Undescribable - 19. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

Už jsme tady skoro dvě hodiny a ještě pořád mi z tváře nezmizel úsměv. Jen vidět jí smát se mi dělá obrovskou radost.

Jdu otevřít dveře k odchodu, ale zastavím se. "Kurva!" zamumlám.

"Co se děje, baby?"

Otočím se k ní čelem. "Zůstaneme tady chvilku." Začnu se porozhlížet, přemýšlejíc, co bychom ještě mohli vidět.

"Co? Proč?"

"Poprchává tam," odpovím, trochu otráveně. Nesnáším déšť.

Na tváři se jí objeví vítězný úsměv a zkříží si ruce na hrudi.

"Proč, baby? Nechceš zvlhnout?" nadzvedne obočí.

Chtěl jsem říct ano, ale neřekl, protože pomalu spustila ruce podél těla a zamířila ke mně, její tělo se přitisklo k mému. Položila mi ruku kolem krku, když jsem se k ní sklonil, stoupla si na špičky a přiblížila rty k mému uchu.

"To by byla škoda, protože já jsem ráda vlhká," zašeptá podmanivě. Zasténám, když mi v kalhotách ztvrdne pták. Ona se jen hravě zasměje, pustí se mě a proběhne kolem mě ze dveří. Otočím se a běžím za ní.

"Pojď zpátky," zakřičím a směju se, přičemž po mě stéká voda. Ještě nejsem ani deset kroků od dveří a už jsem celý promočený. Dojdu k ní zezadu a nadzvednu, kroužíc s ní a ona se směje. Postavím jí na zem a otočím k sobě. "Jsi šílená," zasměju se a odsunu jí z obličeje mokrý pramínek.

Zasměje se. "Z tebe."

Skloním se a políbím ji. Za celý svůj život jsem se necítil tak naživu; stojím venku v dešti a líbám Anděla, jako kdybych mohl bez jejích rtů zemřít. Sjedu jí dlaněmi po zádech, přes zadek a ona mi začne jemně okusovat dolní ret. Bože, z tohohle se zblázním. Zvednu jí ze země s rukama pod jejím zadkem a ona kolem mě obmotá nohy. Odtáhnu se z polibku, opouštějíc ji kňourající, protože chce víc. Políbím jí níž na krku a ochutnám déšť z jejího těla. Bože, chutná úžasně.

Jak jsem bez ní mohl kdy žít?

Pořád prší a já dokážu myslet jen o jeho slízávání z jejího krku. Na jazyku to cítím studeně, ale uvnitř to hřeje. Hořím touhou. Chytne mě za vlasy a skloní ke mně hlavu. Podívám se na svého nádherného anděla. I promočená je tou nejkrásnější ženou na světě.

"Proč stojíme v dešti?"

"Miluju déšť. Miluju pocit, když mi stéká po těle. Mám z toho husí kůži, ale přesto je to uklidňující. Ukaž, zavři oči."

Podívám se na ní jsi-šílená pohledem.

"Jen to udělej," zahihňá se, když jí postavím na zem. Udělám vše, abych slyšel ten zvuk. Navíc, víc promočenej už nebudu. S povzdechem zavřu oči.

"Teď si pročisti hlavu, na nic nemysli a uvolni se." Přejede mi rukou po těle. "Cítíš to? Každou kapku, jak ti stéká po těle jako studená deka?"

Otevřu oči a ona pořád mluví. Putuju pohledem po jejím promočeném tričku, které se jí přilepilo k hrudi a břichu. Sleduju, jak zakloní hlavu a zavře oči. Sundá ruce z mé hrudi a roztáhne je. Na tváři má krásný úsměv. Je nádherná. I promočená vypadá jako anděl. Přistoupím k ní a otevře oči, pozorujíc mě.

"Neposlouchal jsi mě," řekne a snaží se nesmát.

Někde za námi udeří blesk a osvítí temnou oblohu. Můžu díky němu vidět její třpytící se zelené oči. Položím jí dlaně po stranách obličeje. Musím se ujistit, že přede mnou opravdu stojí. Je to tak neskutečné. Ona je sen, který se vyplnil; sen, z kterého se nechci nikdy probrat.

