WHI - 13. kapitola

Překlad: Sim
Kor.: Tory

Nejsem si jistá, kdy jsem v noci usnula, ale probudila jsem se v Orlandu. Bylo pozdě ráno a byli jsme asi 20 hodin na cestě. Musela jsem spát dvanáct hodin nebo možná víc a samozřejmě jsem se vzbudila uprostřed noci a lapala po dechu. Když jsem se posadila, měla jsem jednu z těch spacích kocovin, co mi mohla zničit celý den, pokud bych to dovolila.

Jediné plus v probuzení v Orlandu bylo, že tu bylo hodně sluníčka. Milovala jsem slunce. Kdykoliv jsem na něm mohla být, byla jsem. Mohla jsem kreslit na slunci, jen abych ho cítila na kůži. Nechápala jsem, proč jsem byla tak bledá, když jsem byla pořád na slunci.

Ozvalo se zaklepání na dveře a hned potom se otevřely, když Ben vešel dovnitř. Měl na sobě límečkovou světle růžovou košili, hnědé kraťasy a drahé mokasíny. Vlasy měl uprostřed rozdělené jako obvykle, ale co mě mátlo, byl jeho zamračený výraz. "Proč jsi ještě v posteli?"

Zamračila jsem se a zapřela se o ruce, abych vylezla z postele. "Ponocovala jsem minulou noc."

Povytáhl obočí. "Dělám čeho?"

"Kreslením. Malováním - jako obvykle." A přemýšlením o Gageovi.

Ben stiskl rty k sobě a založil si ruce. "No, všichni na tebe venku čekají."

"Na mě?" odfrkla jsem si, "Proč?"

"Rozhodli jsme se zajít někam na snídani." Blýskl úsměvem a potom zkontroloval hodinky. "Deset minut, pohni zadkem."

Vyšel z pokoje a zavřel za sebou dveře dřív, než jsem stačila promluvit. Povzdychla jsem si a otočila se ke kufru, abych vytáhla džínové kraťasy a levandulovou tuniku. Potom jsem vzala své toaletní potřeby a spěchala do koupelny dát si rychlou sprchu. Obvykle jsem spěch nesnášela, ale víc jsem nesnášela, když na mě lidé čekali. Trochu mě to obtěžovalo.

Rychle jsem se oblékla, vklouzla do žabek, vzala foťák a pospíšila si ven. Otevřela jsem přední dveře a vyšla ven, do jasného slunce. Byl to úžasný pocit na mé kůži, i když jsem byla trochu rozpálená z toho spěchu. Otočila jsem hlavu, abych se podívala k Benovo bílému autu, kterým jsme Ben a já obvykle jezdili, ale dřív, než jsem se vůbec mohla vydat dopředu, postavil se vedle mě Gage.

"Obtěžovala ses vůbec usušit si vlasy?" zeptal se.

Odfrkla jsem si a rukou se jich dotkla, čímž mi klesla brada. Trhla jsem rukou dolů, protože moje vlasy byly mokré. Tváře mi hořely a spěchala jsem pryč od Gage, abych se dostala zpět do autobusu. Mohla jsem slyšet, jak se mi směje a cítila jsem se trochu poníženě. Měla jsem na hlavě mokrej mop a ani jsem si toho nevšimla. Bez pochyby to muselo vypadat opravdu hezky.

Pospíšila jsem si do koupelny, vysušila vlasy ručníkem a potom je stáhla do drdolu. Naposledy jsem se zkontrolovala v zrcadle a vyšla ven. Jakmile jsem to udělala, narazila jsem do široké hrudi. Moje oči putovaly z jeho žlutohnědého trička k jeho růžovým rtům zkrouceným v úsměvu a potom do jeho světle zelených očí. Blonďaté řasy mířily na mě a můj dech se zadrhl, když se dotkl mého boku, abych na něj nespadla ještě víc. "Dobré ráno, Elizo," řek Cal a pořád se usmíval.

"Ehm, dobré ráno," zamumlala jsem a udělala krok pryč, "omlouvám se, spěchala jsem. Ben řekl, že mám jenom deset minut na přípravu."

