Follow - 11. kapitola

Překlad: Jilyan

Grace @OplzlýModrýPtáček

#TakUžMiKurvaNaplácej

Hra.

Hraje se mnou hru.

Dobře, zmrde, můžu hrát. Zadívám se na něj a usměji se. „Jedna, dva, tři, jeď.“

Posadí se, rozkročený nad mými boky a poté se skloní k mému krku. „Pěkně voníš. Jako moře.“

„Nejsem si jistá, jak to mám vzít.“

„Řekni Děkuji, Pane. Takhle to přijmeš.“

Oh, Ježíši. Tenhle muž je něco jiného. Ale před deseti sekundami jsem s tím souhlasila, takže by to bylo monumentální selhání, kdybych to alespoň nezkusila. „Děkuji, Pane,“ odpovím.

Usměje se a vstane, potom natáhne ruku a nabídne mi ji. Vezmu ji a on mě zdvihne na nohy. „Není zač.“

Teď jsem ztracená. Jen tu stojí a zírá na mě a já nemám ponětí, co dělat. „Teď co? Nejsem si jistá, co chceš.“

„Proč se mě tedy nezeptáš?“

„OK.“ Podívám se mu do očí, nejistá, jestli je to povoleno. Vlastně nejistá o všem. Ale je sexy. Mimo to, že je Vaughn Asher, muž na kterého masturbuji po větší část posledních tří let, je sexy i jinak. Jeho úsměv teď vypadá upřímně. Jako, kdybych ho bavila. A já se necítím blahosklonně. Vypadá to upřímně. Jako, kdybych ho těšila.

Uvědomím si, že ho chci potěšit. Ráda bych ho potěšila. Chtěla bych mu udržovat úsměv na tváři. Pravděpodobně jsem více submisivní, než si chci přiznat a to mě děsí. Kontrola je něco, po čem toužím. Udržuje to můj život v řádu a čistotě. Pomáhá mi to jednat.

Ale od té doby, nakouknul v baru přes mé rameno, ztratila jsem ponětí o tom, kdo jsem. Štěkat na něj, majznout ho do krku. Kdo to dělá? Já ne. To se mi nepodobá.

I přesto, že uběhlo spoustu vteřin od té doby, co jsem souhlasila, že se ho zeptám a nevypadlo ze mě žádné slovo, je trpělivý. Čeká, až budu připravená. Pořád se usmívá a to mě uklidňuje a dává mi to odvahu. „Pane,“ řeknu jemně, jak pokračujeme v naší hře. „Co chceš, abych udělala?“

Vydechne, jako by to v sobě držel, když čekal a potom sevře můj obličej a položí své rty proti mým v něžném polibku. „To, Grace. Chci, abys to udělala.“

„Nerozumím,“ zašeptám nazpět. Přichází příliv a vlny jsou teď větší, překrývající mé slova, takže jsou sotva slyšitelné. „Nerozumím, co to znamená.“

„Odpovídám pouze na otázky, Grace. Zeptej se mě na otázku a já ti odpovím.“

Proč? Chci to říct na hlas. Proč ti musím pokládat otázky? Proč mi to prostě nemůžeš říct? Ale já vím proč, takže se neobtěžuji. Chce, abych se mu podřídila. Oddala. Ptala se ho na věci, které ho uspokojují. Pravděpodobně ho to eroticky vzrušuje. „Můžeš vysvětlit, co myslíš tím to?“

Pohladí mé líčko plochou svých kloubů a pak položí přes mé rty prst. „Saj můj prst, Grace. Něžně, jen velmi něžně. Pokračuj v tom, zatímco budu mluvit.“ Skousnu si ret, zhluboka se nadechnu a potom otevřu pusu, aby mi tam mohl strčit prst. Položí ho na můj jazyk a já něžně saju, jak ho posouvá dopředu a dozadu. Dovnitř a ven. „Chci, abys přemýšlela o všem, co ti přikážu. Tak jak jsi to udělala před chvílí, když sis dala na čas rozhodováním, jestli se mě zeptáš na to, co mám rád. Nechci, abys řekla ano, protože jsem ti to řekl, Grace. Chci, abys řekla ano, protože jsi to chtěla. Rozumíš tomu?“

Vydělá svůj prst a cestuje s ním po mých rtech, dělá je vlhkými a kluzkými s mými vlastními slinami. „Ano, Pane,“ řeknu. Můj hlas je nízký a hrdelní.

„Hodné děvče. Od teď ti budu říkat děvče, je to v pořádku?“

„Všem jim říkáš děvče?“ zeptám se, cítím záchvěv žárlivosti. A odkud, krucinál, ten pocit přišel? Jsem naštvaná na způsob, jakým na mě působí.

„Záleží na tom, jestli ano?“

„Ano,“ odpovím s podrážděným tónem. „Chtěla bych něco jiného, jestli je to tvé obvyklé mazlíčkové jméno.“

Několik sekund na mě shlíží, jako by ho moje prohlášení zmátlo. „No, upřímně, neříkám jim nijak. Jenom dávám příkazy mimo to, když se představujeme, nebo když je propouštím.“

Propouští?

