FMG - 24. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: An

JOSIE

Všem Liamovým pohledům jsem byla schopná se vyhnout. Až na tenhle. Vím, že mám otevřenou pusu jako ryba. Překřížím nohy, abych zahnala pulzování mezi nohama. Usměje se a zatřepe hlavou. Pak vstane a přesune se za mě.

„Co se děje, Jojo?“ svůdně zašeptá. Jeho nos se mě dotýká za uchem, což mi znesnadňuje dýchání. Když mě kousne do ucha, zavrtím se na židli. Musím se od něj odtáhnout, než udělám něco, čeho bych litovala.

Začne se smát a políbí mě na tvář. Když se vrátí z kuchyně, přinese další láhev šampaňského. Teď mám problém.

„To nebylo pěkné,“ řeknu a snažím se znít přísně.

„Víš, pokud si nejsi něčím jistá, můžu ti pomoct.“ Jeho oči jsou plné záludnosti. Polkne a já sleduju, jak se mu pohne ohryzek. Vzpomínám si, jak jsem ho tam nesčetněkrát líbala.

„Slyšela jsem o tomhle pohledu, kterým okouzluješ ženy.“

„Nepovažoval jsem tě za jednu z těch, co si kupují časopisy plné drbů.“

„Jenna si je kupuje a mluví o nich. Chce jít na tvůj koncert. Nevěděla, kdo jsi, dokud jsi nepřijel do města. Chci říct, znala tě, ale neznala souvislosti.“

„Připomeň mi, ať jí pošlu lístek a propustku do zákulisí.“

„To asi ne,“ odpovím. Myslím, že nechci, aby žádná další žena okusila tenhle Liamův pohled.

„Josephine Prestonová, ty žárlíš?“

Zvednu sklenku a napiju se na kuráž. „Myslí si, že jsi sexy. Vím, že je to moje kamarádka, ale také vím, že už tři roky nerandila. Kdybys to na ni zkusil, padla by ti k nohám. Nechci ani pomyslet…“

„Mám oči jen pro jednu ženu, tečka.“ Liam položí vidličku a nůž, opře si ruce o stůl a proplete je. „Když jsem tě uviděl, věděl jsem, že jsem udělal chybu. Nikdy jsem neměl odejít nebo jsem se alespoň pro tebe měl vrátit. Můj život je lepší, když jsi v něm, Josie. Neudělám nic, co by to ohrozilo.“

„Budu se vdávat,“ vyhrknu. Nick a já jsme mluvili o tom, že až se vrátím, stanovíme datum. A já už nechala Liama, aby se mě dotkl a políbil mě. Bože, co to ze mě dělá za člověka?

„Kde máš prsten?“

Pohlédnu na prázdný prsteníček. Pokaždé, když se mě Nick zeptal, tak mi nikdy neukázal prsten. Možná si myslí, že žádný nechci, i když nevím, kde by na to přišel, protože to není pravda. Chci prsten. Chci nosit to, co vybere, aby symbolizoval jeho lásku ke mně.

„Je to idiot.“ Liam odhodí ubrousek na stůl. „Kdybys byla moje, ten prst by prázdný nebyl. Obzvlášť kdybys jela navštívit svého bývalého.“

„Neví, že jsem tu. Tedy, ví, že jsem v Los Angeles, ale neví, že jsem tu s tebou.“

Liam se odsune od stolu a postaví se. Zvedne ovladač a začne hrát hudba. Udělá tři kroky směrem ke mně a podá mi ruku. „Zatancuj si se mnou.“

„Neměla bych,“ zašeptám, neschopná se na něj podívat.

Jeho prsty se dotknout mé brady. Jemně ji nadzvedne a naše oči se střetnou. „Chceš to, Jojo, nezapírej. Nikomu to neřeknu.“

Odsunu židli a položím mu ruku do jeho. Vede nás doprostřed obývacího pokoje a zhasne. Stojíme pouze ve světlech města.

Rukou mě jemně obejme a prsty rozprostře, aby se mě víc dotýkal. Položím mu ruce na ramena, v bezpečné vzdálenosti od jeho vlasů, zatímco naše těla se pohybují v rytmu hudby. Přitáhne si mě blíž, ruce mi posune na záda. Jednou rukou mi odsune pramínek vlasů z obličeje.