Cal se zasmál. "Žádný spěch. Ben a jeho banda jsou zaměstnaní mluvením o dnešním vystoupení."

Přikývla jsem a úlevně vydechla. "Ou… okay."

"Takže… já jedu s tebou a Benem?" zeptal se a podíval se kolem.

"Hádám, že ano." Udělala jsem několik kroků chodbou a on mě následoval ke dveřím.

Měl pravdu s tím, že není kam spěchat. Ben mluvil se skupinou lidí blízko nového autobusu FireNine. Podívala jsem se na autobus a uvědomila si, že vypadá jinak, než ten minulý. Byl pořád černý, ale místo samotného loga měl na sobě každého člena kapely, pózujícího se svým nástrojem. Gage byl uprostřed, za logem FireNine, s mikrofonem v ruce, oříškově hnědé oči přimhouřené a jeho vlasy mu padaly do čela. Byl to starý obrázek, protože Gage měl vlasy ostříhané a sčesané dozadu, takže se vůbec nedotýkaly jeho čela. Sotva se dotýkaly jeho uší.

A pak mi to došlo. Ani jsem si nevšimla, že zavazadla kluků nebyli v našem autobuse. Jejich palandy byli čisté a ustlané. Kapela se definitivně odstěhovala zpět do jejich vlastního autobusu. Chtěla jsem řičet radostí, když jsem na to přišla, ale zůstala jsem v klidu, zvlášť proto, že Gage a Montana přicházeli naším směrem.

"Elizo, vypadáš ty taky někdy jinak, než dobře?" zeptal se Montana.

Zasmála jsem se.

"Vážně," řekl a podíval se na mě, "vypadáš vždycky žhavě." Gage hravě praštil do jeho paže, zakřenil se a já se zasmála.

"Díky, Montano."

"Jenom říkám fakta." Mrkl na mě.

"Takže, kde budeme jíst?" zeptal se Cal.

"Cracker Barrel," řekl Gage a založil si ruce.

"Oh, to je skvělý," Calovo pohled krátce střelil k Montanovi. "Montano, myslíš, že bych ti mohl položit několik otázek - myslím, během čekání na Bena a ostatní, myslel jsem, že by to mohl být dobrý způsob, jak zabít čas."

Montana si prohrábl rukou vlasy a potom přikývl. "Jistě."

"Dobře." Cal se pohnul a přešel vedle Montany, než spolu odešli. Cal vyndal svůj telefon a kdykoliv položil otázku, natáhl telefon trochu blíž k Montanovo puse pro jeho odpověď. Montana se pokusil couvnout a já se málem rozesmála, jak se snažil skrýt svoje pocity.

"Neříkej mi, že se ti tenhle Calvin líbí," řekl Gage a vytrhl mě tak z mého zírání.

"O čem to mluvíš?"

"Prakticky slintáš, Ellie," ušklíbl se.

"Ne, to teda ne."

"Ale ano," zakřenil se Gage. "Takže si myslíš, že tenhle kluk s blond vlasy je hezčí, než já. Možná bych se měl nechat obarvit. Byla bys potom ke mě milejší?"

"Gagi." Zasmála jsem se a zatřásla hlavou. "Nejsem na tebe zlá. A mimochodem, blond by ti opravdu neslušela."

Zasmál se. "Vážně? Penelope říkala, že vypadám dobře ve všem."

"No, je mi líto, že ti to musím říct, ale za prvé Penelope lhala a za druhé… je to Penelope. A nejsem si tak úplně jistá, proč poslušně následuje každý tvůj rozkaz."

Jeho obočí se zúžilo, ale v další sekundě se zašklebil. "Je tohle žárlivost, co slyším? Lhala jsi mi minulou noc?"

"Vůbec ne. Promiň." Můj sarkasmus s Gagem rostl každou sekundu. Bylo těžké držet krok s tímhle bezohledným postojem.

