Některé dny mi práce
prostě utíkala. Dnešek, byl díky bohu, jedním z nich. Bylo těžké ráno nechat
Luka v posteli, ale ráda jsem si zašla rozpumpovat krev na jógu. Dala jsem si s
Jules poklidnou snídani, při které jsem jí zasvětila do událostí uplynulého
víkendu a nebyla jsem ani moc naštvaná, když měl můj klient na jedenáctou zpoždění.
Brad byl
jednadvacetiletý kluk s velkým modelingovým potenciálem. Měl na to obličej i
tělo a najal mě, abych mu pomohla dát dohromady portfolio. Obvykle pracuji se
ženami a páry, ale Brad byl profesionál, odhodlaně se snažící prorazit a já ho
prostě nedokázala odmítnout. Nebudu ani zmiňovat, že je vysoký, tmavý a
extrémně krásný. Komu vy vadilo strávit takhle pár hodin dne.
Celé ráno jsme se skvěle
bavili. Brad měl metr devadesát a krásné opálení. Naprostý opak Luka, ale
potlačila jsem myšlenku na něj do pozadí a soustředila se na práci.
Kde byl Luke bronzový a
zlatý, byl Brad snědý, tmavé vlasy s několika denním strništěm na bradě. Svlékl
se do nemožně malých boxerek zakrývajících jen to nezbytně nutné a zabalil se
od pasu dolů do bílého, saténového povlečení.
"Jsi v tomhle
dobrá, Natalie. Ani mi to nepřijde jako práce."
"Děkuju."
Zvedla jsem foťák k oku a začala cvakat. "Tahle focení by měla být
zábavná."
"Máš někoho?"
zeptal se a věnoval objektivu sexy poloviční úsměv.
"Ehm, ano.
Zamračila jsem se na něj. "Žádné flirtování, Brade."
"Promiň, nemohl
jsem odolat. Jsem v posteli, více méně nahý a fotí mě krásná žena."
Zasmála jsem se a
vyměnila paměťovou kartu.
Páni, je tu vedro!
Sundala jsem si modrou mikinu a zůstala v těsném, černém tílku přes sportovní podprsenku.
Měla jsem na sobě legíny, ale zašla jsem do koupelny a převlékla se do
elastických šortek. Stáhla jsem si vlasy do drdolu a odkopla boty.
"Dobře Brade,
zpátky do postele."
"Jak bych tomuhle
mohl odolat?" Zase flirtování! Vylezl zpátky na postel a stáhl si
přikrývku nízko přes boky.
"Fajn, lehni si na
záda s jednou rukou za hlavou. Paráda, nehýbat." Postavila jsem se na
postel, obkročila ho podél boků a stála přímo nad ním.
"Tohle je skvělá
fotka." Zběsile jsem cvakala, tolik nadšená zachycenými momenty.
"Neměl bych se na
některých tvářit vážně?"
"Jasně, přestaň s
tím sexy úsměvem. Dokonalý." Cvak, cvak, cvak. Šla jsem nahoru podél jeho
těla, soustředíc se na obličej. Málem jsem ztratila rovnováhu, ale natáhl ruku
a chytl mě kolem lýtka.
"Juj! Díky."
Zasmála jsem se a pokračovala ve focení hlavy, zatímco si dal jednu ruku zpátky
za hlavu a druhou mě držel za nohu, abych nespadla.
"Co se to tu kurva
děje?!"
Oba jsme s Bradem
nadskočili, vylekaní rozčíleným výkřikem ode dveří.
"Luku! Vyděsil jsi
mě k smrti!"
Brad mi okamžitě pustil
nohu, výstižně usuzujíc, že by mohl každým momentem přijít o svůj obličej k
nezaplacení.
"Co to do prdele
je, Natalie!"
"Přestaň na mě
ječet!" Seskočila jsem z postele a odložila foťák. "Brade, můžeš se
jít obléknout. Stejně už jsme skončili."
Brad se zvedl z postele,
sklouzla z něj přikrývka a já odvrátila oči. Odkráčel se do koupelny obléknout.
"Co máš k čertu za
problém?" zasyčela jsem na Luka.
"Co myslíš? Byla
jsi na posteli s nahým mužem a on na tebe šahal!"
Zhluboka jsem se
nadechla. "Nebyl nahý, Luku. Já nejsem nahá."
"Nemáš k tomu
daleko," zamumlal.
"Hele, přesně proto
jsem ti říkala, abys nevyváděl, když jsem ti ukázala tohle studio."
"Neřekla jsi mi, že
pracuješ mladýma, nahýma klukama." Znova se vytočil.
"Většinou ne. Ale
je to kamarád kamaráda, který potřeboval fotky do portfolia. Nebuď žárlivej
kretén."
