DAO - 12. kapitola

Překlad: Simča

Savannah

Tohle je Jamie, o které mi Declan vyprávěl?

Ne, Oh Bože, prosím ne.

V mém žaludku se něco víří a buben bije v mé hrudi, hluk stále roste, dokud se zvuky neutopí v přeplněné místnosti nebo ohlušující výbuch se mi neodeznívá v uších. Snažím se dýchat, jak mám v krku knedlík, moje hlava má závrať, jak se dívám mezi nimi sem a tam a zapomínám na svou úzkost, když na sebe křičí.

 Stejně jak mám krásný, cizí pocit z Declana, tak je náhle poskvrněn něčím ošklivým a bolestivým.

 "Nejprve ignoruješ mé hovory a pak se dneska ukážeš s nějakou špínou?" Jamie ječí a věnuje mi uhrančivý pohled.

 Musím se celé té věci smát. Nad svým hloupým štěstím. Její očividná plastika koz a kachní rty, mají za sebou více než jednu injekci kolagenu a k tomu všemu skutečnost, že jí Declan šukal. Tomu všemu se musím smát.

 Je to oficiální. Bůh mě nenávidí.

Můj hysterický smích je přiměje se na mě podívat, jako kdybych se zbláznila, ale je mi to jedno. "Musíš si ze mě dělat prdel. " Zamumlám na nikoho konkrétně.

Jamie se na mě zaměří a mračí se, jak si mě prohlíží. Můžu to vidět – ten zasněný pohled poznání. "Do prdele, " říká a usměje se jako kočka, která právě snědla kanárka. "Jestli to pak není malý sirotek Annie. "

Declan očima přechází tam a zpět mezi Jamie a mě, rozšíření a poznání v nich bliká. "Do prdele."

 Jamie na něj vykřikne. "Myslela jsem, že máš lepší vkus, než tohle, miláčku. Nikdy bych tě netipovala na dezinfekci popeln- "

Předtím, než si vůbec uvědomím, co dělám, moje pěst jí udeří do nosu a ona klopýtá zpátky, sklouzne přes římsu bazénu a spadne do vody s velkým šplouchnutím. Sbor vzdechů propukne kolem nás, jak se všichni zastaví a zírají na rozruch, který jsme způsobili.

 "Ježíš Kriste," Declan vzdechne vedle mě.

Jamie sebou mlátí ve vodě, tlačí svůj mop zbělených vlasů na stranu, jak jí krev prýští z nosu. Krev se pomalu rozpouští ve vodě a stává se z ní růžová. Voda jí rozmazala make-up a skrývá si svou zkrvavenou tvář, křičí: "Kurva, zlomila jsi mi nos!"

"Kup si nový. Půjde skvěle k tvým vztlakovým prostředkům, které sis koupila, když tvé kozy nikdy nevyrostly."

Declan se zahihňá vedle mě, ale snaží se to zakrýt kašlem.

Dvě holky, kterých jsem si předtím nevšimla, spěchají k žebříku, trčí z hloubky na konci, jak se Jamie snaží vylézt z bazénu, vypadá jako mokrá kočka. Její kamarádka popadne nedaleký ručník a podá jí ho. Jamie ho bere a říká: "Zavolejte policii," zatímco na mě zírá. "Ta děvka mě prostě napadla."

 Vztek mnou projíždí a automaticky udělám krok směrem k ní, víc než připravena dokončit to, co jsem začala. Silné ruce se zabalí kolem mého bicepsu, drží mě zpátky, když házím zlostně dýky na Jamie. Její samolibý obličej vyvolává můj hněv a já zatnu zuby a bojuju proti Declanovi, tím si mě k sobě přivine pevněji a stiskne má záda ke své tvrdé hrudi.

"Uklidni se, kotě," zamumlá mi do ucha. "Získala jsi dost krve, dobře? Je čas zatáhnout své drápy. "

 Jamieina tvář se změní od triumfu na něco hořkého, jak se dívá, jak mi Declan šeptá do ucha. Vypadá vzdálené, bolest v její tváři je evidentní.