Gage se pohnul blíž a zmenšil tak prostor mezi námi. Chystal se zvednout ruku a dotknout se mé tváře, ale pak ji náhle ve vzduchu zastavil, zavrtěl hlavou a ruku stáhl. "Cokoliv řekneš, Ellie." Otočil se a setkal se s Royem a Deedem, kteří stáli kousek od auta. Ben tleskl rukama a křičel na všechny, aby se připravili, povzdychla jsem si a otočila se k našemu autu. Naskočila jsem na zadní sedadlo a Cal nastoupil minutu po tom.

"Montana je vtipný," řekl a strčil telefon do kapsy.

"Jo," souhlasila jsem. "To je."

"Můj šéf bude milovat to, co jsem zatím dal do kupy. Měl bych být schopný zaplnit všechny čtyři strany s FireNine, až bude po turné. Udělá je to hvězdami časopisu… možná je to dostane i na přední obálku."

"Páni. To by pro ně mohlo být dobré."

"Jo. Tyhle kluci jsou podceňovaný. Jsem rád, že můj článek bude jedním z prvních, kteří budou tak blízký, až osobní o FireNine. Nejenže mě to vytáhne výš, ale jich by si mohli všimnout i jinde, než ve Spojených státech. Možná už nebudou cestovat jenom autobusem." Mrkl.

Usmála jsem se a Ben otevřel přední dveře, aby se dostal do auta. Podíval se přes rameno a stáhls i lehce sluneční brýle, aby na mě mrkl. "Omlouvám se, že jste museli čekat," řekl. "Máme před sebou dlouhý den."

"Co se bude dneska dít?" zeptala jsem se, když se Ben podíval před sebe a Marco dostal auto do pohybu.

"Kluci dneska a v pondělí večer hrajou." Povzdechl si, když se auto dostalo na hlavní silnici. "Kromě zítřka, neděle a úterka je jejich týden v Orlandu kompletně narvaný."

"Ou," přikývla jsem.

"Jo. Předpokládám dnes večer velkou účast. Musel jsem se ujistit, že jsem řekl řidičům, aby tam dostali kluky včas a taky se ujistit, že Deed P. dorazí včas taky. Pořád jsem nezjistil, co ho minulou show tak zdrželo. Skoro nás to stálo peníze."

Zírala jsem na Benovo záda, než jsem se podívala z okna. Musela jsem si připomínat, abych o Deedovi mlčela. Nevěděla jsem, co se mu stalo, ale muselo to být něco vážnýho, když z toho vyšel s monoklem.

Marco zahnul ke Cracker Barrel a já rychle vyskočila ven. Otočila jsem se a uviděla, jak kapela taky vystoupila ven z auta, ale když se k nim přihnalo několik ječících holek, objevilo se pár bodyguardů. Muselo to být pro kluky těžký. Nemohli ani jen tak vyjít ven a najíst se, aniž by je fanoušci nepronásledovali.

Jakmile jsme byli uvnitř, žena za pultem nás okamžitě posadila ke stolu. Samozřejmě chtěla od kluků autogramy a pár dalších věcí na oplátku, ale oni si z toho nic nedělali. Ben požádal o oddělenou sekci, takže ostatní lidé nemohli chodit k našemu stolu jen, aby se dostali blíž k FireNine. Být s kapelou mi akorát dokázalo, že lidi jsou schopní udělat cokoliv, aby dostali autogram. Dokonce i zaměstnanci stepovali kolem nás jen, aby se mohli podívat.

Naneštěstí jsem se ocitla mezi Benem a Gagem. Trochu mě obtěžovalo, že Gage seděl tak blízko a i když jsem nohou odsunula jeho židli dál, vždycky si jí přisunul zase zpátky blíž ke mně.

Cal se posadil naproti Benovi, ponořený v tématu o časopisu a jak se chystá napsat článek o kapele. Byl opravdu nadšený svou prací. Nemohla jsem se dočkat, až jednou budu jako on - nadšená prací. Spousta lidí je zklamaná, když mluví o svém zaměstnání. Nechtěla jsem být taková, chtěla jsem být nedočkavá na další den v práci. Naše jídlo dorazilo a já si pořádně polila svůj francouzský toast sirupem. Gage se vedle mě zakřenil a já vzhlédla, abych se setkala s jeho pohledem. "Jsi jako já," podotkl a ukázal vidličkou na svůj talíř. "Miluješ sirup."

