WHI - 12. kapitola

Překlad: Sim
Kor.: Tory

Ze spánku mě probudilo nepříjemné chichotání. Zamručela jsem a odhrnula si přikrývku z hlavy, když mi do pokoje dopadalo sluneční světlo. Chichotání zaznělo znovu a já zatřásla hlavou, byla jsem si jistá, že jeden z kluků tu měl holku.

Zakručelo mi v břiše a já proklínala sama sebe. Nechtěla jsem ven z pokoje a vidět nikoho z nich. A rozhodně jsem nechtěla vidět někoho z nich jak je na holce nebo za holkou. Nechtěla jsem tím být poznamenaná.

Dodala jsem si kuráž, srát na tuhle kapelu a jejich holky. Tohle byl můj autobus. Musela jsem to zvládnout, moje sebevědomí narůstalo. Možná proto, že mě kluci nikdy neotravovali tak, jak jsem si myslela, že by mohli. Vklouzla jsem do pantoflí a sevřela svůj kartáček na zuby, otevřela jsem dveře a vyšla vstříc koupelně. Nemohla jsem si pomoci a zírala na Gageovo prázdnou palandu, když jsem procházela kolem. Potom, co jsem si vyčistila zuby a sčesala vlasy do nedbalého drdolu, zamířila jsem do kuchyně, ale chichotání se ozvalo znova a já se nikdy neměla podívat. Měla bych si vrazit facku, abych to neudělala. Co jsem očekávala, byl Montana nebo dokonce Deed s nějakou holkou. Nebyl to ani jeden z nich. Vlastně nikdo z kluků nebyl v pokoji… až na Gage… a jeho přítelkyni Penelope. Když jsem je spatřila, klesla mi brada, ale stihla jsem jí zavřít akorát, když se na mě Gage podíval. Hádám, že jsem se trefila, když jsem si myslela, že minulou noc šel za ní. Sakra, to doložil schůzku s ní kvůli mně? Není divu, že byl naštvaný… mrhala jsem jeho časem.

"Oh, dobré ráno, Elizo," řekla usmívající se Penelope. Seděla Gageovi na klíně.

Gage se ušklíbl. "Dobrý, Ellie."

Kdyby to bylo možné, z mého pohledu by létaly šipky a mířily přímo na Gageovo hlavu… nebo možná na jeho koule. Prostě by mu to dalo pořádnou lekci.

"Dobrý ráno," povzdechla jsem a zamířila do kuchyně. Nemohla jsem dopustit, aby mě to dostalo. Penelope byla jeho přítelkyně, ale proč se sakra vracel do autobusu s ní? Proč nemohl zůstat venku a objednat hotelovej pokoj, jak to dělali ostatní kluci? Bylo to, jako by se mi pokoušel dostat pod kůži.

"Gagi, přestaň," zachichotala se Penelope.

Protočila jsem oči a vyndala ze skříňky cereálie. Její hlas byl tenkrát v klubu milý, ale začínal mě štvát, čím víc mluvila a chichotala se. Potom, co jsem nasypala cereálie do misky, sáhla jsem pro mléko a utopila je v něm. Podívala jsem se na Gage a Penelope, kteří k sobě byli prakticky přilepení - její nohy okolo jeho boků, její prsty v jeho vlasech, jeho paže kolem jejích boků a jeho ruce, které jí sjížděly z pasu, aby se dotkly jejího zadku. Díval se na ní, jeho oči línější a menší než obvykle, když jí plácl a potom odtáhl paže a opře se o okraj pohovky. Musel bejt zfetovanej, mohla jsem to říct podle jeho skelného pohledu a líného úsměvu. Penelope pohodila hlavou, aby se mohla podívat na mě a na mojí misku. "Oh, jaké cereálie to jsou?" zeptala se a seskočila z Gageovo klínu, "Mam opravdu šílenej hlad." No, hádám, že jsem ohledně toho fetování nebyla daleko. Gage se zasmál, ale já znovu protočila oči a chystala se do svého pokoje, zatímco jsem se ládovala cereáliemi. Musela jsem si zacpat pusu. Mohla jsem zničit tenhle jejich moment, kdybych řekla Penelope, že Gage byl se mnou, než šel za ní a skoro sme se políbili, ale udržela jsem se. Ani jeden z nich mi za to nestál. Být dětinská mi za to nestálo. Kdybych byla to staré já, nejspíš bych to udělala, ale musela jsem se uklidnit. Žila jsem jiný život a byla jsem hrdá na to, kým jsem se stávala. Ačkoliv jsem ohledně něčeho byla zvědavá. Před tím, než jsem se vydala do úzké chodby, podívala jsem se zpátky na ně.

