Zane - 9. kapitola

Překlad: Alice
Kor.: Peťule

ZANE

Co tě vylekalo?

Snažil jsem se křičet, ale nemohl jsem. Klečel jsem na posteli a někdo byl za mnou, ruku přitisnutou na mojí puse. Bolely mě záda. Bolely tak hodně. Bolest mě trhala jako drápy. Černota pohltila moje vidění.

„Nevydej ani hlásku.“ řekl hlas a další stín se objevil z boku. Vylezl za mnou na postel a ruka pustila mou pusu. Ale křik mi nevyšel z hrdla. Jako by zemřel hluboko ve mě.

Schmatnul mě za bradu, otevřel mi pusu a nacpal tam nějakej kousek oblečení. Dusil jsem se ním a začal kašlat. Způsobilo to, že celý moje tělo křičelo bolestí. Jako bych byl roztrhaný na části. Další chlap si zapálil cigaretu a nasál dým. Pak se natáhnul na můj krk a vydechl to do mojí kůže. Křičel jsem a křičel, až se mi chtělo zvracet, slzy mi zahmžily vidění a nakonec, milosrdně, se všechno obrátilo v temnotu.

Ne.

Vzbudil jsem se s trhnutím, můj žaludek vířil, žluč se mi zvedala v hrdle. Seskočil jsem z postele a potácel se do koupelny, zvednul víko od záchodu přesně předtím, než jsem si vyzvracel koule.

Zatraceně do prdele. Zasraný spouštěče.

Nakonec jsem se odtáhnul  a otřel si pusu rukou, sklouznul dolů a opřel se o chladnou zeď.

Sakra...

I proti mýmu nejlepšímu úsudku jsem sáhnul a dotknul se spálenin na mých zádech. Přísahal bych, že bolely jako svině, přestože byly starý. Velice starý. Jsem si celkem jistý, že je mám od dětství.

Sen mě pronásledoval a snažil jsem se na něj moc nemyslet. Vím, že sny nejsou tak úplný vzpomínky. Tehnle jsem už měl, ale nikdy není úplně stejný. Myslím, že tenhlekrát byl jasnější. Skutečnější. Bolest skrze mě pořád proudila, dost na to, abych znovu si na ně sáhnul a poškrábal si jizvy.

Potřebuju se z toho dostat. Tenhle sen byl to poslední, co jsem potřeboval a taky vím, co to způsobilo. Líbaní. Mám zatraceně dobrej důvod, proč se nelíbám, teď jsem porušil další svoje pravidlo a platím za něj. Měl jsem vědět, že se to stane.

Políbit Dakotu.

Zaklonil jsem hlavu nad vzpomínkami, jak se její tělo pod mýma rukama zhroutilo. Chuť jejích rtů, sladkou vůni jejího vzrušení, zimnice, která přeletěla jejím štíhlým tělem...Zvuky, jaký vydávala, když jsem přetahoval její pusu jazykem.

Zatraceně sexy.

Můj pták sebou trhnul a já si na něj sáhnul. Moje tělo bylo svolný, ale hlava nebyla na správném místě. Otřel jsem si tvář, když se myšlenky ze snu znovu vracely. Ruce. Zápach hořící cigarety a spálenýho masa. Utupující bolest.

Příliš dojebaný.

Líbat ji bylo skvělý, tak proč se můj mozek změnil v takový sračky? Nechci si pamatovat mou minulost. Chci žít teď. Dát se dohromady s Dakotou. Chci se jí odevzdat a důvěřovat jí, dostat se přes moje sračky a dostat šanci s ní být.

Ježíši, poslouchej se, Zane. Myslíš si, že líbat ji znamená, že jste teď oddaný nebo co? Že je to tvoje přítelkyně? Ježíši, šel si na to zběsile a vylekal si ji až do základů. Rozhodně se snažila, držela, abys ji mohl ošukat, líbat ji...Ale to neznamená, že by toho chtěla i víc.