"Miluju sirup." Nakrájela jsem si toast na kousky a začala jíst, ale bylo kapku nervy drásající mít Gage tak blízko. Jeho paže se vždycky otřela o mou, když si krájel palačinku nebo se natahoval pro skleničku pomerančového džusu. Byl tak blízko, že jsem mohla cítit jeho čistou vůni, skrytou pod vrstvou kořeněné kolínské. Nebylo to příliš silné, abych se s tím nemohla vypořádat, ale musela jsem jeho židli nějak dostat dál.

Posunula jsem špičku své boty proti noze jeho židle a zatlačila jsem pomalu pryč ode mě, stále jsem držela pohled na svém francouzském toastu. Uchopila jsem svoje pití a Gage se tiše zasmál, ramena se mu zatřásla, když se lokty opřel o stůl.

"Nelíbí se ti, jak jsem blízko, Ellie?" zeptal se skoro šeptem.

Můj žaludek se protočil. Nechápala jsem, jak může být vůbec možné cítit takové potěšení z něčího hlasu. Gagův hlas byl tak zatraceně sexy, že jsem to nemohla popírat, bez ohledu na to, jak moc jsem jím opovrhovala.

"Jsi jenom opravdu blízko," zamumlala jsem.

"Nelíbí se ti, když jsem blízko tebe?"

"Ne."

Tiše se znovu zasmál před tím, než se podíval kolem na ostatní členy naší výpravy, jak jsou zabraní do debaty nebo do své snídaně. Potom posunul svou židli ještě blíž a moje srdce se na chvíli zastavilo, když položil svou dlaň na moje stehno pod stolem. On i já jsme oba moc dobře věděli, že kdybych sebou trhla nebo kopla kolenem do stolu, upoutali bychom pozornost, takže jsem zůstala naprosto v klidu.

Jeho prsty se pohybovaly, dokud nebyly přesně mezi mýma nohama. Tohle už jednou udělal, ale moc jsem si z toho nepamatovala. Tentokrát to ale bylo jasné jako den.

Jeho prsty byly teplé, dlaň jemnou, jak mě hladil po kůži. Dech se mi zadrhával a já byla ráda, že ostatní kolem mluví, protože jinak už bych byla za naprostýho blázna.

"Je sranda jak se tváříš, že mě nenávidíš, ale tvoje tělo na mě reaguje pozitivně," zašeptal Gage do mého ucha. "Možná, že se ti líbí, když jsem blízko." Sevřela jsem nohama jeho ruku a on se tiše zasmál tak, abych to slyšela jenom já. "Je tolik věcí, co bych ti mohl dělat, Elli, jen kdybys mě nechala."

Stáhl ruku a mě se částečně ulevilo, ale částečně jsem byla i naštvaná. Ulevilo se mi, protože byl tak blízko k tomu, abych měla zatracenej orgasmus a naštvaná, protože se mi tak trochu líbilo mít jeho ruku na sobě, jeho prsty putující mi po nohách. Na rozdíl od klubu, kde měl na mě svoje ruce krátce, tady je měl rozhodně déle. Bylo divný, že si nikdo nevšiml, jak blízko mě byl, a pokud jsem se nepletla, klidně mě mohl udělat prstem, kdyby držel ruku takhle dole ještě o chvilku déle.

"Lizo?" ozval se Ben.

"Hmm?" odpověděla jsem rychle.

Podíval se na mě a jeho oči se zúžily, když jsem si položila ruce na stehna. Cítila jsem, jak se mi do tváří hrne krev a horko, ale držela jsem oční kontakt. "Cal říkal, že hledá nějakého umělce, co by nakreslil něco pro jeho článek. Zní to jako něco, co by tě mohlo zajímat," řekl a zagestikuloval na Cala.

"Oh," polkla jsem a podívala jsem se z Bena na Cala. "Co by to mělo být?"

