CAWM - 16. kapitola

Překlad: Míša

Restaurace Salty se nachází na mole Puget Sound. Nabízejí skvělý výhled a úžasné jídlo. Hosteska nás usadila k oknu s výhledem na vodu a my se zabrali do menu. Podívala jsem se na Luka a neubránila se maličkému povzdychu. Byl prostě krásný takovým odzbrojujícím způsobem. Pročítal si jídelní lístek a kousal si u toho nehet na palci.

"Můžeš mi prosím podat ruku?" napřáhla jsem k němu svou.

"Za ruku mě můžeš držet kdykoli chceš, zlatíčko." Věnoval mi sexy úsměv, ale podal mi špatnou ruku.

"Ne, tu co si koušeš, prosím."

Zamračeně mi ji podal a já se naklonila přes stůl a dala mu pusu na palec. "Za chvíli ti z toho poteče krev." Podívala jsem se mu do modrých očí a potěšilo mě vidět, že se mu zrychlil dech a můj dotek ho vzrušil.

"Nezačínej, prosím." Hlas měl tichý a sexy, až se mi z toho sevřelo břicho.

"Nevím, co máš na mysli." Nevinně jsem vykulila oči. "Jen se ujišťuju, že budeš mít ještě chuť na oběd."

"Řekl bych ti na co mám chuť." Lišácky se usmál, ale než jsem mohla odpovědět, stála vedle stolu servírka.

"Co si dáte? Začnete předkrmem?" S úsměvem se na nás podívala, ale ztuhla, když uviděla Luka a z obličeje se jí vytratila všechna krev.

"Luke Williams! Teda, páni! Jsem obrovská fanynka, Luku…eh…pane. Viděla jsem všechny Nightwalker filmy asi čtyřicetkrát. Ach bože, jsou úžasný. Nemůžu uvěřit, že jste tady. Podepíšete se mi? Máte fotku?" Chrlila ze sebe slova a já jen zírala s otevřenou pusou.

Luke se na mě podíval, ale očividně rychle našel rovnováhu a nasadil si svůj oslnivý, kalhotky-padající úsměv, jen pro slečnu chrličku, ale v očích se mu neodrážel a já věděla, že jde o úsměv pro fanoušky.

Fascinující.

"Omlouvám se, nemám fotku, ale rád ti něco podepíšu."

"Ach, paráda! Tady." Podala mu svůj bloček a pero.

"Jak se jmenuješ, děvče?" Ah, opravdu to měl zmáknutý.

"Hilary. Ach můj bože, kámošky budou koukat, až jim řeknu, že jsem vás potkala! Umřou žárlivostí." Prakticky nadskakovala nahoru a dolu a Lukův úsměv nikdy nezakolísal.

"Tak, jsem rád, že se ti filmy líbily. Tady to je." Vrátil jí notes a ona si ho přitiskla k hrudi, tvářila se přitrouble a na pokraji omdlení a já musela sklopit hlavu, abych se nerozesmála, nebo na ní neotočila oči v sloup.

Po pár vleklých vteřinách, kdy nad námi jen tak stála a zírala na něj, jsem se ho rozhodla zachránit. "Takže, ehm, rádi bychom si teď objednali, pokud by ti to nevadilo, Hilary."

Oklepala se z transu a začervenala se, ale ani se na mě nepodívala.

"Samozřejmě. Co si dáte?"

S očekáváním se dívala na Luka a ten se usmál. "Máš vybráno, zlatíčko?" A můj kluk je zpátky.

"Caesar salát s lososem, prosím a s citrónem navíc na straně. Jaké máte bílé víno?" Stále jsem se dívala Lukovi do očí a ulevilo se mi, když se mu roztančily humorem.

"Ach, ehm…" Vydrmolila seznam bílého vína a já si objednala sladký Riesling, hodící se k salátu.

"A co vy, pane Williamsi…eh…pane?" Obličej měla v jednom ohni.

"Vlastně si dám to samé co moje přítelkyně. Zní to lahodně."

Přítelkyně!

"Dobře, dejte vědět, pokud by jste potřebovali něco dalšího. Ještě jednou díky za podpis!" A byla pryč.

"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se, když jsme osaměli.

"Jo, nebylo to tak hrozný. A ty?"

