdit na mém ptákovi. Nechci nic víc, než ji ohnout a tvrdě ošukat, ale takhle je to kurva moc pěkný. Bradavky se třou proti mé hrudi a ona mňouká, kundička svírá moje péro. Zatraceně, ona je zkurveně božská.
Jsem v prdeli.

~*~*~*~

Katia


Vzbudím se v Marcusově náručí a je to geniální. Přitulím se zpátky do něj, milujíc jeho teplo proti mým zádům, milujíc, jak úžasné mě nutí se cítit. Nevím, proč mu trvalo tak dlouho mi dovolit, abych viděla tuto jeho stránku a je mi to jedno. Je to tady a já se toho budu držet oběma rukama. Nepustím se.
"Mám hlad," zašeptám do svého polštáře.
Jeho paže se kolem mě utáhnou a on ospale říká: "Tak si dej snídani."
Odfrknu si. "To je pravda romantické, Marcusi Tandeme."
Zasměje se za mnou, a já se rozhodnu, že miluju ten zvuk víc než cokoli jiného.
"Nikdy jsem neřekl, že jsem, drahá."
"Chci palačinky."
Odfrkne si.
"A slaninu."
Zafunění.
"A pak zase tvého ptáka."
Zavrčí a klouže jeho jazykem po zátylku. "Jak se máš dnes ráno? Kromě toho, že chceš znovu jezdit mém ptákovi. "
Tiše se zasměju, ale odpovím mu vážně. "Tak moc se mi ulevilo, že máma je v pořádku. Jako první věc, kterou udělám je, že za ní půjdu. "
"A pokud jde o všechno ostatní?"
"Myslíš to, že můj manžel pomáhá zločincům?"
Ucukne, ale nemůžu se přimět být na něj naštvaná. Strávila jsem včera spoustu času přemýšlením o tom a vím, že je to nebezpečné, ale také vím, že Marcus je chytrý člověk. Nikdy, ani jednou, co je v mém životě, nic z toho nevkročilo do mého světa. Kromě mého otce, ale nemyslím si, že by mi ublížil.
"Jsem opatrný s tím, co dělám, Katio."
"Na stupnici od jedné do deseti, jak v bezpečí jsme?"
"Nikdy nedovolím, aby se ti něco stalo."
"To není odpověď," řeknu tiše.
"Pak osm."
"Osm je dobré."
"Jo?"
"Hele, nelíbí se mi to, a neříkám, že jednou…" řekněme, až budeme mít děti. "… že budu souhlasit, ale teď, neovlivňuje to můj život. "
"Nebude to navždy. Nechám toho, jak se vše dodělá, ale to hovno nějakou dobu trvá. "
"Proč jsi to vůbec začal dělat?" Ptám se.
Utáhne paži kolem mě a nějakou dobu o tom přemýšlí. "Byl jsem zpackanej kluk, který bral drogy a zabýval se špatnýma sračkama. Získal jsem kontakty. Udělal jsem si přítele. Když jsem se zapojil do podnikání, velký drogový dealer ke mně přišel a požádal mě, jestli bych mu nevypral peníze. Udělal jsem to, bylo to pro jeho prospěch a taký můj, pomohlo to mému podniku růst, protože jsem dostával procenta, a tak jsem tady. "
Stále ještě plně nechápu, jak to funguje, ale alespoň je upřímný.
"Bral jsi drogy?"
"Jo."
"Do prdele."
"Jo."
"Pořád je bereš?"
Škubne sebou. "Ne, Katio."
Oh, je tu ten tón. Čas na změnu tématu.
"Ohledně snídaně… "
Jeho nos se znovu tiskne k mému krku. "Mmmm."
"Myslím, že začnu tebou."
S úsměvem se převalím, sjedu pod přikrývky, dám si jeho penis do úst a tak začnu. 

2 komentáře:

Děkujeme za komentář! :-)