 Měla bych být ráda, že jsem na ní špetku pomstila, ale nejsem. Nemá to sladkou chuť, jak jsem si myslela. Ve skutečnosti, to chutná trochu na hovno.

 Odtrhnuj od ní oči a vidím moderátora přecházet k nám, obklopený ochrankou.

 Ach, sakra, vykopnou mě.

 Declan uvolňuje své sevření, ale zcela mě nenechá jít, jak se oni otočí a zamíří k Jamie, zastaví se před ní a jejími dvěma kamarádkami.

 "Jimmy, jsem ráda, že jste tady," říká Jamie, dívá se na mě samolibě přes rameno. "Chci tu holku zatknout za napadení. Podívejte se, co mi udělala," říká a ukazuje na krvavý ručník tisknutý k její tváři.

"Slečno Beckettová, obávám se, že vás a vaše přátele budu muset požádat, abyste odešli."

 Jamie se mu vysměje a zamračí, podívá se na své přátele, jako by ho přeslechla. "Promiňte?"

 "Obtěžujete mé hosty," říká, otočí se a ukáže na Declana a mě "Takže navrhuji vám odejít, než vás ochranka vyprovodí ven."

 Upustí ručník a křičí, "To myslíte vážně? Ona mě praštila! Mám místnost plnou svědků. "

 Obě, Jamie a já se rozhlížíme po tiché místnosti a omráčené tváře.

 Moderátor Jimmy, myslím, se otáčí a zaměřuje na místnost. "Viděl někdo, že by slečna Beckett byla udeřena?"

 Každý se dívá kolem sebe a pomalu kroutí hlavami. Co se sakra děje? Jsme v Twilight Zone (fantastický seriál), nebo tak něco? Proč všichni lžou?

 Jamieina ústa nezaklapnou, když jí ochranka začne vyvádět. "Počkejte, až můj otec o tom uslyší," říká zlostně a bojuje s jejich sevření, dokud se jím nevytrhne.

Ochranka jí pronásleduje, aby se ujistila, že odejde.  Jimmy se ledabyle táhne za nimi, říká: "Váš otec pracuje pro lidi, jako jsem já, slečno Beckett. Takže, prosím, všemi způsoby mu řekněte, že ho pozdravuji. "

Declan mě uvolní, jak všichni nakonec jdou zpátky k tomu, co předtím dělali, ale celá nálada v místnosti se přesunula. Stále cítím na sobě oči všech přítomných, i když přehlídka skončila a nelíbí se mi to. Z jejich šeptání a pohledů je dusno a najednou cítím, že nemůžu dýchat.

 Musím se odsud dostat.

 Popadnu své podpatky z křesla, kam jsem je dala a zdrhám ze zimní zahrady. Ignoruju Declanovy prosby, abych zastavila. Moje tělo se třese, jak milión různých pocitů přese mě závodí. Syrový, neředěný hněv. Zmatek. Ale ze všeho nejvíc, bolest.

 Nemůžu uvěřit, že ve skutečnosti spal s ní.

 S ní, ze všech lidí.

 Dělá se mi z toho špatně a topím se v tom a nemůžu zastavit představy, jak se jí dotýkal nebo líbal. Žárlím a jsem znechucená. Připadá mi to jako zrada, a je to nelogické a nespravedlivé k němu, já vím. Ale tak se cítím. Je to ošklivé, a bolestivé. Dusí mě to.

Zachytí mě v podkroví s výhledem do prvního patra, přejde přede mě a zablokuje mi cestu. "Savannah co se -"

"Jen mě vezmi domů, jo? " Nakonec se vzdám snažit se dostat přes něj a klesnu rukama dolů. Upírám oči do davu tančících těl níže v patře. Alespoň se party nezničila pro každého. Jen pro mě.

 "Hele," Declanův hlas je měkký, když se natáhne a snaží se mě dotknout, ale náhle ho setřesu.

 "Ne."

 Přikývne a podívá se dolů, učiní rozhodnutí. "Jdu pro auto."

