pátek 25. prosince 2015

WHI - 24. kapitola

Překlad: Sim
Kor.: Tory




Všichni se rozhodli, že bude lepší opustit Chicago a přesunout se do New Yorku, zvlášť potom, co byla show zrušena. Byly tu dvě věci, které mi vadily na tom, že jsme byli v New Yorku. Jedna z toho byla, že jsme tu museli zůstat týden, protože kapela bude hrát nejdřív o víkendu. Ta druhá, o které jsem se snažila přemýšlet co nejmíň byla, že to byl můj poslední týden na turné.
Moje první myšlenka o turné byla, že to bude na nic a totální ztráta času. To se ale změnilo z několika důvodů. Možná proto, že poprvé jsem měla přátele. Poprvé jsem si užívala trávit čas s klukem - opravdu žhavým klukem. Nebyl jenom obyčejný člověk. Považoval se za něj, ale já ne. Pro mě byl Gage Grendel. Rockový bůh.
Všimla jsem si, že už jsem nebyla tolik otevřená chodit s Gagem ven, jako jsem byla před tím. První dvě noci o tom moc nepřemýšlel a já neváhala odejít. Políbil mě na rozloučenou a potom se někam vydal s Montanou a Royem. Deed zůstal v přívěsu a byl opečovávaný několika holkama, který mu přivedl Montana, společně s opravdovou zdravotní sestrou. Musel se do víkendu dát trochu do kupy a já byla celkem ráda za ty holky, které u něj byly. Alespoň byl silný kluk. Alespoň se zase znovu usmíval.
Být svědkem toho, jak byl Deed obětí svého nevlastního otce mě vrátilo zpátky. Po tolika letech zapomínání, mě děsily myšlenky na podobné věci. Vynutila jsem úsměv na všechny kolem a doufala, že si nikdo nevšimne. Posadila jsem se na pohovku a všichni pomalu odešli a i když už bylo pozdě, pořád tu nikdo nebyl, takže jsem se zabalila do postele a dělala to, co jsem ze všeho nejvíc nenáviděla.
Brečela jsem.
Nesnášela jsem to. Nesnášela jsem cítit se slabá. Byla jsem silná. Věděla jsem, že ano, ale nemohla jsem se přes to dostat. Nemohla jsem se dostat přes to, jak matka mohla nechat mého nevlastního otce dělat ty věci. Jak mohla dovolit tomu muži, aby ublížil její jediné malé holčičce? Její vlastní krvi.
Občas mě bránila, jenom občas - a jenom, když pak ode mě něco chtěla. Když chtěla, abych 'vzala' něco z obchodu, nebo si něco 'půjčila' od lidí na ulici. Byla jsem hrozná a nenáviděla jsem se za to.
Slzy mi pořád tekly a já se udeřila do obličeje tak silně, jak jen jsem mohla. Nechtěla jsem na sobě žádné stopy po nich. Nechtěla jsem ty slzy kvůli bolesti, kterou mi způsobila. Jen jsem chtěla spát a s chladnými polštáři a ospalýma očima jsem se tomu nebránila. Podlehla jsem tomu.
Převalila jsem se ve spánku, když se mi ve snu objevil Gage. Byl úplně všude a v jednu chvíli bych přísahala, že jsem slyšela, jak mluví. Ospale jsem znovu přetočila svoje tělo a snažila se zbavit se myšlenek na něj, uslyšela jsem, jak volá moje jméno, a otevřela oči. Zalapala jsem po dechu, když jsem si všimla, jak klečí přede mnou, ruce na mém pase, oříškové oči zúžené zmatením.
"Co se děje, Elizo?"
Odtáhla jsem se, zavrtěla hlavou a posunula se, abych si opřela záda o čelo postele. Odkud se tu sakra vzal? Moje oči byly stále unavené a já si všimla, že už nebyla tma. Slunce bylo vysoko na obloze a zářilo dovnitř skrz střešní okno a osvětlovalo Gageovo nádherný obličej. Rychle zamrkal a vyjel rukama po mém pase, ale já se odtáhla, povzdychla si a vylezla z postele.