„Takže ne, děvče není mé obvyklé mazlíčkovské jméno. Od teď budeš mé děvče.“

Přikývnu a vydechnu. Věci se stávají divnými. Nemám ponětí, co se děje, nebo jak jsem se tak rychle dostala s ním na toto místo.  Je to, jako by se přepnul přepínač a tady jsem, jeho děvče. Uvědomuji si, že je dobrý. Je v této hře moc dobrý. Vsadím se, že ji hraje už dlouhou dobu. Je mistr, protože jsem tady, stojím před ním, jako jeho sub, i když jsem ho před deseti minutami majzla do krku.

„Můžu vidět ty pochyby na tvé tváři, děvče. Tak pojďme přejít přes to první. Kleknout, prosím.“

Podívám se na něj, ohromená.

„Děvče,“ řekne klidně. „Řekl jsem klekni.“

Polknu a přikývnu, potom si kleknu do písku. Držím svou hlavu dole, ale jeho konečky prstů najdou mou bradu a zvednou ji.

„byl bych rád, kdyby ses mi dívala do očí.“

Setkám se s jeho pohledem a uvědomím si, že má pěkné oči. Ne nádherně pěkné, to jsou taky, ale pěkné ve smyslu milé. Nejsou to oči krutého muže. Což je dobře. Pokud nechám tohoto muže, mě mít svým způsobem, pak alespoň chci, aby byl milý.

„Dobře, děvče. Líbí se mi, když posloucháš. Sáhni na mého ptáka svou rukou.“

Na moment zírám na tlustou vybouleninu v jeho kalhotách. Tlačí se proti kalhotám jeho saka.

„Oči vzhůru,“ řekne, upravuje mou bradu pozvednutím prstu. „Ruku na mého ptáka.“ Tentokrát jeho příkaz zní přísně. Ne naštvaně, ale přísně, jako by to myslel zcela vážně.

Dám ruku, přes jeho zip a dívám se mu do očí. Usměje se a já se usměji taky.

„Pohraj si s tím, děvče.“

Jeho péro vyplní mou dlaň a já přemýšlím, jestli budu schopná úplně kolem něj obalit ruku. Stisknu ho, ale není to moc přístupné. „Můžu ho vyndat?“ zeptám se. Na vteřinu sundám pohled z jeho očí, protože netuším, kde se ve mně vzala ta otázka, ale jeho ruka navede můj obličej zpátky k němu.

„Ano, můžeš mě potěšit, jakkoliv chceš několik dalších minut, potom ti řeknu, abys to dělala tak, jak se mi líbí.“

„Proč mi prostě neřekneš, jak se ti to líbí?“

„Za to schytáš výprask, děvče. Dnes ne, ještě na to nejsme připraveni. Ale já si vedu seznam. Na to nezapomeň. Co máš teď říct?“

„Ano, Pane,“ řeknu s úsměvem.

Usměje se nazpět a já se trochu uklidním. „Ale odpovím ti na tvou otázku, abys to pochopila. Chci, abys mi první ukázala, jak mě chceš uspokojit svou pusou. Takže dělej věci, jak chceš.“

Mé pochyby musí být vepsány v mé tváři, protože mi položí otázku, jakou žádná žena nechce slyšet, když je konfrontována mužským pohlavím mířícímu na její pusu. „Máš hodně zkušeností?“

Zatřesu hlavou. „Moc ne.“

„Líbí se ti to? Sát mužské péro?“

„Ne,“ odpovím pravdivě.

„Hmm. No, v tom případě, ukážu ti první, jak to mám rád. Ale pod jednou podmínkou.“

„Jakou?“ Zamračí se na mě, takže se opravím. „Jaká je ta podmínka, Pane?“

Položí svou ruku přes mou, která pořád svírá jeho péro a přinutí mě stisknout. „Kurva, tak strašně mě teď vzrušuješ, Grace. Jediný důvod, proč jsem se ještě neudělal je, protože si to nechávám pro tvůj krk.“

Mé obočí vystřelí. Nikdy jsem ještě nespolkla mužský výstřik. A ještě ani nejsem připravená udělat to dnes. Vím, že pochopil ten pohled, ale tentokrát ho ignoruje. Jasný znak toho, že budu polykat velmi brzo.

„Má podmínka, děvče, je, že pokud ti řeknu, jak mě vykouřit, musíš mi ti první říct, jak lízat tvou kundičku, aby ses udělala.“

Do hajzlu. „Jsem mokrá,“ řeknu nahlas. A potom si překryji pusu rukou, která měla držet jeho ptáka.

Zasměje se a já se na něj usměji, šťastná, že je pobavený.