Zakroutím hlavou, spustím dlaně z její tváře a zaháknu prsty za její pásek, přitahujíc ji k sobě. "Nemáš tušení, jak moc tě chci." Otřu se o ni svým tvrdým ptákem.

"Tak si mě vem," zašeptá a její rty přejedou po mých.

Nadzvednu obočí. Ona právě řekla vezmi si mě? "Kde? Stojíme na parkovišti a prší." Zatáhnu se za tričko, abych to dokázal.

Ona mě za to tričku chytne a přejedeme svýma malýma studenýma rukama po mém břiše a přes hruď. Její ruce se zastaví na mém srdci. "Vezmi mě domů."

Vykřikne, když jí zvednu jako dítě a začnu běžet k autu. Pořád dost prší a skoro nemůžu vidět, kam běžím, a šlapu do louží. Slyším, jak se směje.

"Co je tak vtipnýho?" shlédnu k ní.

"Ty! Snažíš se mě zakrýt před deštěm. Už jsem mokrá, baby." Zvedne hlavu, aby mě políbila na rty. "A miluju to."

Postavím ji na zem. "Taky to miluju." Moje oči putují po její hrudi. Položím jednu ruku na její ňadro a tu druhou sunu vzhůru po její ruce. Prohne se v zádech a unikne jí povzdech.

"Mrzneš."

Zakroutí hlavou. "Ne, nemrznu."

Usměju se. "Nemůžeš mi lhát. Cítím, že máš husí kůži."

Její oči sledují ty mě, když znovu udeří. V životě jsem neviděl tak nádherný odstín zelené. Vzalo mi dech, když jsem se ztratil v jejích hloubkách, do kterých jsem se zamiloval.

"To není od deště." Stoupne si na špičky a otře rty o ty mé.

Opřu ji zády o dveře mého auta a vsunu ruku do jejích vlhkých vlasů. Otevře pro mě víc své rty a uvolní se. Líbám ji jemně, prší na nás a já pevně zavřu oči. V našem polibku cítím déšť, který nám stéká po tvářích do míst, kde jsou naše rty spojené. Z toho mnou projde třes.

Vím, že pořád prší, ale nevadí mi to. Už mi není zima. Její polibek mě zevnitř rozjasňuje. Její tělo probouzí moji kůži. Cítím, jak se mi pod nohama otřese zem, když nad námi udeří hrom následovaný bílým zábleskem, který zahlédnu zpod víček.

Ani jeden z nás nepřeruší tenhle kouzelný moment. Slyším jen své bijící srdce, když jazykem vyhledá můj. A pak mě políbí jemně jen rty. Nechci, aby tenhle polibek skončil. Nechci, aby se odtáhla. Chci zůstat tady venku, kde na nás prší. Ještě jsem nikdy nezažil něco tak neuvěřitelně čistého.

Položím druhou ruku do jejích vlasů a přitáhnu si k sobě její tvář. "Prosím, nepřestávej," řeknu bez dechu. Potřebuju na sobě její hebké rty.

Bez jediného slova se pro mě znovu otevře. Přejedu rty přes ty její, vlhké od deště. Anděl zasténá proti mým rtům a tělem mi proběhne třes. Její ruce se obmotají ještě pevněji kromě mého krku a její jazyk se stane víc dožadujícím. Začne mi oždibovat spodní ret z čehož se třesu.

"Slade." Odtáhne se, kňourající.

"Ano, Anděli?" srdce mi bije tak rychle, jako padá déšť.

"Myslela jsem, že mě chceš vzít domu?"

"Máš pravdu. Rozptyluješ mě." Pustím jí a otevřu dveře od auta, aby mohla nastoupit. Jedu co nejrychleji, abych nás dostal domu, přičemž pořád nepřestává pršet. Zajedu do garáže a ona hned vyběhne z auta. "Kam běžíš?" zeptám se, když za ní zamířím.

Anděl se zastaví u dveří do domu, poté se s úsměvem otočí. "Do sprchy." Šáhne dolů a přetáhne si obě trička přes hlavu. "Přidáš se?" zasměje a vejde dovnitř.

Kurva!

