sobota 30. ledna 2016

RP - 26. kapitola

Překlad: Simča



"Pravda přijde najevo;
vraždu nelze schoval na dlouho. "
~ William Shakespeare

MELODY


"Nenávidím tě," znovu jsem zasyčela, když jsem jedla svůj francouzský toast.
Liam obrátil oči v sloup, házejíc soubory před sebe. "Jsme na veřejnosti, miláčku."
"Všichni se můžou pro mě za mě jít vycpat s těmito tupými noži." Podívala jsem se kolem jeho oblíbené restaurace a našla alespoň deset párů očí, kteří na nás civěly, jako bychom byli nějaký filmové hvězdy. No, byli jsme nějaký hvězdy, ale pořád to bylo otravný jako kurva.
"Opatrně, můžou tě přestat vidět jako miláčka Ameriky." Ušklíbl se a popíjel kávu v opovržení. Věděla jsem, že by právě teď dal přednost brandy stejně jako já.
"Mohou mít zpět svého falešného miláčka poté, co vyklopíme Amory a Saige těla do jednoho z Great Lakes," řekla jsem v irštině.
"Trpělivost, lásko."
Uchycením nože v ruce, jsem cítila, jak mi nozdry vzplanuly. "K čertu s trpělivostí. Jsou to už čtyři měsíce od jejich svatby. Od té doby, spálili polovinu našich polí v Mexiku, zabili sedm našich mužů v Itálii a odřízli třicet procent naší trávy z východu. Což jak víš, nás stojí asi sto milionů každý týden. Chci jejich hlavy na kůle a chtěla jsem to kurva včera. Ale nějak jsi mě zasraně přesvědčil počkat. Tak jdi do prdele, ať jdou do prdele oni a i tenhle zatracený klobouk, který musím mít na sobě! "
Chtěla jsem si sundat obří, žlutý sluneční klobouk a hodit ho na něj, ale to by přineslo příliš velkou pozornost na mě. Sevřením kořene nosu, jsem se snažila dýchat. Za poslední čtyři měsíce byla totální válka. Valerovi na nás šli se vším, co měli. Očekávali jsme to. Nicméně, s policajty, kteří nás teď sledovali více než kdy jindy, naše akce byly omezené. S největší pravděpodobností za tím vším byl Valero, ale teď, jsem byla připravena vybombardovat policejní stanici, zabít Valerovi a jít dál. Ale místo toho, jsem byla v hloupé pěti hvězdičkové restauraci a čekala na zasraně opravdové Chicagské ženy v domácnosti na nějaký charitativní hovno.
"Za prvé, je to hodně do prdele. Za druhé, tvůj klobouk je hezký. "Ušklíbl se, jak jsem zírala. "A najdeme brzy otevřené dveře. Nicméně, právě teď plán, se kterým jsme přišli včera večer, je ten, kterého se budeme držet. "
"Byla jsem zamlžená sexem a nemohla jsem myslet," odsekla jsem a napila se lítostivého čaje, který mi nabídli.
"Ale to je místo, kde jsou vytvořeny všechny naše územní plány."
"Opravdu? Není to, tak, že jsi naplánoval více dovážení heroinu do Bostonu? Nyní je zapojen starosta"
Opřel se v křesle bez zájmu světa. "Je to jen proto, že jeho dcera idiot šla a předávkovala se. Je zaneprázdněný obviňováním prodejců, jako bychom my jí drželi jehlu v paži. Jeho špatné rodičovství je zřejmě naše vina. Starosta nebo ne starosta, je to dobrý nápad. Poptávka roste. "
"Liame," povzdechla jsem si a štípala si kořen nosu. "Pokud půjdeme takto dál, budeme vše natahovat, že bude příliš tenký. Nemůžeme bojovat s Chicagem a Bostonem a s Valerem, který nás ještě vyjebává. Starosta zdvojnásobí své úsilí k vystopování. "
"Fajn," zasyčel a naklonil se. "Teď zůstaneme neutrální. Máme zásilku, která přijde dnes v noci, přesměrujeme jí a schováme. Ale v okamžiku, kdy Valero zmizí, jdeme do toho natvrdo. "
"Dohodnuto. Do té doby, můžeme zvednout trávu. To hovno je skoro legální tak jako tak a obě pobřeží jsou závislá. "Tráva byla teď dobrá stejně jako zlato. Prodali jsme jí do lékáren, kde byla legální a malým pouličním gangů, kde není.
"Tak to je vyřešeno…" Odmlčel se a podíval se ke dveřím, odkud se komisař Andrew zasraný Patterson vydal směrem k nám.
