CAWM - 13. kapitola

Překlad: Míša

Vzbudila jsem se sama na gauči. Přikrytá lehkou dekou a stále nahá po milování s Lukem. Pleť jsem měla citlivou a rozpálenou. Dokázala bych tu schoulená prospat celou noc.

Páni. Nikdy předtím jsem nezažila něžné, sladké milování a musím uznat, že to stojí za to.

Posadila jsem se, protáhla se a rozhlédla se po velkém pokoji. Venku už byla tma, což mě překvapilo. Jak dlouho jsem spala?

Z kuchyně se linula nebeská vůně, ale Luke tam nebyl. Vstala jsem a omotaná dekou jsem se ho vydala hledat. Cestou do kuchyně jsem zaslechla Luka mluvit a vyhlédla jsem na terasu. Seděl v křesle a telefonoval. Otočila jsem se, že se půjdu nahoru osprchovat a dopřeju mu soukromí, ale pak jsem zaslechla svoje jméno a nemohla jsem si pomoct, zastavila jsem se, abych mohla poslouchat co říká.

"Budete jí mít rádi."

Že by jeho rodina?

"Ne, Samantho, tak to není. Je jiná. Kdyby to tak bylo, nebral bych jí k našim. Hele, jen jsem tě chtěl varovat, že se mnou zítra přijde. S mámou jsem mluvit a ta už se nemůže dočkat. Opovaž se hrát si zítra na přehnaně ochranitelskou velkou sestru. Prosím."

Nemohla jsem se neusmát.

"Myslím to vážně, Sam. Buď milá. Taky tě mám rád. Zítra se uvidíme."

Ukončil hovor a prohrábl si vlasy, vstal, aby šel dovnitř a uviděl mě stát ve dveřích. Pousmála jsem se na něj a prohlížela si tu rozcuchanou nádheru ve vybledlých džínsech a bílém tričku.

"Starostlivá sestra, co?"

"Nemáš ani tušení."

"Umím se o sebe postarat, pane Williamsi."

Vešel za mnou dovnitř a rozevřel mi deku, aby mi mohl vklouznout rukama kolem pasu a já mu omotala deku kolem zad.

"Já vím, ale dokáže být protivná. Se Sam jsme si byli vždycky hodně blízcí, protože nás oddělují ani ne dva roky. Vždycky si myslela, že mě musí ochraňovat, tak se jen nediv, když k tobě bude zítra trochu chladná."

"Nikdy v minulosti neměla ráda tvoje holky?"

"Žádnou nikdy nepotkala."

"Jak to myslíš?"

"Ještě jsem žádnou rodině nepředstavil."

"Tak proč mě?"

Sklonil se, aby mě políbil tím jeho něžným způsobem a já si povzdychla. "Protože jsi nevěděla, kdo jsem. A dostala ses mi pod kůži. Myslím, že se tě nikdy nenabažím."

"Ráda bych tě lépe poznala," zašeptala jsem, záměrně se vyhýbajíc pointě.

"Nápodobně, zlato."

"Znáš mě lépe než kdokoliv jiný."

"Pořád se toho mám hodně co dozvědět." Odhrnul mi vlasy z obličeje a já ho chytila za zápěstí, abych mu mohla dát pusu do dlaně.

"Jak dlouho jsem spala?"

"Asi hodinku."

"Krásně to tu voní." Usmál se na mě.

"Dáš si k večeři restované maso se zeleninou?"

"Mmm…to zní skvěle. Mám předtím čas na rychlou sprchu?"

"Jasně, zlato. Jdi se osprchovat a já zatím dodělám večeři." Stáhl ze sebe deku a pustil mě.

"Na tohle rozmazlování bych si dovedla zvyknout," zavtipkovala jsem.

Otočila jsem se a zamířila ke schodišti, ale ještě jsem ho zaslechla mumlat, "S tím počítám."