"Penelope?" zavolala jsem.

Rychle se na mě otočila. "Hmm?"

"Jak se vždycky dostaneš tam, kde zrovna sme?"

"Oh, Gage mi vždycky zaplatí cestu tam i zpátky," řekla, klesla zpátky na jeho klín a omotala mu ruce kole krku. Trochu se naklonil, aby políbil její tvář a část mě se zděsila. Nechtěla jsem si dát další sousto cereálií, ale donutila jsem se, abych to polkla. Nechtěla jsem před ním vypadat žalostně. To bylo přesně to, co chtěl a já ho rozhodně nenechám vyhrát.

"Takže, jinými slovy, si tě zavolá jenom, když chce?" zeptala jsem se.

"Někdy se domluvíme," řekla.

Chlapec jí motal hlavu. A já si myslela, že ty šílené byly blondýnky jako já. "Hmmm," zamumlala jsem a otočila se. Šla jsem chodbou a slyšela víc z "Přestaň, Gagi," a "O můj bože,". Bylo tu míchání, zakopávání a mumlání. Proč jsem je sakra vůbec poslouchala?

Potom ale Penelope začala vzdychat a já se přikrčila a odložila misku na noční stolek, abych si mohla přikrýt uši. Prohrabal jsem se kufrem, abych našla sluchátka a iPod a bylo to víc jak ulevující slyšet Haley Williams z Paramore oproti jejich šoustání.

Myslím, že jsem nemohla být Gagem víc znechucená.

***

Musela jsem vypadnout z autobusu. Musela jsem jít kamkoliv, abych vytlačila z mysli to, co jsem viděla a hlavně slyšela ráno. Neměla jsem právo být naštvaná, ale budilo to dojem, že mi to celé předváděl natruc. Co tím sledoval? Byl pořád naštvaný kvůli tomu skoro polibku, ke kterýmu nedošlo? Byla jsem tak frustrovaná, že jsem se nemohla ani jasně uvažovat. Když jsem plánovala své malé dobrodružství, Gage a Penelope už byli pryč a já byla vděčná. Nechtěla jsem ho vidět.

Jak mohl být někdo tak neuctivý? A jak hloupá byla ona, aby s ním spala, zatímco jsou kolem lidi? Bezstarostné coury jako ona byly důvod, proč rockeři běželi za každou sukní, co jim zkřížila cestu.

Autobus stál sice na parkovišti, ale byl obklopený stromy, stromy a ještě více stromy. Popadla jsem svůj skicář do podpaždí a vyrazila přímo mezi ně. Několik komáru a mušek mi bzučelo kolem hlavy, ale nějaký vodní pramen byl poblíž a já ho chtěla najít. Uháněla jsem dopředu a doufala, že najdu nějaký klid. Chtěla jsem jen nechat přírodu, aby mě pohltila a pomohla mi zapomenout a žít.

A potom jsem to našla.

Mezi tunou balvanů bylo jezero obklopené stromy, které vrhaly stín. Byl teplý den a já měla sluneční brýle, na sobě džínové kraťasy a oranžové tričko. Bylo to úžasné, když jsem se postavila do stínu stromů. Tráva byla měkčí, než jsem si kdy mohla představit, tak jsem se posadila a položila skicář před sebe.

Nechtěla jsem ještě kreslit, jen jsem chtěla to okolí načerpat do sebe. Vánek byl příjemný, ve stínu nebylo tolik horko. Bylo to prostě dokonalé. Nakonec jsem se rozhodla začít. Vzala jsem tužku ze své aktovky, kterou mi Ben koupil už dávno, a otevřela jsem skicář na prázdné stránce. Nakreslila jsem jezero a potom vše, co ho obklopovalo. Nakreslila jsem ptáky na větvích stromů a dokonce i ty balvany, několik květin, které rostly na okraji jezera. Nevím

proč, ale vidět jednoho z šedých letících ptáků mi připomnělo, co jsem minulou noc řekla Gageovi.

