Undescribable - 16. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

Zavěsím telefon a začnu všem představovat dokumenty. Když skončím, opřu se v židli a všichni mě sledují.

"Co?" zeptám se nejmenovitě.

"Nic."

Všichni skloní hlavy a popadnou pera. Všimnu si táty a Micaha, jak na mě pořád zírají s velkými úsměvy na tváři. Oni ví pravdu. Oni ví, že jsem se do ní zamiloval. Chci jí to říct, ale nechci, aby se cítila pod nátlakem, že to musí říct také. Vím, že právě teď v sobě bojuje válku, takže jí dám čas.

"Pane Longu," řekne Rose přes interkom.

"Ano, Rose?"

"Je tady Samantha," Rose zní až moc nadšeně a taky nazvala Anděla křestným jménem. Usměju se.

"Okay. Pošli ji sem. Díky." Stoupnu si a pomůžu všem dát papíry ze stolu. Dveře se otevřou a Rose pomůže Andělovi přinést všechno jídl.

Vyskočím ze židle. "Promiň, Anděli. Zapomněl jsem, jak moc jídla jsme si objednali." Dojdu k ní a políbím jí na tvář, když si od ní vezmu několik tašek.

"To je v pořádku." Položí tašky, které jí ještě zbyly v rukách, na stůl a začne vyndavat jednotlivé balíčky a podávat je tomu, kdo si je objednal.

Poté, co položím tašky na stůl, si sednu zpátky na svojí židli a podívám se na ní. Má na sobě bílé letní šaty, v kterých vypadá její pokožka ještě víc opálená, a které končí hned nad jejími koleny. Přeju si, abychom byli sami, abych jí mohl opřít o stůl, zvednout sukni a zabořit se do její vlhké kundičky.

Trochu se oklepu, když mi začnou být těsné kalhoty. Podívám se na její nohy. Už na nich nejsou žádné pohmožděniny ani škrábance. Všechny zmizely. Můj pohled pokračuje k jejím růžovým podpatkům. Díky nim je ideálně vysoká, abych ji ohnul o stůl.

Slyším její smích a tak se jí podívám do tváře. Musím se usmát, když jí sleduju, jak konverzuje s mými kolegy. Mají na tváři velký úsměv pokaždé, když se na ně podívá. Mohla by mít jakéhokoliv muže, kterého by chtěla, ale ona si vybrala mě. Proč by si mě vybírala? Nikdy jsem neudělal nic, čím bych si zasloužil tak sladkého anděla.

"Baby?" potřesu hlavou a podívám se na ní. Stojí přede mnou a pokládá na stůl moje jídlo.

"Děkuju, Anděli." Nakloním se a políbím jí.

"Děkuju ti za pomoc, Rose," řekne a začne sbírat prázdné tašky.

"Oh, bez problému. Všichni by jsme si měli nechat místo na zákusek. Samantha udělala sušenky a jsou výborné." Vyjde ze dveří spolu s jejím obědem.

"Ty jsi udělala sušenky?" podívám se na Anděla.

"Jo, udělala jsem je v domu tvých rodičů, když jsme řešily záležitosti kolem svatby."

Zakroutím hlavou a snažím se ignorovat slovo svatba. Ona je neskutečná.

"Jaké sušenky?" zeptá se Micah.

"Udělala jsem snicker doodles, čokoládové a moje oblíbené máslovo oříškové." Sedne si na židli vedle mě.

"Ty jsi udělala tři druhy sušenek?" zeptám se ohromeně.

Pokrčí rameny. "Nevěděla jsem, jaké máte rádi, tak jsem je nakombinovala." Usměje se na mě předtím, než si naleje dressing přes její salát. Podívám se po místnosti, abych zjistil, že na ní všichni chlapi koukají s úžasem.

Nakloním se k ní a odsunu jí vlasy z obličeje. Ona se na mě obrátí a jemně usměje. Zvednu i druhou ruku a nakloním se k ní pro dlouhý polibek.

Odtáhne se a začervená. Vzhlédnu a uvědomám si, že jsem jí právě políbil intimně před plnou místností. Všichni kolegové na nás zírají ohromením. Jako kdyby si přáli, aby byli mnou. Trochu se usměju.

"Takže, Sam," začne táta. "Jak jsou na tom holky u mě doma? Už je něco rozhodnuté?"

"Ne," zakroutí hlavou a lehce se zasměje. "Holly se nemůže nad ničím rozhodnout."

"Povídej mi o tom," řekne Micah. "Požádal jsem ji včera veče a už teď nám neustále zvoní telefon. Pokud k nám nevolá naše máma, volá její máma. Všude po domě má lepící papírky s barvami a vzory a věci, o kterým jsem ani nevěděl, že se na svatbu potřebují."

Všichni se zasmějou.

"Jo, no náš telefon taky včera pořád zvoil, protože volala buď Holly nebo její matka," řekne táta a dá si sousto svých quesadilla.

"Teď jsou s tým ještě potíže, ale až se rozhodne nad barvou, půjde to všechno rychle." Ujistí je Anděl.

"To doufám," povzdechne si Micah.

To je jediné, o čem dneska mluvil. Je vystresovaný ze všech těch věcí ohledně svatby. Nevím proč.

Není to tak, že by musel něco vyzvedávat, navíc se zasnoubili teprve včera večer. Má toho před sebou ještě hodně.

"Sam, jak jsi se se Sladem potkala?" vzhlédnu k Tomovi, který sleduje Anděla a čeká na její odpověď.

"Potkali jsme se v baru," je vše, co řekne a začne jíst svůj salát.

Tom přikývne. "Jsi odtud?"

Na chvíli se na něj podívá, a potom natáhne pro flašku vody. Začíná jí být nepříjemné, kam tyhle otázky směřují.

"Anděl se přistěhoval před několika měsíci," odpovím místo ní.

"Jsi tady jenom kvůli práci?"

"Ne. Zůstávám tady." Sleduju, jak se na mě upjatě podívá.

"Anděl je velkým fanouškem fotbalu."

Sleduju, jak se většina očí zvětší. Většina holek nemá ráda fotbal. Každopádně Anděl není jako jakákoliv jiná holka.

"Opravdu? Půjdete letos na nějaký zápas?"

Začnu jim říkat o nadcházejících zápasech. Nepodívá se na mě, když začne jíst svůj salát, ale otře se mi pod stolem o nohu jako tiché poděkování. Když skončí s jídlem, zvedne se, vyhodí odpadky a vyjde z místnosti.

"Kámo, je žhavá!" podívám se na Jaka, který přikyvuje hlavou.

"Já vím. A je moje. Takže jí dejte pokoj," podívám se na ně s varovným úsměvem.

Než stihne někdo něco říct, vejde s velkým tácem sušenek. Všichni se na ně vrhnou hned, jak je položí na stůl a ona se začne smát.

"Vadilo by ti, kdyby jsme zašli k Larrymu a dali si pár piv?" zeptám se, když si ji přitáhnu na klín.

"Samozřejmě, že ne," zakroutí jemně hlavou.

Podívám se rychle po místnosti, abych zkontroloval, že jsou chlapi zaměstnaní konverzací a jezením všech sušenek.

"Hmmmm," zašeptám do jejího ucha, když zamířím rukou nahoru po jejím stehně. "Chci tě jako desert, Anděli."

"Taky tě chci," zašeptá a začne si kousat ret.

"Co kdybychom šli do mé kanceláře?" odtáhnu se a podívám se jí do očí a ona přikývne.

Postaví se a upraví si šaty. "No, už musím jít. Hezký zbytek dne." Vyjde ze dveří a otočí se. "Oh a dejte Sladovi vědět, jaké sušenky jsou vaše nejoblíbenější, abych vám je mohla udělat."

Všichni začnou děkovat, když odejde. Musím ještě chvíli sedět na židli kvůli mé erekci. Po několika hlubokých nadechnutích se zvednu a odejdu bez toho, abych někomu říkal, kam mířím.