"Komu zavoláte, když je to policie, která vás sleduje?" Povzdechla jsem si a podívala se na Liama, který zíral na muže, který se blížil.
"Nám."
Komisař Andrew zasraný Patterson umístil dva stříbrné odznaky na stůl, čímž Liam a já jsme sdíleli rychlý pohled.
"Lesklý," uchechtl se Liam a napil se kávy. "Existuje důvod, proč jste položil tu špínu na můj stůl?"
Patterson vypadal, jako by zestárl nejméně o deset let v posledních čtyřech měsících. "Policisté, kteří vaši muži dnes zabili, byli čerstvými absolventy z akademie."
"Je třeba dbát na to, za co obviňujete lidi, komisaři," zasyčela jsem se a rozhlédla se po místnosti ještě jednou. Nikdo nás neslyšel, ale on byl zasraně hloupý.
"Dokonce jste zabili jejich rodiny, ne?" Hořce se zasmál, úplně mě ignoroval.
"Komisa-"
"Šesti letá dívka už nemá žádnou rodinu, díky vám! Vím, že jste to vy, kdo stojí za Pope a Jeffery! Vy jste zvrácení lidé! Budete hořet v pekle! "
"Komisaři! Ztratili jste rozum? "Zařval Liam, vstal a ochranka šla k nám.
"Možná, že ano!" Muž zařval, jak ho dva z ochranky zadrželi. "Ale nezůstanete nedotknutelní navždy! Jednoho dne, vás někdo donutí zaplatit za vaše zločiny. "
"Dostaňte toho muže odsud, zneklidňuje mou ženu!" Liam zaječel, jak ho ochranka táhla pryč.
Zneklidňuje mě? Seru na to, tohle byla sranda jako peklo, ale mohla jsem hrát dámu v nesnázích. Hádám.
"Zasraní Callahanové navždy u moci nebudou! Jen počkejte, někdo za to zaplatí a desetinásobně a budu se smát, vy monstra! "Řekl.
"Dostaňte ho ven!" Liam znovu zařval, když jsem si položila ruku na srdce jako dobrá slečna v nouzi.
Když byl pryč, manažer běžel směrem k nám, uklonil se tak nízko, že byste si mohli myslet, že se snažil políbit Liamovi penis… Ježíši. Co to je, odkdy žijeme v Japonsku?
"Je mi to tak líto, pane Callahane, prosím…"
"To není problém. Prosím, ujistěte se, že ten člověk bude daleko od naší rodiny, "řekl Liam před tím, než se znovu posadil. Čekal, až se prostor dá zase do pořádku, než na mě zíral tvrdým pohledem.
"Ty jsi ten, kdo to nařídil?" Zeptal se mě v irštině.
"Ano," odpověděla jsem zpátky, nejistá si, proč vypadal, jako bych byla já ten, koho chtěl zabít.
Stiskl si kořen nosu. "Nechala jsi tu holku žít."
Posadila jsem se zpříma a podívala se na něj zpátky. "Nebyla doma a neměla jsem v úmyslu jí dopadnout. Je jí zasraných šest let. "
"Pak jsi měla počkat, až bude doma," zasyčel, pohybující se na okraji židle. "Je mi jedno, jestli jí bylo šest nebo dvacet šest. Ona je jeho rodina, a proto by měla být mrtvá - "
"Děláš, jako by ta jedna holka měla nějakou moc," odsekla jsem. Potřeboval se zasraně uklidnit, než ho tady a teď bodnu.
Díval se na mě, jako bych přišla o rozum. "Ona je dcera policajta, modrá krev. Teď není hrozbou, ale co za dvacet let, až se dostane z akademie? Bude jako policejní pes, který hledá pomstu. Děti vyrůstají, a pokud víš něco, co já ne, budeme tu za dvacet let. Nedovolím, aby nás minulost kousla do zadku. Koneckonců, podívej se na sebe. Tobě jednou bylo šest a to, co se s tebou stalo poté, ti změnilo život navždy. Jsi poslední člověk, kterému jsem si myslel, že bych někdy vysvětloval, kdo jsme a co děláme. "
Vstal a políbil mě tvrdě na tvář pro ty, kdo by nás mohli ještě sledovat, před tím, než irsky pošeptal, "Zůstaň tady, moje matka je tady. Postarám se o to. "
Zasraně zněl ze mě zklamaně. Kdo si ta zasraná svině myslí, že je? On mě uzemnil? Byla jsem zasraný Boss a jsem si jistá, že zasraný rozkazy neberu. Coraline, Olivia, a Evelyn přišly s celou skupinou dalších charitativních žen, než jsem mohla rozbít jeho hlavu. Každý z nich se usmívala a smála se, jako by dýchaly jiný druh vzduchu.