Volná holubice.

To jsem rozhodně byla a kašlala jsem na to. Radši jsem byla volná a šťastná, než bych byla zadaná a cítila se mizerně. Ten pravý si pro mě přijde a já nikam nespěchala. Stačilo jen počkat na správný okamžik a ten přijde potom, co začnu kariéru a budu mít opravdový život.

Je to trochu smutné, ale nikdy jsem s nikým nechodila, nepolíbila kluka ani se s žádným nedržela za ruku. Nejblíž jsem se dostala ke Gageovi v klubu první noc na turné a potom po tanci, když jsme se skoro políbili. Ani nevím, proč jsem ze všech lidí dovolila zrovna jemu, aby se ke mně dostal tak blízko. Zatřásla jsem hlavou. Byla jsem šílená, ale měla jsem právo být. Nemohla jsem nikomu dovolit vejít do mého života a snažit se ukradnout moje srdce. Museli pro něj bojovat. Měla jsem vysoké standardy a bylo to možná proto, že moje matka klesla hluboko a já nikdy nechtěla být jako ona.

Nikdy.

Nebo to taky mohlo být proto, že jsem přečetla hodně knížek. Knihy pro mě byly velkou vášní, skoro jako umění. Příběhy mě dokázaly pohltit a já se od nich nemohla odtrhnout. Navíc, najít nového knižního přítele na zamilování bylo vždycky lepší, než najít si kluka v reálném životě, který by odpovídal mým očekáváním.

Moje vysoká očekávání byla pravděpodobně důvodem číslo jedna, proč jsem byla pořád nezadaná. Ben sice vždycky říkal, že na tom není nic špatného, ale někdy jsem o tom pochybovala. Někdy jsem cítila potřebu přestat být zaseklý, vybíravý spratek a dát někomu šanci to změnit. Ale ten dotyčný by musel být alespoň trochu slušný. Nechtěla jsem jenom kluka na jednu noc. Chtěla jsem někoho, kdo by do mě investoval víc úsilí, kdybych opravdu chtěla vztah.

Jakmile jsem upustila skicář, všechno bylo klidnější a já se znovu podívala na jezero. Opravdu mě to uklidnilo. Hodila jsem starosti za hlavu, dokonce jsem zapomněla na Gage s Peneope a jejich řádění v autobuse. Ale potom se za mnou ozvalo zapraskání. Moje hlava se otočila za zvukem a čekala jsem, co nebo kdo se objeví. Doufala jsem, že to nebyl nějaký obří plaz nebo nějaké velké zvíře. Měla jsem smrtelný strach z plazů, a jestli to bylo nějaké velké zvíře… no, byla by to moje smrt.

Praskání se ozvalo znovu a já se nemohla podívat pryč. Jako první jsem uviděla černé tenisky. Moje oči putovaly po jeho hubených nohách a potom na jeho tričko FireNine. Nakonec jsem se setkala s jeho tmavýma očima, které byly stejně zmatené jako moje a potom jsem zalapala po dechu z fialové modřiny kolem jeho oka.

V té samé chvíli udělal Deed krok zpátky a rychle si nasadil sluneční brýle.

"Elizo," řekl. Zněl v pohodě, ale mohla jsem vyčíst z jeho zuboženého pohledu ve tváři, že byl od pohody pěkně daleko.

"Deede," postavila jsem se na nohy a zírala na něj, "c-co se ti stalo s okem?"

"Co myslíš?" zeptal se, jako bych byla idiot.

"Deede, nejsem blbá. Nech mě se na to podívat."

"Uhm, ne."

"Deede-" pohnula jsem se k němu, ale on udělal další krok zpátky a zatřásl hlavou.

"Elizo, drž se sakra ode mě a starej se o svoje vlastní věci, jasný?"

Ignorovala jsem ho. "Je tohle důvod, proč si včera přišel pozdě na koncert?"

Mlčel.

"Deede, přísahám, že se mnou můžeš mluvit. Co se stalo?"

Olízl si jazykem suché rty a potom udělal další krok pryč, zavrtěl hlavou. "Nemusím ti nic vysvětlovat. Nechtěl jsem ti vběhnout do cesty. Jdu zase pryč-"

"Viděl někdo jiný tvoje oko?"

"Ne, takže to laskavě nikomu nevykládej. Svádím sluneční brýle na kocovinu."

