Undescribable - 15. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

Nemůžu se na ni přestat dívat. Právě jsme sdíleli něco úžasného.

Počkat, ne.

Žádná slova to nemůžou popsat. Ten pocit, když jsem byl v ní, byl neskutečný. Teď jsem ji už měl a nikdy se jí nevzdám.

"Všechno je skvělý." Usměju se. "Co kdyby jsi šla do sprchy? Budu tam za chvíli." Políbím jí na čelo a ona přikývne a vstane z postele.

Na chvilku si sednu a podívám se na hnědá kožená pouta ležící na posteli. Ještě jsem je nikdy s nikým nepoužil a dvakrát jsem si rozmyslel, jestli je mám koupit, ale teď jsem za ně rád. Rozhodně je ještě použijeme.

Sám pro sebe se usměju, když je odendám z postele a dám do nočního stolku. Zamířím do koupene, ale uslyším z džín telefon. Mám tři nové textovky.

Micah: Vše v pořádku?

Odepíšu mu zpátky, aby si nedělal starosti.

Já: Jo.

Pak si všimnu Jessicy čísla.

Jessica: Ahoj? Máš zítra čas?

Jessica: Nemám žádné plány. Jen mi dej vědět, kdy se můžeme sejít.

Kolikrát ještě a jak jí mám říct, že chci, aby mi dala pokoj? Položím telefon na noční stolek a dám ho na nabíječku. Nesmažu zprávy, chci to ukázat Andělovi. Chci, aby viděla, že se s Jessicou nechci sejít a to je ten důvod, proč pořád píše.

Vejdu do koupelny, abych se připojil k Andělovi. Ze sprchy vychází pára, ale stejně dokážu rozeznat obrysy jejího těla. Je zády ke mě a tvář má pod vodou, která jí stéká po vlasech. Tiše zavřu dveře a dojdu za ní, obmotám ruce kolem jejího malého těla a ona nadskočí.

"Vyděsil jsem tě?" Zasměju se a skloním se, abych jí políbil na rameno.

"Trochu." Obrátí se ke mě čelem. Je tou nejkrásnější věcí, jakou jsem kdy viděl.. a to i make-upem, který jí teče po tvářích.

"Ukaž, pomůžu ti." Zvednu ruku, abych to setřel z jejích tváří, ale ona se ke mně otočí zády a znovu pod vodu.

"Ne," zasměje se. "To zvládnu."

"Anděli, nestyď se. Jsi krásná, bez ohledu na make-up." Sjedu jí dlaněmi po rukách.

"Říkáš to jenom proto, aby jsi měl štěstí." Zní vážně.

Skloním se, abych jí zašeptal do ucha, "už jsem měl štěstí." Zvednu ruku a uchopím její prso. Ona pohoršeně vydechne a odsune mojí ruku.

Hádám, že jí budu muset připomenout to prosení. Položím dlaně na její boky a obrátím jí k sobě, abych ji mohl opřít zádama o sklo. Zasténá.

Usměju se, když jí začnu líbat na krk. Ruku mám na jejím břichu. Sunu jí níž, dokud nejsem u její kundičky. Pomalu do ní zasouvám dva prsty. Škádlím jí a připomínám, co jsem jí právě udělal.

Vím, že je ještě citlivá a snažím se být opatrný, ale to ona znemožňuje tím, že začne přirážet boky.

"Slade," vydechne a dá mi ruce do vlasů, aby mě k sobě přitáhla. Skloním hlavu těsně k té její, vyndám z ní prsty a dám si je do úst. Ona mě sleduje, jak z nich lížu její sladkost.

"Tohohle nebudu mít nikdy dost."

Její pohled sklouzne na mé rty a zasténá. Uchopím do dlaní její tvář a hluboce jí políbím. Když se odtáhnu, klepe se.

"Prosím," vydechne a otře se o mojí erekci.

Usměju se vítězně. "Vidíš? Říkal jsem ti to." Skloním se, abych jí znovu políbil. Ona zpevní stisk v mých vlasech a odtáhne se ode mě.