 A ostrá bolest mnou znovu projede, když ho sleduju sestupovat po velkém schodišti, a pak to jsem sama na v podkroví, zatímco hudba proniká nahoru a obklopuje mě. Cítím, jak má mysl začíná vypínat, a soustředím se na rytmus, nechávám zničit mé myšlenky, jak jsem kompletně ztuhlá.

Proč to bolí? Lidé by mi neměli být schopni ublížit.

***

Nevím, jak dlouho jsem se zůstala izolovaná v podkroví předtím, než jsem se rozhodla jít dolů. A teď, když čekám ve vstupní hale v nástavbě na stupidní výtah, dokud nepřijede do horního patra, pořád se necítím připravená se k němu vrátit.

 "Máte to ale zatracený pravý hák."

 Mé srdce skočí do krku, jak se rozhlédnu a vidím Jimmyho stát vedle mě, s pobaveným výrazem. Byla jsem tak v mé hlavě, že jsem si neuvědomila, že nejsem sama.

 "Kde jste se takhle naučila trefit?"

 Počkejte, viděl mě jí praštit?

Zamrkám a pohlédnu do prázdné haly, přemýšlím, kam tím sakra míří. Očividně není jen moderátor, vzhledem k moci, kterou dříve projevil. Kdybych měla hádat, řekla bych, že je to chlap, který vede tuhle show.

 Pokrčím rameny, dívám se na zlaté dveře výtahu, po očku sleduju jeho zkreslené reflexe. "Mrzí mě, že jsem zničila vaši party."

 Zasměje se. "Zničila? Prosím. Chtěl jsem vykopnout ten její vychrtlý, nezvaný zadek už týdny. Udělala jste mi laskavost. No, myslím, že technicky Declan mi udělal laskavost tím, že přišel k rozumu a nouzově přistál na vodě, se ztroskotaným vlakem, ale bylo to zábavné sledovat. "

 Dívám se na něj a přinutím se k úsměvu. Snaží se být milý, ale mám čerstvé rány a nijak zvlášť o tom nechci mluvit. Zvlášť s někým, koho neznám.

Natáhne ruku. "Mimochodem, jsem Jimmy."

 Dovolte mi se opravit: Nechci o tom mluvit s Jimmym.

Pohlédnu na jeho nataženou ruku a neochotně jí potřepu. "Savannah."

 Nakloní hlavu, a místo toho, aby se urazil mým chladným přijetím, se zdá být… pobavený. "Víš, kdo jsem, Savannah?"

 Moje oči se na něj zúžit. "Mám představu." Nemám tušení, kam tím míří.

 Zasměje se a založí si ruce před sebou. "Můžu ti říct, že jsi chytrá holka, Savannah. Líbí se mi to ve svých zaměstnancích. "

 "Tvých zaměstnanců?" Od kdy pracuju pro tohohle podlého člověka?

 Následuje pauza ticha, jak mě studuje, usmívá se zdvořile, než říká: "Začínám ženskou část Jámy, a rád bych kdybys zvážila přijetí na palubu."

Whoa, co? "Chceš, abych bojovala?" Zaprskám, rozpolcená smíchem, se a dívám se na něj šokovaně.

 Jeho rezervovaný úsměv nikdy nezadrhne. "Ano. Jsi ve skvělé kondici a jsi docela nastartovaná. Při správném tréninku, můžeš být snadno favoritem fanoušků. "Říká to tak lhostejně, jako by to byla nejzřejmější věc na světě.

 Nevím, jestli mě to uráží nebo lichotí.

"Než řekneš ne, dovol mi, abych tě ujistil, že to nebude tak… temperamentní jako pánská část. "

 "Chceš říct, tak brutální a krvavé."

 "Ano," říká, zdánlivě potěšen mou odpovědi. "I když nemůžu zaručit, že nebude žádná krev. Je to kontaktní sport, po tom všem, ale to není to, co chtějí lidé vidět na dámských zápasech. Chtějí vidět dvě atraktivní ženy v ringu, jak bojují. Myslíš, že více wrestling a méně kopání tváří."

