CM - 3. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: An

YULIA

                Vejde to mého bytu hned, jak otevřu dveře. Bez váhání, bez pozdravu – prostě jen vejde.

                Polekaně o krok ustoupím. Ta krátká, úzká chodba je najednou dusivě malá. Nějak jsem stačila zapomenout, jak je velký, a jak široká má ramena. Na ženu jsem vysoká – dost vysoká na to, abych předstírala modelku, když je třeba – ale přesto je o hlavu vyšší. S těžkou bundou, co má na sobě, zabírá skoro celou chodbu.

                Pořád neřekne ani slovo, zavře za sebou dveře a přibližuje se ke mně. Instinktivně ustupuju, cítím se zahnaná do kouta.

                „Ahoj, Yulie,“ zamumlá a zastaví se, když vyjdeme z chodby. Měří si mě svým pronikavým pohledem. „Nečekal jsem, že tě uvidím takhle.“

                Polknu, srdce mi buší. „Zrovna jsem si dávala koupel.“ Chci vypadat klidně a sebevědomě, ale jsem z něj úplně mimo. „Nečekala jsem návštěvu.“

                „Ne, to vidím.“ Na rtech se mu vykouzlí nepatrný úsměv, lehce si navlhčí ret. „Stejně jsi mě ale pustila dovnitř. Proč?“

                „Protože jsem se nechtěla dál bavit přes dveře.“ Klidně se nadechnu. „Můžu ti nabídnout čaj?“ Je to hloupost, vzhledem k tomu, kvůli čemu tu je, ale potřebuju chvilku, abych se dala dohromady.

                Zvedne obočí. „Čaj? Ne, díky.“

                „Tak ti můžu vzít kabát?“ Nemůžu si přestat hrát na hostitelku. Používám zdvořilost k zamaskování strachu. „Vypadá docela teple.“

                Přes obličej mu projede pobavení. „Jistě.“ Sundá si bundu a podá mi ji. Má na sobě černý svetr a tmavé džíny, zastrčené do černých zimních bot. Džíny mu obepínají nohy, kopírují stehenní svaly a silná lýtka. U pasu mu visí zbraň.

                Nepochopitelně se mi zrychlí dech a udržet ruce, aby se netřásly, vyžaduje silné úsilí. Převezmu si jeho bundu a odejdu ji pověsit do skříně. Nepřekvapuje mě, že je ozbrojený – překvapilo by mě, kdyby nebyl – ale ta zbraň mi silně připomíná, kdo je Lucas Kent.

                Co je.

                O nic nejde, namlouvám si a snažím se zklidnit nervy. Na nebezpečné muže jsem zvyklá. Byla jsem mezi nimi vychovaná. Tenhle se od nich neliší. Vyspím se s ním, zjistím jakoukoliv informaci, co budu moct, a už ho neuvidím.

                Jo, přesně tak. Čím dřív budu hotová, tím dřív bude po všem.

                Zavřu dveře od šatní skříně, nasadím vyzkoušený úsměv a vrátím se k němu, konečně připravená vžít se do role sebevědomé svůdnice.

                Až na to, že už je vedle mě. Přešel místnost, aniž by vydal jediný zvuk.

                Tep mi znovu vyskočí, můj nově nabitý klid je ten tam. Je tak blízko, že v jeho modrých očích vidím šedé proužky. Tak blízko, že by se mě mohl dotknout.

                A dříve či později se mě dotýkat bude.

                Zvedne ruku a přejede mi prsty přes bradu.

                Podívám se na něj, zmatená okamžitou reakcí mého těla. Moje kůže je vřelá a vystoupnou mi bradavky, dech se mi zrychlí. Nedává to smysl, že mě tenhle bezcitný cizinec tak ovládá. Jeho šéf je mnohem hezčí, víc okouzlující, a přesto moje tělo reaguje na Kenta. Dotýká se jen mého obličeje. Nemělo by to nic znamenat, ale přesto je to určitým způsobem intimní.

                Intimní a zneklidňující.

                Znovu polknu. „Pane Kente – Lucasi – jsi si jistý, že ti nemůžu nabídnout nic k pití? Možná kávu nebo-“ Slova skončí v zalapání po dechu, když se dotkne mašle na mém županu a trhne s ní, jako by rozbalovat dárek.

