Grace @OplzlýModrýPtáček
#ZtratilaJsemSvůjRozum
Co to, sakra, dělám?
Tato myšlenka se
prohání mým mozkem celou cestu zpátky do mého bungalovu.
Protože mám na mysli,
co to sakra, Grace? Už se ani nepoznávám. Odkdy nechávám muže, aby se ke mně
takto choval? A ano, vím, že je filmová hvězda, muž, kterým jsem byla roky
posedlá- ale tohle?
Přiznávám, obvykle
nejsem moc na konfrontace a mám problém říkat lidem ne. Ale tohle nejsem já.
Tenhle člověk nemůžu být já.
A co to, sakra, tam
bylo? Plánoval mně představit svým rodičům, aby mně mohl zesměšnit.
Je mi jedno, kolika
způsoby se na to podíváte, tohle je, jak to bylo. Čistě a jednoduše. Byl
naštvaný, protože nemůžu být jako ty děvky, které rád šuká, takže mně přinutil
za to zaplatit.
Poznámka pro mě, říkat
ne Vaughnovi Asherovi má své následky.
Správně. Jenže stejně
tak říkat ano. Protože říct mu ano mu dává povolení dělat tyto kraviny. To je
to, co jsem? Hračka pro zazobaného muže? Ochotná prodat se, abych získala- co?
Co získávám z této dohody, jak tomu rád říká?
Slávu? Ne, rozhodně
ne. Chce, abych zůstala tajemstvím. Což je pro mě v pořádku, v tomto
souhlasím s jeho sestrou Sam. Netoužím s ním být v záři reflektorů,
nebo jako oběť jeho fetiše.
Dárky? Nazlobeně
zhluboka vydechnu. Ano, musím přiznat, jak se odívám dolů na mé oblečení,
přijmula jsem od něj dar a užila si ho.
A teď je celý tento
outfit pošpiněný.
Strčím svou vstupní
kartu do dveří bungalovu a okamžitě si začnu sundávat oblečení. Složím ho velmi
opatrně, kromě spodního prádla, jelikož ho má Vaughn pořád v kapse a dám
ho zpátky do krabice. Na moment přejedu konečky prstů po látce, užívám si tu
kvalitu. Je to něco, co bych si ani za milion let nemohla dovolit koupit bez
výčitek svědomí, že jsem utratila tolik peněz.
Tohle mně nutí zastavit, protože jsem jako
většina dívek, které vyrostly ve skromných podmínkách. Chci víc. Chci,
přiznávám to. Chci víc, než jen práci, která zabere většinu mého života, abych
si mohla dovolit žít v sousedství, které mně neděsí. Chci být brávána na
večeře a dostávat dárky, abych se cítila speciálně. Chci všechny tyto věci.
Ale realita tohoto
chtění je ta, že muži, kteří jsou schopní to splnit, vždycky žádají o víc, než
jsem ochotná dát nazpět. Tenhle dárek mi byl dán ze špatných důvodů. Byla to
výplata. Byla to útěcha. Byl to úplatek.
Udělej, jak říkám, Grace, a já ti dám věci,
které chceš.
Ale doopravdy je chci,
pokud je tohle způsob, jak je dostanu? Je dostávání těch věcí část cesty?
Neměli by být věci jako úspěch a peníze a velký pěkný dům výsledkem tvrdé
práce, odhodlání, odolnosti a trochy štěstí?
Tyhle šaty pro mě
symbolizují všechny špatné věci. Bylo to všechno štěstí. Není žádná tvrdá práce
v tom, být Asherovou hračkou. Není žádné uspokojení za orgasmem. Nechci
mýt štěstí, chci být dobrá. Chci uspět ve více věcech, než v následování
sexuálních příkazů egoistické filmové hvězdy.
A stydím se za sebe,
že umožnuji, aby se to dělo. Za to, že se nechávám vtáhnout, že se nechávám jím
svést.
Svedl mně, abych byla
někdo jiný.
A nemá to nic
společného se sexem. Něco z toho jsem skutečně já, očividně, jelikož jsem
na to vysazená. To není ten problém. Problém vlastně nejsem já. Je to on.
Je to zmrd.
A to nasere, protože
ta malá vysněná bublina, kterou jsem vytvořila kolem Vaughna Ashera, filmové
hvězdy, byla zničena před mýma očima. Realita o Vaughnovi Asherovi, muži je
takové zklamání, mé srdce z toho bolí.
Sednu si na postel,
pořád nahá a dovolím si poprvé to cítit.
Můj vysněný muž je
obrovské zklamání.
Nechám tiché slzy
stéct a potom je setřu vrchem ruky.
Ale měl pravdu
v jedné věci, všechno co děláme je, že bojujeme od té doby, co jsme se
poznali. Ve skutečnosti, celý ten vztah je založený na tom, kdo je ve vedení.