"Bylo to vtipný. Nevěděla jsem jestli se jí smát, nebo jí litovat."

"Hele, chceš říct, že nejsem dech-beroucí? To jsi mě ranila." Opřel se o židli a chytil se za hruď přesně na srdci.

"Ach ne, rozhodně jsi a mnohem víc, pane Williamsi…eh…pane."

"Jsi pěkně drzá, Natalie."

"Jsem ráda, že sis všiml."

Chystali jsme si užít oběd, ale ostatní číšnice a kuchaři se stále zastavovali u našeho stolu, aby dostali autogram, nebo mluvili o tom jak milují jeho filmy, nebo se ho zeptali proč už nehraje. Naštěstí restaurace nebyla moc nacpaná, takže nás neobtěžovalo moc hostů. Nakonec, když už jsem ztratila přehled o tom, kolik zaměstnanců náš během oběda vyrušilo, jsem se omluvila od stolu.

"Jsi v pořádku?" zeptal se mě Luke.

"V pohodě, hned jsem zpátky." Věnovala jsem má zářivý, ujišťující úsměv a odešla.

Nedaleko baru jsem našla Hilary. "Potřebovala bych mluvit s manažerem, prosím."

"Ach, jistě. Dojdu pro ní." Zmizela v kuchyni a vrátila se s vysokou zrzkou přibližně mého věku, která se u našeho stolu ještě neobjevila.

"Mohu vám pomoci, madam?" Ježiš, kdy se ze mě stala madam?

"To doufám. Jsme tu s Lukem Williamsem na obědě a váš personál nás neustále vyrušuje, aby se jim podepsal. Opravdu bych ocenila, kdyby jste je požádala, aby přestali."

Mračila se zatímco poslouchala mou stížnost. "Omlouvám se, vůbec za vámi neměli chodit. Je to proti firemní politice. Mohu pokrýt váš účet?"

"Nejde o peníze, ale o nedostatek soukromí. Jsem si jistá, že není první celebrita ve vaší restauraci."

"Samozřejmě, že ne. Postarám se o to. A za chování svých zaměstnanců se omlouvám."

Šla jsem zpátky k našemu stolu a slyšela Hilary, jak se šéfové omlouvá.

Když jsem se vrátila, stál u našeho stolu umývač nádobí a já mu poklepala na rameno. "Tvoje šéfová by tě ráda viděla."

"Ach, jasně. Díky za podpis!" Usmál se a odešel.

"Už se to nebude opakovat," informovala jsem Luka.

"Co jsi udělala?"

"Šla jsem za vedoucí. Ostatní hosté jsou jedna věc. Ale není normální, aby nás každých pět minut vyrušoval personál."

"Nat, takhle to občas prostě bývá."

"No," pokrčila jsem rameny. "Už si tě užili dost. Jsem na obědě se svým klukem a už se o něj nehodlám dělit."

Rozsvítily se mu oči a úsměv, který věnoval mě, byl mnohem zářivější, než ten pro servírky a já uvnitř trochu pookřála.

"Tvůj kluk si svůj oběd s tebou užívá."

"To jsem ráda." Plaše jsem se usmála a napila se vína.

Zbytek jídla byl příjemný a nikdo nás nevyrušoval, pokud tedy nešlo o dotaz, zda nechceme víc vína, nebo dezert.

Hilary na stůl položila kožené pouzdro na účet a odešla. Luke ho otevřel a zamračil se, pak se usmál a podal mi ho. Místo účtu tam byl vzkaz.

Vážíme si Vaší trpělivosti a shovívavosti s naším personálem. Dnešní oběd je na účet podniku a prosím přijměte tuto dárkovou poukázku v hodnotě 250 dolarů, aby jste k nám znovu, nerušeně, zavítali.

-vedení podniku.

"Ach bože. Koukám, že pár slov s vedoucí zabralo."

"Zdá se, že si sem v budoucnu zase zajdeme na rande." Luke se usmál a vrátil kreditku do peněženky.

*****

"Natalie, úžasně jsem se bavil. Manžel bude ty fotky zbožňovat." Darla se na mě před odchodem ze studia usmála a objala mě.

"Spolkne vlastní jazyk až je uvidí, to ti garantuju."

"Možná bychom mohli přijít někdy před svátky a udělat párové fotky. To by bylo pěkný." Darla si přehodila batoh přes rameno.