                „Ne.“ Pozoruje, jak se župan rozevírá a odhaluje zpod něj mé nahé tělo. „Žádnou kávu.“

                A pak se mě opravdu dotkne, jeho velké, tvrdé ruce vezmou moje prsa do dlaní. Jeho ruce jsou hrubé,  plné mozolů. Studené z venku. Jeho palec mi přejede přes ztvrdlou bradavku a já v hloubi ucítím potřebu cítit jeho doteky.

                Bojuju s nutkáním se odtáhnout. Olíznu si rty. „Jdeš na to přímo, co?“

                „Nemám na hry čas.“ Jeho oči se lesknou během toho, co mi přejíždí přes bradavky. „Oba víme, proč tu jsem.“

                „Mít se mnou sex.“

                „Ano.“ Ani se neobtěžuje to zaobalit. Říká mi brutální pravdu. Pořád drží moje prsa, dotýká se mé nahé kůže, jako by na ni měl nárok. „Mít s tebou sex.“

                „A pokud řeknu ne?“ Nevím, proč se na to ptám. Takhle by se to nemělo vyvíjet. Měla bych ho svádět, ne se ho snažit odradit. I když rebel ve mně utočí na jeho předpoklad, že jsem tu, aby si mě vzal. Jiní muži by to předpokládali a mně by to nevadilo. Nevím, co je tentokrát jinak, ale chci, aby ustoupil a přestal se mě dotýkat. Chci to tak moc, že sevřu obě ruce v pěst a svaly se mi napnou v očekávání boje.

                „Říkáš ne?“ Zeptá se klidně, prstem krouží kolem bradavky. Zatímco se zmáhám na odpověď, vjede mi jednou rukou do vlasů a majetnicky mi vezme hlavu do dlaní.

                Zírám na něj a popadám dech. „A kdyby ano?“ Přes moje znechucení zní můj hlas jemně a vyděšeně. Jako bych byla znovu panna, zavřená se svým zaučovatelem v pokoji. „Odešel bys?“

                Jeden koutek se mu nadzvedne v polovičním úsměvu. „Co myslíš?“ Jeho prsty sevřou moje vlasy, stisk je dost silný na to, aby naznačil bolest. Jeho druhá ruka, ta na mém prsu, je pořád něžná, ale na tom nesejde.

                Svou odpověď jsem dostala.

                Takže když jeho ruka opustí moje prso a sjede dolů na břicho, neodporuju. Místo toho od sebe oddálím nohy a nechám se ho dotknout mé čerstvě oholené kundičky. A když do mě zasune prst, ani se nesnažím pohnout. Jen tam stojím, snažím se kontrolovat svůj dech, snažím sama sebe přesvědčit, že se neliší od jiných.

                Až na to, že liší.

                Nechci, aby to tak bylo, ale je.

                „Jsi vlhká,“ zamumlá a dívá se mi přímo do očí, když zasunuje prst ještě hlouběji. „Hodně vlhká. Vždycky tak zvlhneš u chlapů, které nechceš?“

                „Proč si myslíš, že tě nechci?“ Uleví se mi, když to tentokrát pronesu klidnějším hlasem. Ta otázka ze mě vyjde zlehka, skoro až pobaveně, když na sobě držím jeho pohled. „Pustila jsem tě dovnitř, nebo ne?“

                „Nadbíhala jsi mu.“ Kentova čelist se napne a ruka v mých vlasech mi stiskne vlasy pevněji. „Předtím jsi chtěla jeho.“

                „No a co.“ Typický chlapský projev žárlivosti mě ujistí, že jsem na správné cestě. Snažím se zjemnit hlas, aby byl ještě svůdnější.

                „Teď chci tebe. Vadí ti to?“

                Kentovi oči jsou přísné. „Ne.“ Zasune do mě i druhý prst a palcem mi zatlačí na klitoris. „Vůbec ne.“

                Chci říct něco chytrého, elegantně odseknout, ale nic mě nenapadá. Nával rozkoše je ostrý a překvapující. Vnitřní svaly se mi stáhnout, sevřou jeho hrubé prsty a jediné, co můžu udělat, je nesténat nahlas z plynoucího potěšení. Mimovolně zvednu ruce a chytnu ho za předloktí. Nevím, jestli se ho snažím odtlačit nebo ho přinutit pokračovat, ale na tom nezáleží. Pod jemnou bavlnou jeho svetru má silné svaly. Nemůžu kontrolovat jeho pohyby – jediné, co můžu dělat, je držet se, zatímco do mě hlouběji proniká svými tvrdými a nelítostnými prsty.