"Elizo," ozval se, jak jsem se k němu otočila zády. Byla jsem si jistá, že vypadám jako totální sračka. Cítila jsem se ještě hůř než psí bobek.
"Hmm?" odpověděla jsem, klesla na zem a rozepnula zip kufru.
Gage byl potichu a já se chtěla ohlédnout přes rameno, abych se na něj podívala, ale věděla jsem, jak se tváří. Mohla jsem cítit jeho frustraci. "Jsi naštvaná, protože jsem šel včera zase ven?" zeptal se. "Jestli jo, můžeme jít dneska spolu. Můžu - "
"Ne." Zavrtěla jsem hlavou a dál se dívala dolů. Super, myslel si, že jsem na něj naštvaná. Hrábla jsem do kufru, abych vytáhla něco pohodlného. Přejela jsem rukou přes tmavě modré džíny společně se světle modrým tričkem. To by mohlo být pro dnešek dobré.
Povzdechla jsem si, postavila se a otočila se, ale zalapala jsem po dechu, když jsem se ocitla v Gageovo pažích. Kdy se sakra dostal tak blízko?
"Co se děje, Elizo?" zeptal se, pohled přilepený na mém spodním rtu.
Zavrtěla jsem hlavou. "Nic. Jsem v pořádku." Lhala jsem. Byli jsme blízko a já si nemohla pomoc, ale dýchala jsem nepravidelně. Chtěla jsem jeho rty, ale taky ne, protože na konci tohohle týdne bude tenhle flirt mezi námi u konce a já nenáviděla, jak rychle se to blížilo. Bylo to přímo za rohem a on se vrátí zpátky ke spaní s cizími holkami a paření s jinými děvkami zavěšenými na jeho paži. Možná se dokonce vrátí zpátky k Penelope.
"Jestli jsi naštvaná kvůli minulé noci…"
"Nejsem," vydechla jsem. To byla pravda. Nebyla jsem. Minulou noc jsem o něm ani nepřemýšlela. Tolik jsem se strachovala o sebe, že on mi sotva přišel na mysl. Byla jsem si jistá, že někam šel, ale ani jsem nevěděla kam.
"Tak proč se mi vyhýbáš? Proč se ode mě odtahuješ jako…" Jeho hlava klesla a on zíral na podlahu. Řasy se mi dotkly tváří a já měla potřebu se pohnout a políbit ho na tváře, ale neudělala jsem to. Zůstala jsem naprosto bez hnutí.
Nastalo takové ticho, až to bylo divné, takže jsem se začala znovu odtahovat, ale jeho paže se kolem mě utáhly a jeho pohled se setkal s mým. "Proč se odtahuješ?" zeptal se, jeho dech mi přeběhl po tvářích.
Sevřela jsem jeho triko na zádech a najednou jsem byla slabá v kolenou, protože v pozadí jeho otázky bylo naprosto jiné mínění. Věděl stejně tak jako já, že náš čas se blížil ke konci. Věděl…
"Gagi," zašeptala jsem a sklonila pohled. Nemohla jsem se na něj podívat, takže jsem zavřela oči. "Gagi, možná bychom toho měli nechat - "
Přerušil moje mluvení svými rty. Moje tělo se probudilo k životu, jak jeho rty pohlcovaly moje. Nárůst elektřiny udeřil v mém nitru, když mě políbil tvrději, vřeleji s vášní přecházející z jeho těla do mého. Omotala jsem mu ruce kolem krku a zabořila se do jeho pevné hrudi. Jeho prsty mi přeběhly po zádech na boky. Přitáhl si mě blíž a já mu zasténala do pusy, horko mě spalovalo. Chutnal jako nějaké ovoce. Nebyla jsem si jistá, co to bylo, možná jahody nebo maliny? Ať to bylo cokoliv, chutnalo to čerstvě a božský, jak jazykem přeběhl po mém a potom se dotkl koutku mých rtů. Zasténala jsem, když udělal krok vpřed a nedal mi tak jinou možnost, než se opřít o zeď. Jednu ruku držel v mém pase a druhou mě nadzvedl, takže jsem mu mohla omotat nohy kolem těla. Vzrušení mu napínalo džíny a mně to nutilo nekontrolovatelně kňourat do jeho rtů. Chtěla jsem ho, ale věděla jsem, že to nebylo správné. Bylo by pak pro mě ještě těžší nechat všechno jít. Nechat jít jeho.