"A co budou mít ženy na sobě při "rvačce? "

 Pokrčí rameny. "Sportovní podprsenky. Šortky. Nic Hyper-sexuálního. "

 "Takže žádné žele?"

 "Ne," říká se smíchem. "žádné žele, žádný olej, prostě nic."

Kousnu se do rtu, přikývnu. "A co Declan? Ví, že mě chceš zapojit? "

Nakloní hlavu a studuje mě. Je to divné a zastrašující, a on to ví. "Ne," říká nakonec.

Přesunu svou váhu z jedné nohy na druhou, ignoruju bolest v bříškách mých pat. "V čem je háček?"

"Háček" je v tom, že by ti mohli nakopat zadek, ale pokud jsi dobrá, budeš se pohybovat v žebříčku, což znamená, že budeš vydělávat víc." Vytáhne vizitku z náprsní kapsy obleku a podá mi jí. "Bojovníci základní úrovně berou pět tisíc za zápas a dokonce ti poskytnu trenéra. Popřemýšlejte o tom. "

 Declan si nedělal srandu. Jimmy platí své zaměstnance velmi dobře.

 Čtu lesklá, reliéfní písmena, než se na něj zpět ohlédnu.

 "Čas Hraje důležitou roli, Savannah. Mám první zápas naplánovaný za šest týdnů, takže pokud se rozhodneš do toho jít, je třeba okamžitě začít trénovat."

 Dveře výtahu se otevřou. Zastrčím si vizitku do kabelky a kývnu na něj. "Děkuji. Budu o tom uvažovat. "

 Vejdu do výtahu, stisknu tlačítko pro vstupní halu a dveře se nezavřou. Jsem moc unavená, abych zvážila další "opatření", právě teď. Jen chci jít spát a zapomenout na tento den, že se vůbec stal.

Declan

Savannah neřekne celou cestu domů ani slovo a já jsem v režimu plnohodnotné paniky. Její mlčení je ještě děsivější než kdyby na mě ječela. Alespoň křičením, vím, na čem jsem. Ale tohle… Nemám tušení, kde je její hlava. Jsem vyděšený k smrti, že mi řekne, že je konec ještě předtím, než jsme dokonce měli šanci opravdu začít.

Odbočuju k parkovišti u posilovny, natáhne se ke dveřím, jakmile zaparkuju auto. Uchopím její paži, aby neodešla, protože něco mi říká, že pokud to udělá tak jí navždy ztratím.

 "Nemohli bychom si o tom promluvit?"

 Její oči jsou tvrdé, jak se setkají s mými. "Chceš si o tom promluvit? Dobrá. Jaká byla? Hmm? Jaký to byl pocit jí šukat? "

Zavrtím hlavou, nevěřícně zírám na červené cihly přes čelní sklo. Nemůžu uvěřit, že tam zašla. Ale pokud to tak chce hrát, pak v pohodě. Dívám se jí do očí a říkám: "Bylo to fajn. Ale já vím, že to bude hovno v porovnání s tebou. "

 Směje se. "No, teď to už nikdy nezjistíš. Ta loď odplavala, kámo. "

 "Nemyslím si."

Zvedne obočí, když se opře zády ke dveřím, zkříží ruce na prsou. "Ale, jo? Proč? "

 "Protože by ses se mnou právě teď nehádala, pokud by odplavala. Člověk by se dostal z tohoto auta a šel nahoru, a nic, co bych řekl nebo udělal, by tě nezastavilo. Jsi naštvaná, protože se staráš… protože jsem ti ublížil. A to mě opravdu mrzí. To je ta poslední věc, jakou jsem ti chtěl ublížit a nikdy bych ti to úmyslně neudělal. "

Savannah ústa se zavřou, oči klesnou. "Proč ona? Mám na mysli, jak jsi mohl- "Stlačí zavřené oči, jako, jako by byla v bolestech, a to mě bolí… protože vím, že je to kvůli tomu.

 Udělal bych cokoliv, abych to vzal zpátky, ale nemůžu.