Správně?  Jak to mám asi vědět? Nikdy jsem tady nebyl.

Co jsem si myslel? Dal jsem ji svý číslo. Líbal ji. Řekl ji o svých vzpomínkách. Vpustil jsem si ji blíž, než kohokoliv jinýho.

Povzdechl jsem si, vtlačil si konečky prstů do očí. Připravil jsem se pro tuto past. Nikdy jsem nechtěl, aby po mě holka vyjela, a teď si nemůži pomoct, ale honím se za ní, doufajíc, že se  bude chtít  poflakovat i přes všechno.

Naděje je falešná. Je to vlak, který znovu čeká na náraz a nemyslím, že životní pojištění pokrývá i takovej typ věci.

Nic nemůže.

***

Právě jsem dokončil tetování, orla Maori (Pozn. překladatelky: něco takovýho http://www.dreamstime.com/royalty-free-stock-photo-maori-tattoo-pattern-eagle-styled-shape-editable-vector-illustration-image35385515) s roztaženými křídly, který mi připoměl Dakotu a kresby, který jsem ji udělal na kůži, když můj mobil zavibroval od textovky.

Stáhnul jsem si rukavice, uklidil jsem si nářadí a uklidil svůj pracovní prostor. Bylo už pozdě, a byl jsem v koncích. Ani nevím, jak uběhl zbytek týdne- a pomyšlení na nadcházející víkend mě vystrašila k smrti.

Ruce se mi třásly a zíral jsem na vytetovaný linie na nich.

Ještě kolik bude trvat, než se zlomíš?

Jenže nemůžu. Nesmím to dovolit. Nemůžu si to dovolit. Emma to nemůže dovolit. Nesmím ji zklamat, ne teď.

Ježíši.

Mobil mi znovu zavibroval, poskočil na pultě a já po něm automaticky sáhnul. Textovka na obrazovce zněla, ´Jdu na párty. Přidáš se? Dakota.´

Dakota. Moje rty se roztáhly do úsměvu. Nezavolala nebo nenapsala od včerejška a já se obával že...Se nezajímá.

Patetický, Zane. Zasraně patetický.

Zíral jsem na textovku. Párty. Způsob, jakým mi bušilo v hlavě  a moje vidění se zamlžilo, měl bych zatraceně říct ne. Nezamhouřil jsem oka od té noční můry a to bylo ve tři ráno.

Potřebuješ se vyspinkat do krásy, Zane?

Otřel jsem si oči a vydechnul. Napsala mi. Bude tam. Chci ji vidět. Bylo to jako svědění pod kůži, tah vevnitř moji hrudi. Koho teď zajímá spánek?

Předtím, než jsem o tom věděl, zamykal jsem obchod, nasedal do mýho auta a psal jí, abych se zeptal na adresu.

Zbláznil jsem se, vím. A co.

Odepsala mi hned a navedla mě na sever, do přepychovýho sousedství s velkými sídly. vypínajícími se nad železnými bránami. Zajímalo by mě, kdo tady žije, a proč jdeme na tuhle párty.  Musí to být nějaký Dakotin kamarád.

Zajímalo by mě, jestli ta osoba, která to pořádá ,ví kdo všechno tam bude. Pravděpobně ne.

Místo se hledalo snadno, světla a hluk byly slyšet na dálku. Nebyl jsem šokován, že dům byl obrovský jako i zbytek na týhle ulici, zaparkoval jsem auto a vylezl ven.

Bohatství mě vždycky překvapovalo. Myslel by sis, že jsem tomu už imunní. Po tom všem, Rafe je dost bohatý a taky i Tessa a další lidi, se kterými se potkávám. Ale pokaždé, když vstoupím do domu jako je tenhle, potřebuju nějaký čas, abych si uvědomil to množství peněz, který tyhle lidi mají a jak stupidně je utrácí.