"Co se opravdu stalo?"

Zamračil se. "I kdybych ti to řekl, co by si s tím asi udělala, Elizo?"

"Řekla bych to Benovi nebo ostatním klukům. Vypadá to, že ti někdo záměrně naložil."

Pokrčil rameny. "Takový sračky se občas stávaj."

Založila jsem si ruce. "Si směšnej."

"A ty si zvědavá."

Zmlkla jsem. Nemohla jsem říct, že nejsem.

"Podívej, hlavně to neříkej kapele. Nic to není."

Dřív, než jsem mohla jakkoliv zareagovat, Deed se otočil a nechal mě tam naprosto zmatenou. Chtěla jsem ho sledovat, abych zjistila, co se stalo. Trochu mě děsilo, co se stalo, že si vysloužil takovýho monokla. Na druhou stranu jsem nebyla typ člověka, který by na někoho slídil špínu. Měla jsem své vlastní kostlivce, které jsem toužila pohřbít a vzpomínky, které jsem už nikdy nechtěla prožít, takže místo toho, abych Deeda sledovala, jsem sebrala svůj skicář, hodila tužku do aktovky a zamířila zpátky k autobusu.

"Fajn, pojďme!" zakřičel Ben z předních dveří autobusu. Uchechtla jsem se, překřížila nohy na gauči a předstírala, že sleduju televizi. Nebyla jsem člověk, co sleduje televizi - navíc, celou dobu jsem poslouchala, jak se Gage s Penelope venku hádá. To byla víceméně moje zábava.

Vše, co sem mohla rozeznat bylo, že byla naštvaná, že nemůže jet s náma do dalšího města. Gage už jí koupil letenku zpět domů. Další zastávka byla Orlando na Floridě a jejich nový autobus tam na ně čekal. Za to jsem byla ráda. Už jsem začínala být unavená z toho, že byli tady… zvláště pak z Gage.

Gage vešel do autobusu s těžkým povzdechnutím. Pomalu jsem se otočila, abych se na něj podívala, ale on už mě sledoval. Nic neřekl. Místo toho se otočil do chodby a bouchly za ním dveře koupelny.

Pak vešli do autobusu Deed, Roy a Montana. Deed měl pořád na sobě černé sluneční brýle. Mohla jsem cítit, jak se na mě dívá skrz černá skla, ale vůbec nic neřekl. Pravděpodobně si myslel, že je jen otázka času, než to vytáhnu přede všema, ale já věděla opak. Pochybovala jsem, že bych v sobě měla sílu to přede všema zmínit.

"Čeká nás dvacetihodinová jízda, tak se připravte kluci," řekl Ben a dveře se za ním zabouchly. Kluci zasténali, než se každý vydal svou cestou. Deed zamířil ke své palandě, Roy do svého pokoje, ale Montana přišel ke gauči a sedl si naproti mně.

"Co se děje, Elizo? Neviděl jsem tě včera v noci v klubu."

"Nemám kluby zrovna v lásce." Opravdu jsem nenáviděla se pořád opakovat.

Montana přikývl a podíval se na televizi. Běžel film s Justinem Timberlakem a Milou Kunis a mě se to docela líbilo. Zajímalo mě, jestli je možné mít kamaráda s výhodami. Mít kluka, s kterým jsem se mohla motat kolem, kdykoliv se mi zachtělo a nepouštět k tomu žádné city, dokud bych nebyla připravená. Znělo mi to jako dobrý plán. Žádné city, žádné problémy. Žádné vázání. Jen zábava.

Jen, co mi to přišlo na mysl, vypadalo to, jako že mi štěstí přeje. Otevřely se dveře a já se podívala tím směrem, když mi brada vyloženě spadla. Měl na sobě tmavě modré džíny, úzké černé tričko a špinavě blond vlasy. Několik pramenů mu spadalo do jasně zelených očí, ale jeho úsměv byl nakažlivý. Když se na mě krátce podíval, ucítila jsem, jak se mi kolena roztřásla a mé tělo zaplavilo teplo. Měl trochu robustní vzhled, protože mu na bradě trčelo pár dní neoholené strniště, ale stejně to bylo sexy. Jeho brada byla pevná a nos neměl ani příliš velký, ani křivý. Prostě perfektní.