„Zvedni své ruce,“ přikáže. Zvednu ruce a on sáhne dolů, vezme lem mých šatů a přetáhne mi ho přes hlavu. Nemám žádnou podprsenku, takže mé bradavky se vyzdvihnou díky chladné mořské mlze valící se z rostoucích vln. Odhodí šaty stranou. „Postav se, prosím.“

Postavím se a jeho oči hýčkají mé tělo. Jeho žhavý pohled mě nutí svíjet se touhou. Strašně moc chci, aby se mě dotýkal. Všechno se to děje pro mě moc pomalu. Jsem zvyklá na muže, kteří se snaží dostat do mě své péro, co nejrychleji to jde. Jsem zvyklá být osahávána a pak opouštěna, když chci víc pozornosti. Jenomže právě teď možná dostávám až moc pozornosti. Je uchvácený. Vztáhne ke mně ruce, štípe mě do bradavky, takže vzdychnu a potom zasténám. Přitáhne si mě blíž k jeho tělu a pak jedna ruka sáhne, aby stiskla můj zadek, zatímco ta druhá vklouzne do mých spoďárů.

„Co to máš, sakra, na sobě?“

„Cože?“ je to jako rýha na desce, tak náhle končí erotická nálada.

„Tvé spoďáry,“ řekne zmateně, „jsou to mužské spodky.“

Zasměji se. „Oh, sakra.“

„Proč nosíš mužské spodky? Čí zkurvené spodní prádlo to je?“ Když se na něj podívám, je rozlícený myšlenkou, že nosím spodní prádlo jiného muže.

„Ashere, Ježíši, ty jsou moje! Dnes jsem si je koupila, protože jsem si zapomněla zabalit kalhotky!“

„To jde na seznam, slečinko!“

Směji se. „Jaký seznam?“ Můj výtlem končí, protože on je vážný. „O čem to, sakra, mluvíš?“

„Řekla jsi mi Ashere, to je jeden výprask navíc. A neřekla jsi mi Pane, což jsou dva. Navíc nosíš mužské spodní prádlo. To jsou tři.“

„Nemůžeš mi napráskat za to, že nosím své vlastní spodky!“

„Můžu a udělám to.“

„Oh, zkurvený Bože. Tohle je nesmyslné. Jen mi řekni, jak máš rád kouření tvého blbého ptáka, ať se můžeme posunout dál, do psí prdele.“

„Za tohle dostaneš taky výprask.“

„Za co? Co jsem kurva udělala teď?“

„Dvakrát kurva a do prdele, navíc jsi i dala rozkaz. Já jsem pán, Grace. Já. Ne ty.“

„Oh, Ježíši Kriste. Dobře.“ Rozhodím ruce do stran, jako kdybych byla ukřižována, a zařvu, „K tvým službám, Pane!“

„Nebereš to vážně,“ řekne se zavrčením.

A má pravdu. Protože se směji. „Ashere, ulev si, chlape. Chceš, abych ti řekla, jak mám ráda lízání své kundičky, nebo ne? Protože jsem nadržená jak kurva a chci z tohoto večera něco získat.“

Vytáhne svůj mobil a namíří ho na mě, malé červené světlo blikající, na znamení toho, že nahrává. „Až ti budu dávat ty výprasky, Grace, připomenu ti tuto noc. Přehraji ti tohle video, abys pochopila každé plácnutí po tvém nahém zadku. A až budeš brečet-„

„Myslím tím, až budu prosit o víc. Protože, do prkna-„

„-budu se smát a řeknu, ulev si, Kinsello(-vá)-„

„-chci si jenom vrznout!“

„-řekla sis o to!“

„OK, to stačí.! Vezmu své šaty a přetáhnu si je přes hlavu, ani se nezajímám, že mé košíčky jsou úplně pokřivené. „Tady jsem skončila. Můžu taky jít domů a dodělat se sama.“ Seberu z pláže své boty a znovu se rozejdu.

„A já ti říkám, že se ztratíš, pokud půjdeš touhle cestou!“

„No, tak mě vezmi domů. Teď! Protože jsem pro dnešek skončila s hraním. Jsi šílený žárlivý zmrd. Říkat mi, že dostanu výprask za to, že nosím své vlastní spodky. Pff. To určitě!“

Ve skutečnosti, nejsem tak naštvaná kvůli tomu výprasku. Zrovna teď umírám pro zkurvený výprask. Cokoliv. Nějaké dobré ptáky-kouřící instrukce. Jsem dokonce ochotná se ztrapnit a říct mu, jak i lízat kundu. Ale on mě tak naštval, že se nekontroluji. Řvu a křičím a jsem na blbý pláži s filmovou hvězdou, a co nejlíp se snažím nechat se ošukat.

A nic z toho pro mě není skutečné.

Nejsem taková holka. V žádném případě. Patřím online k mým Twitterovým přátelům. Preferuji Vaughna Ashera jako mou múzu. A mé srdce ve skutečnosti bije rychleji, když si uvědomím, že tohle měla být má fantasie a je to všechno kromě fantasie. Je to… skutečný život. A to není to, co hledám.

Vaughn zvažuje své možnosti, jak mě pozoruje vést můj vnitřní monolog, potom prohrábne své filmová-hvězda vlasy a naštvaně vydechne. „Fajn, doprovodím tě zpátky.“

„Skvěle.“