Myslím tím, jestli nemají ano ponětí, co dělat s tolika penězi, proč se jednoduše nezeptají mě? Viděl jsem skutečnou bídu a hádej co, není to těžký ji najít. Jenom o několik ulic dál, tam jsou lidi, kteří spávají na ulicích. Namísto utrácení tisíců aby si postavily zadní dvůr s bazénem a aligátory z kamene, kteří směřují hlavami do vody, proč nedarují ty peníze a neodpočívají?

Ježíši H. Kriste. Prošel jsem si rukou po vyholených stranách hlavy a nasál si piercing na jazyku. Musím se uklidnit. Lidi se peníze vydělávají a dělají s nima, co kčertu chtějí. Neměl bych se starat.

Ne, že bych ubytoval lidi z ulice a dal bych svou pravou ruku za to, abych je mohl zabezpečit, zaplatit za jejich léčbu, na jejich hodiny, jejich nájem a všechno, co potřebují.

Pomoct Emmě, i když Matt říká, že pojištění vše pokryje. Všechno, kde pro ni nemůžou nic udělat. Možná, kdybych mě tyhle peníze, mohl bych ji vzít k specialistovi, kterej by se o ni dokázal postarat. Možná...

Sakra. Záblesky její štíhlý tváře mi naplnily myšlenky, a chtěl jsem se přikrčit a vykřiknout, když jsem uslyšel její smích.

Stříbrné zvonky a krystaly. To musí být ona. Zamířil jsem skrz trávník, míjel skupinku lidí, kteří popíjejí a mluvili. Nějak jsem věděl, že když ji najdu - budu v pohodě. Já budu v pohodě. Zahlédl jsem ji v malý skupince. Zdálo se, že se baví, a tak jsem zpomalil. Možná, bych se měl nejdřív napít, nechat ji nech se baví s přáteli.

Když jsem se chystal otočit a odejít, pohlédla mým směrem a její oči se rozsvítily. Hypnotizován jsem ji pozoroval, jak se vydala za mnou, její černé pramínky ji lemovaly oválný obličej. Byla oblečená v černých šortkách,  a potrhaných černých punčochách, a těsným modrým topu, který obepínal její štíhlý křivky a ukazoval její živý poprsí.

A samozřejmě, že můj penis vystartoval z nuly na stovku za necelé dvě vteřiny. Tahle holka byla pro moje tělo jako energy drink. A pro moji mysl taky, bylo těžký zkoušet na to nemyslet.

Kráčela přímo ke mě. „Jsi tady.“ řekla a zvedla ruce, jako by si ptala dovolení mě obemout.

Přistoupil jsem blíž a nechal ji mě držet na dlouhý moment předtím, než jsem ji vrátil obejmutí. Bylo zvláštní, jak dobře mi její dotek dělal. Moje mysl se vyprázdnila, myšlenky se ubíraly dobrým směrem a usmál jsem se, jak jsem omotal ruce kolem jejího pasu a zvednul ji do vzduchu.

Zakňučela a to mě rozesmálo, dokud jsem ji nepoložil a nezachytil kapičku strachu v jejim pohledu.

„Dakoto?“ Zvednul jsem ruce k jejímu obličeji a pohladil ji po tvářích. Její pokožka byla studená. „Oh do prdele.“

„Jsem okej.“ Položila ruce přes moje, držela je na místě. „Je to jen...“ Polkla těžce. „Na chvíli jsem měla pocit, že padám. Nemám ráda padání.“

„Nenechám tě padnout.“ Jemně jsem přiložil svou pusu na její. „Přisahám.“

Přikývla a úsměv se ji pomalu vracel, přesně ten, při kterém se mi zastavil dech a svět byl světlejší. Ale jak jsem jí držel, myslel jsem na to, že bych neměl dávat sliby, které nemůžu dodržet. Já jsem ten, kdo padá. Ale jak ji k sakru mám udržet, abych ji nestáhnul sebou?