Na krku mu visel černý foťák. Na rameni měl batoh a držátko svého kufru svíral mezi prsty. Neměla jsem tušení, kdo byl ten chlap, ale Ben očividně ano, protože nadšeně zakřičel z kuchyně a spěchal k tomuhle sexy chlápkovi.

"Jsem tak rád, že tu jsi Cale!" vykřikl Ben. Pomohl fenomenálnímu Calovi dovnitř a ten se rozhlídl kolem před tím, než upustil svá zavazadla do rohu.

"Takže, kde chlápek jako já může spát?" zeptal se Bena, "Nejsem moc velkej, takže nepotřebuju moc místa," zazubil se.

Ben se zasmál s ním. "Neboj. Gauč je pro dnešní večer volný. Kluci budou mít zítra zpátky jejich autobus, takže pokoje budou volné po zbytek turné. Jsem rád, že ses rozhodl přijmout naší nabídku. Novinář je přesně to, co potřebujeme, aby se FireNine dostali výš."

Novinář? Když jsem zjistila, co je zač, olízla jsem si rty. Byl muž, co se zabýval slovy. Bod jedna na seznamu přátel s výhodami.

"Nemohl bych to zmeškat, Bene. Miluju hudbu téhle kapely a vidět to všechno by mohla být zábava. Těším se na to od doby, co si mě kontaktoval."

"Dobře." Ben se otočil, aby se podíval na mě a já se rychle podívala pryč před tím, než Cal mohl zjistit, že na něj zírám. "Elizo, pojď sem, drahoušku," řekl Ben.

Zaváhala jsem. Moje oblečení bylo trochu odpudivé - červenočerné běhací kraťasy a červené tričko. Nebyla jsem oslnivě oblečená a být takhle představena Calovi mě celkem trápilo. Potkat ho poprvé znamenalo mít na sobě nějaké hezké džíny a halenku. Pro chlapa jako on bych se musela snažit dvojitě, aby mu poklesla brada.

Musela jsem zůstat odvážná.

Pomalu jsem se postavila a došla vedle Bena. Když jsem se dostala blíž, Ben omotal svou paži kolem mých ramen a podíval se na Cala, který se díval na mě. "Cale, rád bych ti představil mou dceru, Elizu Smith."

Naklonil hlavu a skenoval mě pohledem od hlavy k patě. Jak to udělal, znervózněla jsem. Potom Cal uchopil mou ruku a políbil kůži na hřbetu. "Je mi potěšením." Moje tváře hořely, když se na mě podíval zpod blonďatých řas. Jeho zelené oči byly tak jasné, ale tvrdé, když prozkoumával každý kousek mého obličeje. Zajímalo mě, jestli si myslí, že jsem atraktivní, protože on byl až moc.

"Říkají mi Cal, ale moje celé jméno je Calvin Avery."

"Ráda tě poznávám, Cale," řekla jsem odvážné, i když jsem cítila v mém hlase zaváhání.

"Bene!" křičel někdo z předních dveří autobusu. Znělo to jako Terri. Ben odtáhl svou paži z mých ramen a s povzdychnutím ustoupil.

"Budu hned zpátky," řekl spěšně.

Tohle byl okamžik, kdy jsem opravdu nechtěla, aby mě Ben nechal samotnou… s Calvinem Averym. Sexy Calvinem Averym kolem kterého jsem nemohla být sebevědomá. Byl něco, na co se opravdu dalo koukat. Pod jeho tričkem jsem mohla rozeznat varhánky, které definovaly horní část jeho těla. Díky jeho kalhotám jsem mohla rozeznat, že si nese celkem velkou výbavu. Vypadal, jako že má úplně všechno.

"Takže, Elizo," nakonec si povzdychl. "Co tě přivádí na turné s bandou chlapů?"

Zamrkala jsem a podívala se z Cala na Montanu, který ležel na zádech a oční víčka měl přivřená, jak přecházel do spánku.

"Ben si myslel, že by to mohlo být pro mě dobré, když pojedu na turné tenhle rok s ním. Stejně jsem neměla na léto jiné plány, takže…" pokrčila jsem rameny, "jsem jela taky."

Cal přikývl. "Bavíš se? Vypadáš spíš… znuděná." Rozhlédl se kolem, jako by očekával, že budeme pořádat nějaké divoké pařby.

"Do teď to bylo pěkně nudný. Pravděpodobně se to zlepší v Orlandu."