"Tvrdila jsi mi, že
pracuješ se ženami, nebo páry, Natalie."
"Luku, jde o
výjimku, právě jsem ti to řekla."
"Nelíbí se mi
to."
"Nezáleží na tom
jestli se ti to líbí."
Luke na mě civěl, jakoby
mi narostla druhá hlava a oběma rukama si prohrábl vlasy.
Brad vyšel plně oblečený
v džínách, triku a teniskách z koupelny. "Ještě jednou díky, Natalie.
Bavil jsem se."
Vřele jsem se na něj
usmála. "Já taky a nemáš zač. Měla bych je mít připravené ještě tenhle
týden."
"Skvělý. Měj
se." Odešel a zabouchl za sebou.
Otočila jsem se a našla
na sobě Lukův zamračený pohled. Byl výsostně vytočený.
"Co přesně tě
štve?" zeptala jsem se, otočila se při tom k posteli a začala svlékat
povlečení.
"Natalie, právě
jsem sem vešel a našel svojí přítelkyni oblečenou v něčem, co by se dalo
považovat za pyžamo, nad nahým klukem v posteli s rukama na její holé noze.
Proč myslíš, že jsem naštvanej?" Zvedl hlas o několik decibelů, ale já se
jako hlupák zasekla na jediném slově.
"Přítelkyni?"
Přestal blábolit a zíral
na mě.
"Ano, přítelkyni.
Myslel jsem, že po uplynulém víkendu, jsme se do téhle fáze dostali."
Aha.
Páni.
"Mýlím se?"
Hlas měl ustaraně klidný.
"No, ne, hádám, že
jsem o tom jen nepřemýšlela." Dodělala jsem postel a otočila se k němu
čelem.
"Luku, tohle je
moje práce."
"Nelíbí se mi
to."
"Nenechám si od
tebe říkat, co smím a nesmím dělat."
"To jsem
neřekl."
"Přesně to
naznačuješ. Dělám tohle už roky. Nikdo se mi ještě nevymkl z ruky. Vzpomeň si,
říkala jsem ti to, nemívám tady sex a nespím s klienty. Ježiš, to mi opravdu
tak málo věříš?"
"Ne, tím to
není…" Zase si zajel prsty do vlasů a přecházel sem a tam. "Nečekal
jsem, že se budu cítit tak, jak jsem se cítil, když jsem uviděl, že na tebe sahá."
"Jak ses
cítil?" zvědavě jsem naklonila hlavu ke straně.
"Chtěl jsem ho
zabít," zavrčel.
"Aha."
"Nat, zamysli se
nad tím jak by ses cítila, kdybych musel ve filmu točit milostnou scénu. Pro mě
by to byla práce, ale pořád bych musel držet jinou ženu, líbat jí…"
"Zadrž."
Nechtěla jsem to slyšet.
"Pro mě je to
totéž."
Bože.
Zhluboka jsem se
nadechla, posadila se na okraj postele a najednou se cítila vyčerpaně.
"Omlouvám se, nedošlo mi to. Miláčku, léta jsem nemusela nikomu
vysvětlovat svoje jednání."
"Já vím."
"Žárlil jsi."
"Žárlivost je slabý
slovo."
Část mě si chtěla
zaječet a zatančit vítězný taneček, ale ovládla jsem se a lhostejně se na něj
podívala.
"Nemáš důvod
žárlit. Jsi všechno co vidím, Luku, dokonce i když se mnou nejsi."
Pevně zavřel oči, jakoby
se z něj zvedla ohromná tíha a já se do něj vpíjela pohledem. Opět na sobě měl
košili, tentokrát černou a černé džíny. Vypadal mladě a neskutečně nádherně.
A já jsem jeho
přítelkyně!
Postavila jsem se,
přesunula se k němu a omotala mu ruce kolem pasu. Také mě objal, propletl si
prsty na mém kříži a minutu jsme tam jen tak stáli.
"Prosím, nezlob se
na mě," zašeptala jsem.
"Nezlobím."
"Ale zlobil."
"Jo." Dal mi
pusu na čelo. "Copak tu nemáš žádný pořádný oblečení?"
"Jo, začalo tu být
horko, tak jsem se svlíkla."
Znovu přimhouřil oči,
které výrazně ochladly. Do prdele.
"Neblázni zase,
stává se to ať fotím kohokoliv. Nemám tu klimatizaci."
"Proč ne?"
"No, upřímně,
protože zpocená těla jsou na snímcích sexy."
"Aha." Nakrčil
obočí.
"Hele. Přestaň s
tím. Nemáš na co žárlit, miláčku." Pohladila jsem ho po tvářích, milovala
jsem dotek jeho hrubého strniště na dlaních.