"Dámy, není můj nejmladší, hezký?" Řekla Evelyn, dávajíc Liamovi velké objetí.
Liam se zasmál, ale byl to jeho falešný smích, ten, který dělal pro davy. "Nejhezčí, někteří říkají."
Všechny se mu smály, zatímco já jsem prohledávala jeho kůži, přemýšlejíc, kde by bylo nejlepší místo, abych ho napíchnula.
"A stejně tak nafoukaný." Evelyn se zazubila.
"Vezmu ten kompliment." Mrkl na několik starších dam, nutíc mě se chovat jako rozpačitou manželku a plácla jsem ho do hrudi. Nebyla jsem v náladě hrát tuto hloupou hru.
"Měli jsme snídani, zlato, nemáš něco na práci? "Zeptala jsem se ho a zaryla nehty do jeho kůže, ale ten čurák se ani nehnul.
"Už jste snídali?" Zeptala se nás Coraline a dívala se k našemu stolu, jak ho číšníci vyklízeli a přidali nový stůl, aby udělali místo.
"Omlouvám se, dámy, jen Bůh ví, kdy bych ji viděl znovu poté, co zmizí s vámi všemi. Musel jsem alespoň začít své ráno s ní." Okouzloval je Liam. Ony ho pozorovaly, jako by byl Bůh sám. Z jejích výrazů obličeje a jeho slov se mi chtělo zvracet.
"Mladá láska." Zasmála se Olivia, čímž mě donutila se na ní zamračit.
"Sbohem, Liame."
"Už to začíná." Zasmál se Liam a políbil mi ruku. "Vím, kdy jsem nechtěný."
Ženy na něj aww, (aww-ed – existuje to vůbec jako sloveso? :-D) když odcházel a snažila jsem se, co nejlépe vypadat lichotivě, ale mému obličeji to prostě nešlo. Evelyn, Olivia a Coraline, jak se zdálo, si toho všimly. Usmála jsem se na ně a posadila se, jako ostatní ženy.
"Dámy, vítejte na sedmnáctého ročníku W.E.W - Women Empowering Women," (Ženy posilující postavení žen) Energická blondýnka oznámila, poté co se dámy posadily. "Ráda bych poděkovala paní Coraline Callahanové ještě jednou, že nás tu přivítala. Děkuji moc za všechno, co děláte. "
Podívala jsem se na ni, ale ona se nesetkala s mým pohledem. Dva kroky vpřed, šest kroků zpět, pro Coru.
"Jak často pořádají tato setkání?" Zašeptala jsem Evelyn, jak všechny tleskaly.
"První sobotu v měsíci. Vynechala jsi jich docela dost, "odpověděla Olivia, než mohla Evelyn promluvit a přímo jako na povel energetický blondýna se ke mně obrátila.
"Prosím, dejte W.E.W., uvítání nejnovějšímu členovi, paní Melody Callahanové. Všechny víme, jaký je první rok manželství." Otočily se ke mě a já se přinutila k úsměvu a červenat se na plastovou armádu přede mnou.
"Buď ráda, že jsi jich vynechala tolik," zašeptala Evelyn, na což se Olivia a Coraline zahihňaly.
Chvíli to trvalo, ale nakonec se všechny ženy daly do svých přehlušujících konverzacích, do kterých jsem se už nemusela nutit a dávat jim pozornost. Musely být nejsmutnějšími a nejvíce zoufalými ženami, jaké jsem kdy potkala. Žádné z nich nezáleželo na charitě. Jen se zajímaly, jak se navzájem předběhnout, která dá více peněz, jen aby dokázaly, jak jsou bohaté. Žádná z nich se nemohlarovnatk jakékoliv manželce Callahan. Nicméně, všechny chtěly přijít na druhé místo. Takže pokud musely krmit hladové vesnice, aby tak dosáhly, tak to udělají.
Coraline se posunula po devatenácté od doby, kdy se posadila, čímž jsem si jí rychle prohlédla. Mohla jsem říct, že se hodně změnila. Paže a nohy byly více tónované a zdála se být mnohem čilejší a schopná. Dokonce si ostříhala vlasy ještě víc, ale přes to všechno pořád vypadala krásně, skoro měla druh krásy filmové hvězdy.
"Jsi připravena trénovat se mnou, Coraline?" Zeptala jsem se jí tiše. Její oči se rozšířily a usmála se.
"To myslíš vážně?" Zeptala se, protože očividně nevěděla, kdo jsem. Nežertovala jsem o věcech, jako je tato. Málokdy jsem ve skutečnosti žertovala.