"Vzhledem k tomu, že tam zůstaneme pět dní, tak nejspíš. Dá mi to čas poznat každého člena skupiny osobně… a možná i několik dalších lidí kolem." Mrkl na mě a moje tváře se rozhořely, když se ohnul, aby uchopil svůj kufr. Nemohla jsem tomu uvěřit. Calvin Avery se mnou flirtoval?

"Bene?" ozval se hluboký hlas z chodby. Věděla jsem přesně, komu ten hlas patří. Gageovi, samozřejmě.

Vyšel zpoza rohu a první pohled mu padl na Cala, obočí se mu zúžilo. "Kdo ste?"

"Do prdele!" Cal upustil svoje tašky a spěchal ke Gageovi. Gage se na něj trochu nedůvěřivě podíval před tím, než si s ním potřásl rukou, kterou k němu Cal natáhl. "Jsem Calvin Avery, ale můžete mi říkat Cale. Pracuju pro časopis It's Reala byl jsem požádán, abych napsal o kapele článek potom, co skončí turné. Musím říct, že to bude úžasné být tak blízko vám všem a vidět to z jiného úhlu. Vím, že čtenáři budou milovat čtení o dobrodružství na cestách s váma, zvláštně dámy."

Gage se uměle zasmál a podíval se z Cala na mě. "To je dobře. Nemůžu se dočkat, až vás poznám… myslím," řekl a podíval se zpět na Cala. Ten přikývl a Gage se na mě znova podíval, než došel ke schodům z autobusu a vyšel ven.

"Tohle by měla být zábava," řekl Cal a povzdychl si. Podíval se na Montanu, který chrápal. Usnul celkem rychle. "Takže, Elizo, chtěla bys mi ukázat autobus?"

Odfrkla jsem si a zasmála se. "Můžu, ale není tu nic moc k vidění." Postavila jsem se vedle něj a podívala se do kuchyně. "Tohle je, jak vidíš, kuchyň," řekla jsem a kývla tím směrem.

Přikývl a křenil se. Maličko jsem se z toho roztékala a snažila se udržet přihlouplý úsměv na uzdě.

Otočila jsem se do chodby a obešla první koupelnu. Nechtěla jsem tam vejít, protože tam Roy a ten dokázal vytvořit trapnou atmosféru. Mohl tam třeba řezat hlavy koťatům… okay, to bylo nepravděpodobné, ale bylo to bízko tomu, jak moc mě děsil. Minuli jsme palandy a já zmínila, že ta horní je Gageova a ta dole je Deedova. Pak byl na řadě můj pokoj, cítila jsem se trapně, když jsem otevřela dveře, aby tam mohl nahlídnout.

Postel nebyla ustlaná. Tužky a kreslící papíry se válely všude kolem. Barvy byly v koutě a moje oblečení taky nebylo moc srovnaný. Uchopila jsem kliku a pokusila se dveře zavřít potom, co bych řekla, že to je můj pokoj, ale on zvedl ruku a zastavil mě.

"Počkej," zaculil se. "Jsi v rozpacích, že bych viděl tvůj pokoj?"

Zavrtěla jsem hlavou, když udělal krok dovnitř. "Ne. Jen tu není moc uklizeno."

"Hey," pokrčil rameny, "ani já nemám slovo čistota ve slovníku. Nesnáším uklízení. Opovrhuju tím roky. A mimo to…" povzdychl a sehnul se pro jednu z tužek na posteli, "mám tak trochu rád nepořádný holky."

Díky tomu mi už zase hořely tváře. Všiml si, jak se snažím držet pod kontrolou svoje holčičí emoce a zasmál se. "Mohli bychom pokračovat v prohlídce?" zeptala jsem se.

"Můžeme," řekl a upustil tužku na postel, aby mě následoval ven. Vedla jsem ho chodbou a ukázala mu koupelnu. Později jsem mu sdělila, že poslední dvě ložnice patří Montanovi a Benovi.

"Na autobus je to celkem velký," řekl, když jsme se opět vrátili do obýváku.

"Jop. Je to velký, ale líbí se mi to."

"Holka, co má ráda velký věci," řekl a zakřenil se, "víš, Elizo, nutíš mě se o tebe zajímat víc a víc každou vteřinou."

Začervenala jsem se a zachichotala. "Jak to?"