"Ouch!"

"Říkal mi co?" na tváři má tvrdý výraz.

"Že o to budeš znovu prosit," zasměju se lehce.

Ona ne.

Odtáhne se ode mě, stoupne si pod vodu a naposledy se opláchne, a poté vyleze ze sprchy. Co se to právě stalo. Ironie, teď jsem sám ve sprše, tvrdej a nadrženej. Zasměju se pro sebe.

Dosprchuju se, usuším a vyčistím si zuby. Vejdu do ložnice, kde jí najdu v posteli; už usnula. Vlezu si pod peřinu a zakleju, když zjistím, že zůstala nahá.

Nakloním se k ní a políbím jí do vlasů. "Dobrou noc, Anděli." Dám přes ní ruku, abych si k jí sobě přitáhl. Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. Vůně jahod je všude. Nevěděl jsem, že držet ženu může být tak dobrý pocit.

_______

Druhý den se probudím sám. Proč vstala tak brzy? Je 5:30 ráno.

S povzdechem začnu vylézat z postele. Když skončím v koupelně, zamířím do kuchyně.

Na ostrůvku je šálek kafe, tak ho zvednu a napiju se.

"Dobré ráno."

Otočím se k neskutečně sexy Andělovi, který se opírá o zeď. Na sobě má vysoké podpatky a to nejvíc sexy prádlo, jaké jsem v životě viděl. Jeden podpatek je opřený o zeď a jednu ruku má za zádama. Vyschne mi v puse a můj pták se hned postaví.

Její vlasy jsou rozpuštěné a trochu kudrnaté. Na sobě má růžové šaty, které jsou tak krátké, že sotva zakrývají její kundičku zahalenou růžovýma kalhotkama. Horní část jejích šatů má velký výstřih do V, který se táhne až k jejímu pupíku, odhalujíc střed její opálené hrudi.

"Líbí se ti to? Taky jsem byla předtím nakupovat."

Čeká na mě, až odpovím, ale já nedokážu přemýšlet. Nikdy jsem se necítil tak paralyzovaný. Nedokážu vymyslet slova, které by vyjádřily, jak neskutečně krásná je, nebo jak moc jsem nadržený, takže jenom přikývnu. Ona se usměje. Mám nutkání spadnout na kolena. Vysune ruku z pod jejích zad, ale já se na ní nemůžu přestat dívat.

"Myslela jsem si, že bychom je mohli použít i dnes ráno?" Musím od ní odtrhnout pohled, abych si všimnul, co má v ruce.

Pouta.

Ty, které jsem předtím koupil

Zatraceně!

"Našla jsem je v koupelně, když jsem hledala tašku. Myslela jsem si, že ti to nebude vadit." Zakroutím hlavou. "Jsem připravený, kdykoliv budeš chtít, baby." Odtáhne se od zdi a zamíří do ložnice. Nemůžu se hýbat, můj pták je tak tvrdý a tak moc jí chce, ale nedokážu se pohnout.

"Slade," slyším, jak říká moje jméno.

No do háje.

Nohy mě k ní odnesou sami. Vejdu do ložnice a ona leží na boku v posteli. Pouta jsou na posteli před ní. Poklepe jednou rukou na postel.

"Pojď si ke mně sednout, baby." Baby. Ona mi řekla baby.

Sakra.

Přesto si nemůžu pomoct. Ona ví, jak na mě. Přejdu k ní a sednu si na postel. Ona si sedne přede mě, na kolena a její nohy jsou od sebe. Než stihne něco říct, odsunu její kalhotky ke straně a zasunu do ní prst.

"Sakra, jsi tak vlhká." Miluju, že je ze mě nadržená tak, jako já z ní. Prolíbám si cestu k jejímu odhalenému hrudníku. Cítím, jak se její tělo třese, když se zachichotá.

"Říkala jsem ti, že jsem připravená," řekne hravě.

"Oh, já jsem připravený." Cítím její dlaň, jak se sune k mým teplákům a zamručím proti jejímu krku, když se její drobná dlaň obmotá kolem mýho tvrdýho ptáka.