"Nevadí," říká, a zavrtí hlavou. "To je hloupá otázka. Má dvě velmi velké, velmi pochopitelné důvody proč zrovna s ní. "

 Chci jí říct, že se mílí, ale tak to není. Jsem si jistý, sakra, že jsem s Jamie nebyl kvůli její osobnosti.

Mhouří oči, když mě studuje. "Je to ten typ žen, co se ti líbí? Vzhledem k tomu, mám novinku: moje "důvody" jsou o něco jemnější."

 Zamračím se, reptám, "Líbí se mi tvoje prsa tak, jak jsou, jo?"

Výsměch jí uvízne v krku, jak se jí rozšíří oči a trvá mi jen vteřinu, než si uvědomím, co jsem právě řekl. Když mi to dojde, tak svěsím hlavu.

Nemůžu uvěřit, že jsem to právě řekl. A nemůžu uvěřit, že právě vedeme tuhle konverzaci. "Je to směšné. "

"To teda je. Proč se vůbec se mnou obtěžuješ? Nejsem vůbec jako -"

"Já vím, že nejsi. " Zvednu hlas, jak jí přeruším. "Nejsi jako holky, s kterými se většinou tahám. Jsi tvrdohlavá a zlá, " říkám, zašklebím se. "Bože, umíš být zlá. Ale to se mi na tobě líbí," říkám a gestikuluju tam a zpět mezi námi. "Rád se s tebou hádám. Líbí se mi, že mě nutíš se snažit. A tvá ústa… zkurveně miluju. Miluju tvou drzost a důvtip a taky miluju, že se mě nebojíš poslat do prdele." Tím si získám obracení očí v sloup a zkousnuti rtů v úšklebku a já tu sedím a usmívám se jako idiot. Schovám jí pramen za ucho a pokračuju. "A i když můžeš být ve skutečnosti osina v zadku, jsi tak nádherná a možná nejsilnější člověk, kterého jsem kdy potkal. Ale je tu v tobě zranitelnost a to je… krásné a skutečné. Jsem z tebe v úžasu, Savannah."

Polkne, její pohled padne na má ústa a uvidím to – jiskru planoucí v jejích očích.

Předtím, než si to vymluvím, vytáhnout ji k sobě drtím svá ústa s jejími, naše ruce a dechy zuří, jak nás polibek spotřebovává. Jsem naprosto a neodvolatelně v prdeli, protože chutná lépe, než cokoliv, co jsem kdy měl v puse a líbá jako sen. Je to ideální množství měkkých rtů a teplého, vlhkého laskání, a když cucá můj kroužek ve rtu, mám pocit, jako by vše šlo na jih, do jisté končetiny, která odčerpává všechnu mou krev.

Zasténám a přetáhnu si ji k sobě na klín, tak že je na mě obkročmo, její zadek narazí do klaksonu, jak jí uvězním mezi mnou a volantem. Její ruce orámují můj obličej, jak její jazyk tančí s mým, prsty jí přejíždím po stranách jejích holých nohou. Udivuje mě, jak měkká a hladká její kůže je, a jak chci lízat a líbat každý centimetr, dokud si nezapamatuju její chuť.

Vykasám jí sukni až k bokům, cítíc krajku jejích kalhotek je dám na stranu a proklouznu prsty do hladkých, mokrých záhybů. "Sakra, kotě." Ponořím si hlavu do ohanbí jejího krku, jak se napínám proti džinům.

Jsem tak tvrdý, že byste mi mohl změřit tep mým ptákem.

Mé prsty krouží kolem jejího citlivého místa, než je vtlačím do ní. Dech se jí zadrhává. Ježíši, miluju ten zvuk. Ale víte, co miluju víc? Způsob, jakým se její boky pohupují proti mně. Jezdí na mých prstech a to je ono. Nejžhavější. Věc. Vůbec. 

Jsem jenom půl vteřiny od vystříknutí se do mých džin, když mě líbá mezi svým těžkým dýcháním. Rukou sjede mezi nás a zběsile odepíná mé džíny.

Ach Bože, ano.