Šílím z ní. Sundávám si oblečení a zároveň za ní jdu. Začnu si všímat odhozeného oblečení, které za sebou nechala. Všimnu si i kalhotek. Vyndám z šatníku kondom a vejdu do koupelny.

Když vstoupím, vychází ze sprchy spousta páry. Nemůžu jí vidět, ale vím, že je tam. Vstoupím dovnitř a najdu ji sedící na lavici, která je po celé délce stěny. Zavřu dveře a přejdu ní, vědíc, že je už vlhká a čeká na mě.

"Co se mnou teď budeš dělat, baby?" sedí na lavičce, záda proti zdi a její nohy jsou na zemi.

Usměju se nad myšlenkou, která mě napadne. Stoupnu si před ní a jednou rukou si začnu honit svojí tvrdou erekci. "Něco mě napadá."

"Oh, to se vsadím, že jo," zasměje.

Myslí si, že si dělám legraci.

Kleknu si a vezmu ji za nohy, dám si je na ramena a její zadek posunu na okraj, abych mohl pohřbít tvář do její hebké kundičky dřív, než může zjistit, co dělám.

________

"Jsi v pořádku?" zeptám se, když ležíme v posteli a mazlíme se, nazí. Možná jsem byl ve sprše až moc hrubý.

"Nech toho," řekne a začne mi rukou přejíždět po hrudi.

"Čeho?"

"Myslíš si, že jsi mi ublížil." Nadzvednu obočí. Její krásné zelené oči přeběhnou po mé hrudi k mým očím. "Řekla bych ti. Miluju, jak se nedokážeš ovládat, když jsi uvnitř mě." Na tváři má sexy úsměv.

"Máš pravdu. Nemůžu se kontrolovat, kdykoliv přijde na tebe." Přejedu jí dlaní přes záda na zadek. Miluju, že spí ráda nahá. Políbím jí na čelo a přitáhnu ještě blíž.

"Dobrou noc, Anděli."

"Slade?"

Podívám se na její tvář, ale má zavřené oči. "Ano, Anděli?"

"Děkuju za skvělý den."

Políbím jí znovu a držím, dokud neusne. Podívám se na strop a zaposlouchám do zvuku deště padajícího na dům. Přemýšlím, co zítřek přinese. Každý den s ní je dobrodružstvím a já jsem stále víc a víc zamilovaný. Když už si myslím, že jí víc milovat nemůžu, udělá něco, co změní můj názor.

Usměju se, když pokoj ozáří světlo z blesku. Bouře jsou mojí novou nejoblíbenější věcí. Kromě Anděla, samozřejmě.

________

Druhý den sedím za svým stolem a chystám se skončit, když zazvoní telefon.

"Long"

"Čau, Slade. Tady Holly."

"Čau, Holly. Co se děje?" sedím v židli a vypínám počítač.

"Jenom jsem ti chtěla dát vědět."

Zamračím se a přemýšlím, jaké špatné zprávy by mi mohla asi říct. "O čem?"

"Tenhle pátek má Sam narozeniny."

"Co?" řeknu bez dechu. "Jak to, že jsem to nevěděl? Proč mi to neřekla?"

"No, to je důvod, proč tě varuju. Sam neslaví svoje narozeniny. Je to den, kdy poprvé zavolala své mámě potom, co odešla na vysokou. Očividně jsem s ní nikdy v tenhle den nebyla, ale řekla mi o tom."

"Jo, to by mohl být problém." Položím si lokty na stůl a položím hlavu do dlaně. Druhou držím telefon. "Takže.. máš něco v plánu?"

"Uh, já nevím. Možná z toho udělat normální den?" zní nejistě.

"Ne. Nechci to neoslavovat, protože je to pro ní špatný den. To je důvod, proč by jsme to měli oslavit. Udělat z toho pro ní lepší den." Opřu se v židli a přejedu si dlaní přes obličej.

"Dobrý nápad," zasměje se šťastně. "Máš něco na mysli? Mohli bychom uspořádat rodinnou večeři u tvých rodičů? Vivian a Mark ji milujou. Potom bychom mohli jít ven, možná do nějakýho baru?"