"Uhm, jen pár menších kreseb. Když píšeme článek pro It's Real, musíme udělat dekoraci stránky sami, ale musí se to týkat tématu. Vzhledem k tomu, že můj článek bude založen na kapele a hudbě, nejradši bych tam měl kresby kytar, mikrofonů, nějaké noty… možná dokonce i kreslené postavičky zpívajících. Chci to udělat zábavné." Usmál se.

Přikývla jsem. "S tím můžu pomoc."

Cal mrkl. "To by bylo skvělé, Elizo." Začal znovu mluvit s Benem a nějakých věcech, o které jsem se nezajímala, povzdychla jsem si a natáhla se pro skleničku jablečného džusu, abych uhasila oheň, který ve mě pořád hořel… kvůli Gageovi.

Dovolila jsem si na něj podívat a jeho prsty byly složeny na desce stolu. Opíral se zády o opěradlo a s úšklebkem na rtech zíral před sebe. Nebyla jsem si jistá na co, ale když jsem vzhlédla, tak jsem na to přišla.

Holka s blond vlasy, úzkou minisukní a fialovým topem stála u vchodu a zírala přímo na Gage. Zamrkala na něj několikrát po sobě a potom zašla za roh na toaletu. Bylo tohle nějaké gesto, aby ho donutila jít za ní?

Co mě překvapilo nejvíc bylo, že to fungovalo, protože si odkašlal a odsunul se od stolu. Nikdo si nevšiml, že se vydal k toaletám kromě mě

Nemohla jsem to vystát. Nemohla jsem pochopit, jak v jednu chvíli mě mohl tak nažhavit a v další chvíli našel někoho jinýho, kdo upoutal jeho pozornost. Mátlo mě to a byla jsem rozzlobená sama na sebe, že k němu něco cítím. Nechtěla jsem cítit nic, protože city zraňovaly. Potřebovala jsem vypnout všechny zatracený emoce a pokračovat ve tváření se, že je mi všechno jedno. Věděla jsem, že v tom bude jenom pokračovat.

Gage zmizel za rohem a nevrátil se celých patnáct minut. Nikdo u stolu si ani nevšiml, že se ještě nevrátil… nikdo kromě mě. Věděla jsem, co na záchodech dělá, mnohem raději s nějakou blonďatou děvkou, o které vůbec nic neví. Jak tohle mohl jenom sobě dělat? Co když má nějakou nemoc? Věděla jsem, že byl primitivní, ale nemyslela jsem si, že tolik, aby měl sex s naprosto cizí holkou.

Potom, co jsme dojedli a zvedli se k odchodu, se Gage vrátil. Cestou si upravoval své červené triko a džíny. Vlasy měl rozcuchané, mnohem víc, než když odcházel a vypadal vyčerpaně, jako by právě cvičil. Gage si všiml, že jsme připraveni k odchodu, tak zamířil rovnou k východu. Když jsem procházela kolem toalet, ta blonďatá děvka vyšla ven, nanášela si lesk na rty a zkřivila je v potěšující úsměv. Zasraně neuvěřitelný.

"Do prdele!" zařval Montana z místa, kde se prodávali suvenýry. Otočila jsem se, abych ho viděla, jak drží velké lízátko Tootsie Roll. Předstíral, že ho olizuje a já se zasmála, když jsem přešla k němu, a hodila za hlavu na Gage a na ten jeho záchodový skandál.

"Můžu si tě vyfotit?" zeptala jsem se.

"Cokoliv pro tebe, slečno Elizo." Mrkl. Zvedla jsem foťák ze své hrudi a on zapózoval, držel lízátko proti sobě, jako dítě. Zakřenila jsem se, udělala dvě fotky a potom odtáhla foťák od svého obličeje.

"Takže, Elizo…" Montana si povzdychl a položil lízátko. "Máš přítele?"

Zatřásla jsem hlavou. "Ne."

"Proč ne?"

"Nevím." Pokrčila jsem rameny. "Asi jsem opravdu vybíravá. Musí za to stát."

Montana si odfrkl smíchy před tím, než zvedl velkou vodní pistoli. "Takže jinými slovy, čekáš na toho, kterého si jednou budeš chtít vzít. Jsi tenhle druh zajíčka? Staromódní?"

