Undescribable - 17. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

Co jsem si to sakra myslel? Nebyla tu, když jsem se probudil, a tak jsem si myslel, že se jí něco stalo. Poté, když jsem zjistil, že mi nezavolala, vyšiloval jsem. Vím, že jsem na ní neměl křičet a nadávat. Nezasloužila si to.

Řekla mi, že je unavená a jde spát. Seděl jsem v kanceláři a přemýšlel jak špatně jsem se zachoval, a že se musím omluvit. Potom jsem vešel do svého pokoje, abych se omluvil a viděl, jak spí na břiše.. potřeboval jsem ji. Cítit ji pod sebou. Být v ní až po koule. Znovu cítit tu kontrolu. A upřímně, sex je jediný případ, ve kterém mi přenechá vedení. A bylo to naprosto fantastické! Přitulil jsem se k ní a usnul. Myslel jsem si, že je všechno skvělý. Plánoval jsem se jí hned omluvit, ale otevřel jsem pusu a vše zase posral.

Prohrábnu si rukou vlasy a sednu si na okraj postele. Jak se tohle mohlo stát? Myslel jsem si, že dát jí vědět o mých citech bude dobrá věc. Že jí to dokáže, jak moc ji miluju. Jak jsem se mohl tak moc mýlit? Znovu se napjala a uzavřela. Nevím, jestli ji zpátky drží její minulost nebo ta moje.

Lehnu si na postel. Nikdy jsem se necítil tak zmateně. Nikdy jsem nebyl v situaci, kdy jsem nemohl najít řešení. Ale taky nemám moc zkušeností co se týče vztahů.

Takhle je cítit zlomené srdce? Jako kdyby mi bylo z hrudi vyrváno srdce a nemůžu bezbolestně dýchat?

Přeju si, aby se mi otevřela a řekla, jak to můžu napravit. Řekla mi, že se bojí, jak by dopadla, až tohle skončí. Očividně si myslí, že jí zase tak moc nemiluju.

Zazvoní mi telefon a přeruší moje myšlenky. Na displey je napsáno Josh, takže ho držím, dokud nepřestane zvonit, poté vypnu zvuky a položím ho.

Musím se zvednout a něco udělat. Porozhlédnu se po koupelně, když do ní vejdu, a všimnu si, že chybí všechny její věci. Zabolí mě v hrudi. Bylo to jenom dvacet minut. Co když bude potřebovat prostor dny? Nebo dokonce týdny?

Na jejím obličeji jsem viděl, že nechce odejít. Viděl jsem jí v oku slzu ještě předtím, než odešla. Proč se tomu jednoduše nepoddá a dovolí sama sobě milovat mě? Ona je všechno, o čem jsem nikdy netušil, že budu chtít. Jak jí mám ukázat, že můžu být vše, co potřebuje?

Vejdu zpátky do pokoje a zvednu telefon. Hodím ho na postel, frustrovaný. Vážně jsem právě teď zkontroloval, jestli mi nenapsala nebo nevolala? Je tvrdohlavá. Ta nejtvrdohlavější žena, kterou jsem kdy potkal. A vím, že i když se mnou chce víc, bude proti tomu bojovat. Nejsem tak silný, jako ona. Potřebuji ji a nebudu schopný ji jen tak přehlížet, jako ona mě.

Lehnu si zpátky na postel. Pořád ji tu cítím. Nemůžu dýchat. Dokážu si ji stále představit, jak tady leží, její rozcuchané vlasy jsou rozprostřené po polštáři. Zavřu oči. Jak bez ní dokážu žít? Teď, když jsem ji našel? Jak ji přiměju, aby se ke mě vrátila, když ví, co od ní chci?

Otevřu oči a vyskočím z postele. Potřebuju pivo, nebo dvě. Dojdu do kuchyně a otevřu ledničku. Vyndám pivo a otočím se ke garáži.