"To zní fantasticky. Pozvu Joshe, aby se přidal. Tohle je dobrý, ráda chodí ven. Bude to překvapení nebo jí to řekneme?" Vím, že má ráda překvapení, ale nevím, jestli tohle není až moc veliké.

"To je další problém. Víš, jaká je, když jde ven. Bude se chtít oblíct a tak, ale bojím se, že jí řeknu náš plán a ona odmítne jít." Teď zní frustrovaně.

"Proč si vy dvě neuděláte holčičí den nebo něco takovýho? Neděláte to vy holky? Jděte do obchoďáku a nakupujte věci?" řeknu a zasměju se. "Potom se můžeš rozhodnout, jestli jí řekneš, co potřebuje vědět o narozeninách.

"To zní skvěle. Zavoláš svojí máme nebo to mám udělat?"

"Udělám to. Akorát končím v práci. Zavolám jí a Joshovi na cestě domů."

"Dobře, fajn."

"Jo a Holly."

"Ano?"

"Dám Micahovi nějaké peníze pro tebe. Nechci, aby Anděl zaplatil za oblečení na narozeniny, ale vím, že si moje peníze nevezme. Dám je Micahovi, aby ti je předal."

"Co?" zasměje se. "Ty si myslíš, že mě nechá, abych jí koupila outfit? Znáš jí vůbec?" zasměje se znovu.

"Ano. Jenom musíš být stejně tvrdohlavá jako ona, když přijde na něco, co chce."

"A jak to funguje u tebe, Slade?" zeptá se sarkasticky.

Zasměju se. "Pravda. Přeju ti hodně štěstí." Bude ho potřebovat.

Rozloučíme se a já odejdu z kanceláře. "Ahoj Rose." Upoutám její pozornost, když projdu chodbou k jejímu stolu.

"Ano, pane Longu?"

"Dala by jsi prosím tě tyhle peníze Micahovi? Myslím, že je právě teď s klientem. Řekni mu, ať je dá Holly. Ona ví, co s tím." Vyndám peněženku. Vždy sebou nosím hotovost. Nikdy nevíte, kdy ji budete potřebovat. Podám jí tři stodolarové bankovky. "Doufám, že to stačí."

"Můžu se zeptat, na co to je?" Rose přejede pohledem peníze, jako kdyby si nebyla jistá, co s nimi dělat.

"Jo. Holly bere Anděla na nákupy na její narozeniny. Tenhle pátek. Nechci, aby si svůj outfit platila sama, takže bude Holly předstírat a koupí jí ho. Myslíš si, že to bude stačit?" zeptám se a znovu otevřu peněženku. "Nevím, kde ty ženy nakupují nebo kolik jejich oblečení stojí."

"Řekla bych, že to bude stačit." Řekne, jako kdybych zešílel.

"Tady." Podám jí další stovku. "Čtyři sta by mělo stačit. Hezký den, Rose." Zamířím k výtahu.

"Vy taky, pane Longu."

________

"Ahoj, mami," řeknu, když parkuju v garáži.

"Ahoj, zlato. Co děláš?"

"Právě jsem skončil v práci. Mám na tebe dotaz. Tenhle pátek má Anděl narozeniny. Můžeme si u vás dát večeři, než půjdeme ven?"

"Absolutně!" zní nadšeně. Moje máma miluje pořádání večeří. "Neuvědomila jsem si, že má teď narozeniny."

"Já taky ne," řeknu zkroušeně. "Podle toho, co říkala Holly, je to pro ní těžký den, takže se jí pokusíme povzbudit. Dáme si u vás večeři, a pak jí vezmeme ven do pár barů." Doufám, že nebude žádné drama. Naposledy jsme byli veku, když se stala ta rvačka s Mattem.

"Dobře, naplánuju pro nás fantastickou večeři. Kdo všechno příjde?"

"Holly, Micah, Josh, já a Anděl," řeknu a vylezu z auta. Usměju se, když si všimnu, že už je Andělovo auto v garáži.

"Dobře, takže řekněme v sedm třicet v pátek večer?" je nadšená, že může pro nás všechny něco udělat.

"To zní skvěle, mami. Znovu děkuju."

"Bez problému, zlato. Miluju tě."