Rychle jsem zamrkala, protože měl pravdu… tak trochu. "Trochu." Lhala jsem. Pravda byla, že ano, ale bylo na mě příliš brzo přemýšlet o manželství, které bylo důvodem, proč jsem si dávala na čas s randěním. Nebyl žádný spěch. Měla jsem spoustu času.

"Zní to jako, jako by nikdo na tomhle turné u tebe neměl šanci," řekl a přešel ke mě, olízl si rty.

"Jednoznačně ne." Zasmála jsem se a udělala krok zpět.

"Ale co když jeden z nás by to pro tebe udělal? Myslím, ne zrovna teď, ale někdy v budoucnu."

Přimhouřila jsem na něj oči. "Co se mi snažíš říct, Montano?"

"Neříkám, že to budu já," řekl a zvedl nevinně svoje ruce. "Jen říkám… možná znám někoho, kdo by pro tebe byl dobrá partie."

Zasmála jsem se, když jsem si prohlížela obchod. Každý se díval na jiné věci. Roy a Deed se přehrabovali starými obrázky kytar a Gage se motal u čokoládových tyčinek a sladkostí. Ben pořád mluvil s Calem bůhví o čem a ostatní lidé z naší skupiny čekali u dveří, kontrolovali hodinky a telefony a byli připraveni kdykoliv odejít.

"Vysoce pochybuju o tom, že je tady někdo, kdo by se pro mě hodil," řekla jsem nakonec a podívala se znovu na Montanu.

"A co třeba Gage?" zeptal se, zvedl obočí a namířil palec jeho směrem. "Už jsme o tom mluvili před tím a já vidím, jak se na tebe dívá, i způsob, jakým se díváš ty na něj. Přeju si, abyste vy dva prostě jenom spolu spali a dostali se přes to. Čekání mě zabíjí a to se ani nesnažím dostat někoho já."

"Hmmm… ne, díky. Právě jsem ho poznala a myslím, že je celkem nehygienický… uvnitř i venku."

Montana se nepřístojně zasmál. "Elizo, jsem si pěkně jistej, že jakejkoliv chlap, co je členem kapely je přírodně nehygienickej. Máme rádi bejt špinavý. Být čistý je pro ptáky." Mávl rukou a protočil očima.

"No, špína není nic pro mě. Mám ráda čisté muže," řekla jsem věcně a zvedla jsem jahodové lízátko.

"Takže máš ráda takové ty ulíznuté a dokonalé jako je Cal?" zamručel.

"Cal je sladký," řekla jsem a podívala se přes rameno na něj. Mluvil s nějakým členem naší výpravy.

Montana si povzdychl, jako by jím byl znuděný. "Být sladký je nový hořký."

"Oh, vážně?" založila jsem si ruku v bok. "Tak co je potom hrubý, hm? Co je být blbec? Debil? Doufám, že to nehodláš srovnávat s být sladký nebo cool, protože tak to není."

"Hej, nikdo neřekl nic o tom být hrubý. Jsem opravdu milý chlap. Jen se rád bavím a holky, na které narazím, si to neuvědomují. Jsem pořád mladej. Pořád mám nějaký život k žití. Jsem si pěkně jistej, že moji kapelový bráchové to vidí naprosto stejně. Nejsme osadníci. Jen prostě berem cokoliv, co nám dá život do ruky a jdeme s tím."

"Dokonce, i když vám život dá náhodou couru, kterou ošukáte na záchodcích?" Opáčila jsem.

Zasmál se a prohrábl si rukou vlasy. "Vidělas to taky? Gage si myslí, že je ten největší bastard na světe. Oh, přísahám, že je."

"Je to oplzlý. Ani jí neznal."

"Což je ta nejlepší část. Když jí nezná, nemusí se strachovat o to, že jí ještě někdy znovu uvidí, a i kdyby jo, může dělat, že se nikdy nepotkali. Jsme prakticky pořád v pohybu, Elizo. Vidíme spoustu tváří, které se stanou jen šmouhami. Tohle jedna z věcí, kterou musíš pochopit. Nemáme čas se starat o pocity, kromě našich vlastních. Je opravdu těžké se zajímat o někoho jinýho, než o sebe samého," řekl, jeho tón byl nenucený.