Pustím její teplé tělo a natáhnu se do přihrádky, zatím co mě rozepne. Tápu prsty, dokud se nedotknu platového čtverce a škubnu s ním ven. Odtáhne se, oči má přilepené na mé boky, jak se mírně nadzvednu a tahám si všechno dolů. Dech se jí zadrhne, jak se můj pták osvobodí.

Neexistuje žádný prostor pro skromnost, nebo rozpaky, ne, když se na mě dívá tak hladově, jako kdyby mě zrovna chtěla sníst. Olízne si rty a musím se zakousnout do rtu, aby abych se nezasmál, protože nejspíš si ani neuvědomila, že to udělala.

Pohled na ni, jak se na mě dívá tak otevřeně, tak uznale, mě dělá tvrdším a mé již velké ego se zvětší desetkrát jeho velikosti. Vím, že jsem požehnaný, přirozeně moudrý, ale teď, díky ní se cítím jako bůh mezi lidmi.

Roztrhnu obal od kondomu svými zuby a natáhnu ho na hřídel v rekordním čase. Zvedne se a vznáší se nade mnou, když ho dostanu mezi nás. Její velké, šedé oči nikdy opustí mé, jak jí navádím ji dolů. Potopím sám sebe hluboko v ní.

Oba zasténáme, jak jí úplně naplním. Tenká vrstva latexu nijak nesnižuje pocit jejího těsného tepla omotaného kolem mě. Chutná jako nebe.

Chutná jako domov.

Skloní se, uchopí můj obličej do svých jemných rukou a stiskne jemný polibek na mé rty. Pak udělá něco, co zakalí můj svět, až do morku kostí a navždy mě změní: začne se pohybovat.

 Uchopím jí rukama za boky, uklidňuju ji. Narovná se v zádech, dívá se na mě tázavě a zvedne okraje úst. Je jasné, že zapomněla na mé… podmínky.

 "Popros mě," říkám.

Obrátí oči v sloup, když její hlava klesne dopředu a dotkne se mé. "Musíš si kurva dělat prdel."

Jazykem ochutnám její ret. "Myslím to vážně jako srdeční infarkt, kotě. Potřebuju to slyšet. "

 "Ne, chceš to slyšet."

 Pokrčím rameny. Nemýlí se, ale to je jen část z toho.

Zatne své stěny kolem mě a já zasténám. Jak je možné, že udělá něco, co jsem cítil už mnohokrát, ale s ní je neuvěřitelnější, než s kýmkoliv jiným? "To není fér."

Zuby si okusuje ret. "Nikdy jsem neřekla, že hraju fér."

Jedním rychlým pohybem, jí znovu přitlačím na volant a levým předloktím jí chytnu za boky a připnu ji na místě. Vtlačí se do klaksonu, který začne troubit po pustém parkovišti, ale já to sotva zaznamenám.

 Dosáhnu mezi nás, má volná ruka tře pomalé, líné kruhy kolem její kluzké kůže. Sténá a snaží kroutit, vzpírá se bokem proti mému předloktí.

 "To není fér," dýchá.

 "Odmlouvání není nikdy spravedlivé." Prsty jí dráždím, jak pracuju svou rukou sem a tam.

 Dech jí roztřeseně opouští. Sténá a kouše se do rtu, šklebí se na mě. "Jdi do prdele."

Má otisky zubů na svém hezkém rtu a usměju se na ní, rád bych ji ochutnal, když ho tlačím hluboko do ní. "Snažím se."

 Zvedám boky proti ní a o něco víc jí prsty mučím. Její dech se zrychlí, když chytí moje bicepsy, a pak se zastavím, přestanu se jí dotýkat, zastavím své pomalé, mučivé výpady.

Zavře oči. "NeNeNe, pokračuj."

 Nemohu si pomoci, ale usměju se jejího zoufalství, protože je zatraceně dobré vědět, že jsem jí dopracoval do toho šílenství. "Řekni to."

Snaží se pode mnou proti mně bojovat, ale přilepím jí na místě. Její nehty, se do mě tak silně zaryjí, že vím, že porušují kůži, ale je mi to jedno.