Vejdu do mé kanceláře, sednu si a podívám se na ní, když si stoupne vedle mé židle, opírajíc se o stůl. Nezabráním tomu a prohlédnu si její tělo. Pomalu si stoupnu a skloním se, abych ji políbil. Cítím, jak se o mě její tělo otře. Zasténá mi do úst. Sunu ruce dolů po jejích zádech, přes pevný kulatý zadek ke stehnům, za které ji vyzvednu na stůl.

Její ruce se zastaví a odtáhne se ode mě. "Jsou dveře zamčené?"

"Ne."

"Tak bychom měli přestat. Nebo by jsi je měl zamknout."

Snadné rozhodnutí.

Jdu zamknout dveře a vrátím se zpátky před ní. Přitiskne se rukou proti mé bouli a nakloní se, aby mi zašeptala do ucha. "Chci tě, baby. Tady, hned teď."

Začne mi oždibovat ušní lalůček, když se natáhnu k šuplíku pro peněženku, z které vyndám kondom.

Opřu jí o zeď a vyhrnu sukni dřív, než stihne něco říct.

Zasténám jí do vlasů, když jí uchopím za kundičku a nenarazím na žádné kalhotky. "Zatraceně, Anděli."

"Překvapení," zašeptá a usměje se proti mým rtům.

Vytáhnu svého ptáka a nasadím si kondom. Ona se natáhne, aby mě uchopila, ale zastavím jí. Vezmu i její druhou ruku a dám jí je za hlavu. Volnou ruku použiju k tomu, abych se do ní nasměroval. Vydechnu, když dovnitř zajedu na jeden rychlý příraz.

"Slade." Snaží se to říct tiše, ale jsem si jistý, že to bylo hlasité dost na to, aby to slyšela Rose. Přesto mi je to jedno. Zůstanu v ní, když skloním hlavu k jejímu uchu.

"Ano, Anděli," zašeptám.

Její tělo se zatřese. Pomalu z ní vyjedu a přirazím, aby cítila každý centimetr. Je tak těsná. Chci si jí vzít tvrdě a rychle, dát jí přesně to, co chce, ale taky chci prodloužit ten pocit, kdy je kolem mě obmotaná.

Znovu tvrdě přirazím. "Je to to, co jsi chtěla?" dožaduju se.

Nemluví, jen mi zavrní proti mému krku, když to udělám znovu a znovu. Opře si hlavu o zeď, zavře oči a sténá.

Zpomalím, chci cítit každý kousek jejího teplého úzkého pohlaví. Perfektně obejme mého ptáka. Cítím, jak se kolem mě napne, když se pomalu odtáhnu, poté rychle přirazím. Vyjde z ní sten.

Zrychlím tempo a cítím, jak se její tělo napne. "Slade," zakňučí. Její hlava je zakloněná a její oči zavřené. Zakreju její ústa těmi mými a spolykám všechny její výkřiky, když se udělá. Cítím, jak se kolem mě ještě více napne a díky tomu najdu svoje uvolnění.

Odtáhnu se od ní a cítím, jak její tělo ochablo. Několik minut tu jenom stojíme a já ji přidržuju. Jsem vděčný za tu zeď za námi, a že mi může pomoct. Kdyby tady nebyla, oba dva by jsme teď leželi na zemi.

"Můžeš stát?" zakloní hlavu a její oči jsou těžké, když je otevře, aby se na mě podívala.

"Ne." Její hlas je tichý a jemný, když si položí hlavu na mojí hruď. "Jen chci, aby jsi mě vzal do svého domu," povzdechne si. "Chci s tebou ležet v posteli. A otevřít lahev vína. A zůstat tam po zbytek dne."

"To zní skvěle, Anděli. Uděláme to o víkendu," slíbím.

Zvedne ke mně zelené oči. "Dobře."

Stáhnu jí sukni dolů a jemně ji políbím. Otočím se a vyhodím kondom do koše.

"Měl by jsem být doma kolem šesté. Už budeš v tu dobu v práci?"

"Jo, chci si předtím ještě zajet do mého domu pro nějaké věci."

Chci jí jednoduše říct, ať se nastěhuje, že chci z mého domu udělat náš domov, ale vím, že je to pro í až moc rychlé, tak na to přestanu myslet.

Nakloní se ke mně a políbí mě. "Hezký zbytek dne, baby."

Sleduju její zadek, když mi zamává a odejde dveřmi. Sednu si na židli a přemýšlím o tom, jak se můj život změnil od té doby, co jsem ji poznal. Nikdy jsem nechtěla být v přítomnosti ženy tak dlouho. No, pokud to nezahrnovalo sex.

Ona je přesto jiná. Jsem jí uchvácen, zajat. Je krásná.. a milá.. milující.. Bože, má velké srdce. Vždy chce, aby byli všichni šťastní a smáli se, i když ona ne. Jsem šťastnější jen z myšlenky na ní.

A je celá moje!

Chci, aby zůstala mou navždy. Chci jí dát celý svět, což je těžké, protože je tak nezávislá. Opřu se o opěradlo a frustrovaně vydechnu.

Musím na ní přestat myslet!

Tím úsměvem, hebkými rty a krásnými zelenýma očima mi vyráží dech. Její pokožka je hebká jako satén.. její hebké dlouhé vlasy, s kterými si rád hraju...

Dej už se pro boha dohromady!

Musím se vrátit zpátky k práci.

_______

Zbytek dne utíká přesně tak, jak jsem očekával. Dokážu myslet jen na to, jak se mohlo stát, že jsem se do ní zamiloval. Nemá pochyb, že to, co cítím, je něco jiného než láska a je to úžasný pocit. Vědět, že jsem našel někoho, s kým můžu vše sdílet. Nikdy jsem se necítil sám, když jsem měl jenom jednorázovky, ale pokud by mě teď opustila, konečně bych poznal ztrátu.

Rozsvítím světla v domě a vyndám telefon, abych zavolal Joshovi. "Hej, co děláš dneska večer?"

"Nic, proč? Máš něco na mysli?"

"Vlastně jo. Holly a Anděl dnes večer pracují, takže tam s Micahem zajdeme na pár piv. Chceš se přidat?" zeptám se a akorát dorazím do ložnice, abych se převlíkl.

"To zní dobře. Kdy jdete?" zívne.

"Odteď asi za hodinu."

"Dobře, tak se uvidíme."

Na chvilku si sednu na postel, přemýšlejíc o mém Andělovi. Cítím její parfém a musím se usmát. Vejdu do koupelny a všimnu si jejích věcí postavených úhledně u rohu pultu. Musím jí uvolnit nějaké šuplíky. Nemůžu od ní očekávat, že tu bude zůstávat, když nebude mít místo na své věci.

Když jsem oblečený a připravený, zamířím do kuchyně pro flašku vody. Všimnu si vzkazu, který Anděl nechal na lince.

Ahoj, baby. Doufám, že si se měl v práci dobře. Nevěděla jsem, jestli budeš mít hlad, až se vrátíš, tak jsem pro jistotu udělala špagety. Jsou v lednici spolu s francouzským chlebem. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím. Oh, a řiď bezpečně. To tvoje malé auto není moc bezpečné. :)

P.S.: Myslím, že jsi tyhle ztratil.

Vedle vzkazu leží dvě stě dolarů s jemými rty na jedné bankovce. Zasměju se. Má problémy, že je nepoužila. Špagety zní moc dobře, ale nemám čas, protože kluci už budou pravděpodobně na cestě. Vezmu si nějaké, až se dostanu z baru. Popadnu klíčky a zamířím k Larrymu.

Vstoupím k Larrymu a všimnu si Micaha a Joshe u baru, jak si povídají s Holly a Andělem. Ona vzhlédne a usměje se na mě.  

"Ahoj, Anděli," řeknu a sednu si mezi kluky. "Dnes pracujete jen vy dvě?"