***

Dakotiny přátelé se přidali  a ona je se mnou seznámila. Luke byl hlavní kytarista, Quinn druhý elektrický kytaristaa  Riley, kterej hrál na basy. Ukázalo se, že nikdo z nich pořádně neznal kluka, kterej uspořadval tuhle párty. Dostaly pozvání od přátelů jejich přátel.

Řetězec.

Rychle se ztratily, aby si mohly vypít a mluvit a flirtovat, a tak nějak jsem očekával, že je Dakota bude následovat, ale neudělala to. Vzala mě za ruku, propletla prsty s mými a usmála se. Přepadl mě pokoj. Ona měla něco, jako kouzelný dotek.  Uklidnila mě a vzrušila ve stejnou dobu.

Zatraceně divný.

„Víš, možná budu muset na nějaký čas opustit město.“ zašeptala.

Poněkud zvláštní pocit mi přeběhl hrudí, škrtil mi plíce. „Kam půjdeš?“

„Domů. Tessa mě nemůže ubytovat navěky a pořád jsem si nenašla místo. Myslím tím, řekl jsi to docela jasně: S mými rodiči vycházím dobře. Můžu tam zůstat dokud si nenajdu spolubydlící.“

Neřekl jsem nic, moje srdce pumpovalo příliš rychle. Podíval jsem se na naše spojený ruce. Sevřela mě a já kráčel vedle ní. Jako by v tichým souhlasu jsme kráčely pryč od bazénu, směrem dozadu zahrady. Přítahnul jsem se blíž, tak abych mohl vlkouznout rukou kolem jejiho tenkýho pasu. Její velký modrý oči zasvítily. Její ruce přistály na mý hrudi, tak jsem sklonil hlavu, abych ji mohl políbit. Noční můry srát na vás. Tohle je tak skvělý.

Políbila mě zpátky, její rty byly měkké, její chuť sladká, její tělo poddajný a teplý proti mýmu. Naše jazyky se střetly v zběsilém tanci, kterej přeze mě posílal elektřinu přímo do koulí.

Do svatý prdele.

Hlasy se blížily směrem k nám, tak se trochu odtáhla. Skupinka se blížila k nám  a na moje zklamání jsem ji pustil.

„Víš,“ řekla. „Jsem dobrá kuchařka.“

Zvednul jsem obočí, protože mi zřejmě muselo něco uniknout. Sáhnul jsem dolů, abych si napravil svoje náhlý těsno v džínách. „Dobře pro tebe.“

Zasmála se a ten zvuk mě nutil si chtít lehnout na chladnou trávu a usmívat se na hvězdnatou oblohu.

„Co jsem myslela bylo, že kdybych byla tvoje spolubydlící, mohla bych ti vařit.“

Ta slova mě vrhly zpátky do reality. Chvění se mi vrátilo, zasáhlo moje teď už bolavý záda. Poklepal jsem se po kapsách po cigaretě. „To se vsadím, že jo.“

„Moje máma vždycky říkala, že cesta do mužského srdce je přes žaludek.“

Zamračil jsem se. „Takže chceš moje srdce?“

Zhrbila se a skryla si ruce do kapes na šortkách. I přes slabý světlo z lampiónů, jsem si všimnul jemný červeně na jejích tvářích. „Zatím jenom pokoj.“

Jo, samozřejmě, že potřebovala pokoj. Ale nemůžu ji dovolit se nastěhovat, i když nápad, že by se vystěhovala z města, mě dráždil udělat něco hloupýho a zeptat se ji jestli by zůstala. Nemůžu. Ona nemůže.

S Erin to bylo jiné. Nikdy jsem na ni nereagoval jako na Dakotu. Moje tělo se o ni nikdy nezajímalo a Erin byla zamilovaná do Tylera pokud moje pamět sahá. Byly jsme jako sourozenci. Pořád jsme. Jestli by byla Dakota můj sourozenec, byl bych až po uši v incestu.