"Adriana říkala, že si na ní začínáš zvykat. Takže, ano, myslím to vážně. "
"Jo, nejprve bych si musela promluvit s Declan-"
"Cože?"
"Declan," řekla znovu a zamračila se. "Když jsem mu to řekla, tak trochu se tomu vysmál a ani jsme o tom moc nemluvili. Ale myslím si, že prostě jen nevidí Adrianu jako hrozbu. Ty, na druhé straně - "
"Já jsem něco, s čím by si dělal starosti," dodala jsem a poznamenala si dát Declanaa na Callahan nakopat zadek seznam. "Pokusila ses ho donutit poslouchat?"
Podívala se na mě, jako bych byla blázen.
"Víš o tom, že jsi žena, že?" Ušklíbla jsem se. "Vezmi pouta, udělej ho tvrdým, řekni mu, co chceš mu říct a pak ho tam nechej, aby o tom popřemýšlel."
"Nikdy bych to nemohla udělat, Declan by byl tak-"
"Nadržený, což můžeš použít ke svému prospěchu. Jsi zasraná Callahan žena. Můžeš dělat, co chceš. Pokud chceš se mnou trénovat, budeš trénovat se mnou a pokud se to Declanovi nebude líbit, připomeň mu dny, kdy všechno, co měl, byly ruce." Byla jsem smrtelně vážná, i když Olivia se smála vedle mě. Pro všechno zlepšení Coraline si to užívala, byla jsem šokována, že stále byla ještě skrytá za tou skořápkou.
"Mel, já nejsem jako Ty-"
"Nikdo není jako já, ale o to nejde," přerušila jsem jí a přerušovala bych jí dál, dokud by nenašla odvahu mě zastavit.
"Je to jen tím, že nevím jak být silná osobnost. Declan znamená pro mě celý svět a já mu nechci ublížit nebo ho ztratit, "zašeptala, a byla jsem v pokušení jí utopit v mé polévce.
"Pokud se budeš zaměřovat na to, jaké máš štěstí mít Declana, pak zapomeneš na to, jaké má on štěstí, že tě má. Představ si, že jsi princezna a pak požaduj, aby tak s tebou bylo i zacházeno, " odpověděla Olivia a byla jsem trochu zmatená. Vzhledem k tomu, od kdy jsem na stejné stránce jako nafukovací panenku?
"Všichni moji synové jednou za čas potřebují srazit hlavy." Evelyn nám dala jeden ze svých mateřských úsměvů.
"Nebo výstřel." Usmála jsem se, na což se Evelyn na mě zamračila a já prostě jen pokrčil rameny. Byla to pravda. Kulky mluvily hlasitěji než slova.
"Melody, nebude ti vadit, když si promluvíme v soukromí?" Zeptala se mě Olivia, podivně zdvořile. Pohlédla jsem na Coraline a Evelyn, které vypadaly stejně jako já v šoku. Přikývla jsem, vstala, čekala a následovala jí do dámské koupelny.
Sundala jsem si hloupý klobouk, který jsem položila na pult a otočila se zpátky k ní. "Mluv."
"Chtěla jsem se omluvit za mé nepřátelství, a že jsem byla-"
"Drzá, nezralá děvka?" zeptala jsem se a překřížila si své ruce.
Její oči se na mě zúžily a vypadalo to, jako by se snažila co nejlépe kousnout do jazyka. "Jo, to taky."
"Nepřijmu tvojí omluvu, dokud nebudu vědět, proč mi jí nabízíš." Otočila jsem se zpátky k zrcadlu, snažíc si upravit kloboukové vlasy.
"Protože to je to, co dospělí lidé dělají? Omlouváme se, když se mýlíme, "odsekla, než se zhluboka nadechla.
"No, tomu říkám kecy." Usmála jsem se. "Víš, když se lidé omlouvají a myslím to vážně, nepotřebují soukromí. Takže hádám, že tě do toho přinutil Neal. Co řekl, abys to zkusila a pokořila? "
"On-"
"Nelži mi, Olivie. Já jsem se na tom mnohem líp, než ty a nemám problém ti rozbít hlavu proti tomuto zrcadlu. Můžeš si zajet do West Ridge a zeptat se Nataši, pokud mi nevěříš, "Nemohla jsem ji zabít, ale nenáviděla jsem lháře a muselo jí to být jasné.
Dívala se na mě s vytřeštěnýma očima a přikývla. "Fajn. Před několika měsíci, Neal a já jsme o tom mluvili. Snažila jsem se ti vyhýbat, ale bylo mi jasné, že si budeme muset někdy promluvit. Já jen… Neal chce, abych se usmířila. Miluju Neal a tak to udělám. "
"Co je s vámi všemi, že se podřídíte tomu, co vaši muži chtějí?" Opravdu byly Stepfordské manželky.