"Nebylo by fér ti to prozradit dřív, než se poznáme, co myslíš?"

"Poznat se? Jak přesně?" zeptala jsem se a naklonila hlavu. Pořád jsem se usmívala, což mě trochu šokovalo.

"Máme před sebou skoro dva měsíce. Myslím, že na to můžeme přijít ještě dřív, než turné skončí."

Zasmála jsem se. Neměla jsem pochyb, flirtoval se mnou. Bylo to očividné a na to, že dřív mě to nikdy nebralo, s Calem mě flirtovat bavilo. Byl úžasný, zvláštně, když se usmíval a objevili se tak dolíčky. Nešlo to popřít.

Přední dveře se otevřely a dovnitř zas vešel Gage. Podíval se na nás a všiml si, jak blízko před Calem stojím. Gageovo hnědé oči byly jako ocel a, pokud jsem se nepletla, ještě se to trochu zhoršilo. Napadlo mě, že je pořád naštvaný kvůli hádce s Penelope, ale stejně jsem udělala krok dozadu.

"Gagi, nebude ti vadit, když ti dnes večer položím pár otázek?" zeptal se Cal a udělal taky krok zpět. "Mám nějaké od fanoušků, ale nebudu tě s nima bombardovat. Mám taky pár pro celou kapelu, ale zdá se, že všichni chtějí vědět, co odpovíš ty."

Gage pokrčil rameny. "To se stává, když si hlavní zpěvák kapely."

"Nejsi tak trochu namyšlený?" škádlila jsem ho.

Zasmál se na mě a prohrábl si rukou vlasy. "Nikdy, sladká Ellie. Nikdy. Jen sebevědomý."

Cal se zasmál s ním a potom si došel pro zavazadla. "Dobře. Kdy bys chtěl začít?"

"Můžeme to udělat hned." Gage si povzdechl. "Mám spoustu času si procvičit svůj hlas potom."

"Skvěle," Cal se začal hrabat ve své tašce a vytáhl telefon a zápisník, "u stolu?" kývl ke stolu.

Cal k němu rychle zamířil a Gage s povzdechem přikývl. Vyrazil ke stolu, ale pak se zastavil, podíval se přes rameno a mrkl na mě. Odfrkla jsem si. Pořád jsem na něj byla naštvaná kvůli jeho chování s Penelope, plus, věděla jsem, že to interview bude chvíli trvat, tak jsem zamířila k sobě do pokoje.

Dovolila jsem si, aby mě malování pohltilo, dokonce jsem zkusila nakreslit nějaká trička pro kapelu. Vypadaly mnohem líp, než jsem si dokázala představit. Nebyly tam lebky ani nic drsnýho. Bylo to vlastně takové jemnější, ale s nádechem mužnosti.

Prohrábla jsem kufr, abych našla barevné pastelky a vybarvila logo, které jsem vytvořila. Oranžová, červená a černá byly oficiální barvy kapely, takže jsem se rozhodla pro ně. Měla jsem raději studené barvy jako modrá, zelená a možná trochu černá, na kluky mi seděly líp, ale nemohla jsem toho moc změnit. Věděla jsem, že i když Gage byl ochotný tohle pro mě udělat, nemohla jsem si dovolit toho moc měnit. Měla jsem malou váhu slova a to i díky mému věku.

Stihla jsem udělat spoustu návrhu na trička, na jejich další CD a dokonce i jejich nástroje. Byla to zábava plánovat, až jsem si ani nevšimla, jak pozdě bylo a že jsme znovu na cestě, dokud někdo nezaklepal na moje dveře.

Rychle jsem se podívala tím směrem a přála si, abych mohla předstírat, že spím, ale byla jsem si jistá, že ten za dveřmi viděl světlo na tmavé chodbě. "Kdo je to?" ozvala jsem se.

"Hádám, že tvůj nepřítel," řekl Gage zpoza dveří. V jeho hlase byl smích.

Protočila jsem oči před tím, než jsem se zvedla z postele a došla ke dveřím. Otevřela jsem je a podívala se do Gageovo jasných očí. Rukama svíral futra dveří a jeho hlava se naklonila dolů. Byl o dost vyšší než já, což nebylo nic zvláštního s mými sto šedesáti centimetry.

"Dneska jsme spolu moc nenamluvili," řekl.