"Jo, baby. Jenom mi dvě." Přejde přede mě. "Co by jsi chtěl k pití?" Nakloní se přes bar, takže jí vidím výstřihu. Můj pohled směřuje hned k němu a vzpomenu si, jak sténala, když jsem sál její bradavky.

"Slade," zasměje se. Vrátím oči k ní.

"Promiň," odkašlu si. "Chtěl bych Bud Light, prosím." Obrátím svojí pozornost k Joshovi. "Joshi vypadáš celkem unaveně. Opile? Kocovina?" Opřu se lokty o bar.

"Řekl bych, že od obojího něco." Pokrčí rameny. "Ráno jsem se probudil úplně grogy, s kocovinou. Poté jsem kolem třetí začal pít znova."

Začnu něco říkat, když mě přeruší.

"Oh, hej, Sam! Našel jsem nám pokoje na sobotní noc." obrátí se ke mně a zamrká, čemuž moc nerozumím.

Ona přede mě položí pivo a varovně se na něj podívá. "A co s nima?"

"No, už jsem je objednal."

Usmívá se na ní. Ona se mračí.

"Objednal? Proč?"

"Došlo mi, že budou vyprodané. Zápas je za necelé dva týdny. Vlastně jsem byl překvapený, že ještě nějaké zbyly. Každopádně, mám tři. Ty a Slade máte jeden. Potom další pro mě a třetí pro Courtney. Nechci, aby si myslela, že ho se mnou musí sdílet."

Tohle je Josh, vždycky tak důvtipný.

"To jsi nemusel dělat. Kolik stojí? Chci ti za všechny zaplatit."

"Ne, ty už jsi nám dala lístky. To poslední, co můžu udělat, je sehnat nám pokoje." Napije se piva.

Anděl se ke mně podívá pro pomoc. Usměju se sám pro sebe. Vlezlý bastard. Přesto má pravdu. Neměl by to být on, kdo za ně zaplatí. Dám mu za ně peníze.

"Takže," zeptá se Micah. "kde zůstanete?"

"Ve Four Seasons. Je to kilometr od stadionu."

Hmm, to je moc pěkný místo.

"Pořád můžete jít taky, jestli chcete," řekne Anděl a podívá se na Holly.

"Díky, ale možná příští hru. Strávíme den s mými rodiči. Máma si chce projít věci ohledně svatby."

Anděl chce něco říct, ale někdo zaječí moje jméno a já okamžitě vím, kdo to je.

Jessica.

Vidím, jak Anděl ztuhne, když se za mě podívá. Tohle by mohla být dobrá věc. Mohlo by mi to pomoct zbavit se Jessicy.

Jessica je ode mě jen pár centimetrů, když se otočím. Chce mi dát ruce kolem krku, ale zastavím jí. "Řekl jsem ti, že s někým sem a žádal jsem tě, aby jsi mi přestala psát a volat. V případě, že to nevíš, to také zahrnuje pronásledování."

"Nepronásleduju tě. Jen jsem venku viděla tvůj náklaďáček, tak jsem si myslela, že za tebou zajdu dovnitř, protože jsi nepřišel za mnou." Nasadí úsměv, který mě otravuje.

"Řekl jsem ti, že jsem ve vztahu," řeknu tvrdě.

"No, ona se to nedozví." Dá si ruku na bok.

Usměju se. "Jessico, pozdrav Anděla, mojí holku." Ukážu k Andělovi za barem, která se tváří, jako kdyby chtěla dát Jessice facku přes celý obličej. A sakra, taky vypadá neskutečně sexy.

"Anděl?" řekne se zhnuseným pohledem a prohlíží si jí. "Neni tvoje jméno Sam?"

"Jo, její jméno je Sam, ale já jí říkám Anděl." Odpovím předtím, než stihne Anděl něco říct. Mám takový pocit, že pokud otevře pusu, vyjde hromada nadávek.

Jessica nasadí prohnaný úsměv, ze kterého se mi dělá špatně. "Nejsi ta, která volala Sladovi, když jsme byli v posteli?"

Kurva!

"A nehledala jsi svého přítele, který byl právě s někým jiným?"

Dvakrát kurva!

Holly se zajíkne a já zatnu čelist.

Na Andělovo tváři se pomalu objeví sexy úsměv. "Jo, ale jsem ráda, že byl Jax s někým jiným. Kdyby nebyl, nemohla bych přerušit tvojí jedinou šanci s ním šukat."

Její hlas překypuje sladkostí, že jí z toho snad musí bolet zuby. Musím se usmát a Josh si dá ruku před pusu, aby zakryl smích zakašláním.

Jessica přimhouří oči. "Jak chceš. Hodně štěstí. Podvede tě jako ty před tebou." Dá si ruce na boky.

"Možná," pokrčí Anděl rameny, "ale nebude to s tebou." Usměje se. Cuknu hlavou, když Anděl řekne možná. Oh ne!

Otočím se k Jessice. "Nepodvedu Anděla. Nikdy. S nikým. Je pro mě jedinečná. Proto mi už přestaň doprdele volat a psát. Dej mi už sakra pokoj." Tahle konverzace je u konce.

Jessica se podívá ze mě na Anděla a vyběhne z baru. Vzduch v místnosti se změnil. Anděla vypadá, jako kdyby někoho chtěla praštit a já se tak cítím taky. Holly kouká se sympatií na Anděla mezitím, co Josh a Micah vypadají spokojeně.

Anděla se otočí a zamíří do pokoje za barem. "Hned jsem tu," řeknu komukoliv, kdo mě poslouchá.

"Hej," řeknu jemně, když k ní přijdu. Je zády opřená o zeď a kouká dolů. Připomíná mi to den, kdy jsem ji uviděl poprvé před toaletama.

"Omlouvám se. Nechtěla jsem se chovat jako taková děvka," řekne podlaze.

"Podívej se na mě, Anděli. Nemusíš se omlouvat. Já se omlouvám za ty věci, které ti řekla." Pohladím jí po tváří.

"Děkuju, že jsi se za mě postavil. Nejsem naštvaná nebo tak něco. Jenom jsem potřebovala chvilku, abych se uklidnila." Na tváři má malý úsměv.

"Rozumím." Přitisknu se k ní. Ona mi dá ruce na boky a snaží se přitisknout ještě blíž.

"Omlouvám se, že jsem o tobě pochybovala, když jsem viděla tu textovku. Chci, aby jsi věděl, že jsem ti věřila, když jsi poprvé řekl, že jsi se s ní neviděl," řekne, otírajíc se tváří o mojí hruď.

"Přestaň se omlouvat, Anděli." Zatáhnu jemně rukou za její culík, aby se na mě podívala. "Chci jenom tebe. O tom nikdy nepochybuj, bez ohledu na to, co kdokoliv říká. Jsi pro mě moc důležitá." Skloním se, abych ji mohl líbat, a ona dá ruku mezi naše těla pro mýho ptáka. Z čehož okamžitě ztvrdnu.

"Slade," zašeptá mi do úst.

"Ano," zasténám. Nažhavuje mě tak, jak jsem nevěděl, že je vůbec možné.

"Jsem tak vlhká." Přitiskne se ke mně boky.

"Ošukej mě, Anděli." Přesunu rty k jejímu krk a prolíbávám a prokousávám si cestičku dolů.

"Jo. Jo, to chci taky. Hned teď." Její dlaně se přesunou k mému zipu a já je za ní chytnu, když od ní odtáhnu rty a opřu se čelem o to její. Otřeseně se nadechnu, protože jí nechci odmítnout, ale jsem v její práci a jen několik metrů odtuď na nás čekají přátelé.

"Nemůžeme, Anděli. Jsou tu všichni a ty pracuješ."

Zasměje se. "Máš pravdu." Narovná se. "Zajdu si rychle na záchod, poté hned přijdu." Natáhne se, aby mi dala jemný polibek na rty a zamíří pryč. Snažím si poupravit kalhoty, když vejdu zpátky a usadím se za barem.