"Říká se tomu láska, Melody," vyštěkla na mě ještě jednou. "Když někoho miluješ, všechno, co chceš, je, aby byl šťastní. Neznamená to, že jsi slabá anebo idiot. Liam je až po uši do tebe zamilovaný a zemřel by pro tebe, a přesto se krčíš při pomyšlení na to. Coraline a já nejsme G.I. Janes (Film o důstojnici v armádě), a nemůžeme jít po temné straně Měsíce a vrátit se v pořádku. Ale aspoň ani jedna z nás se nebojí lásky. Takže ještě jednou říkám, že se omlouvám. Musím se vrátit domů ke svému manželovi, mít úžasný sex a vidět ho se usmívat. "
Neřekla nic jiného, jak odešla. Když to udělala, obrátila jsem se k zrcadlu a dívala se na sebe. Vzpomínala jsem si na dobu, kdy můj život byl mnohem jednodušší.


LIAM


Většina lidí - spousta lidí - by byla znechucena s tím, co jsem udělal dnes večer. Říkali by mi monstrum, řekli by mi, že jsem bezcitný a krutý. Ale nikdo z nich nevěděl, jaký život jsem žil, nebo šel po stejných nedostatečně osvětlených ulic jako já. Byl jsem hlava rodiny. Byl jsem Ceann na Conairte. Což znamenalo, že spadlo na má bedra chránit tuto rodinu z nepříjemností minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Vše, co jste mohli dělat, bylo sledovat starý mafiánský film, jak jeden volný konec zničil některou z největších impérií, která kdy byla.
Pravidlo druhé: Neberte žádné zajatce a nelitujte toho.
Každý, koho jsme zajali, byl buď zabit, nebo převrácený na naši stranu a použit jako informátor. Ale poté, co jsme dostali, co jsme potřebovali, byli zabiti tak jako tak. Každý muž, který může podrazitsvého šéfa, to může udělat znovu. To co dělalo Callahany úspěšnými, bylo, že jsme se vyvinuli přes všechny chyby, které dostali další velikány dolů. Nepodváděli jsme naše manželky a nevyráběli jsme žádnou trávu nebo drogy, které jsme prodávali. Tyto dvě věci samy o sobě byly věci ve světě mafie známé. Nicméně, to byla také první věc, která je dostala dolů. Všichni zůstali čistými, dokonce i muži nám nejbližší. Muži z naší rodiny pracovali příliš tvrdě, než aby se stali, těmi práskači, co chodí na policii, aby si zachránili kůži. Manželky byly klíčem, protože pokud jste se o ne dobře starali tak by pro vás žily a zemřely. Neměl jsem žádné výčitky z toho, co jsem udělal. Nezabil jsem, protože jsem byl zvrácená, zkroucená svině. Všechno bylo pro zlepšení rodiny.
S povzdechem jsem hrál dál na mém klavíru. Vrátil jsem se pozdě a necítil jsem na to jednat s Mel, nebo kýmkoliv jiným, když na to přijde. Myslel jsem si, že chápala, ale prostě to jen odmávla, jako by to nic nebylo. Byla příliš zaměřena na Amoryho a Saige. Ano, byli obrovským problémem, ale my jsme potřebovali pokrýt všechny naše základny. Vance by byl jen rád, kdybychom se sami pověsili. Snažil by se nás rozložit po celém světě. Čím více oblastí pokrýváte, tím je větší prostor pro chyby. Jen jsem potřeboval najít průchod.
"Vyrveš klávesy," moje žena za mnou zavolala, ale nemohl jsem se přimět, se na ni podívat. Věděl jsem, že ať měla na sobě cokoliv dnes večer, by mě dostalo na kolena… Seru na to… donutilo by mě to po ní hladovět.
Jen jsem hrál. Nebyl jsem si ani jistý, co to bylo. Jen jsem hrál. Nicméně, s každým krokem, který udělala, jsem ji mohl cítit, jako vlnu tepla za mnou. Věděl jsem, kdy se její ruka vznášela přímo nad mou hlavou a naklonil jsem se do ní bez přemýšlení. Vjela mi prsty do vlasů, než vstoupila na sedadlo vedle mě. Odtud vylezla na přední část klavíru, položila nohy po mých stranách a nutila mě hrát, zatímco jsem přímo na ni hleděl. K čertu s ní do pekla.
"Mel…"
"Miluješ mě?" Zašeptala, hleděla mi mrtvě do očí. Ztuhl jsem. Co bych mohl říct, že? Pokud bych lhal, věděla by to. Když jí řeknu pravdu, odtáhla by se. Tak jsem jen hrál.