Povzdychla jsem si a otočila se, abych našla východ. "No, hádám, že co lidi říkají o rockerech je pravda."

"A to je co?" zeptal se Montana, když mě dohnal.

"Rockeři jsou sobečtí a nechutný hajzlové - alespoň tohle jsem vždycky slyšela. Myslívala jsem si, že je to jen stereotyp, ale čím víc jsem kolem vás, tím víc si myslím, že je to možná pravda." Montana se zasmál a já si nemohla pomoc a zasmála jsem se s ním. Alespoň to nepopíral. To jsem respektovala.

"Nemusíš se obávat, Elizo. Jsi mimo limit nás všech. Jsi kolem nás až moc a vidíme tě každej den, takže kdyby se kdokoliv z nás odvážil o něco se pokusit a mít s tebou sex, nedostali bychom se z toho jednoduše. Na rozdíl od ostatních holek, které můžeme prostě vykopnout, a nebo je nechat bez omluvy, ty zůstáváš kolem a tak bychom nějakou omluvu museli vymýšlet… no… a to je zatraceně příliš mnoho práce. Nikdo z nás nechce být otravován, takže jsi kolem nás v bezpečí - plus, jsi dcera našeho manažera. To prostě nejde."

Odfrkla jsem si, když jsme vyšli ven a Montana si nasadil tmavé sluneční brýle.

"Opravdu mě takhle kapela vidí? Jako holku, kterou znají a s kterou nemůžou mít sex?"

"Ne přesně tím způsobem, ale nějak podobně. Radši tě mám jako kamarádku. Nejsem si jistý, jak ostatní… zvláště Gage. Dostává se k tobě blízko, takže by se to možná mohlo stát jeden den… nebo někdy," škádlil mě. "Gage se nechá otravovat tak dlouho, dokud neskóruje s nějakou kočičkou."

"Zaprvé - neotravuju," řekla jsem a zasmála se. "A zadruhé - nikdy nebudu spát s Gagem potom, co jsem byla svědkem toho, jak měl sex na veřejných záchodech s holkou, kterou ani neznal."

"Cokoliv řekneš, Elizo," pokrčil rameny a povzdechl si. "Vždycky je něco, co nějakou osobu nalomí. Gage je moudrý muž, když přijde na věc. Vybere si holku a pak jí nalomí. Užívá si pronásledování."

"Myslím, že sis nevšiml, že nejsem jako holky, s kterýma se ty nebo Gage zaplétáte. Od toho jsem vlastně hodně daleko."

"Jak daleko?" pokoušel to.

"Pěkně daleko."

"Mm-hmmm…" ušklíbl se a podíval se na mě zpod slunečních brýlí. "Řekni mi tohle na konci turné. Jsi pořád holka. Máš touhy… potřeby."

"Uzavíráme tady právě sázku o Gagovi a mojí vagíně?"

"Kolik si ochotná dát?" zeptal se se lstivým úsměvem.

"Nedala bych nic za mou drahou vagínu, protože vím, že nakonec, za to on stát nebude."

"Kdo nebude stát za co?" ozval se Gageovo hlas za mnou.

Moje srdce se zklidnilo a já se odmítala otočit. Místo toho jsem se dívala přímo před sebe na Motanu, který se díval z Gage na mě a sebevědomě se usmíval. "Jo. I když v tomhle nejsou žádný peníze, tak vím, že tuhle sázku vyhraju," řekl před tím, než se otočil a odešel.

"O čem ten šašek mluvil?" zeptal se Gage a obešel mě, aby se postavil přede mě.

"Uhm… o ničem," zamumlala jsem. Založil si paže přes hrudník a napnul tak svoje tetování na tvarovaných svalech.

"Takže tě lákají blonďáci," řekl.

Přimhouřila jsem oči. "Cože?"

"No, Cal má blond vlasy. Montana… Jen si dávám dvě a dvě dohromady, Ellie."

"Ty jsi očividně na blond taky," vtipkovala jsem.

Povytáhl jedno obočí. "Co?"