"Čau, chlape. Už půjdu. Byl to dlouhý den," řekne Josh a zvedne se z barové stoličky, přičemž mě poplácá po rameně.

"Dobře."

"Myslím, že už taky půjdu, Slade. Musím si ještě projít nějaké papíry na zítřek."

Otočím se k Micahovi. "Dobře, uvidíme se ráno."

Anděl ještě nepřišel. Co mám dělat, co mám dělat.

"Dojdu zkontrolovat Anděla. Byla trochu naštvaná," řeknu Holly, když se zvednu, abych šel ošukat Anděla na záchody. Ona s velkým úsměvem přikývne. Ví přesně, co se chystám udělat.

Projdu chodbou a vstoupím dovnitř. Anděl stojí před umyvadlem a umývá si ruce. Zamknu dveře, stoupnu si za ni a chytnu ji za boky.

Ona nadskočí a obrátí se. "Baby, zasměje se. Co děláš na dámských záchodech?" Nadzvedne obočí.

"Tebe." Předpokládal jsem, že si bude stěžovat. Místo toho zvedne ruce a dá mi je kolem krku.

"Tak na co čekáš?" zašeptá, když se na mě podívá těma krásnýma zelenýma očima.

Usměju se a rozepnu si kalhoty. Vyndá mi ptáka a začne ho honit dřív, než stihnu něco říct. Zasměju se.

"Někdo spěchá," řeknu a stáhnu jí kalhoty i s tangama.

Ona odkopne boty a přikývne. "Řekla jsem ti, že tě chci."

Zvednu a posadím ji na pult. Ona se opře o ruce a roztáhne nohy, abych si mezi ně mohl stoupnout. Začne se smát.

"Co je tak vtipné?" zasměju se a zadívám se do jejích třpytících se očí.

Usměje se. "Tohle je místo, kde jsem tě poprvé potkala a ty jsi se mě zeptal, jestli se nechci přidat do trojky."

Přikývnu. "Pravda. To jsem udělal." Položím jí dlaně na tvář. "Ale opravdu jsem chtěl jen tebe, Anděli." Kdyby jen věděla, jak pravdivé je tohle prohlášení. Jak moc jsem ji chtěl předtím, než jsem vůbec věděl, kdo je.

Usměje se pomalým, sexy úsměvem. "No, jsem celá tvoje."

Sáhnu si do peněženky a vyndám kondom. Nasadím ho a přistoupím k ní blíž. Použiju prsty, abych jí pro sebe otevřel. Podívám se dolů na její hebkou růžovou kundičku, které se leskne, takže vím, že už je pro mě mokrá. Můj penis sebou jako odpověď škubne. Uchopím se a začnu jemně přejíždět nahoru a dolů po jejím pohlaví a škádlím jí. Vím, že to chce rychle a tvrdě.

"Slade," vydechne.

"Ano, Anděli?" pokračuju v přejíždění.

"Prosím." Miluju, když prosí. Potom vím, že mám kontrolu. Vím, že jsem ji tak nažhavil, že po mě touží a musí mě mít.

"Co chceš, Anděli?" usměju se, když zafňuká. Nesnáší, když jí to nutím říct, ale já to miluju.

"Prosím. Ošukej mě, baby," řekne bez dechu.

Pustím svůj penis a přitáhnu její zadek blíž k okraji. Jedním dlouhým pohybem do ní zajedu, čímž způsobím, že sebou trhne nad sílou, kterou jsem použil, a vykřikne mé jméno. Tohohle zvuku se nikdy nenabažím.

"Tohle bude rychlý, Anděli." Nechci, aby jsme tady zůstali zamčení dlouho. Dostala by se do problémů.

"Jo," souhlasí. "Rychle."

Začnu se pohybovat a podívám se dolů na svýho ptáka, který do ní zajíždí. Zrychlím tempo, šukajíc jí tvrdě, než kdy předtím. Ona se stále opírá o ruce a hlavu má zakloněnou. Pustím její boky a hrubě jí nadzvednu tričko i podprsenku, odhalujíc její malé růžové bradavky. Skloním se a začnu je sát. Dokola křičí moje jméno. Cítím, jak se kolem mě napne, když se udělá. Nemůžu zastavit svůj orgasmus.

Jednu ruku obmotám kolem jejich zad a zvednu jí, takže sedí a má hlavu v ohybu mého krku. Držím jí pevně proti mé hrudi, když se její tělo třese, a políbím ji do vlasů, když se snaží zklidnit dech. Cítím, jak mi poposkočí srdce z toho, jak ji držím. Cítím se tak kompletní.

Odtáhne ode mě hlavu a podívá se na mě. Její oči jsou vlídné a zelené, že bych přísahal, že září. Nemůžu z ní spustit oči. Věděl jsem, že se do ní zamilovávám, ale právě teď, právě tady, v tomto momentě, už nemůžu popřít, že jsem se zamiloval. Ten pocit je nepopiratelný.

Zvedne dlaň k mé tváři. Moje oči jsou pořád ztracené v těch jejích, když stáhne mojí tvář k té její a otevře pro mě ústa. Polibek je tak jemný a hřejivý, že mi rozehřeje srdce. Vím, že jsem našel tu pravou.

Udělám vše, co budu muset. Půjdu kamkoliv, abych jí dokázal, že byla stvořená pro mě. I kdyby to mělo dát jí všechen čas světa. Budu pokračovat v čekání, protože někdo takhle unikátní a perfektní za to stojí.

Ona se odtáhne a spustí nohy, které byly obmotané kolem mých boků. "Měla bych se vrátit zpátky do práce." Dá mi polibek na rty.

Přikývnu, ještě pořád trochu mimo. Jemně z ní vyjedu, vyhodím kondom a zapnu si kalhoty. Skloním se pro její kalhoty a pomůžu jí do nich oblíct, a poté i vstát.

"Můžeš jít napřed. Ještě tu zůstanu a opláchnu se." Na tváři má hravý úsměv.

"Dobře, Anděli. Půjdu napřed a zamířím domů. Uvidím tě, až se vrátíš ráno."

Políbím ji na rozloučenou, potom vyjdu s místností s úsměvem od ucha k ucha, takže musím vypadat jako idiot. Ne protože jsem si právě užil, ale protože jsem se zamiloval do Anděla.

Už nemám kontrolu nad svou myslí, tělem, srdcem. Všechno z toho patří jí a já nemůžu mít šťastnější.

SAMANTHA

"Myslím, že tohle je už všechno." Zavolá Holly od stolu, který právě uklízí.

"Jo! Pojďme už pryč. Je už..." podívám se na telefon, "skoro čtyři čtyřicet ráno a já jsem vyčerpaná." Dojdu za bar pro naše kabelky.

"Nevím, proč tady byl dneska takový bordel. Trvalo to uklidit dýl než obvykle," řeknu, když vyjdeme zadními dveřmi.

"Jo, není to tak, že by bylo plno. Mi-"

"Kurva!" řeknu a přeruším tím Holly.

"Co?"

"Mám vypuštěný gumy. Vypadají, jako kdyby je někdo propíchnul." Ohnu se, abych se na jednu z nich podívala zblízka.

"Vsadím se, že to byla Jessica. Řekla, že zastavila jenom proto, že viděla Sladův náklaďáček. Musela si myslet, že ho řídil."

"Ta zatracená mrcha!" Dám si ruku na bok a porozhlédnu se po prázdném parkovišti. "Musím zavolat odtahovce." Vyndám z kapsy telefon a vygoogluju si místní firmu, co odtahuje.

"Zavoláš Sladovi?" zeptá se Holly, když se opře o auto.

"Ne, proč bych to dělala? Dokážu zavolat odtahovce sama." Ona nadzvedne obočí.

Povzdechnu si. "Pokud to udělám, bude vyšilovat. Navíc, za hodinu vstává. Nechci ho probudit. Zavolám prostě odtahovce, potom se od nich nechám hodit do jeho domu."