Natáhnu se a otevřu dveře. Je tu jen mé auto. Znovu ten divný pocit v žaludku. Je tam někde venku a řídí to maličké autíčko.

Zabouchnu dveře. Musím na ni přestat myslet. Až bude připravená, vrátí se a já na ní budu čekat přesně tak, jak jsem řekl. Ale co budu dělat mezitím?

Neuškodí posilovna. Po cestě nepřestávám myslet na Anděla. Mám strach, že cokoliv řeknu, bude špatně. Že nás to oddělí.

__________

Zaparkuju před posilovnou a podívám se na mobil. Většinou cvičím s Joshem, ale nemám náladu být teď s někým. Nechci mu vysvětlovat, jak se cítím, nebo proč potřebuje čas. Zhluboka se nadechnu a vylezu z auta, vkládajíc mobil do kapsy. Nespustím ho z dohledu. Nechci zmeškat, pokud bude volat.

Vejdu dovnitř a rovnou ke skříňkám. Popadnu čistý ručník a zamířím do patra.

"Slade."

Otočím se za holkou, kterou nepoznávám. Otočím se zpátky a začnu pokračovat k závažím.

"Ty jsi Slade, nebo ne? Moje kamarádka Caroline o tobě předtím mluvila."

Nevzpomínám si na Caroline, tak ji začnu ignorovat. Možná, že odejde.

"Každopádně," pokračuje, jako kdybych se zajímal o tuhle konveraci, "chceš se později sejít? Můžeme jít na večeři nebo-"

Kurva. Tak takhle neplýtvá časem, co? "Nemám zájem." Není tu žádná šance, že bych pokazil to, co mám s Andělem. Možná není připravená přiznat, že mě miluje, ale jsem si jistý, že ji miluju.

"Oh." Nedokáže skrýt překvapení. "No, nemusíme jít na večeři. Můžeme jít ke mně nebo k tobě. Je mi to jedno."

Zakroutím hlavou, když se k ní otočím. "Jsem s někým. Jak jsem řekl, nemám zájem."

Ona si položí dlaně na boky a daruje mi hravý úsměv. "Slyšela jsem o tobě. Máš jenom jednorázovky."

Už jsem opravdu unavený z těhle mrch, které si myslí, že mě znají. A to jenom kvůli kamarádkám, které se mnou jednou šukaly. Nešukal jsem s každou, která mě chtěla. Jen ty, které jsem chtěl já. To JE rozdíl.

"Kdybych tě chtěl, tak jsem tě už měl," řeknu s napjatým úsměvem. Otočím se k odchodu, když mě chytne za ruku. Okamžitě se jí vytrhnu. "Dej mi už kurva pokoj. Jsem ve vztahu."

Zamračí se. "Omlouvám se. Myslela jsem si, že si děláš legraci o tom, že někoho máš."

"Proč bych o tom lhal? Kdybych tě chtěl šukat, udělal bych tak, hned tady. Nehledal bych výmluvy. Ale nechci. Nechci od tebe nic. Takže, ještě jednou, dej mi už kurva pokoj."

"No, jedna věc je jistá. Jsi kretén! Je mi líto té, která s tebou je." Otočí se a odejde s rozhořčeným výrazem na tváři.

Povzdechnu si a posadím se na lavičku. Neměl jsem jí to říct takhle. Jenom jsem potřeboval, aby pochopila, že to myslím vážně. Nechtěl jsem ji. Nebyla můj anděl. Znám holky jako ona; sakra, dřív jsem chtěl jenom tyhle. Ten typ ochotný kleknout si na kolena nebo rozevřít stehna a jít si svojí cestou hned potom. Už nikdy. Zasměju se sám pro sebe, když si vzpomenu na Anděla. Na první moment, kdy jsem uvolnil vztek. Řekl jsem jí, že je děvka a ona mi dala facku. Říkám jí anděl, ale ona je oheň. Je tak divoká a nepředpovídatelná. Miluju všechny její šílené emoce.