"Taky tě miluju, mami. Potom ti zavolám."

Chci si s Andělem promluvit o jejích narozeninách. Zeptat se, proč se o nich nezmínila, ale to neudělám. Vím, jak je pro ni těžké, o těchto bolestných věcech mluvit a nechci, aby byla naštvaná na Holly, protože mi o tom řekla. Takže zůstanu potichu a odložím to.

Vejdu do domu a přes kuchyň do ložnice. Něčeho si všimnu a pomalu se vrátím o několik kroků zpátky. Sleduju kuchyni. Anděl sedí na kuchyňském ostrůvku s jednou nohou nataženou před sebou, druhou ohnutou. Naklání se dozadu na jedné ruce. Její druhá ruka leží na tom koleně, které má ohlé. Má na sobě černé upnuté podkolenky, ke kterým patří ta nejmenší krajková sukýnka. Její podprsenka je taky černá a krajková z černou stužkou svázanou v mašli, která sedí mezi jejími prsy a visí k jejímu břichu. Můj pohled začne na jejích tmavých vlasech s velkými kudrlinami a propracovává se dolu až k jejím sexy černým podpatkům.

"Ahoj, baby", řekne šťastně.

"Ahoj," zasípu. Pročistím si hrdlo a přejdu k ní. Jsem tak neskutečně nadrženej. Vždycky udělá něco, z čeho mi vyschne v puse a zároveň se mi postaví.

"V tom obleku vypadáš tak sexy." Kousne se do spodního rtu, když si stoupnu ke konci ostrůvku a sleduju jí. Vytřeštím oči, když si lehne na záda, pokrčí nohy v kolenou a roztáhne je pro mě, ukazujíc mi, že má taky černé tanga.

"Chtěla jsem ti připravit odměnu, až přijdeš domů z té únavné a těžké práce." Natáhne ruce nad hlavu a prohne se v zádech. Můj pohled je k ní přilepený. Nemůžu odvrátit pohled. Nevěřícně ji sleduju.

"Slade," řekne sexy způsobem, z kterého se mi podlamují kolena. "Čekala jsem na tebe celý den."

Natáhnu se a položím dlaně kolem jejích elegantních kotníků, posouvajíc ji pomalu k hraně ostrůvku, takže se její pohlaví překryté černou krajkou dotéká mého rozkroku.

"Oh, taky jsi pro mě připravený." Posadí se a obmotá kolem mě ty sexy nohy. Pustím její kotníky a přejedu dlaněmi po jejích podkolenkách. "Co kdybychom tě svlékli." Rozváže mi kravatu a pomalu obmotá ruce kolem každého konce. Zatáhne za ně a přitáhne k sobě moji tvář. Zavřu oči, když přejedu rty přes její. Zmáčknu prsty její boky a ona zasténá.

Pustí moji kravatu a odtáhne ode mě rty. Její ruce se přesunou ke knoflíkům a rozepne první, potom i druhý. Chystá se rozepnout třetí a podívá se na mě. "Budeš mluvit, baby?"

Pustím její boky a chytnu jí za ruce, když skončí s posledním knoflíkem. Podívám se do těch nakažlivě zelených očí a sleduju pomalý úsměv, který se objeví na její nádherné tváři. "Co chceš, baby?"

Pustím její zápěstí a putuju prsty po jejím břiše, přes hrudní koš. Přejdu k jejím prsům a na chvilku tu zůstanu. Zatřese se, když přes krajku přejedu palcem přes její bradavku. Pokračuju vzhůru a mé dlaně jsou u jejího krku. Prohne se v zádech a zakloní hlavu. Můžu pod rukama cítit její puls a usměju se. Miluju, když ze mě šílí.

Pokračuju a položím dlaně po stranách jejího obličeje a pevně ji chytnu za vlasy. Její dech se zadrhne.

Najdu vůli promluvit, ale dokážu jen šeptat. "Ty... jsi... tak.. zatraceně...sexy. Chci tě přivázanou k mé posteli, bezmocnou, takže můžu dělat cokoliv budu chtít. A Anděli..." Zatáhnu za její hlavu, takže mi kouká do očí. "Právě teď chci svýho ptáka pohřbenýho tak hluboko, šukat tě tak tvrdě, dokud nebudeš prosit, abych přestal."