"Gagi," zašeptala jsem mu do ucha.
Zklidnil se, ale nepřestával mě líbat. "Ne," zavrčel.
Zamračila jsem se. "Ne, co?"
"Ne, Elizo." Odtáhl rty od mého krku a rychle zamrkal, ale já si všimla slz, které se mu objevily v jeho oříškových, ospalých očí. Moje srdce zabolelo. Jeho obličej byl bolestný, ublížený. V jeho očích jsem viděla osamělost, bolest srdce. Nemohla jsem přijít na to, o čem přemýšlel, ale ať to bylo cokoliv, bylo to kvůli mně.
Místo toho, abych k tomu něco řekla, jsem sklonila hlavu a on položil moje nohy na zem. "Gagi - "
"Přestaň takhle říkat moje jméno, Elizo, já ne…" Jeho hlas se zlomil, hlava mu klesla. "Vím, co se chystáš říct. Ne teď… Prosím. Přestaň. Nekonči to teď. Prostě… přestaň."
Slzy zaplavily moje oči, ale rychle jsem zamrkala, abych se jich zbavila. "Stejně budu muset odejít, Gagi. Mám jenom několik dní. Víš to. Měli bychom přestat, dokud můžeme… před tím, než to bude těžší." Můj hlas se lámal. Já byla zlomená.
"Nechci toho nechat," řekl. "Až moc se mi to líbí. Něco se mnou děláš. Nutíš mě myslet… Nutíš mě něco cítit. Cítím se s tebou tak živý. Nic tak opravdového jsem necítil už dlouho. Od doby…" Přestal mluvit a já se na něj zvědavě podívala.
"Od doby, co, Gagi?"
"Od doby… co moje sestra."
Nepodíval se na mě, když to řekl. Snažila jsem se mu podívat do očí a pochopit ho, ale on držel hlavu skloněnou a několik pramenů vlasů mu padalo do čela. Teď jsem se díky němu cítila ještě provinileji. Teď mě akorát nutil, abych to nedělala a udělala ho tak šťastnějším. Nevěděla jsem, co jiného dělat - co jiného říct. Beze slova jsem uchopila jeho obličej a donutila ho se na mě podívat. Odtáhla jsem jednu ruku a projela mu prsty ve vlasech, přitiskla jsem se k jeho hrudi a náš dech se spojil. Prohlížela jsem si jeho utrápené oříškové oči, to břímě, které v sobě měl tak dlouho.
Nechtěla jsem mu ublížit. Nechtěla jsem ztratit to spojení, takže jsem řekla sama sobě, že můžu zůstat… pro teď. Pořád jsem mohla zůstat obyčejná, ale tak to bylo. Pomalu jsem si přitáhla jeho rty na svoje a políbila ho, zamručel, uchopil moje boky a já se tak mohla přitisknout k němu. Věděla jsem, že v autobuse nikdo není. Slyšela jsem Cala, jak odešel brzy a Ben odešel s jeho asistentkou Terri. Byli jsme tu jenom my a já z toho chtěla vytěžit co nejvíc.
"Gagi," zašeptala jsem, jak si mě přitáhl do náruče. Klopýtl vpřed, jak zamířil ke dveřím ložnice, aby je zavřel. Zamkl a zády mě o ně opřel. "Gagi," řekla jsem znovu.
"Nenechám tě teď jít… Nemůžeš odejít… Nemůžeme přestat, Elizo." Jeho rty se dotkly mojí klíční kosti a hlava mi přepadla dozadu, jak jsem si užívala horkost jeho polibků na mé kůži. Posunul se k mému krku a políbil mě, přitiskl svou erekci k mému břichu. Když jsem ho ucítila, zasténala jsem, připravená na to, aby ze mě strhl oblečení a šel si pro to. Všechny myšlenky byly ztracené. Všechna ta bolest se zdála, že zmizela.