SAMANTHA

Jsou to dva dny, co jsem viděla Slada naposledy. Ani jednou mi nenapsal nebo zavolal. Řekl, že mi dá čas, ale nedokážu setřást pocit, že mě nechal jít dál. Jsem si jistá, že dostává hovory a textovky od všech holek z města. Chtějí mu dát to, co chtíval.

Sex.

Jako kdyby mě někdo praštil. Moc jsem toho nesnědla. Moc jsem nespala. Ležím v posteli a jen se kroutím a převracím. Chci ho vedle sebe, aby se ke mě přitulil. Sakra, ani jsem si od té doby nenalila víno. Chci; chci otupět své tělo a city, ale nemůžu to udělat. Potřebuju přemýšlet, bez ohledu na to, jak bolestivé to je. Kdybych si dala trochu vína, běžela bych hned za ním. Plus, při každém pohybu cítím ztuhlé svaly z našeho posledního sexu.. a to nechci otupět. To se radši budu mučit.

Můžu se mu otevřít? Můžu se kvůli němu všeho vzdát? Vím, že přesně to chce. Chce, abych na něm závisela, ne fyzicky nebo finančně, ale emocionálně. Chce, abych se kompletně vzdala své nezávislosti a milovala ho se vším, co mám. Chci, věřte mi, ale také vím, že jeho láska není stejná jako moje. Nikdy předtím nemiloval, tak jak může vědět, že je jeho láska opravdová?

Moje srdce je plné samoty. Bolí mě dýchat. Mám na sobě první tričko, které mi půjčil; to, které jsem měla ráno po naší první noci. Je cítit přesně jako on. Natáhla jsem si ho hned poté, co jsem dorazila domů. Od té doby jsem ho nesundala. Když si lehnu do postele a zavřu oči, cítím ho. Přitulím se k polštáři a snažím se usnout s pocitem, že je to on, ale moje tělo a srdce ví, že je mezi tím rozdíl.

Musím s někým mluvit. Potřebuju, aby mi někdo řekl, že je chytré odejít teď, než se do toho namočím ještě víc. Podívám se na mobil, který držím v ruce. Ještě jsem ho nepoložila. Pořád doufám, že od něj něco uslyším.

Ale nic.

To by měl být můj první poznatek.

Vyťukám Kitty a na obrazovce se objeví Courtneyino číslo. Skoro to vzdám, když to několikrát zazvoní, ale poté to nakonec přijmu.

"Hej, Kitty," zašeptám a ucítím na tvářích slzy.

"Sestřičko, co se stalo?"

"Jenom si s někým potřebuju promluvit." Spolknu vzlyk.

"O čem? Co se stalo?"

Zhluboka se nadechnu, než jí vysvětlím, co je špatně. Jen doufám, že mi řekne to, co potřebuju slyšet a né to, co chci slyšet. "Je to Slade."

"Co provedl? Nachytala si ho s někým? Přijedu a nakomu mu zadek, sestřičko."

To mě rozesměje. Nevyhrála by ani nad papírovou taškou. "Ne, o tom nic nevím." Pohřbím hlavu do polštáře, snažíc se otřít slzy z obličeje.

"Tak co se stalo?" dožaduje se.

"No..." jak jí to mám vysvětlit? "V podstatě mi řekl, že mě miluje. A že se o mě chce postarat. Chce být tím, koho zavolám, když budu potřebovat pomoc, ale ty mě znáš, Kitty. Na nikom nevisím. Jen na sobě. Nepotřebuju někoho, kdo mě potřebuje kontrolovat a dělat mi otce."

"Dobře. Očividně mi to nedochází. Je za tím nějaký příběh. Vyklop to."

Jak jsem řekla, ona mě zná.

Zasvětím jí do událostí toho večera u baru, následují konverzace a dalšího rána. Vynechám sex; nemusí slyšet všechny detaily.