Sklouzla, klávesy zarachotily, jak je zasáhla, než byla v mém klíně. Políbila mě a ovinula si nohy kolem mého pasu.
"Miluješ mě?"
"Ano, miluji tě. Nemusíš to říkat zpět. Můžu počkat. "
Zhluboka se nadechla a sklonila hlavu.
"Mel myslím to vážně, nemusíš to říkat zpátky. Můžu počkat. "Snažil jsem se jí zvednout bradu, ale vytrhla hlavu z mé ruky.
"Mel…"
"Nejsem dobrá v lásce," zašeptala.
"Já vím, to je důvod, proč jsem čekal." Třel jsem jí stehna, ne nějak sexuálně, ale aby mě mohla cítit a věděla, že jsem ji držel.
Přejela mi rukou po vlasech a povzdechla si. "Pracovala jsem na tom."
"Já vím, že ano." Viděl jsem, jak pro mě každý den strhávala své vrstvy.
Zvedla se z mého klína, přešla k oknu a chybělo mi její teplo.
"Vždycky jsem byla silná, Liame. Jsem dobrá v tom být silná. Nechci, aby mě někdo někdy viděl jako slabou nebo- "
"Není živého člověka, který tě opravdu zná, nebojí se tě, nebo si myslí, že jsi slabá," zašeptal jsem, vstoupil za ní. "Co je to s tebou?"
"Co kdybych byla těhotná?" Rychle se ke mě otočila. "Nikdo nevidí těhotnou ženu, a myslí si, ‘sakra, ta žena mě může zabít holýma rukama.’ Všechno, co vidí, je tento… inkubátor, který vysává obličej a kolébá se jako tučňák. "
Smál jsem se. "Řekl bych, že jako kachna, ale tučňák funguje."
Udeřila moje ruka tvrdě a zasmál jsem se trochu víc. Vždycky mě opravdu rozesmála.
"Miláčku, máme před sebou ještě chvíli předtím, než se budeš kolébat jako něco."
"Jo, něco pod sedm měsíců." Zamračila se, zvedla košili, abych viděl malý hrbolek, který byl téměř neznatelný. Viděl jsem její nahé tělo tolikrát, že bych mohl vyprávět.
Cítil jsem, jak slova odcházela do krku, jak moje ústa byla otevřená. Moje ruka šla na její břicho, než jsem se setkal s jejím pohledem. Pokaždé, když jsem se snažil vytvořit slovo, bylo ztraceno v době, kdy jsem otevřel znovu ústa.
"Ty jsi těhotná," zašeptal jsem.
Přikývla. "Deset týdnů."
Nohy se pode mnou podlomily a našel jsem se na kolenou, hlavou na břiše. Neslyšel jsem nic, ale cítil jsem se tak pokořen, zamilovaně a přešťastně. Její ruce zase našly cestu do mých vlasů, když jsem ji políbil na břicho.
"Taky tě miluji, Liame. Jen prostě nevím, jestli to můžu říkat často, "zašeptala. "Takže to budeš říkat jemu nebo jí hodně."
Zasmál jsem se a přikývl. Sklonila se přede mnou a já sevřela strany jejího obličeje.
"Do prdele, jsem kurva těhotná," zašeptala.
"Do prdele, opravdu," zašeptal jsem zpátky, než jsem si vzal její rty. Tlačila se ke mně svým tělem, zvedl jsem ji svatebním stylem a přešel k posteli.
"Žádný sex na klavíru?" Zeptala se v mé náručí.
"Já nechci sex. Chci se milovat. "
Položil jsem ji do středu postele a pozvedla na mě obočí. "Ty jsi tak kýčovitý, Liame."
"Drž hubu a užívej si to." Pokud zemřu, bude to štěstím.
Zatáhla mě za pásek na postel a skočila na můj pas. "Nemůžeš se mnou zacházet jinak."
"Kurva budu." Všechno bylo teď jiné.
"Liame, myslím to vážně." Zírala na mě.
Posadil jsem se a chytil jsem ji za boky, abych jí držel na místě. "Já taky, jsi těhotná."
"To neznamená, že jsem chromá nebo vyrobená ze skla," odsekla, a já se musel na to na několik měsíců připravit. Ale jen ta myšlenka přinesla úsměv na mé rty.
"Melody, kdybys mě nechala, tak bych tě zabalil do bublinové fólie a ujistil se se, že jsi obklopena alespoň čtyřmi muži na zemi a dvěma na zasraný obloze."
"A já bych použila hlavy těch kreténu jako terče. Dokud se nezačnu zasraně kolébat, nikdo se ke mně nebude jakkoliv jinak zasraně chovat. Pokud ano, přivážu je o zadek tvé hloupé Audi a roztrhám je od sebe. Těhotná nebo ne, já jsem pořád zasraná Bloody Melody," křičela mi do tváře.