***

Cesta do domu Lukových rodičů byla celkem krátká. Nedělní odpoledne bylo deštivé, takže jsme jeli černým Mercedesem SUV. Kolik má vůbec aut? Podívala jsem se doleva a zhluboka se nadechla, pokoušejíc se přemoct nervy. Žaludek jsem měla úplně stažený.

Mám ze setkání s jeho rodiči naprostou hrůzu. Tenhle víkend byl úžasný. Včera po večeři jsme se stulili na gauči a dívali se na staré komedie z osmdesátých let a celou noc jsme se smáli. Pak mě vzal do postele a sladce se semnou miloval jako předtím na gauči.

Teda, umí být tak něžný. Ale taky se nedokážu ubránit vzpomínkám na to, jak mě poprvé plácl a napadlo mě, jestli to udělá znovu. Nakonec rozmanitost je kořením života. Možná bychom si mohli pohrát, až se později vrátíme domů.

Vypadá tak krásně, v černém tričku a dalších vybledlých světlých džínsech. Silné ruce má položené na volantu a já se celá zachvěla při pomyšlení jaké to je mít je všude po těle.

"Je ti zima?" sáhl po ovládání klimatizace na palubce, ale zastavila jsem ho.

"Ne, není mi zima."

Podíval se na mě a pak ještě jednou, nadzvedávajíc obočí.

"Miluju tvoje ruce," řekla jsem a propletla si s ním prsty. Zvedl si je ke rtům a políbil mě na zápěstí.

"Jsou to jen ruce." Uličnicky se na mě usmál a mě se zachvělo v břiše.

"Dělají se mnou bláznivý věci," zašeptala jsem.

"Chovej se slušně, nebo zajedu ke krajnici a opíchám tě." Ostře jsem se nadechla. Tohle bylo oproti včerejšku naprosto opačné chování a upřímně, bylo sexy. Mezi nohama se mi nahromadila touha a usmála jsem se, když jsem se rozhodla, že si s ním trochu pohraju.

"Neslibuj, co nesplníš."

"Ach, miláčku, věř mi, tohle je slib, co můžu rozhodně dodržet."

Zatahala jsem za imaginární žmolek na červených letních šatech. Přes ně jsem si kvůli počasí oblékla světle modrou džínovou bundu a hnědé sandále.

"Dokaž to."

Otočil ke mně hlavu a přimhouřil oči. "Prosím?"

"Slyšel jsi mě," zašeptala jsem a vytáhla si šaty nahoru okolo stehen a palem si přejela po už tak dost citlivé pokožce.

"Chceš to dělat v autě na cestě k mým rodičům?" Hlas mu zněl nedůvěřivě, ale v očích mu plál oheň a zrychlil se mu dech.

"Ano, prosím."

Dalším výjezdem odbočil z dálnice a zaparkoval za řadou obchodů. Hustě je lemovaly stromy a za dlouhou budovou nevedla žádná cesta.

Zaparkoval na vzdáleném konci, zhasnul motor a přetáhl si mě přes řadičku na klín; jednou rukou mi zajel do vlasů a druhou pod šaty, kde mě chytl za zadek.

"Jsi tak kurevsky sexy. Pořád tě chci."

"Taky tě chci."

Celá nedočkavá jsem nemohla ani pořádně dýchat a potřebovala jsem ho v sobě okamžitě.

"Obkroč mě, miláčku." Luke automatickým tlačítkem posunul sedadlo dozadu a já se opřela o volant, aby si mohl rozepnout zip a zbavit se kalhot.

Oběma rukama mě popadl za zadek, odstrčil mi tanga stranou a navedl si mě na sebe.

"Sakra, ano, Luku."

"Ach!"

V omezených prostorách auta jsem se prudce pohybovala nahoru a dolů. Ruce mi nechával na zadku, svíral mě a s očima zaklesnutýma do sebe a s pootevřenými ústy jsme lapali po dechu.