"Máš nějaký nápad, co jsi jsme s nima mohli udělat?" Odtáhne se a dá mi pouta před obličej.

"Oh, něco dokážu vymyslet," řeknu a položím jí na postel, abych si na ní mohl lehnout. Hlasitě se zasměje. Nedokážu se přenést přes to, jak se tahle žena dostala do mého života. Během několika dnů se stala mojí obsesí, které se nikdy nenabažím.

_____

"Chceš, abych ti dneska přinesla oběd?"

Podívám se skrz dveře do koupelny. Leží nahá na břiše s hlavou v dlaních. Houpe nohama dopředu a dozadu.

Usměju se. "To by bylo fantastický."

Stojím ve dveřích a sleduju jí. Ona se na mě jen usmívá.

"No, co chceš, abych přinesla? Mám něco uvařit nebo mám přinést něco z tvého oblíbeného místa?"

"Nemusíš trávit čas vařením. Jen mi něco přines. Vlastně, vadilo by ti, kdyby jsi přinesla oběd i kanceláři? Máme poradu, která se pravděpodobně protáhne přes oběd a všichni budou mít hlad.

"Ne, to mi nevadí." Zakroutí hlavou, stále pohupujíc nohama.

"Tady." Popadnu peněženku ze stolku a vyndám dvě stě dolarů. "Jen mi zavolej předtím, než vyrazíš a já ti dám vědět, co jsme se rozhodli jíst."

Prohlíží si mě, když vedle ní na postel položím peníze.

"Použij tyhle." Zamávám penězi, když zakroutí hlavou. "Myslím to vážně." Skloním se a políbím jí na rty.

"Jasně, zlato!" Řekne sarkasticky. Což mi jasně říká, že tak neudělá.

"Snažíš se mě přechytračit?" Zeptám se a skočím na postel, kde jí začnu lochtat na zádech a stehnech.

"Ano! Ano!" vyjekne mezi smíchem. "Přestaň!"

Rozkročmo si na ní jednu a chytnu ji za obě zápěstí, které přidržím po stranách její hlavy. "Použiješ ty peníze, které jsem ti dal?" Usměju se nad pocitem, že je pode mnou její tělo uvězněné.

"Možná," odpoví.

Pustím její ruce. Chci z ní slézt, ale ona se otočí a chytne mě za ruce. "Dostanu dárek za to, že jsem hodná holka? Nebo by jsi mi raději naplácal, protože jsem neuposlechla?" Posune jednu ruku k mým boxerkám a kousne se do rtu.

"Sakra! Řekl jsem ti, jak zatraceně sexy jsi?" skloním se, abych ji políbil. Nezáleží na tom, jak moc líbám tyhle hebké rty, pořád nemám dost.

"Možná jednou." Usměje se, když omotá nohy kolem mého pasu a ruce kolem krku.

"A jak moc mě dokážeš nažhavit?" zašeptám proti jejím rtům, když vklouznu rukou mezi její stehna.

"Dokaž to," vydechne.

Zazvoní mi telefon.

"Sakra!" zamumlám.

Spustí ze mě ruce i nohy, abych mohl vstát a vzít telefon. Zjistím, že je to číslo z kanceláře, když kolem projde Anděl do koupelny; takže mám dobrý výhled na její nahý sexy zadek.

SAMANTHA

"Dneska večer musím pracovat." Dám mu vědět, když položí telefon a vejde do koupelny.

Zamručí zklamáním. "Večer pracuješ?" zakňourá.

"Jo." Zasměju se, když otevřu dveře do sprchy a zapnu vodu.

On se opře o pult, takže si ho můžu dobře prohlédnout. Jeho torzo má tvar V, má široká ramena, velké svaly na rukách a svalnatou hruď. "Můžu se tě na něco zeptat?"

"Jasně," odkašlu si. Už se na něj nemůžu dívat.