Nic osobního. A všechny ty věci, o kterých mluvil včera v noci, se ani
nepočítají, protože jsem většinu prospala a to je jediný důvod proč mi to
všechno řekl. Myslel si, že spím.
Ne, jediná věc, kterou
vím o Asherovi je to, že jeho pták je velký, jeho sexuální preference jsou
exotické a je vysazený na to, nutit mně dělat věci, jaké bych radši nedělala.
Jsem mladá. Jsem na
začátku nadějné kariéry, dělám něco, co mně skutečně baví. Jsem dostatečně
pěkná, i v mých očích, abych věděla, že si zasloužím víc. Zasloužím si
víc, než být jen mužova obvyklá hračka. Zasloužím si být víc než jen mužova
druhá volba. Zasloužím si sen. Pohádkový příběh. Jsem toho hodna.
Vyjde výdech a
s ním bolest srdce. Protože jakkoliv nesnáším to přiznat, jsem zkurveně
smutná, že je to kokot. Kleknu si k mé tašce a přehrabu se v ní,
abych našla poslední čisté šortky a tílko a pak se rychle oblékla. Pročešu si
vlasy a jsem připravená spadnout do postele, když někdo zaklepe na dveře.
Můj žaludek a srdce se
oba zkroutí s tím tichým zvukem.
Vaughn? Musí to být
on. Chci otevřít?
Zakoulím očima a
povzdechnu si. Jakoby to vůbec byla otázka.
Vstanu, jak se ozve
druhé zaklepání, a narovnám si tílko. Nemám podprsenku a mé holky jsou
vztyčené, ale dnes ráno mně šukal v lese, tak co. Pomalu přejdu ke dveřím,
abych ho nechala čekat, a pak otočím klikou a otevřu.
Je to žena.
Ne, beru to zpět. Je
to děvče. Univerzitního věku možná a je oblečená v béžové sukni se
zmačkanou bílou blůzou koukající skrz její zkrácený blazer.
OK, co je, sakra,
tohle? „Můžu vám pomoct?“ zeptám se mým nejvíc otráveným hlasem.
Strnule se na mně
usměje, jako nějaká upjatá knihovnice. Její vlasy jsou dány dozadu
v přísném drdolu, jaký by mohla mít balerína, její šperky jsou velké a
křiklavé, jaké by si mohla vzít babička a její sukně je příliš krátká.
Miniaturní. „Paní,“ řekne, „Pan Asher mně požádal, abych vám přinesla vaše
dokumenty. Byl by rád, kdybych je notářsky ověřila a pak mu je okamžitě
přinesla zpátky.“
Málem se zadusím.
„Prosím?“
Posune si brýle po
nose a nakloní hlavu vzhůru. „Nejsem obeznámená detaily, paní, ale řekl, že vy
dva jste se dohodly na smlouvě.“ Vytáhne tablet ze své poslíčkovské tašky a
začne tužkou klikat na obrazovku.
„Kdo jste,?“ zeptám se
naštvaně. Něco je tu špatně. Něco na ní je-
„Jsem Felicity,
právník pana Ashera-„
-divné.
„Vyřizuji veškeré jeho
obchodní záležitosti. A on mně požádal, abych sem přišla a nechala vás podepsat
Dohodu o mlčenlivosti, kterou jste přes víkend projednali.“
„Právník?“ Ha! Směji
se. „Je ti tak dvanáct.“
Znovu si posune brýle
a nakrčí nos. „Byla jsem zázračné dítě, paní, není to má vina, že jsem mladá.“
A v tom si
uvědomím, co je s ní špatně. Je vymyšlená. Je falešná. Ona… ona… hraje. Je
oblečená tak, jako by právník mohl vypadat v televizi. Jako by právě vyšla
ze skříně.
A najednou, všechna ta
bolest srdce ze zjištění, že můj vysněný muž je zmrd zmizí a je nahrazena vztekem.
„Podívej se, Felicity,
pokud je to tvé opravdové jméno. Nejsem si jistá jakou hru to Pan Asher“ – vyštěknu to jméno –„se mnou
hraje, ale je konec. Takže můžeš vzít ten tablet a tu Dohodu o mlčenlivosti a
říct mu, ať si je strčí do zadku. Možná mu to dá to sexuální uspokojení, jaké
hledá.“
Prásknu s dveřmi.
Třesu se. Celé mé tělo se chvěje, když si uvědomím, jak moc velký vtip si
myslí, že jsem.
Jak si dovoluje? Jak
si dovoluje poslat sem tuhle holku, která je asi jednou z jeho mnoha,
mnoha, mnoha sexuálních úlovků, k mým dveřím, ptát se mně na podpis?
A jsem si jistá, že
chce ten podpis. Dělal se mnou tento víkend spoustu pochybných věcí. Chce se
ujistit, že budu mlčet, než se vrátí ke svému životu v LA.
No, nasrat!
Děkuji 💜
OdpovědětVymazat