"Toaleta v Cracker Barrel.

"Jsi kvůli tomu naštvaná?"

"Ne," lhala jsem. "Máš nějaký respekt?"

Gageovo rysy opadly a jeho úsměv se vypařil. Na malý moment jsem si myslela, že řekne ano - že se možná omluví - ale neudělal to. Místo toho řekl: "Mám k sobě mnohem víc respektu, než jsem měl kdy dřív. Myslím, že jsem dosáhl hodně věcí v posledních čtyřech letech." Prohrábl si rukou vlasy a podíval se na zbytek kapely, kteří stáli u auta. "Možná bys měla poslouchat Montanu. Má pravdu."

"Uhm," zatřásla jsem hlavou. "Ty jsi poslouchal?"

Uchechtl se a sklonil hlavu. "Nebylo tak těžký přijít na to, o čem jste vy dva mluvili. Nemohla si na mě přestat zírat." Zasmál se. "A mimo to, měla by sis od něj vzít nějaké rady. Jednoho dne tě rozlousknu a otevřu tě… a ty budeš milovat úplně všechno, co udělám." Zformuloval na rtech namyšlený úšklebek, když si mě prohlížel od hlavy k patě.

Založila jsem si ruku v bok a neodvažovala se ustoupit. Věděla jsem, že se jen snaží dostat se mi pod kůži, ale nechtěla jsem to. "Víš, co si myslím?" položila jsem otázku. Gage si založil paže a pořádně se zašklebil. "Myslím si, že se takhle chováš jenom na veřejnosti. Chceš, aby ti někdo věnoval pozornost - někoho, kdo ti řekne, jak špatný jsi a ty se jim tak můžeš smát." Založila jsem si ruce a stiskla rty. "Myslím, že to děláš proto, abys nemusel sám sebe obtěžovat realitou - že můžeš mít to pobavení - ale hluboko uvnitř to není to, co doopravdy chceš. Nejsi tak bezohledný, jak se děláš."

Na malý okamžik se přes Gageovo obličej přelil šok. Brada mu spadla a oči měl trochu vykuleně, ale hned pusu zase zavřel a udělal krok zpátky, nasadil si sluneční brýle. "Nepředstírej, jako bys o mě něco věděla," zamumlal. "Nevíš a nikdy nebudeš." Jeho čelist zaskřípala, což dokazovalo, že jsem možná měla pravdu. Nikdo se nemohl naštvat, pokud bych byla vedle. A pravda bolí.

"Mám pravdu, že?" zeptala jsem se. Přimhouřila jsem oči, když jsem se na něj hluboce zadívala.

"Daleko od pravdy, sladká Ellie." Mohla jsem říct, že lhal. Nedíval se na mě.

"Jasně," ušklíbla jsem se. "Cokoliv." Začala jsem se otáčet, ale před tím, než jsem se se otočila úplně, Gage mě chytil za paži a otočil mě zpět. Přistála jsem mu mezi pažemi, a když jsem se snažila odtáhnout pryč, držel mě ještě pevněji. Jedna z jeho rukou mi sjela dolů na boky a já si skousla spodní ret, snažíc se nezasténat a nezastavit se v dýchání.

Potom umístil svoje rty na moje ucho. Přejel mi mráz po zádech a zaryla jsem mu prsty zezadu do košile, krátce zavřela oči a zhluboka se nadechla jeho vůně.

"Přestaň s tím bojovat a podvol se tomu," zašeptal do mého ucha. "Chceš mě. Vidím to. Cítím to."

V mém podbřišku se rozlilo teplo, které se sunulo až mezi mé nohy. Ugh, chtělo se mi roztát.

"Nechme to usadit, až se vrátíme do autobusů. Možná to potom přestaneš popírat. Myslím, že tě to potěší stejně, jako to potěšilo tamtu, ať se jmenovala jakkoliv." Odtáhl se a podíval se přes moje rameno na Cracker Barrel, malý úšklebek se mu usadil v koutku rtů.

Zamračila jsem se, prudce se od něj odtáhla a zvedla prostředníček před tím, než jsem vyrazila k autu.

Debil.