"To si nemyslím. Počkám s tebou, potom tě odvezu." Překříží si ruce na hrudi.

Hlas ženy se ozve na druhé straně hovoru. Vysvětlím jí, co se stalo.

"Dobře, slečno, ale může to chvíli trvat. Měli by tam být do hodiny."

Hodiny? Možná, že takhle ráno pracuje jenom jedno auto. "Děkuju."

Zavěsím a podívám se na Holly. "Bude to trvat hodinu, než se sem dostanou. Opravdu, nemusíš tady se mnou čekat."

"Nenechám tě tu. Tak pojď, počkáme vevnitř."

Následuju jí dovnitř do baru.

Obě dvě si lehneme na lavičku u vchodu a uvolníme se. Holly dramaticky povzdechne a můžu říct, že je to jeden z těch povzdechů, kdy jí něco nedá spát.

"Co se stalo, Holly?" zkřížím si ruce na hrudi a podívám se na strop.

"Jen tak přemýšlím." Znovu si povzdechne.

"O čem?" Opravdu chci vědět, o čem přemýšlí?

"O tobě a Sladovi."

Sednu si a otočím se tak rychle, že mi spadne kabelka na zem. "Proč by jsi o nás přemýšlela?"

"Vím, že je do tebe zamilovaný, Sam, a vím, že jsi do něj zamilovaná úplně stejně."

Začnu kroutit hlavou. Nechci se účastnit tohohle hovoru. "Ne, to teda není." On mě nemůže milovat! Proč by mě miloval?

Posadí se. "Jo, miluje. Nikdy jsem ho neviděla, aby se na některou holku podíval jako na tebe. Už se ani neohlédne po jiné. Věř mi, vím to. Dneska večer jsem ho sledovala a jeho oči zůstali jen a jen na tobě. A způsob, jakým mluvil s Jessicou..." Potřese hlavou s úsměvem na tváři.

Vře mi krev jen při zvuku jejího jména. Tu mrchu nemůžu vystát.

"Chová se k tobě jinak. Znám ho tři roky. Věř mi." Překříží si ruce na hrudi.

Zakroutím hlavou. Miluje mě? Jak by mohl? Ani neví, co to láska je. Ale co když přece jenom to, co cítí, je lás-

Telefon přeruší moje myšlenky. Podívám se na něj. "Sakra. Je to Slade. Proč je vzhůru?" Prohrábnu si rukou vlasy.

"Bude naštvaný, že jsi mu nezavolala." Zašeptá Holly a lehne si zpátky.

"Haló?" řeknu opatrně.

"Anděli, díky bohu. Bál jsem se, že se ti něco stalo." Dlouze vydechne.

"Kde sakra jsi?" Oh, oh. Jeho tón se změnil. "Jsi v pořádku? Proč nejsi doma? Stalo se něco, Anděli? Víš kolik je hodin? 5:15! Ráno!" zaječí, jako kdybych si mohla myslet, že je pět večer. "Právě jsem vypnul budík, když jsem si všimnul, že nejsi doma."

Vyhrne ze sebe až moc otázek a mluví nahlas, takže si musím odendat telefon od ucha. Holly se začne smát. Vím, že může slyšet všechno, co Slade říká. Fakt, že na mě ječí, odsouvá ke straně ty hřejivé city, které jsem cítila, když řekl doma.

"Zlato, uklidni se. Jsem v pořádku. Když jsem vyšla z práce, našla jsem Nadiu s dvěma propíchnutýma gumama. Zavolala jsem odtahovku, ale řekli, že to bude trvat hodinu. Holly tady se mnou zůstala, abych tu nečekala sama."

"Co?" zaječí. "Propíchnutý gumy? Vsadím se, že to byla ta mrcha Jessica. Jsem na cestě!"

"Ne, ne. Je to v pořádku. Já jsem v pořádku." Řeknu chladným tónem. Otočím se k Holly. "On mi zavěsil. Řekl, že je na cestě, a potom mi to zavěsil."

Holly se zasměje. "Říkala jsem ti to. Měla jsi mu zavolat, protože teď bude naštvaný." Skloní se a zvedne ze země kabelku mezitím, co já pokračuju v zírání na zeď.

"Nejsem dítě," zamumlám.

Ona se znovu zasměje. "Jo, hádám, že ON si myslí, že jsi."

"No, potom se má na co těšit."

Zasměje se, jako kdyby mi nevěřila. "Tak pojď, počkáme venku. Mám pocit, že potřebuješ čerstvý vzduch." Obmotá kolem mě ruku a zamíříme ven.

Stojíme venku na zadním parkovišti a nic neříkáme. Dokážu jen myslet na to, jak naštvaný na mě byl. Nevím proč. Není to nic vážného. Lidé volají odtahovku každou chvíli. Není to ani patnáct minut, když slyším kvílení pneumatik. Slyším Sladovo auto předtím, než ho vidím, následované Micahovo. Kurva!

Jeho auto sebou škubne a zastaví. "Co jsi si to kurva myslela, když jsi mi nezavolala?" zakřičí, když vyleze z auta. Na sobě má světle modré džíny, bílé tričko a tenisky. Je sexy, i když křičí.

"No dovol?" Je tak naštvaný kvůli něčemu tak malichernému. Dám si ruce na boky.

"Slyšela jsi mě. Proč jsi mi nezavolala?" rychle ke mně míří, takže o kousek ucouvnu. "Něco se ti mohlo stát, čekat v tuhle dobu v baru. A nevíš, co je zač ten chlap, co pracuje pro odtahovku."

Musím zadržet smích. Opravdu? On si mysl, že ten chlap z odtahovky není bezpečný? Jak moc šílené to je? Narovnám se. Neustoupím. Nebojím se ho.

"Slade, já nejsem nějaký zatracený dítě. Dokážu se o sebe postarat!" zaječím na něj zpátky. Vidím, jak se naštve a zatne čelist. Nutí mě to utéct a schovat se.

"Co jsi to kurva řekla?" řekne velmi klidně, způsobujíc, že znovu přemýšlím o tom, jestli jsem měla křičet.

Zhluboka se nadechnu. "Řekla jsem, že nejsem zatracený dítě. Zavolala jsem si odtahovku a řekla Holly, aby jela domů. Ona se rozhodla zůstat. Jsem velká holka a dokážu se o sebe postarat. Nepotřebovala jsem tě probudit, aby jsi přijel a počkal tady se mnou jako otec." Začínám být naštvaná. Kdo si sakra myslí, že je?

"No někdo musí. Bylo to hloupé. A ty to víš."

"Co to kurva?" Přiblížím se k němu o několik kroků. "Co máš za problém?" ukážu na něj prstem. "Proč tak šílíš?" Podívám se na Holly a Micaha, kteří mají vytřeštěné oči.

"Protože se chováš hloupě tím, že jsi mi nezavolala!" zatne pěsti podél boků.

Už mám dost jeho keců. "No, tak zaprvé, jsem v téhle situaci, protože nějaká holka, kterou jsi chtěl ošukat propíchla tvoje gumy, protože si myslela, že ho řídíš TY. A zadruhé, nepotřebovala jsem tvoji pomoc!" tu poslední část zakřičím. "Dokážu dělat věci i bez tebe, Slade." Překřížím si ruce na hrudi.

"Nejsem nějaká ufňukaná holka, která ti bude volat každou minutu, protože se něco malicherného stalo. Nepotřebuju, aby jsi za mě dělal věci, které zvládnu sama! A sakra rozhodně nepotřebuju žádat o tvoje dovolení, abych něco udělala!"

"Jsi moje! A z toho důvodu, jsi mi měla zavolat!" zakřičí a zatne pěsti.

Co to kurva?

"Nepatřím ti, Slade!" zakřičím zpátky. Nejsem jeho, aby mě ovládal.

Vře ve mně krev!