 "Je to jen jedno slovíčko. Dokonce ti dám nápovědu, jo? Začíná na P."

Hravě povytáhne obočí, když se kolem mě znovu zatne. "Pussy"? (Kunda)

"Sakra, ženská." Zavřu oči, když v ní zatepá a frustrovaně vydechnu. Nevzdám se. Ne, dokud neuslyším to slovo z jejích úst.

Když se na ní podívám, je to se vší vážnosti. Humor, moje naparování je všechno pryč. Jsem před ní obnažený a je to děsivé. "Řekni to. Potřebuju vědět, že to chceš stejně tak jako já. Musím vědět, že co cítím, není zcela jednostranné. Potřebuju…"

Tebe. Tohle. Nás.

"Potřebuju to, Savannah, více než potřebuju další nádech." Tento pocit se mě snaží udusit zevnitř a zcela přesahuje "mít rád", a to i když jsem to nikdy necítil, vím přesně, co to je a co to znamená.

To znamená, že budu navěky vydán na milost holce přede mnou, protože si přivlastnila mé srdce. Ukradlo ho hned přede mnou.

Uklidní se a vzpoura v ní ustává, jako by byla žárovka. S povzdechem uvolní ruce na mých pažích a přesune je volně na ramena. "Já nevím, co cítím. Je to intenzivní a matoucí a děsivé, ale je to také skvělé a… vzrušující. Nejsem připravena nechat to odejít, ale taky nejsem připravená nechat ho růst. Dává to smysl? "

Pátrám v jejích očích, jak se na mě dívá. Beru na vědomí její stříbrné skvrny v jejích šedých očích. "Jo, s tím dokážu pracovat. "

Skloní se a opře své čelo o mé. "Je mi líto, že ti nemohu dát lepší odpověď. Jen vím, že nechci nikoho jiného tak, jako chci tebe. A to ani zdaleka. Takže, prosím, Declane, já tě prosím… pohni se, "říká a stiskne své zdi kolem mě, jak se snaží houpat boky.

 Ano, madam.

 Uchopím ji kolem pasu, vytáhnu ji ze sebe a znovu se do ní zasunu, což způsobí, že se oba zakousneme do rtů, jak se do ní tlačím. Usadíme se v pravidelném rytmu a opřu jí, získám dobrý pohled, podívám, jak jsme spojeni.

 "Kurva," zasyčím a posouvám jí po svém penisu. Obraz toho, jak její růžové záhyby mě přijímají, se mi vypálí do mysli. Hlavou klesnu zpět a libuji se na pocitu, jak mě úplně obklopuje.

Savannah pohupuje boky ve stejný čas s mými výpady. Opustím její pas a zatoulám pod košili, běžím jí po břiše prsty. Cítím její pružné svaly a naše spojení, jak se pohybuje na mém vrcholu. Jezdí na mě jako na koni. A ach, sladký Ježíši, dělá dobrou práci.

Ňadra se jí přede mnou pohupují, skoro v úrovni očí. Posmívají se mi s každým jejím pohybem boků. Prosí mě, abych si s nimi hrál, a uchopím je. Rukama je masírují, přes lehkou látku podprsenky. Palcem jí mapuji bradavku a cítím, jak se jí roztřesou nohy. Stěny se jí zase kolem mě stáhnou.

Je blízko, cítím to.

Zuby se mi drtí, jak jí popadnu za boky a sjedu s ní dolů, vrazím do ní, zatímco se snažím odvrátit orgasmus. Cítím, jak se ve mně rychle buduje. Cítím se v ní příliš dobře, abych byl hned hotový. Snažím se vydržet mnohem déle a moje svaly jsou napjaté, jak se o to pokouším.

Chci, aby se udělala víc, než abych já sám se uvolnil. Potřebuju to. Potřebuju to cítit. Potřebuju vědět, že jí dokážu udělat.

Uzamkne své oči s mými, její rty jsou v extázi, když se v ní pohybuju, a v tuto chvíli, si uvědomím, jak nesmírně jsem se zamiloval do této holky. Bere mou tvář do dlaní, jak se její měkké rty pasou s mými, náš dech je směsice zběsilého dýchání. Srdce se mi snaží prorvat přes emoce, které mě ucpávají. Je to pocit, jako bych se dusil, ale nejlepším možným způsobem.