Něco muselo být se mnou v prdeli, jestli jsem si myslel, že vyhrožovaní zabití lidi během těhotenství bylo sexy. Políbil jsem ji, ujišťujíc se, že vědomí hádky bylo dávno pryč, než jsem jí přetočil na záda. Cítil jsem, jak její malé ruce trhaly mé šaty a snažila se ze všech svých sil je ze mě dostat, jak jsem já dělal to samé s ní.
"Řekni to ještě jednou," zašeptal jsem, líbajíc jí hruď.
"Co?" Vydechla ve frustraci, když jsem se dostal do zaslíbené země, země mléka a medu přímo mezi jejími stehny.
"Řekni mi, že mě miluješ." Políbil jsem její rty, než jsem strčil tři prsty do ní.
Nemluvila, když jsem zrychlil prsty dovnitř a ven z ní. Zasténala nahlas, když jsem zpomalil.
"Liame…"
"Řekni to," zašeptal jsem, pohybujíc se tak pomalu, že se houpala proti mně v naději, že mě přinutí se pohybovat rychleji.
"Já tě kurva nenávidím!"
"A?" Zeptal jsem se, uculujíc se. Miloval jsem ji pozorovat jak je takto divoká kvůli mně.
"To je všechno." Usmála se, a já jí jemně kousnul do stehna.
"Chtěl jsem z tebe pít," zamumlal jsem na její kůži u prstů. "Chtěl jsem tě udělat svým jazykem."
Vytažením se zafňukala.
"Ale protože to chceš dělat obtížným  - " usmál jsem se, uvolňujíc svého pulzujícího ptáka z mých kalhot- "Budu to muset z tebe vyšukat."
Než mohla odpovědět, vrazil jsem ho do ní a její tělo strhlo z postele.
"Zasrany Ježíši, Liame," zasyčela v radosti, zamykajíc nohy kolem mě. Nicméně, vytáhl jsem je ze sebe.
"To všechno bude o mém potěšení a ne tvém, pokud nechceš něco říct, lásko." Zašklebil jsem se, když bojovala proti mně, ale vždycky jsem vyhrál zápas.
"Kurva tě nenávidím."
"A?"
"Tak nějak tě taky miluju, ty hajzle," zamumlala a já bych to nějak přijal.
Zachytil jsem její rty jen na chvíli, než jsem sál její prsa a ona se proti mně houpala, jak jsem se s ní pohyboval. Každý pohyb byl bolestně pomalý, ale nechtěl jsem to uspěchat. Chtěl jsem pocítit každou vlnu rozkoše s ní. Ale moje žena zřídka kdy dělala to, co jsem chtěl. Ještě jednou objala nohy kolem mého pasu, stáhla mě ještě blíž a přehodila mě na posteli. Její hlava se zhoupla dozadu, jak na mě jezdila, až jsem se musel držet čela postele. Můj stisk byl tak těsný, až jsem byl šokován, že se nerozbilo.
"Ježíši, Mel," zasténal jsem. Nemohl jsem se držet, už ne. Popadl jsem ji kolem pasu, držel jí a pozoroval jí přivřenýma očima, když mi přinesla největší potěšení.
"Miluju tě," vykřikl jsem, když jsem se udělal spolu s ní. Padla na mě a můj první instinkt byl jí zabalit do náručí.
Vše, co jsem cítil, byl sex a vše, co jsem slyšel, byly její hluboké nádechy ve směsici s mými. Zůstali jsme tak, zabaleni v náručí na to, co se zdálo jako hodiny předtím, než se na mě podívala. Neřekla nic, jen zírala, a ještě jednou, přál jsem si, abych mohl číst její myšlenky.
"Co je?" Zeptal jsem se, jak se ze mě skutálela. Moje ruka šla ochranitelsky na její břicho. Dalším zasraný Callahan, moje dítě, bude méně než za sedm měsíců venku. Tím jsem se chtěl s ní znovu milovat.
"Měli jsme používat kondomy," zašeptala a položila ruku na mou.
"Ne dnes. Ne kurva vůbec. "Nechtěl jsem nic mezi námi. "Ty nechceš dítě?"
"Děti jsou páchnoucí a hlasití. Nikdy nevíš, co chtějí, protože nemohou mluvit. Jejich hlavy jsou příliš velké pro jejich těla, což znamená, že pokud se plazí, jdou po hlavě. Jsou jako malí mimozemšťané. " Povzdechla si a snažil jsem se nesmát. Měla strach a obavy být matkou, a protože to byla moje Mel, nikdy by jen tak nepřišla a řekla to.