"Kurva, už budu."

"Ano, miláčku, pojď pro mě."

Jednou, dvakrát jsem po něm sjela a pak vybuchla, svírala mu penis svaly a cítila, jak se pode mnou rozsypal na kousky a explodoval ve mně.

Naklonila jsem se dopředu, abych si opřela čelo o jeho a čekala jsem až se nám zklidní dech.

"Pane bože, Nat, to bylo tak trochu nečekaný."

Odtáhla jsem se od něj, vlezla si zpátky na svoje místo a urovnala si šaty.

"Vzrušuje mě, když řídíš."

"No, sakra, v tom případě budeme jezdit na hodně výletech, zlato." Se smíchem jsem si uvědomila, že mi to taky pomohlo se trochu uklidnit.

Luke se zapnul, upravil si sedačku a nastartoval auto.

***

O chvilku později jsme dorazili k domu jeho rodičů, jen opravdu za okamžik. V zrcátku jsem si zkontrolovala vlasy a make-up, všímajíc si rozjasněných očí a zarudlých tváří, pozůstatky velmi uspokojivého sexu v autě.

"Nervózní?" zeptal se mě.

"Ano," přiznala jsem a nabídla mu úsměv.

Naklonil se ke mně, sevřel mi bradu mezi palcem a ukazováčkem a jemně mě políbil.

"Zamilují si tě. Nemáš se čeho bát."

"Snad máš pravdu."

"Jdeme."

Vyskočil z auta a přišel mi otevřít dveře, potom mě odvedl ke vchodu do velkého, krásného domova. Bílý dům v koloniálním stylu obklopoval udržovaný trávník a nádherné květinové záhony.

"Tvoje mamka zahradničí?" zeptala jsem se.

"Ano, má pro kytky neovladatelnou vášeň," odpověděl a já nemohla zadržet úšklebek. "Co?"

"Jako její syn. Můj obývák by právě teď mohl konkurovat jejímu růžovému sadu."

Mezitím co jsme dorazili ke dveřím, se zasmál a políbil mi ruku. "Stěžuješ si?"

"Ani trošičku."

Červené dveře se otevřely a s úsměvem nás přivítala velmi malá, drobná blond žena.

"Ach drahoušku, jste tady!" Luke se sklonil, aby mu mohla dát pusu na tvář a vřele jí objal.

"Ahoj mami. Rád bych ti představil Natalii Connerovou."

"Natalie, velice mě těší. Vítej u nás doma." Potřásla mi rukou a já si jí okamžitě oblíbila.

"Děkuji za pozvání, paní Williamsová."

"Prosím, říkej mi Lucy. Tak pojďte dál, vy dva."

Šli jsme za ní ohromnou halou do zadní části domu, kde podle mého bude nejspíš kuchyně. Zahlédla jsem formální obývací pokoj s bílým nábytkem a velkou jídelnu. Luke mě pořád držel za ruku a dal mi pusu na klouby. Podívala jsem se na něj a on se na mě povzbudivě usmál, očividně šťastný, že mě tu má.

Kruci, je tak hezký.

"Luke a Natalie jsou tu!" oznámila Lucy, když jsme vešli do velké, krásné kuchyně v hnědých a bronzových tónech. Všechny pracovní desky byly z tmavě hnědé žuly, spotřebiče z nerez oceli a všemu vévodil obrovský sporáke. Po takové kuchyni touží každý šéfkuchař. Byla tam také neformální jídelna, přecházející do rodinného pokoje s velkou televizí a semišovým, příjemným nábytkem v mnoha odstínech hnědé, měděné a bronzové.

Vypadalo to neuvěřitelně a pohodlně.

"Vítej, Natalie." V kuchyni byl pilně pracující, velmi vysoký blond muž. Utřel si ruce do utěrky a zamířil kolem linky přímo ke mně. "Tak rádi tě poznáváme."