Položí dlaň na mojí erekci a pomalu se ke mě nakloní, neopouštějíc můj pohled. Olízne mi jazykem spodní ret. Zatřesu se. Poté vezme můj horní ret do pusy a jemně ho začne oždibovat.

"Dobře, ty víš, jak miluju prosení," zašeptá.

Zvednu jí z ostrůvku a odnesu do ložnice. Neplýtvám časem. Tohle bude zatraceně dlouhá noc a ona si nechá tyhle punčochy i podpatky na sobě.

SAMANTHA

Probudím se a sotva se můžu pohnout. Moje tělo je tak rozbolavělé. Bože, včera večer byl na misi, misi přetrhnout mě vejpůl.

A myslím, že se mu to podařilo.

Vyhrabu se z postele a zakňourám v agónii. Budu dneska vůbec schopná chodit? Doufám, že jo. Potřebuju horkou sprchu, která mě probudí a pomůže svalům. Dokázala jsem, co jsem chtěla. Chtěla jsem se zbavit myšlenek.

Snažím se zůstat šťastná, ale je to těžké. Moje narozeniny se blíží a já začínám mít depresi, takže budu pokračovat v sexy a žhavém sexu s ním. Cítím se přitom, jako někdo jiný.

Naživu. Navíc, zažehl ve mně oheň. Nemůžu se ho nabažit. Ten sex je úžasný. Cítím se díky němu sexy a chtěná. Kdybych mohla, nikdy bych neodešla z postele. Strávila bych každý bdící moment nahá, pod ním, nechávajíc ho dělat to po jeho.

________

Připravit se mi trvá déle než jindy. Celé moje tělo je rozbolavělé! Ale jinak bych to ani nechtěla.

Vysouším si vlasy a uvědomím si, že to budu muset přežít. Doufala jsem, že pomůže horká sprcha, ale ne. Moje tělo je ztuhlé a neskutečně rozbolavělé.

Vypnu fén a myslím, že něco slyším. Zaposlouchám se a je to tu znova. Někdo klepe na přední dveře, takže je běžím otevřít.

"Čau, Holly. K čemu se dneska chystáš?"

Vejde dovnitř s velkým úsměvem na tváři. Skvěle! Má něco v plánu.

"Jdeme nakupovat."

Přikývnu. To zní celkem dobře. "Dobře, dej mi chvilku. Jsem skoro hotová."

Následuje mě do koupelny.

________

"Takže.." Holly zamlží, když dokončuju nanášení make-upu.

Otočím se k ní čelem. "Vím, že se něco chystá, takže cokoliv to je, řekni mi to."

"Nemůžu ti nic říct, dobře? Pro Slada je to důležité." Podívám se na ní podezřívavě. Tohle nebude dobře.

"Chce tě překvapit s narozeninovou večeří v domě jeho rodičů, potom půjdeme všichni ven."

Zhluboka se nadechne. "Dobře. To byla částečně lež. Zeptal se mě, jestli mám něco v plánu a to byl plán, se kterým jsem přišla."

Cítím se, jako kdybych nemohla dýchat. Narozeninová večeře? Jít ven se všemi? Svoje narozeniny jsem neoslavovala už čtyři roky; probudím se a první věc, co udělám, je zavolat matce, která to nikdy nevezme, poslat jí nějaké peníze.. to to moc nezlepší. Proč by mi chtěl uspořádat narozeninové překvapení?

Seknu po ní pohledem a ona se přikrčí. "Jakto, že ví, že mám v pátek narozeniny, Holly?" zeptám se najednou.

Podívá se na podlahu. "Řekla jsem mu to."

Mávnu rukama ve vzduchu. "Proč by jsi to dělala, Holls?" Pokrčí rameny. "Nakonec by na to stejně přišel a potom by byl naštvaný, že jsi mu to neřekla."

Má pravdu.

Přikývnu souhlasně. "Je to důvod, proč chceš jít nakupovat? Abych si koupila outfit na narozeniny?"

"Znáš mě až moc dobře," povzdechne si a podívá se na podlahu.