"Jen ze začát-"
"Jo, protože se transformují z mimozemšťanů do monster. Nejdříve, malé příšery, které pláčou a házejí záchvaty vzteku, pak sexem pobláznění teenageři, kteří si myslí, že jsou chytřejší než všichni ostatní. To bude v příštích osmnácti letech, Liame. Nejsem jako tvá máma. Má trpělivost dojde a já jim něco řeknu nebo udělám něco- "
Políbil jsem ji. "Byly dny, kdy moje máma byla ještě děsivější, než můj otec… hodně dní, ve skutečnosti. Nicméně, moji rodiče to udělali tak, že to fungovalo a my se ukázali jako v pořádku. "
"Ty jsi sexem poblázněný, kabinkový kuřák, který prodává kokain, trávu a heroin na živobytí. Nemluvě o tom, že vraždíš. "Obrátila na mě oči v sloup a já se chtěl smát.
"Jak už jsem řekl, ukázalo se vše v pořádku." Upřímně řečeno, nejhorší byla vražda, ale to nebyla moje chyba. Lidé si mysleli, že nás mohou okrádat, ohrožovat nás a já se jen ujišťoval, že se to netolerovalo.
"Jsem plánovač Liame," řekla s povzdechem. "Vím, jak budu k věcem přistupovat, nebo zabíjet. To, naše dítě, není součástí mého plánu. Máme Saige a Amory na řešení…"
"Nestresuj, lásko. Můžu se postara- " Vytáhla nůž z pod polštáře a držela mi ho u krku. Zatlačila jím a posadila se mi ještě jednou kolem pasu.
"Pokud se pokusíš mě posadit na lavičku, Liame, tak pomoz mi, začnu ti odřezávat části těla. Možná jsem těhotná, ale já jsem pořád Bloody zasraná Melody. Můžu zničit každého, koho chci. Svedu to na hormony." Zíral jsem a mohl jsem vidět stejnou ženu, která mě střelila do stehna.
Cítil jsem, jak se mi zvedal pták z jejích slov a z její pozice.
"Bloody zasraná Melody, vskutku." Uchechtl jsem se a třel se proti ní. Sledoval jsem, jak její oči pohasly, když nechala nůž poklesnout na zem a políbila mě.
Když zazvonily naše telefony a odtáhla se, cítil jsem potřebu jakéhokoliv hlupáka odprásknout, za to že nám volal ve dvě ráno.
"Mluv," řekla do telefonu, když jsem jí líbal nohy. "Budeme tam."
Ne, budeme tady! Moje mysl prosila.
Zavěsila, Mel vyskočila z postele, nechávajíc mě tvrdý jako skála v zasraná posteli.
"Amory a Saige podpálili můj zkurvený dům," odsekla zlostně, jak odcházela do šatny.
Zasténal jsem si pro sebe. "K čertu se všemi do pekla."
"Liame, dostaň svůj nadrženě zasraný zadek z postele a pomoz mi zabít svini!" Křičela.
Oh, všechny jsem se je chystal zabít.


MELODY


Opřela jsem se o auto a sledovala, jak Giovanni Villa vyhořela do základů. Hasiči se snažili co nejvíce ovládnout oheň, ale ten smrtelnější hořel ve mně.
Fedel ke mně přiběhl. "Ve vratech byl vzkaz, madam."
Viděla jsem jak se na to Liam natahoval, ale sebral jsem to dřív, než se na něj mohl podívat. Hodlal se mnou zacházet odlišně. Já to ale nedovolím.

Spálíte moje hovno, spálím vaše. Vše je ve válce spravedlivé. Gratulujeme k miminku.
Takové šťastné období pro vás oba.
XOXO
A & S

Liam popadl dopis, jeho nos se rozšířil se stejným množstvím vzteku, jako u mě.
Byl jen jeden další člověk, který věděl, že jsem těhotná.
Zařvala jsem do Fedelovi tváře. "Najdi doktora Andersona, hned!"
Liam se ke mně obrátil, oči stále těžké. "Nyní je vše jinak."
Přikývla jsem, otevřela dveře auta a posadila se. Všechno bylo jinak. Byla jsem teď větší cíl. Vždycky jsem byla cíl, ale teď to bylo moje dítě, další vůdce našeho impéria, a proto se budu muset změnit. Ne do Evelyn nebo Coraline, ale do jiného typu vůdce. Chystala jsem se přijít na to, jak být nemilosrdná a těhotná. Amory a Saige si vybrali špatnou zasranou rodinu k vyjebání.

2 komentáře:

Děkujeme za komentář! :-)