Přišpendlil mě ke dveřím a pomohl mi sundat triko. Potom, co ho odhodil na podlahu, vklouzl rukou za mě a rozepl mi podprsenku, uvolňujíc tak moje prsa. Odhodil podprsenku, ale jeho oči neopustily mou hruď. Nakonec se znovu podíval do mých očí, hladově si mě prohlížel. V jeho očích byl oheň a to mě pěkně nažhavilo. Uvnitř mě spalovala touha. Můj žaludek se kroutil, když se jeho pohled uzamkl s mým. Zatočil se ještě víc, když se naklonil dopředu a vsál jednu mojí bradavku, hladově, a jeho pohled neuhnul. Můj dech se zadrhl, užívala jsem si to potěšení, které mnou proudilo, jeho ruce na mém pase, jeho jazyk kroužící kolem mé bradavky, dokud neztvrdla. Přesunul se ke druhé a já si opřela hlavu o dveře.
Zasténala jsem a svírala jeho ramena, připravená na něj. Pokračoval v sání, dokud se bradavka nezakulatila, potom se odtáhl a stáhl mi dolů kraťasy. Stáhl je až dolů a já mu pomohla a vystoupila z kraťasů i kalhotek. Byla jsem před ním úplně nahá a můj obličej zalila červená barva, ale jeho oči zůstaly těžké, vpíjející každý kousek mě. Potom, co na mě zíral tak dlouho, až jsem si myslela, že to byla snad hodina, zaútočil na moje rty a drtil moje tělo svým.
Sjela jsem dolů, abych rozepla jeho džíny a jednoduše je z něj stáhla. Otočil mě v náručí a položil mě zády na postel, oddělil mi nohy od sebe a vyšplhal mezi ně. Jeho rty našly můj krk a já sevřela jeho záda, můj střed tepal, jak se dostával blíž. Byl tak blízko. Mohla jsem cítit žár sálající z jeho penisu. Znovu jsem pro něj pulzovala, bolestivě, dlouho, vášnivě. Chtěla jsem to tak, i když jsem si myslela, že to nepotřebuju. Neměla bych, ale nemohla jsem si pomoc. Měla jsem to zastavit, ale vzdala jsem to.
Gage se odtáhl a sáhl do svých džínů, aby vytáhl kondom. Potom, co si ho natáhl, mě znovu škádlil jazykem na bradavkách. Přejel mi jazykem přes břicho a já zalapala po dechu, jak daleko se dostal a jak blízko byl mému středu.
"Nemůžeš to teď zastavit, Elizo," řekl a políbil mě na stehno. "Potřebuju to." Zachvěla jsem se, když mě políbil na druhé stehno a teplo se mi šířilo mezi nohy. Políbil kůži u mého vstupu a já se zachvěla a sevřela přikrývky. "Zrovna jsem s tebou začal," zašeptal. "Ještě to nemůžeš skončit." Potom vklouzl jazykem mezi mé sladké, nateklé záhyby a já sebou škubla proti jeho rtům.
Moje oddechování se zrychlilo. Sevřela jsem divoce pokrývky, abych nepoškrábala jeho. Jedna moje ruka mu projela vlasy, zatímco mě olizoval, sál a kroužil jazykem kolem mého klitorisu a nutil mě tak skučet z plných plic. Projel mnou spěch, když jsem se pohnula proti jeho puse. Zavrčel a zasténal, čímž mezi mými nohami způsobil vibrace. Oh, panebože. Sevřel můj pas a pokoušel se mě zastavit v mém svíjení a potom řekl: "Podívej se na mě, Elizo."
Zavrtěla jsem hlavou. Nemohla jsem se podívat. Podívat se do jeho očí by mě poslalo přes okraj. Gageovo prsty se zatnuly do mého boku, když zavrčel, jeho jazyk se pohyboval rychleji, až mě to dohánělo k šílenství. Nebyla jsem schopná už dlouho vydržet.