Vejdu z koupelny a do šatny pro podpatky. Posadím se na posteli a podívám se na ní, ale pořád sleduje podlahu.

"Co mi ještě neříkáš, Holls?"

"Dobře.." podívá se na mě. "Slade mi dal peníze, abych tě vzala nakupovat. Chce ti koupit narozeninový outfit."

"Co?" vyštěknu a ona se trochu lekne. Proč by mi chtěl sakra koupit outfit? Nepotřebuju, aby mi něco kupoval.

"Jen ti chtěl koupit outfit," brání ho.

"Chápu to. Nech si ty peníze a vrať mu je zpátky. Nechci, aby mi ho kupoval." Nandám si podpatky.

"Sam," řekne najednou a to mě nutí podívat se na ní. "Jen chce udělat něco pěkného. Po telefonu se dalo říct, že se cítil celkem ublíženě, že jsi mu neřekla, že budeš mít narozeniny. Nenuť mě dát mu ty peníze nazpátek. Vezmi si je a něco si za ně kup." Podívá se na mě a vyzívá mě k dohadování.

Povzdechnu si. Cítím se špatně, že jsem mu to neřekla. Jen jsem se chtěla vyhnout mluvení o tom všem.

"Tak pojď. Chci něco extra sexy."

Začne tleskat rukama. "To bylo snazší, než jsem myslela, že bude."

"O čem to mluvíš?" zeptám se.

"Nic."

"Plánuju v pátek pít, hodně!" nasadím si podpatky a popadnu kabelku.

"Samozřejmě! MUSÍŠ se na svoje narozeniny opít," zasměje se, když zamykám přední dveře.

"Jak se vy dva snášíte?" zeptá se hned, jak nastoupíme do auta.

"Dobře." Chci tuhle konverzaci ukončit co nejdřív.

"To je dobře. Už se nehádáte?"

"Ne." Zakroutím hlavou. "Daří se nám dobře, když se mi nepokouší říkat, co smím a co ne." Což je pravda.

"Plánuješ mi říct, proč jsi od něj na dva dny odešla a zavolala do práce, že ti je špatně?"

Zdá se, že je na mě naštvaná, protože jsem jí o tom neřekla. Jen jsem si myslela, že jí nic říkat nemusím. Jak se jí můžu přiznat k něčemu, co si sama popírám?

Zhluboka se nadechnu. "Holly, nechtěla jsem ti to říkat. Vyděsil mě, to je všechno."

"Jako, že jsi se bála, že ti ublíží?" zeptá se šokovaně. "Slade by na tebe nikdy nevztáhl ruku bez ohledu na to, jak naštvaný by byl."

"To ne, Holls." Začínám být frustrovaná. "Řekl mi, že mě miluje!"

"Co?" nadechne se. "On opravdu řekl, že tě miluje?"

"Né přesně tyhle slova, ale ano." Odpovím.

"To je tak sladký."

Sleduju, jak se její úsměv změní ve smích.

"Počkat. Proč by tě tohle přimělo bát se ho?"

"Nemohla jsem to říct nazpátek," řeknu a pozoruju svoje ruce. V autě nastane ticho a já si přeju vymazat celou tuhle konverzaci.

"Vím, že ho miluješ," řekne jemně, konečně porušujíc ticho. Zatáčíme k obchoďáku.

Podívám se na ní trochu nervózně, když začne parkovat.

"Já vím, Sam." Vypne motor a otočí se ke mně čelem. "Ty ho miluješ." Popadne svojí kabelku a opustí auto, takže vezmu svojí a následuju jí. "Máš ponětí, jaké šaty chceš najít?" zeptá se, když pro mě otevře dveře do centra.

Usměju se, děkujíc Bohu, že tahle konverzace skončila.

________

V obchoďáku strávíme tři hodiny. Jsem si celkem jistá, že jsme vyzkoušely všechny šaty, které měli! Nakonec jsme obě našli šaty, hodící se kabelku a samozřejmě nové podpatky.

Zazvoní mi mobil, když míříme k autu.

"Ahoj, baby."

"Ahoj, Anděli. Máš teď hodně práce?" zní vystresovaně.

"Ne, proč?"