"Šla jsi na vysokou a dostala jsi titul v podnikání. Proč pracuješ u Larryho?" Nakloní hlavu ke straně, jako kdyby se snažil porozumět, proč jsem neskončila.

"Mám ráda práci u Larryho. Je to pohoda a legrace." Pokrčím rameny. "Až už mě to nebude vadit, skončím. Chci si založit vlastní podnikání. Jenom jsem ještě nepřišla na to co." Popadnu ručník ze stojanu.

"Mám nápad." Obmotá kolem mě ruce ze zadu.

"Opravdu? Co to je?" Zvednu ruce za hlavu a obmotám mu je kolem krku.

"Pracuj pro mě."

"To myslíš vážně?"

Právě mi spadla čelist až na zem.

"Co? To je skvělý nápad." Obmotá kolem mě ruce. "Můžeš být moje soukromá asistentka," řekne, když se rty dotkne mého hrdla.

"Rose?" řeknu bez dechu mezitím, co mi on líbá krk.

"Můžu jí přesunout k Micahovi."

Jeho tón je vážný. Odtáhnu se, abych si pročistila hlavu. Začnu kroutit hlavou ne, když se natáhne a sundá si boxerky. Můj pohled padne na jeho stále tvrdou erekci a nedokážu si vzpomenout, o čem jsem to přemýšlela. Myslím, že přijde pozdě do práce.

______

O čtyřicet pět minut později jsem v kuchyni a připravuju snídani. Slade vejde do kuchyně v černých kalhotách a tmavé modrém tričko na knoflíky, které se perfektně hodí k jeho očím. Černá kravata a sako mu visí přes ruku. Vypadá v tom tak zatraceně sexy. Odkašlu si. "Jaký máš zítra pracovní rozvrh?"

"Zítra to bude celkem pomalé. Proč, co se děje?" posadí se k baru a přehodí sako přes židli vedle. Dojdu k němu a podám mu kafe.

"Protože tě chci zítra vidět."

Nadzvedne obočí. "Um.. jsem zmatený. Proč se mě ptáš na zítřek?"

Dojdu zpátky k troubě. "No, neuvidím tě dneska večer. Zůstanu u mě, protože se z práce dostanu až pozdě večer." Obrátím lívance.

Hned jak položím obracečku, otočí mě a přitiskne ke mně své tělo. "Zůstaneš tady přes noc," řekne s vážnou tváří.

"Nechci tě probudit, až přijdu. Někdy se nedostanu pryč dřív než ve čtyři, záleží to na úklidu, který musíme po zavíračce udělat," snažím se mu to vysvětlit, ale jemu je to jedno.

"To je důvod, proč máš klíč. Aby jsi mohla přijít a odejít, kdykoliv budeš chtít. Přijdeš, až se dostaneš z práce." Žádné námitky. Políbí mě na hlavu, poté popojde a sedne si za bar.

"Okay!"

"Oh, a tady máš." V ruce má klíčky, které nepatří k mému autu.

"Co to je?" Ukážu ke klíčkům od náklaďáčku, protože vím přesně, co jsou.

"Patří k mému náklaďáčku. Dneska s ním pojedeš, né jako včera, kdy jsi mě neposlechla."

Opře se znovu o opěradlo židle a zkříží si ruce na hrudi, jako kdybych neměla právo hádat.

Dám si ruku na bok. "Můžeš mi vysvětlit, proč nechceš, abych řídila svoje auto? Ruby je nová a velmi spolehlivá." Otočím se, abych obrátila jeho palačinky předtím, než je dám na talíř.

"Je moc malé. Jakékoliv jiné vozidlo by ho převálcovalo. Kdyby jsi měla nehody, nebyla by jsi v něm v bezpečí. V mém náklaďáčku ale ano." Řekne to, jako kdyby to bylo naprosto očividné.

Otočím se k němu čelem. "Takže, ty mi říkáš, že ho mám prodat a koupit si monster truck jako ten tvůj?" Nedokážu nebýt sarkastická.

"Ne," řekne pomalu. "Nebudu ti říkat, aby jsi ho prodala. Jen tě žádám, aby jsi řídila moje auto."