Počkat, už jsem v tom až po uši. Co mi chybí?

„Chápu. Nechceš mě jako spolubydlící.“ Kopla do kamínku  a mě by zajímalo jestli naše dohoda padá, ale jemně se usmála. „Už sis někoho našel?“

Potřásl jsem hlavou.

„Zapomeň na to. Já jen...“

„Jen co?“ byl jsem skutečně zvědavý, co se jí honilo hlavou.

„Jen se chci o tebe postarat.“ zašeptala.

Nevěděl jsem, co na to říct. Mohl bych říct, že jsem okej, ale to by byla lež a já ji chci mít poblíž, to nepopírám. Potřebuju ji.

A stejně ji nemůžu mít.

„Hej, prestaň se bát o věci. Všechno bude v pohodě.“ Silně se na mě usmála, a já se pokusil usmát zpátky. „Jen půjdu pozdravit Marisu.“ Ukázala na nohatou blondýnu v bikinách, která stála u bazénu. „Budu hned zpátky.“

Pokrčil jsem rameny, pořád ztracený v myšlenkách a vytáhnul jsem cigarety z kapsy. Hrál jsem si s balíčkem, jak jsem ji pozoroval odcházet. Už jsem spustil všechny svoje obrany. Držel jsem ji, líbal ji, přetáhnul ji tváří v tvář. Zhroutil jsem se zatraceně přímo před ní.

A to není všechno. Chybí mi, když není kolem. Představuju si ji, když pracuju, když kráčím, pro Boha živýho, když křičím ve sprše. Když slyším ženský smích, naslouchám mu, protože si myslím, že je to ona. Jestli by se ke mě nastěhovala...

Nastěhovala se se mnou. Zatraceně vynikající. Jestli ji teď vyděsím, jen si představ, co by se stalo kdybych s ní bydlel pod jednou střechou.

Zapálil jsem si cigaretu a dlouze potáhnul, pak se podíval po chladničce nebo baru. Potřeboval jsem drink. Spatřil jsem bar na konci bazénu a zamířil tím  směrem, prošel kolem Dakoty. Usmála se na mě a něco z napětí mě opustilo.

´Všechno bude v pořádku.´ Její slova se mi ozývaly v hlavě a přál jsem si, abych jim mohl věřit. Její hlas mě následoval jsem jsem dosáhnul baru. Přinutilo mě to jako neviditelný žihadlo, abych se na ní otočil a podíval se.

Tak jsem uviděl moment, kdy byla zvednutá dvěma kluky, očividně opitýma. Její křik mě postrčil do útoku. Konec cigarety mi vypadnul z ruky a zasprintoval jsem k ní, strkal lidi z cesty, volajíc její jméno.

Házely ji mezi sebou, smály se a ona mlátila kolem sebe a křičela. Zasraní debilové. Sáhnul jsem po nich a oni zaváhaly, otočili se, aby se na mě podívali.

„Nechte jí. Položte ji zatraceně dolů!“ Hmatal jsem po jednom z nich a on ji položil, otáčejíc se, jeho pěst letěla.

Přistála mi na čelisti a já se zapotácel. Další kluk se pořád snažil hodit Dakotu do bazénu a další idioti ho povzbudzovaly. Její obličej byl bílý od strachu. Nevidí snad, jak vystrašená je?

Kluk se pokusil ji postrčit z okraje, ale mě se podařilo mu trhnout ruku a potáhnout ho zpátky. Zaklel a podepřel si nohy, ale já jsem ho nepouštel. Moje čelist bolela, moje srdce bušilo jako o závod a byl jsem skutečně vytočenej.