"Podívej se na mě, Elizo," zopakoval. Jeho pusa se sotva pohnula ode mě. Olizoval mé jádro, zatímco mluvil. Byl v posteli tak talentovaný a já nenáviděla, jaký amatér jsem byla já. Dovolila jsem si na něj podívat a za odměnu jsem byla poslána na vrchol. Oheň v jeho očích, ten žár, když mě sledoval, jak sténám a dál kroužil jazykem, nořil ho do mě, všechno jsem to cítila a třásla jsem se ještě víc. Třásla jsem se, tříštila na kousky. Zakňučela jsem, moje tělo se třáslo, nohy se chvěly. V jednom úderu srdce se Gage rychle pohnul, políbil mě na bradavky, na každou klíční kost, na krk. Vznášel se nad mými rty, pousmání mu zatahalo za koutky.
"Chceš mě?" zeptal se.
Přikývla jsem a přitiskla jsem dlaň na jeho hruď, svírajíc ho, abych ho dostala co nejblíž.
"Jsi si jistá? Chceš mě?"
Nedočkavě jsem přikývla, sténajíc když se jeho rty lehce dotkly mých.
"Jak moc?" zeptal se.
"Chci tě celého, Gagi," zašeptala jsem.
"Celého?" Předtím, než jsem mohla přikývnout, ponořil svůj penis hluboko ve mně. Nasála jsem vzduch skrz zuby, jak zasyčel. "Tohle je všechno, Elizo. Chceš, abych na to šel pomalu? Chceš, abych se s tebou miloval?"
Rychle jsem se na něj podívala, polykajíc těžkou cihlu v mém hrdle. Milovat se se mnou? Jak to bylo vůbec možné, když jsme nebyli zamilovaní? Moje mysl váhala, ale hned, jak se Gage posunul ještě hlouběji, všechny obavy najednou zmizely. Jeho rty drtily moje, slanost se zmocnila mých chuťových buněk. Byla jsem to já, koho jsem chutnala společně s jeho chutí.
Gageovo čelo se přitisklo k mému, když mě pozoroval, ale já zavřela oči a vnímala jsem ten pocit jeho ve mně. Zrychlil tempo, jak sevřel moje boky a klouzal dovnitř a ven, zatnula jsem mu prsty do zad. Zamručela jsem, jak se mezi námi tvořil pot a on sklonil hlavu, aby ji pohřbil v prohlubni mého krku. Sál mou kůži, olizoval mi krk a potom se přesunul k mému uchu, posílajíc vlnu za vlnou mým tělem a nutíc mě mezi nohama tát. Několikrát jsem se otřásla a svírala se kolem jeho tloušťky.
"Je mi s tebou tak dobře, Elizo. Nutíš mě se cítit dobře," zašeptal. "Nemůžeš odejít. Musíš zůstat."
Neobtěžovala jsem se mluvit, kdybych odpověděla, musela bych mu lhát. Oba jsme věděli, že nemůžu zůstat. Měla jsem život, který jsem chtěla žít, věci, které jsem musela udělat. Měla jsem své sny. Místo toho, abych promluvila, jsem ho přitáhla k sobě a nenechala tak žádný prostor mezi námi, a on ještě ztvrdl. Jeho vrčení bylo ještě silnější, jak sevřel moje boky.
Potom udělal něco, co jsem nečekala: zvedl mě, stále mě hladíc a moje hruď pořád na jeho, ale moje záda už nebyla na posteli. Byla jsem vzpřímeně proti němu a jeho paže mi kroužila po zádech. Vrazil do mě ještě víc a já zírala do jeho očí, užívajíc si ten divný pocit v hloubi mého žaludku.
"Převezmi to," zašeptal.