Dojdu k němu a hrubě před něj položím talíř s palačinkami.

"Podívej," povzdechne si. "Jen tě chci udržet v bezpečí. Neberete to vy holky jako dobrou věc?" řekne s plnou pusou palačinek.

Zasměju se. "Ano." Jen chce, abych byla v bezpečí. Tomu dokážu porozumět. Chci taky, aby byl v pořádku. "Fajn, tenhle týden to s ním zkusím." Napiju se vody a on mě odmění tím, co začínám rozeznávat jako vítězný úsměv.

Mluví o našich dnešních plánech, když jí snídani, poté mu popřeju dobrý den v práci, když odejde. Je to tak divné být v jeho domě bez něj, takže rychle zamířím do domu jeho matky.

Když jsem na cestě do domu Longů, zjistím, že mám celkem ráda jeho náklaďáček. Je vevnitř pěkný.

Sedadla z černé kůže s DVD přehrávačem na stropě a opěrkách, má dobré Bose stereo systém, takže celou cestu poslouchám Halestrom. Řídí se velice dobře. Uvědomím si, že bych tomu měla dát jméno, protože mám pocit, že budu pokračovat v jeho řízení i po tomhle týdnu. Hmm… myslím, že se k ní hodí Nadia. To jméno zní podmanivě, ale mocně. A ona je velice silná. I přesto, že nemůžu jet tak rychle jako se Z, mám pocit, jako kdybych mohla přejet přes všechny ty auta, abych je dostala z cesty.

Přijíždím na příjezdovou cestu Longů, kde si všimnu Vivian a Holly, jak si venku povídají. Otočí se ke mně a Hollyiny oči se rozšíří a Vivian se začne smát a kroutit hlavou.

"Sam, co se stalo tvému auto? Rozbilo se?" zeptá se Holly hne, jak vystoupím z auta.

Zasměju se. "Ne, Slade řekl, že není bezpečné, protože je moc malé," ve vzduchu naznačím uvozovky, "takže řídím Nadiu." Pokrčím rameny.

Holly zakroutí hlavou. "Samozřejmě."

"Tak pojďte, holky. Půjdeme dovnitř. Musíme naplánovat svatbu!" řekne Vivian a zamíří k domu.

"Vivian, stavila jsem se v obchodě a musím upéct nějaké sušenky pro chlapi v kanceláři. Můžu je upéct u tebe?"

"Samozřejmě, drahoušku."

"Díky."

____

"Rozhodla jsi se už nad barvami?" zeptá se Vivian Holly mezitím, co dám sušenky na plech.

"Ne, nedokážu se rozhodnout. Moje máma si myslí, že by to měla být fialová, ale já mám opravdu ráda žlutou. Jakou barvu máš ráda ty?" Vím, že dá přednost matce, co se týče svatby. Její matka kontroluje každý aspekt jejího života.

"Vyber si cokoliv chceš, zlato."

"A co ty, Sam?"

"Souhlasím s Vivian. Je to tvoje svatba. Ty si vyber, co chceš." Dám troubu předehřát, poté vyndám další tác sušenek. Pokoj naplní ticho. Cítím na sobě jejich pohledy. "Co?" Otočím se a oni mě pozorují s hřejivými úsměvy. Nadzvednu obočí. "Co?" zopakuju.

"Jaké barvy by jsi vybrala na svojí svatbu?" zeptá se Vivian.

Zakroutím hlavou. "Na tom nezáleží."

"Ano záleží. Co by jsi vybrala?" povzbudí mě Holly a pokýve hlavou.

Zasměju se. "Musíte se vůbec prát?" nakloním hlavu ke straně. "Růžovou." Duh.

Zasmějí se. "Věděla jsem to," řekne Vivian. Otočím se zpátky a dám sušenky do trouby.

"To nám pomůže, až přijde na tvojí svatbu." Řekne Vivian nedočkavě.

Otočím se, držíc se linky jako života, protože nemůžu dýchat a mohla bych spadnout. "Co?" zeptám se, očividně šokovaná.