                „Líbí se ti to, co?“ zamumlá, dívá se mi do očí a já zalapám po dechu, když začne přejíždět palcem přes klitoris, ze strany na stranu, pak nahoru a dolů. Jeho prsty ve mně kroutí, a já potlačím sten, když najde místo, které posílá do všech mých konečků nervů slastnou rozkoš. Napětí ve mně začne vzrůstat, hromadí se a je čím dál intenzivnější, a najednou si uvědomím, že jsem na pokraji orgasmu.

                Mé tělo, většinou odpovídající příliš pomalu, vyžaduje bolestivou potřebu dotknout se muže, který mě děsí – vývoj, který mě jak ohromuje, tak znervózňuje.           Nevím, jestli to může v mém výrazu vidět nebo jestli cítí napětí v mém těle, ale jeho zorničky se roztáhnou a oči ztmavnou. „Jo, to je ono.“ Jeho hlas je nízký, přesto hluboký. „Pojď si pro mě, krásko“- jeho palec mi víc zatlačí na klitoris- „přesně tak.“

                A já udělám, co chce. S tlumeným sténáním dosáhnu vrcholu díky jeho prstům, hrubé konce jeho krátkých nehtů se mi zarývají do kůže. Vidím rozmazaně, kůže mě pálí, jako by mě píchalo několik jehliček, když se zmítám ve vlně rozkoše. A pak ochabnu v jeho sevření, kdy mě drží pouze ruka v mých vlasech a prsty uvnitř mého těla.

                „Tady tě máme,“ pronese, a když se vzpamatuju, vidím, že se na mě upřeně dívá. „To bylo pěkné, ne?“

                Nezmůžu se ani na přikývnutí, ale nevypadá, že potřebuje mé potvrzení. A taky proč? Cítím profesionalitu přímo v sobě. Vlhkost na jeho drsných mužných prstech – prstech, které ze mě pomalu vytáhne a celou dobu mě u toho pozoruje. Chci zavřít oči nebo se alespoň podívat jinam, ale nemůžu.

                Ne bez toho, aniž bych mu řekla, jak moc mě děsí.

                Takže místo toho, abych od něj odstoupila, ho pozoruju a hledám známky vzrušení v jeho silných znacích. Má sevřenou čelist, když mě pozoruje, vedle jeho pravého ucha mu pulzuje malý sval. A i přes jeho opálení můžu vidět jeho červené tváře.

                Hrozně mě chce – a to mě povzbudí k akci.

                Skloním se a vezmu do dlaní jeho vystouplou část kalhot. „To bylo pěkné,“ zašeptám a vzhlédnu k němu. „Teď je řada na tobě.“

                Zorničky se mu rozšíří ještě víc a zhluboka se nadechne. „Ano.“ Jeho hlas je prosycený touhou, když si mě přitáhne za vlasy blíž. „Ano, myslím, že je.“ Než můžu ocenit svou prohnanost neskrývané provokace, skloní hlavu a ukořistí svými rty moje.

                Zalapám po dechu, rty se mi zatřepou překvapením a on toho okamžitě využije a políbí mě hlouběji. Zjistím, že jeho hrubě vypadající ústa jsou překvapivě jemná a jeho rty teplé a hladké, když mi svým jazykem prozkoumává ústa. V tom polibku jsou zkušenosti a sebevědomí; je to polibek muže, který ví jak uspokojit ženu a jak ji svést jediným polibkem.

                Žár mého těla je intenzivnější, napětí v něm roste. Drží mě tak blízko, že se moje prsa dotýkají svetru, bavlna se mi tře o ztvrdlé bradavky. I přes hrubý materiál džínů cítím jeho erekci; tlačí mě do podbřišku, prozrazuje, jak moc mě chce, jak malé sebeovládání má. Uvědomím si, že mi už dávno spadl župan z ramen a stojím před ním zcela nahá. Ale zapomenu na to, když lehce zasténá a natlačí mě proti zdi.