"Skvělý! Staří říct kdy. Vyprovodím tě."

Zamávala jsem Darle na rozloučenou a začala uklízet. S Darlou byla sranda; byla hezká a vyzývavá a taky měla spoustu úžasných nápadů.

Sesbírala jsem nějaké prádlo, které bude potřebovat do čistírny a zašoupla nábytek zpátky na místo. Zrovna jsem zhasla jasná fotografická světla, když mi zapípal telefon.

Rozbušilo se mi srdce a doufala jsem, že to je Luke. Po obědě mě vysadil doma a řekl, že musí doma dodělat nějakou práci, což bylo v pořádku, protože jsem si potřebovala vyprat a taky pracovat.

Ale stýskalo se mi po něm a myšlenka na to, že ho uvidím až zítra ráno, až s ním půjdu do posilovny - což mě naplňovalo hrůzou - byla depresivní.

Už jsi skončila, zlatíčko?

Milovala jsem, když mi říkal zlatíčko.

Zrovna teď, akorát odcházím. Co děláš?

Zamkla jsem studio a zamířila do domu. Ve vzduchu už byl cítit podzim a po západu slunce byla celkem zima, takže jsem si kolem sebe cestou přitáhla mikinu.

Jules mi nechala rozsvíceno v kuchyni, zastavila jsem se v lednici pro láhev vody a hrst hroznů a pak zamířila do ložnice. Na schodech jsem zaslechla zpívat Adele a napadlo mě, jestli to vychází z Julsina pokoje.

Došla jsem k sobě a přede dveřmi se zastavila.

Muzika hrála u mě a na posteli seděl Luke, bosí, v černých šortkách a černém tričku. Mračil se do laptopu a kousal si nehet.

"Takže tohle děláš."

Usmál se a při zvuku mého hlasu vzhlédl.

"Doufám, že to nevadí, Jules mě pustila dovnitř. Myslel jsem, že na tebe počkám tady."

Došla jsem k posteli, vylezla si vedle něj a nabídla mu poslední hrozen.

"Nevadí. Zrovna jsem na tebe myslela."

"Jo?"

"Jo."

Zavřel počítač, položil ho na zem, a když se znovu posadil, sedla jsem si mu na klín.

"Bál jsem se, aby sis nemyslela, že jsem moc vlezlý." Slyšela jsem mu v hlase úsměv, když mě políbil do vlasů a já se k němu přitulila. Tak ráda jsem ho viděla, dotýkala se ho.

"Jsi vlezlý, ale mě to nevadí."

"Chyběla jsi mi."

Odtáhla jsem se a pohladila ho po tvářích. "Viděl jsi mě u oběda."

"To ano. Ale to už je věčnost. Nikdy tě nemám dost, zlatíčko."

"Zůstaneš přes noc?" zeptala jsem se bezdechu.

"Pokud mě necháš tak ano."

"Dobře."

Natáhla jsem se a políbila ho na okraj úst, na bradu a na nos, zatímco jsem mu prsty projížděla v hebkých vlasech. Sledoval mě svýma krásnýma očima, trpělivě mě nechával se ho dotýkat a líbat ho. Rukama mi zlehka přejížděl po zádech a ve mně se lenivě rozhořívala touha. Chytila jsem okraj jeho trička a zaklonila se, abych mu ho mohla přetáhnout přes hlavu.

"Miluju tvoje tělo," zamumlala jsem, když jsem mu rukama přejížděla přes ramena, hruď a dolů po pažích. Pevně mi sevřel zadek.

"Opravdu?"

"Hmmm.." Políbila jsem ho na krk a kousla do ucha. "Jsi zatraceně sexy."

"Ježiš, zlato, chci tě." Cítila jsem se silně a sexy, když jsem věděla, že ho přivádím pouhými doteky k šílenství a chtěla jsem nás oba svlečené. Hned.

"Jsem tvoje, Luku."

Zadoutnalo mu v očích. "Sakra pravda, že jsi moje."

Rychle se zbavil mojí mikiny, topu i podprsenky a pak mě zatlačil na postel, aby mi mohl stáhnout kalhoty a spodní prádlo. Jeho ústa teď byla všude, na prsou, krku, bocích. Zabořila jsem mu ruce do vlasů, zatímco se vysoukával ze šortek a boxerek a odhodil je na podlahu.