„Řekl jsem nech ji být, hovado.“ Zatřásl jsem ním, a on konečně pustil Dakotu, ale otočil se na mě. „To si děláš ze mě prdel:“ Vzpomínal jsem, jak rozzuřený jsem byl? Praštil jsem ho do břicha a on se ohnul, zvracejíc. Což mi dobře posloužilo. Doufal jsem, že se zadusí vlastnými zvratky. Ruce mě držely zpátky, protože očividně si někdo uvědomil, že ne každej se smál tomuhle vtipu.

Setřásl jsem ze sebe, hledal Dakotu. Kráčela pryč, pryč od bazénu, svírala si ramena.

Sakra.

Shodil jsem ze sebe i poslednou osobu, napochodoval jsem přímo k ní a vzal ji za tváře. „Jsi okej?“

Přikývla a kousla si do rtu a krucinál, ovšem že nebyla okej. Její obličej byl popelavý, a její oči bílé strachem. Funěla, odfrkla jsi, popotáhla, ostře vzdechla.

Přitlačil jsem si její ruce na mě, vytáhnul je a omotal si je kolem krku. „Vezmu tě domů, okej?“

Znovu přikývla, vypadala mimo. To mě nutilo se chtít se otočit a sebrat ty dva debily, kteří tohle udělaly a narazit jim hlavy o sebe.

Ježíši. „Vydrž.“ Sehnul jsem kolena, vklouznul rukou pod její kolena a zvednul ji. Držel jsem si ji blízko, zamiloval se do způsobu, jakým položila hlavu na moje rameno.

Vzhlédla na mě, její pohled se vyjasnil. „Zane?“ její ruce se utěsnily kolem mýho krku.

„To je okej. Nech mě tě vzít domů.“

***

Domů.

Dokud jsem neuložil Dakotu do mýho auta a nepřipoutal ji, dokud jsem nevyrazil městem, jsem si neuvědomil, že ji neberu k Tessiinimu bytu.

Beru ji k sobě. Jenom pro dneska, myslel jsem si. Ukradl jsem si pohled na ni. Byla otočená, složila si nohy pod sebe, a pořád si svírala ramena, jako by jí byla zima.

Debilové.

„Proč se bojíš padání? vyšlo ze mě. „Proč se, tak bojíš vody?“

Chtěl jsem to vědět, ale bál jsem se odpovědi. Kdyby to byl můj vlastní strach a to bylo, protože všechno k tomu směřovalo, nebude se mi líbit, co uslyším.

Ale ona na chvíli nic neříkala, a já se soustředil na zaparkovaní. Obešel jsem auto a otevřel ji dveře, a ona vylezla ven. Chtěl jsem ji vynést nahoru. Líbil se mi způsob, jakým na mě předtím lpěla.

Podívala se na mě a zachvěla se, a kčertu s tím, nevypadala, že by opovrhovala nošením. Tak jsem ji znovu zvednul, její lehoučká váha, tak sladká v mém náručí a začal jsem stoupat.

„Nebojíš se, že tě upustím?“ zamumlal jsem, když jsme dorazili k bytu a musel jsem ji na moment položit, abych odemknul dveře.

„Neupuštíš mě.“

Zněla tak rozhodně, když to řekla, a já jsem ji jenom zvednul do svýho náručí a vešel dovniř. Přál bych si, abych si tím byl tak jistý. Slepě jsem vešel do bytu a položil ji na matraci. Alespoň prostěradla jsou čisté, myslím. Měnil jsem je včera. V pokoji byl nepořádek, ale v šeru je to i tak těžko vidět.

Rozsvítil jsem lampu na stolku, posadil jsem se vedle ní a vyzouval ji boty, rozvázal je a stáhnul je dolů. Zakoutila prstmi a skrz tenkou látku jejích punčoch jsem si všimnul, že měla nehty namalované na černo.

Cestoval jsem rukou po její noze, od kotníku až ke kolenu. Chtěl jsem si ji rozbalit jako vánoční dárek.