                Šok ze studeného povrchu na mých zádech mě přivede na chvíli zpátky, ale už si rozepíná kalhoty, koleny mi roztáhne nohy a nechá je tam, když se na mě podívá. Slyším zvuk trhající se fólie, pak vezme můj zadek do dlaní a nadzvedne si mě. Instinktivně ho popadnu za ramena a srdce se mi rozbuší silněji, když mi chraplavým hlasem nařídí, „Obtoč kolem mě nohy“ a sníží si mě do výšky jeho ztvrdlého ptáka. Všechno, zatímco se mi dívá upřeně do očí.

                Strčí ho do mě silně a hluboko, pronikne do mě celou svou délkou. Trhaně dýchám nad jeho náporem nekompromisní brutality. Svaly vevnitř ho pevně obejmou, marně se mu snaží zabránit neproniknout dál. Jeho pták je velký stejně jako všechno na něm, dlouhý a silný, až mě to lehce bolí. Kdybych nebyla vlhká, roztrhl by mě. Ale vlhká jsem a po několika vteřinách se mé tělo přizpůsobí jeho hrubosti. Mimovolně zvednu nohy a obejmu ho, jak mi přikázal, a v téhle nové pozici ho nechám, aby do mě zajel hlouběji a přivedl mi prudkou rozkoš.

                Pak se začne pohybovat, oči mu svítí, když se na mě dívá. Každý příraz je tak silný jako ten, který nás poprvé spojil, i když už se s ním moje tělo nesnaží bojovat. Místo toho jsem ještě vlhčí, usnadňuji to. Pokaždé, když do mě vjede, zatlačí mi třísly na přirození, na klitoris a napětí ve mně každou sekundou roste. Překvapeně zjistím, že se blížím k druhému orgasmu… a pak dosáhnu vrcholu a všechno ve mně vybuchne a všechny moje nervová zakončení zalije neskutečná rozkoš.

                Cítím vlastní tep, jak moje svaly stahují a pouští jeho ptáka, a pak si všimnu jeho očí, které jsou nesoustředěné, když přestane přirážet. Chraplavé a hluboké zasténání mu unikne z hrdla, když do mě naposled pronikne, a já vím, že i on dosáhl svého uspokojení. Můj orgasmus mu k tomu pomohl.

                Hruď se mi pohybuje nahoru a dolů, vzhlédnu k němu a dívám se do jeho pronikavě modrých očí, kterými mě pozoruje. Pořád je ve mně, a z ničeho nic je ta blízkost nesnesitelná. Je to nikdo, cizinec, i když mě právě šukal.

                Šukal mě a já ho nechala, protože je to moje práce.

                S polknutím zatlačím na jeho hruď a pustím nohy. „Prosím, pusť mě dolů.“ Vím, že na něj musím být milá a polechtat jeho ego. Měla bych mu říct, jak byl skvělý, že mě uspokojil víc, než kdokoliv jiný. Nelhala bych – nikdy předtím jsem nedosáhla dvakrát orgasmu s jedním mužem. Ale nemůžu se k tomu donutit.

                S tímhle mužem jsem mimo vlastní ovládání a to mě děsí.

                Nevím, jestli je něco tuší nebo si se mnou chce jen hrát, ale na rtech mu hraje cynický úsměv.

                „Příliš pozdě na výčitky, krásko,“ zamumlá. Než stačím odpovědět, pustí mě dolů a uvolní sevření na mém zadku. Jeho povadlý penis ze mě vyjede, když o krok ustoupí a já sleduju, stále s nepravidelným dechem, jak si sundá kondom a odhodí ho na zem.

                Z nějakého důvodu se začervenám. Na tom kondomu na zemi je něco špatného, nebo špinavého. Možná proto, že se cítím jako ten kondom: použitá a odložená. Sehnu se pro župan na zemi, chci si ho obléct, ale Lucasova ruka mě zastaví.

                „Co to děláš?“ zeptá se. Nevypadá, že by mu vadilo, že má pořád rozepnuté džíny a visí mu z nich jeho penis. „Ještě jsme neskončili.“

                Srdce přestane bít. „Neskončili?“

                „Ne,“ řekne a přistoupí blíž. Šokovaně ucítím jeho topořící se penis na břichu. „Čeká nás toho ještě hodně.“

                Chytne mě za rameno a táhne mě k posteli.