Díky bohu, že akorát přijel tahač. Odejdu od něj, abych vysvětlila situaci muži, který ho řídí. Poté, co všechno vysvětlím, jde zatáhnout náklaďák. Otočím se, abych poděkala Holly, že zůstala a omluvila se Micahovi. Oba se mě pokusí uklidnit, ale jsem pořád naštvaná a všimnu si, že se nehrnou k odjezdu.

Hmmm, co má tohle znamenat?

Slade stojí u svého auta a rukou si přejíždí ve vlasech mezitím, co má u ucha telefon. Vypadá, jako kdyby mě chtěl zabít. Zavěsí a zamíří ke mně akorát v tu době, kdy i chlápek od odtahovky. Ignoruju ho, pořád jsem naštvaná.

"Tady to je, slečno. Potřebuju Váš podpis." Podá mi desky. "Potřebujete někam zavést?" zeptá se, když si je ode mě vezme.

Neváhám. "Ano, prosím." Vyhoupnu se do jeho kabiny dřív, než stihne Slade něco říct.

Na cestě do Sladovo domu přemýšlím o tom, co se právě stalo. Proč na mě byl tak naštvaný? Nic jsem neudělala. Nebyla to moje chyba, že nějaká žárlivá děvka propíchla jeho gumy. A co měla znamenat ta věc, o cizím chlapovi? Potřesu hlavou, abych si jí pročistila. Je to tak, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude dobře.

Řidič mě vysadí u Sladovo domu a já si všimnu, že jsou zapnutá některá světla. Musel být ve spěchu, když odcházel, takže je zapomněl vypnout. Poděkuju a rozloučím se s řidičem.

Jsem tak unavená. Moje tělo už doslova pracuje na setrvačnost. Použiju klíče a projdu hlavním vchodem, což je divné; vždycky chodím garáží. Dojdu do chodby, vypnu světla, které byly zapnutá a dovleču se do ložnice. Vejdu do tmavého pokoje. Rychle se svleču a zalezu pod deky, nahá. Povzdechnu si, protáhnu se a uvolním se pod chladnými saténovými dekami.

"Pohodlné?" zeptá se Slade.

Sednu si tak rychle, že se mi zatočí hlava. "Kurva!" položím si dlaň přes rychle bijící srdce. "Vyděsil si mě! Přestaň s tím," vyštěknu, když si lehnu zpátky. I přesto, že je venku světla, je v místnosti velká tma. Miluju ty závěsy, které zajišťují, že může spát pohodlně v jakýkoliv čas během dne. Zavřu oči, přemýšlejíc jak pěkné je konečně si lehnout. Moje naštvaná nálada mě jako na povel opustila.

Jen tak tu ležím a začnu si uvědomovat, jak moc ticho je v místnosti. Proč byl Slade v pokoji? Neměl už být v práci?

"Slade?" zaváhám.

"Ano?"

Znovu si sednu a moje srdce znovu rychle bije. "Co tady děláš? Proč nejsi v práci?" zeptám se a zním trochu jako mrcha.

"Vzal jsem si den volna." Zní velmi klidně. Až moc klidně.

"Ty jsi co?" zajíknu se. Odkašlu si. "Proč by jsi to dělal?" posunu se, takže jsem zády opřená o čelo postele a vyhrnu si deku přes hruď. Proč by nešel do práce?

"Jen jsem si myslel, že dneska potřebuju být doma." Zní to, jako kdyby stál u nohou postele.

Povzdechnu si. "Chceš si promluvit o tom dřívějšku?"

"Ani ne," odpoví nezávazně.

"Myslím, že bychom měli. Nemáš žádný důvod, aby jsi byl na mě naštvaný, Slade. Musíš pochopit, že jsem dospělá a dokážu se o sebe postarat." Natáhnu se a rozsvítím lampu u postele. Vypadá naštvaně. Jeho tvář je bez výrazu, ale má ruce překřížené na hrudi. Jeho postoj je ztuhlý a oči má přimhouřené.

"Je to tak?" nadzvedne obočí.

"Ano," odpovím pomalu. "Nevlastníš mě, Slade." Promnu si rukou tvář. Jsem vyčerpaná.

"Už mě unavuje to, jak se snažíš kontrolovat vše kolem mě. Dokážu myslet za sebe a dělat vlastní rozhodnutí."

Temně se zasměje a přikývne. "Máš pravdu. Co jsem si to sakra myslel?" řekne sarkasticky.

Přimhouřím na něj oči. Nebojím se ho a jsem si sakra jistá, že si tohle nenechám líbit.

"Co má tohle znamenat?" chci vědět. Neodpoví, jen se přiblíží k posteli a sleduje mě.

"No.." Nejsem si jistá, co se to s ním sakra stalo. "Jsem unavená, takže jdu spát." Natáhnu se, abych zhasla lampu.

"Dobře." Světlo z chodby mi umožní, abych mu viděla do tváře, když otevře dveře do ložnice, aby odešel. Pořád vypadá naštvaně. "Sladké sny." Na tváři mu zahlédnu prohnaný úsměv, než zavře dveře.

Vydechnu a lehnu si. "O čem tohle sakra bylo?" zeptám se sama sebe nahlas.

Byl tak na mě naštvaný, protože jsem za ním neběžela pro moc? Možná bych si měla zabalit věci a odjet domů. To by ho ale naštvalo ještě víc. Navíc, jsem až moc unavená na to, abych se zvedla z postele. Promluvím si s ním, až se probudím. Zakroutím se, abych se uvelebila a usnu.

______________

Probudím se někdy později kvůli pocitu dlaní, které mi přes deky přejíždějí po stehnech až na zadek. Chci se obrátit, ale zastaví mě jeho hlas.

"Ne. Zůstaň na břiše." Pomalu ze mě stáhne saténové povlečení a ostře se nadechne, když odhalí mé nahé tělo. Ucítím na kotníkách teplé dlaně.

"Chci tě ošukat, Anděli. Chci tě ošukat všemi možnými způsoby." Řekne jemně.

Zachvěju se nad jeho slovy. Pustí mi kotníky a slyším šustění oblečení, poté zvuk, jak přejde ke skříni na druhé straně místnosti.

"Mám pro tebe překvapení, Anděli."

Zasténám, ať to bude cokoliv, tak vím, že se mi to bude líbit. Jedna z nohou postele zavrzá nad jeho vahou. Na holeních ucítím jeho dlaně, které se začnou sunout k mému zadku.

"Slade," zasténám.

"Máš ponětí, co to se mnou dělá? Když takhle říkáš moje jméno." Sedne si na mě.

"Jako kdyby jsi mě potřebovala uvnitř, abych tě vlastnil." Cítím jeho rty, které se mě dotknou jemně na zádech a pokračují polibky nahoru po páteři. "Ošukám tě tvrdě, Anděli. Ukážu ti, že jsi moje, takže to nikdy nezapomeneš."

Oběma rukama se chytnu prostěradla, když si lehne, přenášejíc svou váhu na má záda. "Ošukám tě ze zadu," zašeptá mi podmanivě do ucha a odhrne mi vlasy z obličeje.

"A udělám to s tvýma rukama zavázanýma za zády." Zajíknu se.

Už jsme pouta použili předtím, ale nikdy za mými zády. On se zasměje mému zajíknutí a zní to škodolibě. Zamrazí mě.

Zavrtím se, když mi položí dlaně na ty mé. Stále se držím prostěradla jako o život. Srdce mi bije jako o závod nad faktem, že bude ovládat celé moje tělo, a moje pohlaví teče blahem a očekáváním.

Proplete si se mnou prsty, odendá je od prostěradla a dá mi je za záda.

Když tak udělá, podrží je v jedné ruce mezitím, co tou druhou vezme pouta.

Zavřu pevně oči, když slyším cinkání kovu. Poté cítím studený kov na jednom zápěstí, pak na druhém. Dává si čas, což je psychické mučení. Těžce dýchám a snažím se zklidnit tep.