"Až se budeš vdávat." Usměje se Holly.

Zakroutím hlavou tak rychle, že už nemůžu rozpoznat jejich tváře.

"Nechceš se snad vdávat?" Holly zní ublíženě.

"Uh..."

Co chtějí, abych jim řekla? Koho si mám podle nich brát? Slade? Zasměju se nahlas. Snažím se to zamaskovat zakašláním, když se na mě podívají tím jsi-šílená pohledem. Narovnám se a odkašlu si. "Já nevím. Hádám, že se někdy v budoucnu plánuju vdát. Velmi, velmi daleké budoucnosti. Samozřejmě."

Jsem si celkem jistá, že se nikdy nevdám.

"No, jak jsem řekla, už budeš napřed." Vivian se podívá k Holly a začnou listovat časopisem.

Vydechnu, obrátím se znovu zpět k sušenkám a snažím se tu konverzaci vymazat z paměti. Manželství je ta poslední věc, na kterou chci myslet. Už teď toho mám dost; jednou z těch starostí je, že ten nejdepresivnější den z celého roku se blíží.

Poté, co položím sušenky do trouby, otevřu lednici a vyndám láhev vody. "Hej holky, chcete ještě zbytek dortu?"

"To zní skvěle," obě přikývnou. Vezmu ze skříňky talířky a každé z nás ukrojím kousek dortu.

___

O hodinu později jsme dojedly vše, co zbylo z čokoládo-karamelového dortu a pijeme čaj. Už jsme přešly přes barvy, květiny, dekorace stolů a družičky. Holly se nedokáže rozhodnout na ničem z toho. Všechny sedíme v kuchyni a procházíme pozvánky, když uslyším zazvonění telefonu.

"Haló?"

"Hej, Anděli." Usměju se při zvuku Sladovo hlubokém hlasu. "Co právě děláš?"

"Jsem u tvých rodičů a řešíme věci ohledně svatby."

Následuje ticho z jeho strany telefonu.

"Slade?" zeptám se a můj hlas má ozvěnu. "Proč má můj hlas ozvěnu?"

Odkašle si. "Protože jsi na hlasitém mikrofonu." Uslyším několik pozdravů.

"Ahoj všichni."

"Takže, jaký je tvůj den?" zeptá se pomalu, jako kdyby byl nervózní z mé odpovědi.

"Skvěle! Co tvůj?" ukážu na pozvánku, která se mi líbí a přikývnu hlavou k Holly, které mě sleduje, zamračí a zakroutí hlavou.

"Jde to dost dobře." Řekne rychle.

"To je dobře. Už jste se rozhodli, co budete chtít k obědu?"

"Jo. Všichni jsme se dohodli na Applebee´s. Co by jsi chtěla ty? Objednám to, aby to bylo připravené k vyzvednutí, až se tam dostaneš."

"Dala bych si Caesar salát s grilovaným kuřecím masem." Nemám moc hlad.

"Okay, Anděli. Oh a jak to jde s náklaďáčkem? Měla jsi s ním problémy? Vím, že je celkem velký," zasměje se.

Myslí si, že to nedokážu zvládnout?

"Ne, vlastně mám Nadiu celkem ráda."

"Huh? Kdo je Nadia?" zasměje se.

"Tvoje auto. Pojmenovala jsem ji Nadia." Slyším, jak se všichni zasmějou.

"Hmm, Nadia," zopakuje. "Líbí se mi to. Je to sexy. Okay, Anděli. Budu muset končit, ale za chvíli se uvidíme. Řiď bezpečně!"

"Vždyť mě znáš," usměju se.

"Jo, to znám. To je důvod, proč řídíš moje auto a né to malinkaté autíčko."

Falešně se zasměju. "Ha-Ha. Jsi tak vtipný. Budu tam za chvíli." Zavěsím.

"Holky, už budu muset jít. Musím dojed klukům pro oběd."

Obejmu je a popadnu sušenky, poté vylezu znovu do Nadii a zamířím do Applebee's.