"Nat, tohle je můj táta Neil."

"Moc mě těší, pane." Pevně mi potřásl rukou a jeho přátelské, modré oči se na mě usmívaly. Luke jakoby otci z oka vypadl.

Neilovi v kuchyni vypomáhal Lukův mladší bratr Mark, který také vypadal jako přesná kopie otce a bratra.

"Čau Natalie."

"Ty musíš být Mark." Usmála jsem se na něj a on přikývl.

"Jo, jsem tady ten, co nejlíp vypadá, teda kromě tebe." Věnoval mi lišácký úsměv a já nedokázala zadržet smích. Všichni muž od Williamsů jsou krásní až to bolí a stejně tak okouzlující!

"A tohle," přerušil nás Luke, zabodávajíc do bratra pohled, "je moje sestra Samantha."

Samantha seděla na gauči s iPadem v jedné ruce a se sklenkou vína v druhé. Byla jednoduše nádherná a drobná jako její matka; blondýnka s modrýma očima a jemnými rysy, ale její oči byly bystré a neusmívala se, ani mě nevítala.

"Natalie." Jednou na mě kývla a pak se vrátila k své technické vymoženosti.

Podívala jsem se na Luka, ale ten zíral na Samanthu. Cítila jsem z něj napětí a vzpomněla si na včerejší telefonát, stiskla jsem mu ruku, abych ho přiměla se na mě podívat. Samantha bude očividně z rodiny nejobtížnější.

Pokrčila jsem rameny a usmála se, také se usmál a z ramen se mu uvolnila trocha napětí.

"Natalie, pojď se semnou posadit ke stolu, popovídáme si, zatímco budou kluci vařit. Luku, vezmi si zástěru, synku. Myslím, že táta potřebuje pomoct se steaky."

"Nepotřebuju," Neil vypadal uraženě, ale očividně to byl rodinný vtípek. "Dovedu udělat steaky naprosto v klidu."

Lucy obrátila oči v sloup a nahnula se ke mně přes jídelní stůl. "Dala by sis sklenku vína, drahá?"

"Ano, prosím."

S pitím jsme se usadily ke stolu a já se zhluboka napila, vnitřně jsem se připravovala na výslech, který nevyhnutelně přicházel.

"Tak mi pověz co děláš, Natalie?"

"Jsem fotografka." Podívala jsem se po Lukovi a při pohledu na tři velice krásné mužské poletující po kuchyni, mi vyschlo v ústech. Proč jsou chlapi, co vaří tak sexy?

"Ach, jak zajímavé. Jakým druhem fotografií se zabýváš?" Lucy si opřela lokty o stůl a lokla si vína. Upřímně se o mě zajímala a to mě uklidnilo.

"Většinou fotím přírodu. Bydlím na pláži Alki, nedaleko od Luka, takže mám spoustu příležitostí fotit vodu, lodě a tak. A ráda vyrážím všude možně tady kolem a fotím kytky a všemožné hezké věci." Znovu jsem se napila a Luke s nezbedným úsměvem zachytil můj pohled.

"Moc ráda bych viděla tvou práci. Máš webovou stránku?"

"Ne, prodávám svojí práci v obchodech kolem Alki a v dolní části Seattlu poblíž Pike trhů."

"To musím vidět." Lucy se na mě usmála a já si nemohla pomoct a natáhla jsem se k ní blíž, aby mě slyšela jen ona.

"Musím vám za něco poděkovat," zašeptala jsem.

Se zájmem vykulila oči a její úsměv se rozšířil. "A za co, drahá?"

"Díky, že jste naučili vašeho syna vařit. V kuchyni je úžasný."

Z plných plic se rozesmála a vzala mě za ruku. "Ach, drahoušku, není zač."

Podívala jsem se do kuchyně, odkud na nás s otevřenou pusou zíral Luke. Zamračil se a já se pro sebe usmála.