Dopovím svůj příběh a ona zůstane potichu.

"Courtney?" nevím, jestli nezavěsila nebo to vypadlo. Odendám si telefon od ucha. Ne. Pořád máme spojení. "Courtney?"

Povzdechne si. To není dobré znamení. "Můžu se tě na něco zeptat?"

"Ano." Zavřu oči, protože vím, že se mi to nebude líbit.

"Když jsi mi volala po tom, co jsi se rozešla s Jaxem. Říkala jsi, že tě ignoroval. Jak ti nikdy neřekl, kam se chystá. Vím, že ty Slada nepodvádíš, ale to neznamená, že to neraní jeho city, když jsi mu nezavolala a neřekla mu, co se stalo."

Zhluboka se nadechnu. "To bylo naprosto jiný okolnosti. Slade věděl, kde jsem byla a řekla bych mu o té pneumatice. Jenom jsem ho nechtěla probudit jenom kvůli tomu, aby přišel a držel mě za ruku," řeknu obraně. "Naprosto to přehnal."

"Souhlasím s tebou. Podle toho co jsi řekla, opravdu reagoval přehnaně. Neříkám, že to co udělal, bylo oprávněné. Jenom to, že byl vyděšený a tohle byl jediný způsob, jak dokázal ukázat, jak moc ho to vyděsilo. Možná je jako ty a myslí na to nejhorší. Probudil se sám v posteli, když jsi tam měla už být."

Překulím se na bok a vzpomenu si na to, co jsem si myslela předtím, než jsem zavolala Sladovi, jestli u něj není Jax. Ona má pravdu. Jsem pokrytec a to není vůči Sladovi fér.

Courtney přeruší mé myšlenky. "Myslím, že tomu nerozumím. Vím, že ho miluješ a on očividně miluje tebe. Proč si to nechceš přiznat?"

Zavřu oči. "Protože to neskončí tak, jako s Jaxem." Zhluboka se nadechnu. "Skončí to hůř," zašeptám.

"To nemůžeš vědět. Neříkám ti, aby jsi mu řekla, že ho miluješ. Jen to, že jsi od něj neměla utéct. Ano, může to skončit zle. A pokud ano, budu tady pro tebe a pomůžu ti se přes to dostat. Ale, Sam, tohle by mohlo být úžasné. Tohle by mohl být ten typ lásky, o kterém jsme čítávaly v pohádkách nebo viděla v Disney filmech," zasměju se. V srdci je vždycky romantická. "Myslím to vážně. Netlač na to. Jen tomu dej volný průběh."

"Já nevím." Převrátím se na břicho. Cítím se o trochu lépe.

"Není čas promýšlet lásku, sestričko. Stane se to, nebo už stalo. Slade to už dovolil. Neodejdi jen protože nemáš ráda pocit, když si s ním, protože se mi zdá, že ten pocit, když s ním nejsi, je srdcervoucí."

To je důvod, proč jsem jí volala. Protože je úžasná.

"Miluju tě, Kitty. Zavolám ti zítra."

"Dobře. Zavolej dřív, kdyby jsi mě potřebovala."

Zavěsím a přemýšlím nad tím, co řekla. Zalistuju k Sladovo číslu a podívám se na něj. Jak se pro mě mohl stát tak důležitým? Když jsem mu poprvé volala, nevěděla jsem ani, kdo je. Zavolala jsem mu bez zaváhání. A teď, když vím, že ho miluju, nedokážu se k tomu donutit.

Namísto toho přejedu k číslo do práce a řeknu jim, že dneska můžu. Zavřu oči a vidím ho, ty krásné modré oči, do kterých jsem se zamilovala, ale které mě právě teď mučí. Nedokážu si ho přestat představovat s někým jiným. Nevím, jestli to dokážu.

Zhluboka se nadechnu a řeknu si, že se musím vyspat. Začínám šílet z nedostatku spánku.