"Ach, Luku." Vřela ve mně krev a potřebovala jsem ho mít uvnitř.

"Ano, zlatíčko, co potřebuješ?"

"Tebe. Uvnitř. Hned." Usmál se mi proti břichu a jazykem si pohrál s piercingem v pupíku.

"Ještě ne."

Zasténala jsem a zakroutila pod ním boky.

"Ještě ne, zlatíčko." Chytl mi rukama boky a posunul se nahoru, opírajíc se vedle mě o loket. Hluboce a sladce mě líbal, jazykem mi v puse dělal neuvěřitelné věci. Silnou rukou mě hladil nahoru a dolů po boku a já ho popadla za obličej a oplácela mu polibek se stejnou vášní.

Zalapala jsem po dechu, když našel bradavku a neúprosně za ní zatahal, vysílajíc mi do rozkroku náboj rozkoše. Nemohla jsem si pomoct, dál jsem pohybovala boky a sjela rukou dolů, chytila ho za zadek a přitahovala k sobě.

"Kurva, Nat, jsi tak krásná." Hříšnými ústy mi putoval dolů po krku. Přejel mi rukou po zádech, přes zadek a zahákl si mou nohu kolem boku. Zhoupl se dopředu a pomalu, lehce do mě vklouzl jen špičkou penisu.

"Ach bože, ano."

"Tohle chceš?"

"Ano!" Objala jsem ho a přitáhla ho k sobě. Najednou se na mě převalil a já se ho chytila i druhou nohou a od do mě vnikl celý. Zakroužila jsem boky a on zasténal. Lokty měl po obou stranách mé hlavy a ruce zabořené ve vlasech. Držela jsem ho rukama za zadek, ale on najednou přestal a podíval se na mě, oči měl rozpálené a výraz na tváři vážný a téměř zbožný.

"Co se děje?" zeptala jsem se bezdechu.

Potřásl hlavou a zavřel oči, jakoby ho něco bolelo a mě srdcem projel záchvěv paniky.

"Co je to?" Pohladila jsem ho po tváři.

"Já jen…" Otevřel oči, zabodl do mě intenzivní pohled a začal znovu houpat boky, dovnitř a ven, jakoby ho pohánělo něco víc než jen vášeň.

"Je to s tebou tak dobrý, zlatíčko."

Zasténala jsem a vycházela mu vstříc, pak si rychle klekl a zvedl mě sebou, aniž by přerušil naše spojení. Omotala jsem mu ruce kolem krku a nohy si zapřela vedle boku. Rukama na zadku mě nadzvedával nahoru a dolů. Cítila jsem ach-tak-známé napětí, jak jsem se blížila k vyvrcholení a on to musel cítit taky, protože zrychlil tempo a přirážel mě dolů tvrději.

"Dej mi to, zlato… Pojď, krásko… Pojď pro mě." A já se kolem něj rozsypala, naprosto vyčerpaná.

Ještě jednou mě stáhl dolů a vybuchl pode mnou, vykřikujíc při tom mé jméno.

*****

Luke byl kolem mě ovinutý, s hrudí přitisknutou k mým zádům. Bylo to pohodlné, hřejivé a prostě…bezpečné.

"Začala jsi být celkem nenasytná, co jsem tě potkal, Natalie."

Nemohla jsem si pomoct a zasmála se. "Jo, využívám tě jen kvůli tělu."

"Já to věděl!" Polochtal mě na žebrech a já se mu zavrtěla v náručí a otočila se k němu čelem.

"Nakopeš mi zítra v tělocvičně zadek?" Přejela jsem mu prstem po spodním rtu.

"Ne, raději tvůj zadek pozoruju." Zasmála jsem se a dala mu pusu na bradu.

"To můžeš dělat kdykoliv, nemusíš mě kvůli tomu brát do posilovny."

"Bude zábava si spolu zacvičit."

"Dobře."

"Věř mi."

"Věřím, bezvýhradně." Upřímnost v mém hlase byla absolutní. Věřila jsem mu a to mě naplňovalo teplem, které jsem necítila od doby, co mi zemřeli rodiče.

Luke mě políbil na čelo a přitiskl si mě k hrudi. "Spi, krásko."