"Nikam nepůjdou, baby," proti proti mé šíji. Položí dlaň po stranách mého těla, přidržujíc se, aby se mohl nadzvednout. Můžu cítit na zádech jeho tvrdou erekci. Potřebuju ho cítit uvnitř. Nadzvednu trochu zadek a zatřesu s ním proti němu, ale nepomáhá to. Položí se vedle mě, opřený o loket s hlavou v jeho dlani. Jeho druhá ruka mi odsune vlasy z obličeje na zádech a jen mě sleduje, jak tu ležím.

Zvedne svojí volnou ruku a položí ji mezi mé nohy. "Roztáhni nohy," přikáže jemně.

"Víc."

Roztáhnu je jak nejvíc to v téhle pozici jde. Dýchám těžce, mám široce rozevřené nohy, ruce svázané za zády a jeho volná ruka leží na mém pohlaví.

"Prosím." Zavrtím boky a snažím se ho přimět, aby pohnul prsty.

"Nehýbej se." Přikáže hrubě. "Jsi krásná.. Jen se na tebe chci na chvíli dívat."

"Potřebuju tě."

"Opravdu?" řekne a zní nejistě.

"Ano.. prosím." Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. Když je otevřu, usmívá se na mě.

"Co chceš, Anděli?" líně přejede prsty nahoru a dolu.

"Chci tě." Stále se dívám do jeho očí a prosím ho, aby něco udělal.

"Abych udělal co?" nadzvedne obočí.

"Ukaž mi," zašeptám.

"Ukázat ti co?" dožaduje se.

"Že jsem tvoje."

Zasměje se vítězně a zajiskří mu v očích. "Ano to jsi, Anděli. Moje," řekne, když do mě snadno pronikne dvěma prsty a začne jimi pohybovat. "Už jsi pro mě tak vlhká, Anděli."

"Ano." Zabojuju proti kovovým poutům, když zrychlí tempo. Nadzvednu boky z postele.

"Tak je to dobře, baby. Pociť moje prsty. Uvnitř, jak tě ovládají. Vlastní."

Vím, že se snaží prokázat svou pravdu z předešlé hádky a já nenávidím to, že vyhrává.

Stále pokračuje v přirážení mezitím, co se ve mně roste napětí. Začnu se třást, když se zpevním kolem jeho prstů a udělám se. Zakřičím jeho jméno.

Jeho prsty zůstanou ve mně. Skloní se a políbí mě na tvář. Zavřu oči.

"Probuď se, Anděli. Ještě jsme zdaleka neskončili," přislíbí.

Nechám oči zavřené, když ze mě vysune prsty a zvedne se z postele. Slyším, jak rozbaluje balíček, poté se usadí mezi mými stehny. "Nadzvedni trochu boky." Udělám tak a on mě za ně chytne a vyzvedne mi zadek do vzduchu. Přitáhne si mé tělo těsně k tomu svému. Cítím, jak mě rozevře a přirazí jedním dlouhým hrubým přírazem.

Vždycky takhle začínáme.

A já to miluju.

Vykřiknu nad jeho vstupem a pohřbím tvář do prostěradla. Pomalu ze mě vyjede a natáhne se, aby mě chytil za vlasy. Zatáhne za ně a otočí mi tvář ke straně.

"Neschovávej svoji tvář. Chci tě slyšet křičet, Anděli." Oklepu se. Zpevní svůj stisk v mých vlasech a zatlačí mi na stranu hlavy, aby ji udržel dole a já s ní nemohla hýbat. Znovu a znovu křičím nad rozkoší.

"Líbí se ti to, Anděli." Nebyla to otázka. "Vím, že jo. Jsi tak zkurveně vlhká," zamručí a zpomalí tempo, když se pokusím pohnout. Miluju jak mi jeho tělo dominuje.

"Tak vlhká," zopakuje. Jeho ruka opustí můj bok a já vykřiknu, když neočekávaně přistane na mém zadku.

"Líbí se ti to, Anděli?" udělá to znovu, tvrději. Zasténám nad vlnou, která mnou projde. Nikdy jsem nedostala naplácáno při sexu. "Ano, věděl jsem, že bude."

Přirazí do mě, poté se přimáčkne ještě dál. Roztáhne svá kolena, nutíc ty mé, abych je ještě více rozevřela. Vykřiknu nad touhle pozicí, která mi umožňuje cítit každý jeho dlouhý, pevný centimetr. Usadí se ve mně a položí své tělo na to mé. Drtí mi spoutané ruce. Bolí to. Zatáhne mě za ruce, čímž mi zvedne hlavu z matrace.

"Chci to slyšet, dokud je v tobě můj pták." Jeho hlas je rozkazovačný.

Zhluboka se nadechnu. Asi mi roztrhne tělo. Moje boky jsou roztažené tak moc, že jsem ani nevěděla, že je možné. Moje záda jsou prohnutá v nepohodlné pozici, když mě zezadu zatáhne za hlavu do nepřirozeného úhlu.

"Řekni to, Anděli." Políbí mě na stranu krku. "Potřebuju, abys to řekla." Jeho hlas zní bolestivě.

"Jsem tvá," řeknu bez dechu, když začnu cítit pálení svalů.

"A dál?"

Pokusím se zakroutit hlavou, že neřeknu, že mě vlastní, ale zatáhne mě za hlavu ještě dál, takže už jí nemůžu hýbat. Zatřesu se.

"Ty víš, že je to tak." Můžu na krku cítit jeho nafoukaný úsměv. Zvedne se ze mě a pustí moje vlasy, poté do mě přirazí.

"Slade!" vykřiknu.

"Oba dva to víme, Anděli." Zopakuje pohyb.

Má pravdu.

"Vlastníš mě," řeknu bez dechu. Je bolestivé to říct. Je to pravda a oba dva to víme.

"To je moje holka." Znovu si sedne a chytne mě za boky, ale druhou mě stále drží za vlasy.

Přiráží do mě znovu a znovu a já se s ním setkám na půl cesty při každém úděru. "Do prdele, zlato."

Udělá se hned po mě, lapajíc po dechu a spokojený.

Odpadnu na matraci a snažím uvolnit ztuhlé a bolavé svaly. On neplýtvá časem a natáhne se pro klíč, otevře pouta a lehne si vedle mě. Obtočím kolem něj nohy a jen tu spolu ležíme, naše těla lepivá od potu. Ani jeden z nás nepromluví a nakonec se naše dýchání sjednotí a usneme.

 _______

Slyším zvonění telefonu a otevřu oči ke Sladovi, který na mě zírá.

"Dobré odpoledne, Anděli." Pohladí mě klouby ruky po tváři.

"Dobré odpoledne, baby," zašeptám.

"Miluju, když mi tak říkáš." Na tváři se mu objeví pomalý úsměv.

"Baby," zopakuju.

Zasměje se a nakloní, aby mě políbil na čelo. "Jdi zase spát, Anděli. Nechtěl jsem tě probudit." Zvedne se z postele.

"Kdo to byl?" obrátím se na záda a protáhnu se.

"Byl to Micah. Chtěl vědět, jestli jsem v pořádku." Vstoupí do šatníku.

"Proč by jsi nebyl?" posadím se, pustím prostěradla, které mi sjede po těle do klína. Myslím, že druhé kolo by bylo fantastický.

"Předpokládal, že jsi mi dala facku." Zasměju se. On ne.

Vyjde ze šatníku a vážně se na mě podívá. "Slade, myslela jsem to vážně, když jsem řekla, že jsem už unavená z toho, jak kontroluješ vše, co dělám."

"Já vím."

Skloní hlavu a povzdechne si. "To jen..." Prohrábne si rukou vlasy.

"Můžeš mi to říct, baby."

Zhluboka se nadechne. "Je to jen tak, že jsem si myslel, že mě nepotřebuješ. Kurva, zním jak holka." Zasměje se sám pro sebe. "Jen.. já mám být ten, kdo tě ochrání a postará o všechny ty těžké věci. Měl jsem být ten, komu zavoláš. Chci, aby jsi mi volala pro pomoc, bez ohledu na to, kolik je hodin, nebo jak malý ten problém je. Každá jiná holka by svému příteli zavolala."