"Mám rád, když mi
tak říkáš." Opřel se do mého doteku a zavřel oči.
"Vážně?"
"Jo, obvykle mi
říkáš jménem."
"Jsi muž co má rád
něžná slovíčka, hm?" Postavila jsem se na špičky, abych mu dala pusu a
jemu zaplály oči.
"Očividně,
zlatíčko."
"Mám ráda, když mi
tak říkáš."
Teď se mu oči rozzářily
jako o Vánocích.
"Proč?"
"Nikdo předtím mi
tak neříkal," zašeptala jsem.
Povzdychl si a objal mě.
"Zapomínám, jak jsi ve vztazích nezkušená."
"Jo, tak mi to
připiš k dobru. Potřebuju trochu času, abych si zvykla." Štípla jsem ho do
pevného zadku a on se zasmál.
"Dobře, dobře. Jen
mi udělej laskavost. Tvář měl opět vážnou.
"Jakou?"
"Žádní další
samotní chlapi. Prosím."
Zamračila jsem se a
chtěla se s ním začít hádat.
"Prosím, Natalie.
Kvůli mně."
"Co kdybychom měli
garde?"
"Řekni mi, než
příště objednáš dalšího chlapa a promluvíme si o tom. Nerad se takhle cítím.
Žádám tě, abys respektovala moje pocity."
No, když to podá takhle.
"Fajn. Napřed to s
tebou proberu." Je to ústupek, ale nemohla jsem přestat myslet na to, co
řekl o milostných scénách a věděla jsem, že bych se zbláznila žárlivostí, pokud
bych v té pozici byla.
"Točil jsi ve
filmech milostné scény?" zeptala jsem se a pátrala mu v obličeji.
"Proč myslíš, že mi
natočili nahý zadek?" usmál se na mě.
"Nikdy tyhle filmy
nechci vidět, Luku."
"V pohodě,
zlatíčko."
"Takže, jsem tvoje
holka, co?"
"Rozhodně."
Procítěně mě políbil a já se ho chytila za ramena a přitahovala si ho dolů.
Když se odtáhl,
neodolala jsem a prohrábla mu vlasy.
"Dobře, jdeme na
oběd. Po hádkách s tebou jsem vyhladovělá."
"Napřed si ale na
sebe vezmi něco slušnějšího."
*****
Nechala jsem Luka v
kuchyni s Jules a běžela se nahoru převléknout. Ušklíbla jsem se při vzpomínce
na Lukovo výraz plný obav, když se znovu setkal s Jules, ale byla tak v klidu
jak se jen dalo a já byla ráda, že její pubertální chování ohledně jeho osoby
ustoupilo. Hodila jsem na sebe těsné džíny, zelený top a lodičky stejné barvy.
Možná to byl jen oběd, ale podpatky jsem moc neunosila a Luke byl dost vysoký
na to, abych je mohla nosit pořád. Takže proč ne. Zdálo se, že se mu líbí.
Učesala jsem si hnědé vlasy, nechala je splývat kolem obličeje a nanesla si
řasenku a oční linky.
Připravená vyrazit.
Našla jsem Luka s Jules
stále v kuchyni, zabrané do rozhovoru o vaření.
"Slaninu
opékám," říkal Luke.
Stál ke mně zády, takže
mě neviděl přijít. "Nemám potom tak umaštěný sporák."
"Mě je jedno jak
vaříš." Omotala jsem mu ruce zezadu kolem břicha a přitiskla mu nos mezi
lopatky, vdechujíc jeho vůni. Voněl aviváží, mýdlem a košili měl tak jemnou.
"Pokud to ve finále skončí v mojí puse," zamumlala jsem mu do zad a
slyšela ho se smát.
Otočil se, aby se na mě
podíval a široce se usmál.
"Zelená ti moc
sluší. Ladí ti k očím." Přejel mi prsty po tvářích a já si povzdychla.
"Díky. Je tohle
lepší, než to co jsem na sobě měla předtím?"
"Mnohem. Máš dnes
ještě nějaké focení?"
"Ještě jedno kolem
osmé."
Zamračil se. "Proč
tak pozdě?"
"Spousta lidí během
dne pracuje, takže musím občas fotit večer. Nestává se to často, protože dávám
přednost přirozenému dennímu světlu před světelnými stojany, ale občas je to
nezbytné."
"S kým?"
Podezřívavě se na mě díval a já si povzdychla.
"Se ženou, co se
chce nechat hezky nafotit pro manžela k výročí."
"Aha, dobře."
Prohrábla jsem mu vlasy.