Každý kousek mého těla je v plamenech. Pohled v jeho očích mi prozrazuje, že mě chce. Jediné, co musím udělat, je první krok. Jeho ruka mi bloudí po zádech. Chytí mě za zadek a přitáhne si mě ještě blíž. Nezapomněla jsem, jaké to je být s ním; myslím, že na to nikdy nezapomenu. Navzájem jsme se poznávali. Navzájem si prozkoumávali těla a učili se, jak být milenci. Věděla jsem, jak ho uspokojit. Znala jsem jeho tajná místa.

Druhou rukou mi vezme tu moji a položí si ji na zátylek. Prsty mu zajedu do vlasů a on lehce zaúpí. Má přivřené oči. Od té doby, co jsem ho viděla poprvé v Beaumontu, vyrostl. Takhle se mi líbí nejvíc.

Sevře můj bok a namáčkne si mě na sebe. Kousnu se do rtu, abych neotevřela pusu. Očekávání. Je mezi námi touha a on to ví. Studuje mě, značí si mě jako svou oběť. Oči má přivřené. Olízne si ret a sleduje, co udělám, aby mohl udělat další krok.

Nemůžu mu to dopřát.

Nechci.

„Kdo to zpívá?“ zeptám se a doufám, že tak zruším napětí ve vzduchu. Zpěvákův hlas je chraplavý a sexy. Mohla bych ho poslouchat hodiny. Liam mě trochu zakloní, hruď se mi lehce zvětší. Políbí obě moje ňadra, než se přesune k rýze mezi nimi.

„Já,“ řekne proti mé kůži.

„O kom zpíváš?“

Opatrně si mě přitáhne zpět. Ruce mi instinktivně vjedou do jeho vlasů. Podívá se mi na ústa, pak do očí.

„O tobě.“

„O mně?“

„Jen o tobě, Jojo.“ Řekne, když se naše rty potkají. Jednu ruku má v mých vlasech, druhou mě hladí po zádech. Je jemný, dokonce, i když lehce zkousne můj spodní ret. Když ho pustí, vrátí se ke rtům, lehce přes ně přejíždí jazykem. Měla bych ho odstrčit, ale nemůžu.

Chci to.

Chci ho cítit.

Jeho jazyk se dotkne mého. Zavrní. Jemně si s ním hraje. Naše těla se na sebe tisknou v záchvatu šílenství. Opustí má ústa a líbá mě od brady k uchu a pak na krku. Pevně mě drží, když mi zpívá a líbá mě.

Ruka mi vklouzne pod jeho triko, pocit kůže pod mými prsty je opojný.

Musím to zastavit. Musím myslet na Nicka. Ale tohle je Liam a já…

Opustil mě.

Dotknu se jeho ramene a odsunu ho. Je uvolněný, když se na mě podívá. Zakroutí hlavou a udělá krok směrem vzad. Zajede si rukama do vlasů.

„Omlouvám-“

„Nemusíš se omlouvat. Neměla jsem to dopustit,“ řeknu. Bez něj mám ruce prázdné. Chci se ho dotknout, držet ho, ale vyslala bych tím špatnou zprávu. Už tak je špatné to, co jsme dělali. Jsem zasnoubená a tohle je podvádění. „Měla bych jít.“

Neřekne ani slovo, jen přikývne. Dívá se do světel města a nejspíš si připomíná, proč mě opustil. Než otevřu dveře, naposledy se na něj podívám.

„Josie, počkej.“ Zastavím a otočím se, dveře se za mnou zavřou. Je u mě, ještě než se stihnu nadechnout. „Omlouvám se. Nikdy jsem tě neměl stavět do téhle pozice. Byl jsem sobecký a myslel jen na sebe a na to, jak moc mi chybíš. Jsi tady, v mém bytě a já nemohl odolat. Jsi pro mě pokušení a právě teď tě chci vzít, odnést do své postele a už tě nikdy nenechat odejít.“

„Nemůžu. Jsem-“

Liam mi položí prst na rty. „Jen ti říkám, co chci, aby sis to špatně nevyložila. Chci, abys věděla přesně, jak se cítím, protože když jsem měl posledně tajemství, pokazil jsem to.“

„Tohle dělat nemůžeme, Liame. Budu se vdávat.“

„Tak počkám. Klidně do konce života, pokud budu muset.“ Lehce mě políbí na tvář. „Chci tě zítra vidět.“

„Já nevím.“

„Budu dokonalý džentlmen. Slibuju.“

Kývnu, když mi otevře dveře. Naposledy se na něj podívám a odejdu z pokoje. Když čekám na výtah, otočím se. Stojí ve dveřích, ruce v kapsách, a pozoruje mě. Zvuk oznamující výtah, mi zlomí srdce.