"A to je moje chyba?"

"Ne," pokrčil rameny a vešel do mého pokoje. Pozvedla jsem obočí, když se podíval k mojí posteli. Všiml si mých obrázku FireNine a usmál se, když jeden zvedl. "Pracuješ," řekl a zakřenil se.

"Nepovažovala bych to za práci. Jen jsem si myslela, že by mohla být zábava vyzkoušet pár věcí pro vás."

"Vypadá to, že zkoušení ti jde dobře. Vypadá to jako něco, co bych rozhodně nosil," řekl a zvedl papír výš. "Ty barvy se mi hodně líbí. Modrá… moje oblíbená barva. A černá."

"Jo," zašklebila jsem se, "řekla bych, že černá určitě je." Zasmála jsem se a podívala se na jeho černé tričko.

"Máš nějaký problém s mým oblečením, Ellie?" zeptal se a nakrčil obočí, když se posadil na konec mé postele.

"Vůbec ne, Gagi."

Povzdychl si a upustil papír zpět na postel, potom vykročil ke mě. "Můžu se tě na něco zeptat?"

"Jistě."

"Byla jsi naštvaná, že tu byla Penelope?"

Zamračila jsem se na něj a udělala krok zpět. "Proč bych měla být naštvaná?"

"Možná proto, že se o mě zajímáš," zakřenil se sebevědomě.

"Ani ne. Opravdu se nezajímám o tebe ani o Penelope, abych řekla pravdu."

Jeho obočí se pohnulo. "Opravdu? Tomu se mi těžko věří - ne tomu s Penelope, ale to, že se o mě nezajímáš."

"Zrovna jsem tě poznala a právě teď se chováš jako arogantní vůl. Nemám v oblibě lidi jako ty."

"Arogantní vůl?" zopakoval pobaveně s očima dokořán. "Nazvala si mě arogantním dvakrát za méně než týden. To je vtipný."

"Tohle je důvod, proč si přišel? Protože si myslíš, že tě mám ráda a že jsem žárlila na tvou závratnou přítelkyni?"

Mrkl na mě. "Možná."

Udělala jsem další krok dozadu a povzdechla si. "No, nežárlila, Gagi. Jak jsem řekla, jsi můj kamarád. To je vše."

Olízl si rty a pomalu přikývl, když se podíval do mých očí. "A to je všechno? Jsi si tím stoprocentně jistá? Nechceš nic víc? Ani potom, co se málem stalo včera v noci?"

Skoro jsem to vzdala. Chtěla jsem na něj křičet, že je moje tajná láska už od prvního ročníku na střední. Chtěla jsem mu říct, že jsem fantazírovala o jeho rtech na mých, o jeho těle přitisknutém na mém dlouhé hodiny. Dokonce jsem snila o tom, jak spolu máme sex. Všechny možný způsoby sexu. Byla jsem si jistá, že bych tohle všechno řekla, kdyby nebyl tak egoistickej, jenže on byl a přes to jsem se nemohla dostat.

Nemohla jsem si nic začít s klukem, co by spal s holkou jenom tak pro zábavu a pak na ní zapomněl. Nemohla jsem být jedna z těch na jeho "jo, ošukal jsem jí" seznamu. Byla jsem víc, než někdo, koho by si Gage přidal na seznam, takže jsem nakonec zkřížila paže a řekla: "Jsem si jistá."

Zíral na mě o trochu déle, než jsem čekala a potom s přikývnutím couval. Sevřel kliku dveří, přimhouřil oči a vynutil úsměv na rtech. "Dobrou noc, Ellie."

Před tím, než jsem mohla odpovědět, dveře se za ním zavřely. Suše jsem se zasmála, protože celá takhle konverzace byla naprosto k ničemu. Co byl smysl toho všeho? Proč se staral o to, jestli ho mám ráda nebo ne? A proč bych do háje měla žárlit na zasranou Penelope?

Na světě bylo pravděpodobně několik milionů holek, co byly šíleně zamilovaný do Gage Grendela, ale on se staral o můj názor na něj? Přemýšlela jsem o tom, když jsem se posadila a začala vybarvovat logo, což mě donutilo znovu se smát.

Zmínila jsem se o tom Benovi jenom jednou, ale Gage byl v mých očích opravdu někdo. Na víc někdo, kdo byl opravdu matoucí.