"Právě mi volali a náklaďák je opravený. Dneska budu muset pracovat do večera a až skončím, už budou mít zavřeno. Mohla by jsi se zeptat, jestli by tě Holly vyzvedla v domě a odvezla tě tam? Už jsem zaplatil. Jenom ho potřebuju vyzvednout."

"Jasně, právě teď jsem s ní. Šly jsme nakupovat, ale akorát to tu opouštíme. Odveze mě tam." Podívám se po Holly, která souhlasně přikývne.

"Oh, nakupuješ." Zní vesele. BUDE šťastný potom, co uvidí, jaký šaty mi koupil.

"Jo. Koupila jsem si nové šaty, kabelku a boty." Usměju se pro sebe.

"To je skvělý, Anděli. Nemůžu se dočkat, až je uvidím." To se vsadím.

"Kdy se dneska dostaneš domů?"

"Pozdě, pravděpodobně po desáté. Dneska mi dali nový případ a jednání u soudu je naplánované už na příští týden." Můžu téměř slyšet, jak si rukou prohrabává vlasy. "To, co nedodělám, si budu muset vzít domů, protože tu neplánuju zůstat celou noc."

"Mám zůstat u mě, abych ti nepřekážela?"

"Ne! Myslíš to vážně? Proč bych chtěl, aby jsi šla domů?"

Povzdechnu si. Nechtěla jsem ho naštvat. "Omlouvám se," řeknu. Musí mít hodně špatný den. "Byl to jen nápad. Myslela jsem si, že možná potřebuješ nějaký čas o samotě, aby jsi pracoval. Nemusíš na mě hned vyjíždět." Snažím se šeptat, takže mě nemůže Holly slyšet, ale vím, že může.

"Podívej, omlouvám se, Anděli. To.. byl to dlouhý den, dobře? Uvidím tě, až se dostanu domů." Zavěsí, nechávajíc mě s telefonem u ucha, přející si, abych mu mohla zlepšit den.

Obrátím se k Holly čelem. "Dobbovo Pneu na ulici Chippewa."

Přikývne a stále sleduje cestu. Nechystá se mě na nic zeptat a já jsem za to vděčná. Můj mozek právě běží devadesát kilometrů za hodinu kvůli snaze vymyslet způsob, jakým ho v noci povzbudit. Možná půjdu do postele brzo, aby mohl pracovat. Potřebuje prostor, aby dodělal věci, takže mu ho dám bez toho, abych opustila dům.

________

O hodinu později zaparkuju před Sladovo domem. Stavila jsem se v potravinách potom, co jsem vyzvedla Nadiu. Udělám mu znova citronové tyčinky a taky jsem koupila věci na lasagne. Pustím hudbu a zaměstnám se připravováním večeře.

________

Potom co skončím v kuchyni, napíšu mu dopis.

Baby,

udělala jsem ti citronové tyčinky a taky jsou v ledničce lasagne spolu se šťouchanými brambory a česnekovým chlebem. Doufám, že je tvůj večer lepší než odpoledne. xoxo Anděl

Zhasnu světla a zamířím do ložnice.

Lehnu si do jeho postele, nahá a uvolním se.

Uvařila jsem mu večeři, poté si dala dlouhou horkou bublinkovou koupel, dokud jsem nebyla celá vláčná.

Dám telefon na nabíječku. 10:30 večer a ještě není doma. Obrátím se na bok a dám si polštář pod ruku. Miluju držet jeho polštář; voní stejně jako on, jsem z toho šťastná a pomáhá mi usnout.

Vytuhnu a doufám, že se jeho den zlepšil.

"Dobrou noc, Anděli." Slyším Slada říct, ale nemůžu otevřít oči, víčka jsou až moc těžká.

"Kolik je hodin?" zeptám se, šeptem.

"Chvilka po třetí." Cítím, jak se ke mně přitiskne jeho tělo. Položím kolem něj ruku a přitulím se k jeho teplému tělu.

"Děkuju ti za večeři. Byla úžasná," zašeptá do mých vlasů.

"Nemáš zač. Dobrou noc, baby," řeknu proti jeho hrudi a cítím na hlavě jeho polibek.