"Co si to tam šeptáte?"

"Nic," opověděla nevině Lucy.

"Jak to vypadá s mým steakem?"

***

Usadili jsme se ke stolu s Neilem na jednom konci a Lucy na druhém. Já seděla po Neilově pravici, Luke vedle mě a Samantha s Markem naproti nám.

Kluci připravili steak s opečenými sherry rajčaty a opečeným chřestem s česnekem a slaninou. Luke mi dolil víno, zatímco kolem stolu kolovaly tácy s jídlem.

"Takže, Natalie," Neile mi podal plný košík houstiček. "Jsi odtud?"

"Ano, vyrostla jsem v Bellevue."

"Opravdu? To je kousek. Neznám tvé rodiče?"

Lukova vidlička se při té otázce zastavila napůl cesty mezi jeho talířem a ústy. "Tati…"

"Ne, to je dobrý," zamumlala jsem tiše a usmála se na Lukovo tátu. "Moji rodiče před pár lety zemřeli, ale možná jste je znal. Jack a Leslie Connerovi."

Neilovo obočí vystřelilo vzhůru. "Ten advokát Jack Conner?"

"Ano, pane." Dala jsem si sousto masa.

"Příležitostně pro nás pracoval u Micerosofu."

Vzhlédla jsem a všimla si jak se Samantha krátce zamračila, než vyhladila obličej do dokonale neutrálního výrazu a vypila polovinu sklenice vína na jeden zátah. Znovu si nalila a vypila ještě víc.

"Tvých rodičů je mi líto, Natalie," řekla tiše Lucy. "Slyšela jsem o jejich smrti ve zprávách, když se to stalo."

"Děkuji." Zoufale jsem toužila změnit téma, ale na pomoc mi přišel Mark.

"Jak jste se vůbec poznali, lidi?"

Samolibě jsem se na Luka usmála a odpověděla. "Luke se mě jednou ráno pokusil okrást."

Všechny oči se obrátily k Lukovi a já se rozesmála. Zrudly mu tváře a podíval se na mě.

"Měla bys vědět, že můj bratr nemá zapotřebí někoho okrádat." Samanthin hlas byl chladný, uštěpačný a očividně jsem jí nepřišla vtipná. Mark jí dloubl loktem.

"Dělá si srandu, Sam." Luke mě pod stolem vzal za ruku a já pokračovala v jídle levačkou, spokojeně nechávajíc pravou spočívat v jeho.

"Fotila jsem dole na pláži a on si omylem myslel, že fotím jeho, takže za mnou přišel. Vážně dost naštvaně."

Lucy věnovala synovi chápavý pohled a pak se podívala zpátky na mě. "Jak jsi zareagovala, Natalie?"

"Zuřila jsem. Myslela jsem, že mi chce ukrást foťák."

"Ty sis opravdu myslela, že se tě Luke Williams pokouší okrást?" zeptala se nevěřícně Samantha.

"Nevěděla jsem kdo to je." Pokrčila jsem rameny a napila se.

"Jasně." Odfrkla si.

"Samantho…" Lukovo varování prošlo kolem jeho momentálně podnapilé sestry bez povšimnutí.

"Každopádně," pokračovala jsem, "později téhož dne jsme na sebe náhodou narazili, když ti kupoval dárek k narozeninám."

"Což právě teď vzhledem k tvému chování přehodnocuju," dodal Luke.

"Takže mi chceš vážně říct, že nevíš, čím se můj bratr živí?" Její tvář byla vyloženě nepřátelská.

"Samantho, co to s tebou pro všechno na světě je?" Lucina tvář byla rudá a očividně se za výstup své dcery styděla.

"Samozřejmě, že teď už to vím, Samantho," odpověděla jsem. "Ale nejprve jsem ho nepoznala."

"Takže mýho bráchu nešukáš jen proto, že je bohatá filmová hvězda?"

A do prdele.