„Co se týče bazénu a vody.“ řekla a já jsem zamrznul, moje ruka odpočívala na jejím stehně.

„Nemusíš mi to říkat.“ Protože jestli to udělá, tak ji možná budu muset říct o sobě, říct ji víc, než jsem dosud řekl.

Pokrčila ramena a lehla si na polštář, překřížila si nohy u kotníků. „Jednou jsem spadla do bazénu.“

Čekal jsem pro víc, ale ona jenom zírala na svoje ruce, položené v klíně, její oči tmavý, tak jsem si protrel oči a složil se vedle ní, naše ramena se dotýkaly. „Okej.“

„Ne, to není.“ Její hlas se kolísal. „V Skutečnosti jsem nepadla, víš. Strčily mě.“

Pořád jsem nechápal v čem je ta věda, tak jsem se jenom přinutil přikývnout. Byli jsem natlačený jeden na druhém, protože moje postel nebyla dvojitá a nebylo tady moc místa, tak jsem zvednul ruku a umístnil ji přes její ramena.

Ponořila se do mě, teplá a hebká, a já zavřel oči.

„Můj přítel mě strčil.“

Moje oči se v okamžiku otevřely. „Co?“

„Můj přítel tehdy. Bylo to před třema lety.“

„No do prdele, dopřál bych mu infarkt, že jo?“

Zasmála se, ale krystaly a zvonky byly otupělý. „Promiň.“ otřela svou ruku o mou hruď, a to popálilo mou kůži i skrz tričko. „On je důvod, proč jsem potřebovala vidět tvou tvář, když ses mě dotýkal. Měla jsem...“ Klesla proti mě. „Noční můry s jeho tváří, jak se přeze mě nakláněl, když mě strčil z okraje.“

„Idiot.“ Moje ruce se kolem ní utěsnily, natlačily ji na mě. „Ublížil ti i předtím? Když jsi byla s ním?“

„Ne, byl v pohodě.“

Nechápal jsem to. Proč je tak traumatizována, když to bylo všechno co se stalo? Zlomil její důvěru, to ano, ale proč se tak bála vody...Otevřel jsem pusu, abych se zeptal, ale zvedla ruku a přejela prsty po mých rtech.

Můj dech se zaseknul. Nikdo se mě předtím takhle nedotknul, a jak její prsty putovaly mou tváří a pak se otřely o moje obočí, chtěl jsem zavřít oči a ponořit se každýho  jejiho doteku.

Pocity mi zašeptaly z úst a já sebou trhnul. Moje oči byly zahalený, když mě znovu políbila, její jazyk si vyrazil cestu do mých úst, olízly ji a hladily. Můj penis začal tvrdnout, a sáhnul jsem dolů, abych si napravil formující se boulu v mých džínách. Snížila ruku, položila ji na mě a tak se začala na mě tlačit, všemi měkkými křivkami a jemnou kůži, pořád mě líbajíc, dokud jsem nebyl plně tvrdý a polo-šílený touhou.

Prolomil jsem polibek, podíval se dolů, kde naše ruce překrývaly moje ztvrdnutí, funěl jsem jako čert. Chtěl jsem se do ní ponořit. Potřeboval jsem ji, tak zatraceně moc.

Posadila se a rozkročila mi nohy. Napjal jsem se, protože mě uvěznila, a já potěboval mít kontrolu nad tímhle, držet ji dole a přivolávat nárazy- ale ona se už začala vyslíkat.

Zatraceně, tohle je rozptýlení. Nemůžu si vzpomenout, co jsem si myslel. Ještě jsem ji neviděl nahou a můj penis se tak těšil na to, co přijde, že byl připraven se udělat přímo do mých kalhot.

Zvedla si halenku a já jsem ji schmatnul za boky, v puse mi vychlo při náznaku jejích prs, v příjemný žluto-oranžový podprsence, která je nazvedala, jako by je chtěla přesně položit do mých nedočkavých rukou.