"Pojď sem." Posunu se, aby mohl na postel. Lehnu si a on vedle mě a já přes nás přetáhnu deku. "Já tě potřebuju, neustále." Přejedu mu chodidlem po noze a on se usměje.

"Ale to, co nepotřebuju, je otec. Tenhle vztah nebude nikdy fungovat, jestli mě budeš ovládat."

On přikývne a natáhne dlaň, aby uchopil mé prso. Zasténám, když jeho rty najdou ty mé.

Překulí se na mě a odtáhne se ode mě rty. Líbá mě po krku až k hrudi.

Odendá ruku, když ji nahradí jeho ústa, způsobujíc, že vykřiknu, když se zaměří na mojí bradavku. Nadzvednu hrudník a obmotám kolem něj ruce. Škrábu ho nehty po zádech. On se odtáhne a přidrží mi ruce vedle hlavy, tělem mi proběhne šok.

Podívá se mi do očí. "Řekni mi to." Dýchá stejně těžce jako já. Vím, co chce slyšet.

"Potřebuju tě." Zvednu hlavu, abych ho políbila, ale on uhne.

"Znovu."

"Potřebuju tě, Slade. Prosím." Zvednu k němu boky. Můžu cítit jeho tvrdou erekci ležící mezi mýma nohama. Bože, nemůžu se ho nabažit! Takhle to s Jaxem nikdy nebylo. Měli jsme sex maximálně třikrát týdně. Se Sladem bych mohla mýt sex třikrát denně a pořád nemít dost.

Pustí mé zápěstí a já ho odstrčím, takže je teď na zádech. Začnu ho líbat směrem dolů po jeho svalnaté hrudi a on se rukama zamotá v mých vlasech.

"Kurva, miluju, když jsou na mně tvé rty." Napne tělo, když pokračuju na jih. Vezmu jeho tvrdou délku do ruky a moje prsty se ani nepotkají jak je veliký.

"Potřebuju tě," zašeptám. Můj jazyk ho celý olízne a on zasténá rozkoší. "Musím tě ochutnat," vezmu ho do pusy.

"Kurva!"

Podívám se na něj. Jeho hlava je zakloněná, oči zavřené a hruď se rychle zvedá a znovu padá. Trochu se odtáhnu a pokračuju v jeho sledování. "Potřebuju tě uvnitř." Znovu ho vezmu do pusy.

"Anděli," vykřikne, když začne dlaněmi v mých vlasech kontrolovat má ústa. "Bože, nedokážu se dostat přes to, jak úžasná tvoje pusa je." Zapumpuje boky a já ho začnu sát. "Hřejivá... vlhká..."

Pokračuju, dokud se neudělá. Olíznu si rty a posadím se, poté se rozkročím nad jeho boky.

Skloním se a roztáhnu dlaně přes jeho hladkou hruď. Moje vlasy na ni spadnou.

"Potřebuju, aby jsi mi věřil, Slade." Otevře oči a podívá se na mě. "Potřebuju, aby jsi věřil mému úsudky. Potřebuju, aby jsi mi věřil, že vím, co dokážu a co ne."

Zvedne ruce a odsune mi vlasy ke straně, poté mi je položí na tvář. "Vím, co jsi právě udělala." Na tváři má úsměv. "A i přesto, že to bylo úžasné, to nebude fungovat."

Můj úsměv ztvrdne. "Slade," řeknu trochu otráveně.

"Podívej, není to tak, že bych nevěřil tvému úsudku, nebo že by jsi se o sebe nedokázala postarat sama. Faktem je, že se o tebe chci postarat." Zakloní hlavu, zavře oči a udělá frustrovaný zvuk.

"To není tvoje práce-"

Zapištím, když mě zvedne a položí vedle sebe. Naše tváře jsou od sebe jen centimetry.

Přejíždí mi palcem po dolním rtu. "Musela jsi se o sebe starat od té doby, co zemřel tvůj táta. Vím, že to dokážeš, a že jsi silná, ale nemůžeš do mě vložit důvěru a nechat mě, abych se o tebe postaral?"

Začne se mi svírat hrdlo. "To nemůžu," zašeptám.

"Proč ne?" svraští obočí.

Už to dál nemůžu předstírat. Musím mu říct, co cítím, bez ohledu na to, jak moc to bude bolet.

"Protože se bojím."

"Čeho, Anděli?" prohrábne mi rukou vlasy.

"Nás. Pokud dovolím.." polknu. "Kde potom budu, až tohle skončí. Bude ze mě troska a-"

"Nechci, aby to skončilo." Opře se o loket. "Vím, že ke mně něco cítíš a já vím, že se snažíš zjistit, jaké jsou to city.. a to je v pořádku. Dám ti všechen čas, který budeš potřebovat. Dokážu ti, že tohle chci. Nás. Počkám na tebe, Anděli, protože ty za to stojíš. Bez ohledu na to, jak dlouho bude muset čekat, budu tady s tebou, pro tebe."

Myslím, že nemůžu dýchat. Miluju ho. Vím to. Otázkou je, měla bych? Podívám se do těch modrých očí a vidím, že říká pravdu. Holly měla pravdu; on mě miluje. Podívám se na strop.

"Anděli?" vím, že si dělá starosti. Vím to podle jeho hlasu, ale nemůžu se na něj podívat. Tyhle oči by mě přiměly říct něco, čeho bych potom mohla litovat.

Posadím se. Místnost se se mnou točí a mé tělo je ztuhlé. Potřebuju nějaký čas. Potřebuju nějakou dobu bez něj. Nestrávila jsem bez něj ani jeden den v posledním týdnu. Možná nám tohle pomůže.

Vylezu z postele a on mě nenásleduje. Zůstane tam ležet a dává mi prostor. Dojdu do šatny, obleču se a naházím si všechny věci do tašky, potom si dojdu pro ty v koupelně.

Vyjdu z koupelny, abych ho našla, jak stojí u postele se smutným výrazem na tváři. Cítím se strašně a puká mi srdce. Jen si potřebuju uvědomit, co pro mě ty city znamenají. Trvalo mi dlouho, než jsem se zamilovala do Jaxe. Ale do Slade to bylo jako po hlavě.. a ta myšlenka mě děsí.

Zhluboka se nadechnu a přejdu k němu. "To není konec. Jen potřebuju čas, abych mohla myslet, jen být sama."

Natáhne se a chytne mě za volnou ruku, zvedne si jí ke rtům a jemně mě na ni políbí. "Dobře, Anděli. Budu tady, až budeš připravená." Pustí moji ruku a dá mi pramínek vlasů za ucho.

Otočím se a vyjdu z místnosti. Po tváři mi steče slza.

Co to sakra dělám?

Proč se cítím tak rozpolcená?

Proč jsem ho nemohla nechat, aby se o mě postaral?

Na to vím odpověď. Kdyby se vzdala a dala mu všechno, musela bych začít znovu, až mě opustí. Byla bych ta samá slabá holka brečící a ležící na podlaze jejího pokoje na koleji. Brečící, aby ji někdo chtěl, aby ji někdo potřeboval. Nechci se tam vrátit. Slade by vzal moje srdce a já bych ho už nikdy nedostala zpět. Bez něj bych byla jen skořápka člověka.

Vejdu do mého domu a zamířím přímo do ložnice. Svléknu se, obleču si jeho tričko a lehnu si do postele. Jsem vyčerpaná. Potřebuju nějaký odpočinek a čas, abych si pročistila hlavu.

Na polštář spadnou mé slzy. Neměla by se stát láska a potom být všechno šťastné až do smrti?

Zavřu oči a vidím jen jeho tvář, která mi říká, že počká. Nechci, aby na mě musel čekat.

S chvějícím se dechem zavřu pevně oči a odpadnu do spánku.