"Neboj se, zlato. Právě teď nemám v diáři naplánované žádné další samotné
muže."
"Dáš mi vědět, až
tam nějakýho budeš mít?" ozvala se rychle Jules. "Všechno tohle
cukrování mi jen připomíná, jak dlouho jsem s nikým spala. Jdete na oběd. Nebo
se zamknout do pokoje."
Rozloučili jsme se a on
mi při nastupování přidržel dveře Mercedesu SUV. Když se usadil za volantem,
naklonil se ke mně a lehce mě políbil.
"Kam jdeme?"
zeptala jsem se, když nastartoval auto.
"Co třeba plody
moře?"
"Žijeme v Seattlu.
Myslím, že je nezbytný mít rád mořské plody."
"Tak fajn."
Vzal mě za ruku a usmál se na mě. "Vypadáš nádherně."
"Díky."
Zčervenala jsem a podívala se dolů na naše spojené ruce. "Ty vypadáš vždycky
nádherně."
Rozesmál se a potřásl
hlavou. "To jsou jen geny."
"Co jsi dělal dnes
ráno?" zeptala jsem se, měníc téma.
"Šel jsem do fitka
a posiloval s trenérem."
"Máš
trenéra?" Samozřejmě, že má.
"Jo, dává mi na
prdel." Usmál se a já mu úsměv oplatila.
"Jak bylo na
józe?"
"Skvěle. Miluju to.
Zkoušel jsi jí někdy?"
"Ehm, ne."
"Není to pro tebe
dost chlapácký?" zakoulela jsem očima.
"Tím to není, jen
mám rád důkladné posilování."
"Přidej se ve
středu ráno ke mně."
Zamračil se a nedůvěřivě
se na mě podíval.
"Uděláme
dohodu."
O-ou, kam tohle směřuje?
"Jakou
dohodu?"
"Půjdu s tebou ve
středu na jógu, když ty se mnou půjdeš zítra do posilovny."
Kousla jsem se do rtu a
podívala se ven z okna. Bála jsem se vypadat jako magor. Neměla jsem
vypracované tělo, jako většina ostatních žen v posilovnách. Jóga mě udržovala
fit a ohebnou.
"Nemusíš se mnou
chodit," zašeptala jsem.
"Natalie, co jsem
ti říkal?"
"Nic,"
nedokázala jsem se mu podívat do očí.
Nerada jsem se cítila
sebekriticky a konečně jsem se dostala do bodu, kdy jsem se tak před Lukem
necítila, obzvlášť nahá.
"Zlato, co se
děje?" Zaparkoval před restaurací, vypnul motor a otočil se ke mně.
"Nic, já…"
"Podívej se na
mě." Hlas měl přísný a když jsem se mu podívala do očí, byly ledově modré.
"Mluv se
mnou."
"Ne, naštveš se,
když mluvím o svém těle. Prostě to nech být. Budeme cvičit každý zvlášť. V
pohodě."
"Proč jsi na sebe
tak tvrdá?" Byl zmatený.
"Nejsem. No, až do
teď," zašeptala jsem.
"Přestaň s tím.
Nemáš se za co stydět, zlatíčko."
"Nestydím se. Vím,
že ti přijdu atraktivní a líbí se mi to."
"Tak v čem je
problém?"
"Nechci ze sebe
udělat idiota."
"Přesto po mě
chceš, abych s tebou šel na jógu, pokusil se ze sebe udělat preclík a udělal
idiota ze sebe?"
Ah. Na tom něco bude.
Zasmála jsem se a
položila si prsty přes pusu.
"Vysmíváš se
mi?" Zase se usmíval a mě se uvolnilo napětí v břiše.
"To bych si
nedovolila."
"Takže, půjdeš se
mnou do posilovny, nebo ne?"
"Tolik bych si
přála, abys mi dovolil tě vyfotit."
Vytřeštil oči, celý
ztuhl a já si dala v duchu facku. "Proč?"
"Protože bych tě
moc ráda vyfotila na józe. Bude to k popukání!"
Uvolnil se a zasmál, pak
vystoupil a přišel mi otevřít dveře.
"Pojď, chci tě
sledovat při jídle."

Děkuji za překlad ❤️
OdpovědětVymazatMoc děkuju za skvělou kapitolu.
OdpovědětVymazatDíky za skvělý překlad a korekturu
OdpovědětVymazatĎakujem moc
OdpovědětVymazatDekuju
OdpovědětVymazat🌼
OdpovědětVymazatSarinka090:děkuji moc
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazatĎakujem 🙂
OdpovědětVymazatĎakujem
OdpovědětVymazatDěkuji moc.💖
OdpovědětVymazatDěkuji 💜
OdpovědětVymazat