Udělala jsem, co řekl. Neměla jsem tušení, co to sakra dělám, tušení, jak to mám dělat, jak rychle, jak pomalu, ale hýbala jsem boky, jak nejlíp jsem uměla. Jeho oči hořely, pozorovaly můj obličej potěšeně, soustředěně. Uchopil můj zadek a dovolil mě dělat vše, co jsem mohla. Políbil mě na krk a poskytl mi tak jeho vlastní rytmus a tahy a pro mě bylo jednoduché to oplácet. Držel mě pevně a dobrá rovnováha mi pomohla po chvilce tomu přijít pravděpodobně na kloub, protože zabručel hlasitěji, syčel moje jméno a hned na to ho proklínal. Hlasitě jsem sténala, neschopná se držet zpátky. Moje boky se pořád hýbaly, cítila jsem ho v hloubi žaludku. Můj střed tepal. Svírala jsem se kolem něj a věděla jsem, že další spirála potěšení byla na cestě. On to věděl taky, protože zvedl hlavu a podíval se mi do očí. "Chci, aby ses dívala na mě, když se já budu dívat na tebe. Nezavírej je. Neblokuj mě."
Jeho chraplavý hlas mě poslal výš. Zíral do mých očí, jeho obličej stejně uspokojený, jako ten můj. Zavrčel, já přehnaně zasténala. Moje rty se uzamkly s jeho a moje nehty se mu zatnuly do zad, ale pořád jsem držela oči otevřené. Přicházelo to a s každou další sekundou to bylo horší a horší, ale nedovolila jsem si se podívat pryč. Nemohla jsem. Jeho oči dělaly něco, od čeho jsem se nemohla odvrátit. Byly těžké a sledovaly každou mou reakci. Nakonec jsem zaječela, zmáčela celou jeho délku a pořád hýbala boky, po zádech mi stékal pot. Přicházelo uvolnění, rozpadala jsem se na kousky. Tála jsem. Zavrčel proti mé bradě a já si nemohla pomoc. Zavřela jsem oči, třásla se a tříštila. Chvěla jsem se a otřásala. Moje boky se nepřestaly hýbat. Moje hlava přepadla dozadu a on zaklel skrz zuby a přetočil mě. Sevřel můj zadek, narazil do mě, zafuněl a nakonec se na mě zhroutil.
Chvilku jsme oba jen oddechovali, intenzita ještě ve vzduchu, až jsem se nakonec na něj podívala a prsty mu projela jeho vlhké vlasy, když mě políbil na tvář.
Hlavou mi běželo několik myšlenek. Musela jsem to zastavit dřív, než skončím rozervaná ještě víc, než jsem byla. Musela jsem říct Gageovi, že to není, jako by mě nemohl vyměnit ve vteřině za jinou holku. Mohl - věděla jsem to - a i když jsem nechtěla být jenom část jeho minulosti, věděla jsem, že nikdy bychom nemohli být víc, než jenom flirt. Nemohli bychom nikdy být víc, než jen příležitostný flirt, protože Gage žil rychlý život. Žil život, který bych nikdy nemohla žít. Byli jsme dva naprosto rozdílní lidé s naprosto rozdílnými životy. Já chtěla normální život. Nemohla bych vydržet být v bulváních časopisech nebo v zábavních pořadech. Spousta lidí mi říkala jeho přítelkyně, ale to jsem nebyla. Byli jsme jen přátelé… s výhodami.
Nemohla jsem být holka, kterou mě chtěl Gage mít. Měla jsem své sny, které jsem chtěla sledovat a věděla jsem, že bych mu nemohla věřit, kdybych ho měla z dohledu. Dokonce, i kdybych žádala o víc, v koutku mojí mysli jsem věděla, že by to ode mě bylo hloupé, protože on nebyl důvěryhodný člověk. Nemusel mi to přiznávat, abych to věděla. Dřív nebo později by se ta rozdílnost dostala mezi nás.

***

Mezi tím, co jsem se s Gagem rozloučila, aby mohl jít trénovat s kapelou, osprchovala jsem se, vyčistila zuby, učesala vlasy, něco lehkého jsem snědla, oblékla se a seděla na gauči a něco si četla, jsem se nakonec rozhodla, že nechám život jít svým vlastním směrem. Nechtěla jsem přemýšlet o konci týdne o nic víc, než bylo potřeba, takže jsem to odmávla a částečně na to zapomněla.

2 komentáře:

Děkujeme za komentář! :-)