Do prdele.

Zatřásla se, stáhla si punčochy a já bych si musel vytrhnout oči, abych se nedíval na její prsa. Malá, tenká jizva na jejích břichu zachytila můj pohled, ale pak svlékla černý materiál dolů svými krémovými, saténovými stehnami, kolenami, a pryč, nechala punčochy padnout z boku postele. Její kalhotky jsou žluté, zahákly můj pohled a držely ho, vzpomněl jsem si, co je pod nima. Dakota si sáhla za zády a odepla si podprsenku a já se natáhnul taky, sundal ji a zahodil pryč.

Vyměnil jsem ji za svoje ruce. Zatraceně, je tak nádherná. Její malý prsa jsou tak perfektní s jemnými, ružovými bradavkami, které ukazovaly dopředu, vábily mě.

Tak jsem se ohnul a vzal jednu mezi moje zuby. Vzdychla, když jsem za ni zatahal a podepírala se rukou na mojí hrudi. Sál jsem a dráždil malej výstupek, pak se přesunul na další, a ona vyklenula boky, otřela se o mou oblečenou erekci.

Jak může být takhle jednoduchá věc tak úžasná?

Nasál jsem jeji sladkou vůni a sáhnul dolů, mezi její nohy, hladil ji přes jeji balněný kalhotky, otevřel jsem ji, ona roztáhla nohy ještě víc, poskytujíc mi prostor.

Ohnul jsem se, obkroužil jeji klitoris palcem a ponořil prst do ní. Byl vlhká a já byl tak deset vteřin od vrcholu. Nebyl čas měnit pozici. Možná by to mohlo fungovat. Pořád jsem byl nervózní, že budu pod ní, uzemněný a obklopený, ale ona byla jasná a horká, a je to Dakota, pro Boha.

Není hrozba. Já jsem ten, co to kontroluje. Chápeš to, mozku?

„Zane.“ Její zašepkaní mě vyvrhlo z vnitřního boje. „Potřebuju tě.“ zatahala za svou sukni, kalhotky, a já ji zastavil.

„Nech si to. Je to zatraceně sexy.“

Nemohl jsem z ní pustit oči, jak jsem se natáhnul do zásuvky pro kondomy. Jako exotická tanečnice, její vlasy divoký a oči široké, její krásný bradavky a ta sukně ovíjající její hezky tvarovaný nohy.

Hrozně sexy.

Zvednul jsem folii k svým zubům, abych ji roztrhnul , a ona to sebrala z mých rukou. Zamračil jsem se a sáhnul po tom - musím mít nad tímhle kontrolu, musím být v útoku, ale náznak jejich bílých zubů kousajících do folie způsobilo, že můj penis nadskočil, ale zíral jsem jak ji rozthla, vytáhla kondom a zamrkala na mě.

Tahle holka mě přivede k smrti.

Sáhla po mě, já se rozepnul, stáhnul si kalhoty dolů a uvolnil svůj penis. Vzdychnul jsem, plesknul se po žaludku a rozetřel si předejakulát po kůži.

Její oči potemněly, a olízla si rty,  než položila kondom na můj vrcholek a srolovala ho dolů. Zatřásl jsem se, když obklopil moje piercingy, strčil do nich, podráždil mě trochou bolesti.

Ježíši, byl jsem tak blízko.

A když se začala ohýbat, potlačil jsem její promočený kalhotky do strany, obnažil ji. Vyklenul jsem boky nahoru, a kčertu s kontrolou. Vklouznul jsem do jejího těsnýho tepla s hrdelním vzdechem.

Do prdele. Sakra. Krucinál. Moje ruce byly zpátky na jejích bocích,  a svíral jsem ji tak pevně, že tam bude mít modřiny, ale nemohl jsem si pomoct. Whoa.

Jestli jsem v pekle, pak tohle je záblesk zasranýho nebe a já se chtěl létat