 Zavřu oči, jak opřu hlavu proti ní. "Nic nikdy nebude lepší než tohle." Ta slova nejsou nic víc než drsný výrok proti její hrudi, jak prsty vtisknu hluboko do jejích boků, hrubě ji drtím proti sobě ve stísněném prostoru. "Nic."

Ucítím, jak v souladu přikývne, když se zalomí rukama kolem mého krku, houpajíc se semnou.

Nezvučné sténání se mi otře o ucho, tím se mi zavřené oči zmáčknou ještě pevněji, jak nás postrkávám přes okraj. Koule se mi stáhnou, jak skrze mě se valí orgasmus, a modlím se, aby mé trhavé pohyby nijak nenarušily její hybnost.

Rty mě líbá na krku, jak vydechuje mé jméno proti mé kůži. Její stěny mě svírají jako svěrák. Vzdychá, jak se mě drží. Napětí pomalu opouští její tělo, dokud se mi v rukou neuvolní.

Slyšet můj nejoblíbenější zvuk na celém světě mě nutí zasténat. Uchopím její boky a zabořím obličej do jejího krku, jak jí drtím a naplňuju jí.

Mé srdce cválá, jak zpomaluju své výpady, její váha se usadí na vrcholu mně, když ji políbím na bradu, krk, klíční kosti, v podstatě cokoliv, na co mé rty můžou dosáhnout. Lepíme se k sobě, zpocení a sytí, jak se vracíme zpět na Zem v mém zamlženém autě.

"Do prdele," zalapám po dechu, daruju jí pomalý, líný úsměv, když se opře. "To bylo-"

  Těžké kytary vřískají z mé kapsy někde pod ní, a já proklínám pod svým dechem. Ale nemůžu se věnovat tomu telefonu a to ani za hovno, ne, když se Savannah tvář takhle mračí. Zvedne se ze mě a zasune zpět na své sedadlo.

Srdce se mi v hrudi zastaví, jak jí sleduju vztáhnout se zpět do sebe, její hradby se staví nahoru přímo přede mnou.

Sakra, udělal jsem něco špatně? Je to tím, co jsem řekl?

Škubnu svými kalhoty přes boky i přes kondom, který mám stále na sobě. Jsem připravený jí kurva honit, pokud to bude nutné. Nedostane se z toho tak snadno, ne dokud mi neřekne, co se sakra změnilo, protože jsem si jistý, že to tak je.

"Hej, hej, hej," říkám, když zvedne své podpatky z podlahy. "Co se děje?"

Odmlčí se s rukou na dveřích, a podívá se na mě zmateně. "Nic… Chceš dnes večer spát ve svém autě, nebo půjdeme dovnitř? "

Ta sarkastická hovadina, tu mezi námi nebude létat. Zamračím se na ní a řeknu, "Netahej na mě ty sračky, Savannah. Ne po tom, co jsme právě dělali." Sundám si čepici, přejedu di prsty přes své zpocené vlasy. "Co se děje?"

Její tvář změkne. "Jsem jen unavená, to je všechno. Byla to opravdu dlouhá noc, a teď jsi mě k tomu vyčerpal." Usmívá se na mě zdá se být v pohodě, ale já nejsem a nemůžu se zbavit toho pocitu.

 Než se s ní začnu hádat, Marcusovo vyzvánění znovu vybouchne a já překroutím očima. Přemýšlím o všech způsobech, jak ho zítra zabiju, až ho uvidím. Začnu vytahovat svůj telefon, když se Savannah natáhne a vezme klíčky ze zapalování.

Dá mi malý úsměv, než vyleze z auta a zamíří po schodech nahoru. Můj telefon přestane zvonit, jak se dívám, jak odemkne dveře a vejde do bytu.

 Moc dobře vím, že až se tam dostanu, nebude v mojí posteli, ale bude ve své.